Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Od 3. června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

26.8. 

     
    9.9.  
     
23.9.      
       
       
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.014

1. 8. 2018 - Lenka

Mysl neexistuje, Rámo, proto si její existenci není nutno namlouvat. Jakmile si její existenci představíš, strašidlo oné představy tě zničí. Dokud zapomínáš na své Já, do té doby neskutečná mysl existuje. Již jsi pochopil, že neustálým ujišťováním o své existenci se mysl posiluje, proto takového myšlení zanechej.

V.14

VASIŠTHA pokračoval:

Mé učení není pro ty, jejichž rozum byl utišen vírou ve skutečnost tohoto iluzorního světa a s tím spojenou neustávající touhou po světských potěšeních. Který hlupák by se snažil ukázat nádherně vybarvený les člověku, který se odmítá podívat? Kdo by se snažil člověka, který nemá čich, naučit rozpoznávat vůně parfému? Kdo by učil opilce jemnostem metafyziky? Kdo by šel zjišťovat obecní záležitosti mezi mrtvoly do krematoria, a kdyby se takový hlupák našel, kdo by mu to vymlouval? A stejně tak, kdo může předávat učení nevědomému člověku, pro něhož je obtížné ovládnout tupou a chápání neschopnou mysl?

Mysl ve skutečnosti neexistuje, proto tě můžu uklidnit, že byla ovládnuta po celou dobu. Kdo není schopen překonat neexistující mysl, ten trpí následkem jedu, který nepožil. Moudrý člověk neustále vidí Já. Ví, že každá změna pochází z pohybu životní síly a že smysly vykonávají sobě vlastní funkce. Čemu tedy říkat mysl? Pohyb patří k životní síle, vědomí všeho náleží Já a každý ze smyslů má svou schopnost. Co je to Jedno, co je váže dohromady? Všechno jsou to aspekty jediného všemohoucího Vědomí. Rozdílnost je jen slovo, které nemá žádný základ. Jak vůbec v tobě vznikla představa rozdílnosti?

Co jiného je džíva, duše jedince, než pouhé slovo, které mate rozum lidí? I omezené vědomí čili vědomí jedince je pouhý výmysl! Vidím osudy nevědomých lidí, kteří trpí, protože mysl, jejíž existenci si vymysleli, zakrývá Jedinou pravdu, a jsem naplněn soucitem.

V tomto světě se hlupák rodí, jen aby trpěl a zemřel. Každý den na světě zahynou milióny zvířat, každý den jsou větrem zabity milióny a milióny komárů a jiného hmyzu. Každý den se velké ryby v moři živí rybami malými. Pro koho máme truchlit? Silnější zvíře zabije a sežere to slabší. Od nejmenšího mravence až po největší božstva podléhá vše zrození a smrti. Každým okamžikem nespočet bytostí umírá a nespočet jiných se zase rodí zcela bez ohledu na to, zda se to lidem líbí nebo ne, zda se radují nebo truchlí. Proto je moudřejší nad tím, co je nevyhnutelné, netruchlit ani nejásat!

VASIŠTHA pokračoval:

Kdo chce lidi s pokrouceným myšlením zbavit smutku a utrpení, ten jakoby chtěl celou oblohu zakrýt malým deštníkem. Nelze poučit toho, kdo jedná jako zvíře, neboť ten je jako zvíře tažen na provaze své vlastní mysli. I kámen by zaplakal při pohledu na nevědomého člověka topícího se v bažině vlastní mysli, jehož činy jsou předzvěstí jeho záhuby. Proto se moudrý člověk nesnaží učit ty, kteří neovládli svou mysl a jsou proto nešťastní a ubozí. Na druhou stranu se bude mudrc snažit zbavit utrpení toho, kdo má svou mysl pod kontrolou a je tudíž zralý k tomu, aby pátral po Já.

Mysl neexistuje, Rámo, proto si její existenci není nutno namlouvat. Jakmile si její existenci představíš, strašidlo oné představy tě zničí. Dokud zapomínáš na své Já, do té doby neskutečná mysl existuje. Již jsi pochopil, že neustálým ujišťováním o své existenci se mysl posiluje, proto takového myšlení zanechej.

Když se v tvém vědomí objeví rozdělení na subjekt a objekt, vědomí se stává podmíněným a omezeným. A to je omezení. Když se takového rozdělení vzdáš, zůstaneš bez omezené a podmíněné mysli. A to znamená osvobození. Spojování se světem vede k omezení, zanechání toho je cestou k osvobození. Když to víš, dělej, co je libo. „Nejsem já a není tamto“, u toho setrvej pevný a nepohnutý jako neomezený prostor. Vzdej se nečistých myšlenek, které vytvářejí dualitu „já a svět“. Mezi subjektem já jako pozorovatelem, a světem jako tím, co je pozorováno, jsi samotné pozorování. Setrvávej v tomto pochopení. Mezi tím, kdo zakouší, a zakoušeným prožitkem jsi samo zakoušení. Když to víš, setrvej v Sebepoznání.

Jakmile se vzdáš Já a začneš se považovat za objekt, staneš se myslí čili subjektem, a tím i subjektem utrpení. Myšlení, jež se liší od poznání Já, ustaví mysl. A to je základ všeho utrpení. Jakmile je tu pochopení, že „všechno je Já“, není tu mysl, není tu subjekt ani objekt, není tu myšlení. Jakmile si pomyslíš „jsem džíva“, vzniká mysl a s ní i utrpení. Když víš, že „jsem Já a neexistuje džíva ani nic jiného“, mysl zmizí a je tu nejvyšší blaženost. Ve světle poznání, že „celý svět není nic jiného než Já“, mysl přestává existovat. Strach existuje pouze do té doby, dokud se v těle ukrývá had mysli. Jakmile je praktikováním jógy had odstraněn, kde by se vzal důvod ke strachu?


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy