Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub Malý velký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

24.9. 

Klub Malý velký strom

 

     
1.10. 
Klub Malý velký strom
     
15.10. 
Klub Malý velký strom
     
       
       
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.012-V.013

25. 7. 2018 - Martin

Jakkoli těžké trápení se dá překonat na člunu poznání, tedy pomocí vnitřního světla. Kdo takové poznání nemá, toho bude tížit i malá nesnáz. Kdo je tímto poznáním obdařen, ten i kdyby byl na světě sám, bez pomoci a bez znalosti posvátných textů, snadno se přes oceán utrpení přenese. Člověk poznání dosáhne svého i bez pomoci druhých, na rozdíl od toho, kdo poznání nemá. Proto se má člověk neustále snažit toto poznání neboli vnitřní světlo získat. 

V.12

VASIŠTHA pokračoval:

Jakmile Džanaka dosáhl tohoto pochopení, začal jednat jako král a udělal vše, co bylo třeba, s veškerou silou mysli i ducha, bez jakéhokoli pomýlení. Svou mysl nenechal rozptylovat ani dvorními radovánkami. Ve skutečnosti jednal tak, jakoby byl ve stavu hlubokého spánku.

Od té doby se nezabýval tím, něco získat nebo něčemu se vyhnout. Bez zmatků a pochybností žil neustále v přítomnosti. Poznání ho neopouštělo a jeho rozum nebyl zakalen žádnou nečistotou.

Jako ráno vychází slunce nad horizont, tak v jeho srdci, prostém nečistoty či smutku, vyšlo světlo Sebepoznání, Čid-átmá (vědomí Já – pozn. L.V.). Na vše ve vesmíru pohlížel jako na to, co se zrodilo v důsledku vesmírné síly, Čid-šakti. Obdařen Sebepoznáním viděl všechno jakožto Já, jež je neomezené. Pochopil, že vše, co se děje, se děje přirozeně, proto neprožíval vzrušení ani sklíčenost a setrvával v neustálém klidu a vyrovnanosti. Džanaka se stal osvobozeným za života, neboli džíva-muktou.

Džanaka vládl dále svému království, aniž by jeho Sebepoznání přicházelo či odcházelo podle toho, zda kolem něj převládá dobro či zlo. Neustále přebýval ve vědomí Absolutna a prožíval stav nekonání, třebaže druhým se jevil jako velmi činorodý. Jeho sklony a podmíněnosti zmizely, a tak třebaže se zdálo, že je zaměstnán činností, ve skutečnosti setrvával ve stavu podobném hlubokému spánku.

Nepřemýšlel o minulosti a neobával se budoucnosti. Žil v přítomném okamžiku se šťastným úsměvem na rtech.

Džanaka dosáhl všeho díky vlastnímu hledání a zkoumání. Člověk by měl o nalezení pravdy usilovat a dostat se až na samé hranice takového úsilí. Sebepoznání neboli poznání Pravdy nedosáhneme uchýlením se k učiteli, guruovi, studiem posvátných knih ani dobře odvedenou prací. Lze toho dosáhnout pouze důkladným pátráním a zkoumáním inspirovaným mudrci a světci. Jediným prostředkem je vnitřní světlo jedince, nic jiného. A je-li vnitřní světlo udržováno při životě, temnota netečnosti a nevědomosti ztrácí svoji moc.

VASIŠTHA pokračoval:

Jakkoli těžké trápení se dá překonat na člunu poznání, tedy pomocí vnitřního světla. Kdo takové poznání nemá, toho bude tížit i malá nesnáz. Kdo je tímto poznáním obdařen, ten i kdyby byl na světě sám, bez pomoci a bez znalosti posvátných textů, snadno se přes oceán utrpení přenese. Člověk poznání dosáhne svého i bez pomoci druhých, na rozdíl od toho, kdo poznání nemá. Proto se má člověk neustále snažit toto poznání neboli vnitřní světlo získat. Kdo chce vypěstovat ovoce, musí na své zahradě vytrvale a trpělivě pracovat. Poznání je kořínek, který pokud je dobře živen, poskytne kvalitní plody Sebepoznání.

Úsilí a energie, které lidé věnují světským záležitostem, by se měly nasměrovat k získání poznání. Člověk by měl nejprve odstranit otupělost mysli a nedostatek důvtipu, což je zdroj utrpení a semínko stromu projeveného světa. Cokoli je získáno v nebi, na onom světě či na zemi, je získáno v důsledku poznání tady a teď. Oceán projeveného světa lze překonat poznáním, nikoli dobročinností, svatými poutěmi či odříkáním. Kdo je nadán skvělými vlastnostmi, ten je získal též díky poznání. I králové získali své trůny poznáním. Poznání je cesta do nebe, cesta k nejvyššímu dobru, cesta k osvobození.

Právě pomocí poznání může mírumilovný učenec porazit silného soupeře. Poznání neboli vnitřní světlo je onen mýtický drahokam, který svého vlastníka obdaří vším, co si přeje. Kdo má poznání, snadno dosáhne druhého břehu oceánu projeveného světa. Kdo poznání nemá, ten se v tomto oceánu utopí. Je-li rozum a chápání člověka vedeno vnitřním světlem, dosáhne člověk druhého břehu. Jestliže vnitřní světlo schází, podlehne člověk nástrahám a překážkám.

Vady, touhy i všechno zlo se člověku poznání, jehož mysl není zastřená iluzí, vyhýbají. Skrze vnitřní světlo neboli poznání, je celý svět jasně viděn takový, jaký je. A k člověku, který má jasné vidění, nepřijde štěstí ani neštěstí. Tak jako vítr rozežene tmavé mraky zastiňující slunce na obloze, tak poznání, toto vnitřní světlo, zažene temnotu, jíž pocit ega zakrývá Já. Kdo chce vypěstovat obilí, musí nejprve obdělat pole, a kdo touží o ustálení se v nejvyšším stavu vědomí, měl by nejprve očistit svou mysl rozvíjením poznání, tedy rozžehnutím vnitřního světla.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy