Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.12. Klub MalýVelký strom       

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

11.2. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

V.8 - Pozornost mumukši/aspiranta (z knihy Dásbódh)

27. 7. 2018 - Aleš

Kvůli intelektuálnímu poznání jsem podváděl tento svět za (´já jsem´) a abych naplnil mysl koncepty, zavrhl jsem To Věčné, a má mysl se přeplnila ´mnoha´ druhy omylů.“

Pravda byla vykořeněna a rozšířilo se a usadilo to falešné. ´Mnohé´ činnosti, které jsem vykonal, byly pouze ve vlastní (egoistický) prospěch.“

Ve své mysli pocítil lítost poté, kdy si poslechl Mistrovu rozpravu a jeho mysl se změnila a obrátila dovnitř. Stal se z něho mumukšu/aspirant, a odhalil tuto ´řeč´ uvnitř souhrnu mnoha slov.

|| Šrí Rám ||

  1. Kvůli objektivizaci způsobené gunami (viz 8.4.; z tama guny vzešly hrubé elementy) tu je opojení samsárou a to s sebou přináší ´mnohost´ podřadných a nežádoucích kvalit. Toto prokletí tělesného vědomí nastalo v důsledku objevení se múla máji. ***

*** Nisargadatta Maharadž: Snažte se zjistit, kde vyvstal tento koncept štěstí a neštěstí. Nebyl tu do té doby, dokud jsem neměl toto vědomí … zázrakem, uměním tohoto vědomí je to, že nejen že skrylo fakt, že je zdrojem veškerého utrpení, ale udělalo ze sebe zdroj zdánlivého štěstí.

  1. Jak zde může být uvědomělý puruša, když tu je baddha žijící bez umírněnosti/sebeovládání v samsáře? Neboť potom se Skutečnost stala ´mnoha´ bolestmi a lítostmi.

  2. A když je Skutečnost odkázána vytrpět si zármutky samsáry, spálí se třemi druhy trýzně. Kvůli tomu se adept vydá za Mistrem a po vyslechnutí si Jeho učení u jeho chodidel v něm vyvstane pokání.

  3. Potom se přestane zajímat o tento světský život a mysl běduje ze smyslových objektů. Pak řekne: „A už dost, je třeba skončit s lačností po samsáře.“

  4. Můj světský život ničí (spočívání v) ´já jsem´ a tyto lopoty, které podstupuji, činí z Átmanu bezcennou věc! Nyní nechť je můj čas naplněn pochopením pocitu ´já jsem´.“

  5. Tímto způsobem se jeho buddhi kaje a v jeho srdci je sklíčenost. Adept říká: „Promarnil jsem celý svůj dosavadní život podlehnutím své mysli.“

  6. V minulosti jsem se dopustil mnoha chyb a kvůli mysli si Skutečnost nedokáže vybavit nic než tyto chyby, které přebývají neustále v mém srdci.“ (Čin se okamžitě stává ne-činem, ale my si činy podržíme v mysli a říkáme: „Udělal jsem toto a tamto, a budu si nyní muset vytrpět patřičné následky“; Maharadž: Mistr také dělá chyby, ale ihned je zapomene.)

  7. Potom si připomene tresty, které uděluje Král Smrti Jama a které si bude muset vytrpět, (tj. tím, že se pokládáte za těla a konatele, musíte snášet plody svých činů a zakusit smrt a znovuzrození) a tato Skutečnost prostá strachu * najednou pocítí strach ve své mysli a říká: „Spáchal jsem nespočet hříchů.“ (V tomto světě Skutečnost cítí strach; ale to nás upozorňuje na to, že celá tato falešná existence má Skutečnost jako svůj základ/podklad.)

  8. Nebylo zde nikdy správné myšlení a ani rozlišování/vivéka, a mé nakupené hříchy jsou velké jak velehory. Bez-myšlenkovitá Skutečnost se stala nesplavným oceánem světského života; jak ho dokážu nyní překročit?“

  9. Byl jsem lhostejný ke svým chybám a obviňoval jsem moudré a ctnostné ze špatných činů. Můj ty Bože! Z domýšlivosti jsem kritizoval světce, sádhuy a sadždžany.“

  10. Není většího hříchu než obviňování Skutečnosti (tj. Říkáme: „Proč mi to Bůh udělal?“ Ale všechno toto jsme stvořili my a nikdo jiný. Jak potom můžeme někdy sebe osvobodit, když nepřijmeme tuto zodpovědnost?). Jak zde vůbec někdy může být tato ´schopnost poznání´, když nadále obviňuji Skutečnost? Kvůli objektivizaci jsem přehlušil celý prostor (Světci nás učí, že tu nic není; na toto ´já jsem, tj. prostor, jsme vytvořili a navršili tento svět myšlenek a konceptů a pak si o sobě myslíme ´já jsem takový a takový´).“

  11. Nedošlo k rozpoznání světců či uctívání Boha. Nikdy jsem nikoho nepřivítal a nepostaral se o nezvaného hosta.“ (Poznání je tu neustále, jaké pozvání si tedy žádá?)

  12. Moje staré hříchy nesou plody a poznání nebylo dosud dosaženo. Moje mysl se na hony vzdálila od tohoto (přítomného) času ´vše´.“

  13. Neusiloval jsem o to poznat toto ´vše´, a nepovznesl se nad tyto myšlenky. Kvůli zaslepení tužbami nebylo toto ryzí chování ochráněno.“ (Ryzí chování, tj. zanechte zbytečné myšlenky a pozorujte pocit ´já jsem´.)

  14. Oddanost je má matka a já ji utopil. Tento klid a odpočinek byl vyrušen a hloupost zničila ryzí myšlení a ryzí touhu/vásánu (pouze znát a jednoduše být).“

  15. Jak lze pochopit smysl života, když hřích tělesného vědomí učiní ze života něco bezvýznamného? Vím však, že když se budu snažit pochopit vivéku, tento hřích zajisté nepřetrvá.“

  16. Jak dosáhnout nápravy universálního ´vše´ a jak lze dosáhnout toho světa ´za´ (dosažení druhého břehu)? A jak mohou guny realizovat Boha bohů?“

  17. Toto ryzí pochopení (zatím) nevyvstalo a dosud byly získávány pouze světské věci. Všechny mé činy byly prováděny pokrytecky a podvodně (´já jsem tělo´).“

  18. ´Kírtan´ jsem prováděl jen za účelem naplnit své břicho a mysl. Bůh byl umístěn na tržišti světskosti. Ó Bože! Mé veškeré myšlení je zcela falešné, neboť zná pouze ´já a moje´.“

  19. Uvnitř universálního ´já jsem´ přebývá nevychloubání, kdežto já ve své mysli chovám pýchu/chloubu. Ale v tomto vnitřním prostoru se objevila touha po bohatství a moje meditace (na ´já jsem´) se v důsledku myšlenek na to vytratila.“

  20. Kvůli intelektuálnímu poznání jsem podváděl tento svět za (´já jsem´) a abych naplnil mysl koncepty, zavrhl jsem To Věčné, a má mysl se přeplnila ´mnoha´ druhy omylů.“

  21. Pravda byla vykořeněna a rozšířilo se a usadilo to falešné. ´Mnohé´ činnosti, které jsem vykonal, byly pouze ve vlastní (egoistický) prospěch.“

  22. Ve své mysli pocítil lítost poté, kdy si poslechl Mistrovu rozpravu a jeho mysl se změnila a obrátila dovnitř. Stal se z něho mumukšu/aspirant, a odhalil tuto ´řeč´ uvnitř souhrnu mnoha slov.

  23. Když je do mysli přivedena tato ctnostná cesta a adept zatouží po společnosti světce/sat-sang; když se v samsáře objeví bez-žádostivost, pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  24. Žili tu velcí vladaři a králové, ale již nežijí! Jejich majestátnost/velkolepost byla jako moje velkolepost; vše probíhalo pouze uvnitř jejich mysli.“ Když říká: „Nyní se budu pevně držet společenství Pravdy/satsang“, pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  25. Realizoval, že vše bylo konceptuální a toto pochopení vytvořilo silnou lhostejnost. Uvědomil si, že si veškeré utrpení přivodil sám, a tak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  26. Když říká: „Není tu nic tak sobeckého jako postoj ´já jsem takový a takový´. Nikdo není tak pokrytecký jako toto ´já´. Toto ´já´ je největší provinilec,“ pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  27. Když říká: „Toto ´já´ je padlé a ohavné/špatné! Toto ´já´ je odporné a jeho chování je natolik vzdálené od Já, přesto však se uvnitř tohoto hříšného ´já jsem takový a takový´ nalézá toto ryzí poznání,“ pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  28. Když říká: „Toto ´já´ si nezaslouží žádnou oddanost, neboť to je v podstatě mysl, která se natolik vzdálila od Átman; toto ´já´ je nejhorší a nejnižší z nejnižších; toto ´já´ je kámen, který se narodil,“ pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  29. Když říká: „Toto ´já jsem takový a takový´ má pýchu, která je natolik vzdálená od Já/Átman. Toto ´já´ nemůže kontrolovat svoji vznětlivost a toto ´já´ má ´mnoho´ dalších zlých zvyků,“ pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  30. Když říká: „Toto ´já´ je tak líné a neví, jak zdatné ve skutečnosti je; toto ´já´ je prolhané a zbabělé; toto ´já´ je nevědomým hlupákem,“ pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  31. Když říká: „Toto ´já´ je zbytečné a ukecané; toto ´já´ je bludařské a příliš hádavé; toto ´já´ má zlý záměr a je tak zlomyslné,“ pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  32. Když říká: „Toto ´já´ nezná universální ´vše´; toto ´já´ je tělesné vědomí a vždy postrádá universální ´vše´; toto ´já´ vidí falešné a se svou falešnou pozorností sebe velebí,“ pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  33. Když říká: „Toto ´já´ je bezcenné, prostopášné a nenávistné. A toto ´já´ je zvrácené v ´mnoha´ způsobech, pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  34. Když říká: „Toto ´já´ má pouze zájem o toto jáství. Toto ´já´ je velká pohroma. Toto ´já se vůbec nezajímá o paramárthu/nejvyšší dosažení,“ pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  35. Když říká: „Toto ´já´ je hromada zlozvyků a toto ´já´ jen prožívá bezcenné zrození. Toto ´já´ není nic než přítěží na této planetě,“ pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  36. Když toto bez-usilovné Já sebe sama odsuzuje; když cítí bolest samsáry v mysli, a horlivě touží být se světcem/Pravdou, pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  37. Došlo k hledání ´mnohých´ posvátných míst. Byla tu sádhana k zdolání a uklidnění mysli. Proběhlo prozkoumání ´mnoha´ písem/knih, přesto však dosud …

  38. nebylo dosaženo spokojenosti/samádhan. Když říká: „Projevy mysli nejsou nic než dohady a domněnky, a tudíž vyhledám světce/věčnou Pravdu, a odevzdám se mu,“ pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  39. Když adept zahodí pýchu na tělo, přestane se chlubit rodinou, majetkem a ´mnoha´ věcmi, vyhledá a usadí se u nohou světce a chová lásku jedině k Němu, pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  40. Když adept zanechá stranou ego; když odsoudí jáství a způsoby ´mnohosti´; když má opravdovou touhu po svobodě/mókša, pak mumukšu došel k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  41. Když je postoj ´já jsem takový a takový´ zostuzen a vyhlazen paramárthou; když má důvěru v učení světce, pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  42. Když adept opustí sobeckost světského způsobu života/prapanča a horlivě hledá paramárthu; když říká: „Já budu služebníkem sadždžany“, pak mumukšu dospěl k tomuto universálnímu ´já jsem´.

  43. Takový adept by měl být označen jako mumukšu/aspirant. Mumukšu pátrá po rozpoznání tohoto universálního ´vše´. Když poté dobrý posluchač zůstane nadále velmi pozorný, dozví se o pozornosti hledajícího/sádhaky.


Tímto končí 8.kapitola 5.dášaky knihy Dásbódh s názvem „Pozornost mumukši“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Aleš Adámek


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)