Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

V.7 - Pozornost baddhy/spoutaného (z knihy Dásbódh)

20. 7. 2018 - Martin

Jeho oči vidí jen peníze a ženy; jeho uši naslouchají jen penězům a ženám a jeho mysl myslí jen na peníze a ženy. Potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

Jakmile jeho tělo, jeho řeč, jeho mysl/mana, jeho myšlení/čitta, jeho pochopení/vitta, jeho život a jeho prána uctívají/bhadžana jen peníze a ženy, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

Jeho smyslové orgány se silně upnuly k penězům a ženám a nedokážou se od nich ani na chvíli odtrhnout. Jeho „vše“ je připoutáno k penězům a ženám, takže potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

|| Šrí Rám ||

  1. Po pravdě řečeno, jak by toto „vše“ mohlo být hrubým světem a jak by mohl džíva nějak omezit ono neomezené Nejvyšší Já/paramátma? Ale přesto v důsledku práce mysli jsou tu čtyři různé druhy bytostí a je potřeba jim porozumět.

  2. Nicméně pokud nasloucháte „já jsem“ a jste jím, tak jak by tu mohly existovat nějaké čtyři druhy bytostí? Přesto pochopte, kdo je to baddha/člověk spoutaný, mumukša/aspirant, sádhaka/hledající a siddha/dokonalý.

  3. V tomto poznání nejsou tyto čtyři druhy a není tu ani nějaký druh pátý. A nyní by toto „vše“ mělo realizovat ono bez-myšlenkovité Já.

  4. Kdo by tedy měl být potom nazýván baddhou/spoutaným? Jak by tu pak mohla být pozornost mumukši/aspiranta? A jak by ono Jedno Jediné mohlo znát znaky sádhaky/hledajícího a siddhy/dokonalého?

  5. V dobrém posluchači je baddha; takže naslouchej a buď velice pozorný (zůstávej bdělý, dnem i nocí, a neupadni zpět do tělesného vědomí). O mumukšovi, sádhakovi a siddhovi bude pojednáno později.

  6. Takže baddha by měl nyní prostě jen *vědět (měl by na vše zapomenout a prostě jen vědět, tedy setrvávat v čirém vědomí). Protože jeho oči nejsou o moc lepší než oči slepce a on věří tomu, že tu není nic jiného než to, co může těmato očima spatřit.

  7. Není schopen vidět oddaného/bhaktu, není schopen vidět Znalce/džňánina, ani toho, kdo koná pokání/tápasí, ani jógina, tedy toho, kdo ovládl své touhy, ani sanjásina. Nevidí je, přestože je v jejich přítomnosti (oni všichni nejsou nikde jinde než v něm).

  8. Nemůže vidět a nechápe karmu a akarmu (Karma je vykonaný čin. Jakmile činnost skončí, stává se akarmou; ale my si karmu udržujeme v mysli, takže se stává vikarmou a je příčinou další karmy.) Nemůže vidět a nechápe to, co by měl správně dělat/dharmu, ani to, co by dělat neměl/adharmu; nemůže vidět a nezná snadno pochopitelnou cestu paramárthy.

  9. Nepochopil, co je to skutečná šástra (néti, néti), satsang/společnost Pravdy, ani kdo je to satpátra (ryzí člověk, jenž je hoden přijmout poznání). Pokud tento puruša nevidí tuto svatou cestu/sanmárga, jak by potom mohl být pročištěn?

  10. Nechápe onu bez-myšlenkovitou podstatu; neví, jak konat v souladu se sva-dharmou; neví, jak by se měl pozvednout nad mysl a nechápe smysl dobročinnosti a zásluh (skutečným milodarem je odevzdání mysli a těla).

  11. V jeho srdci není soucit (nechápe, že můj soused jsem ve skutečnosti já sám). Nevlastní toto pročištěné tělo „vše“ a nedopřává své mysli klidu pomocí tohoto jemného „slova“.

  12. Pokud nechápe oddanost (bhakti) ani poznání (džňánu); pokud nechápe odříkání (vajrágja) ani meditaci (dhjána); pokud nechápe osvobození (mókša) ani duchovní praxi (sádhana), potom se toto „já jsem“ stalo spoutaným (baddha).

  13. Pokud nechápe onoho nezpochybnitelného Boha; pokud nechápe vivéku Světce; pokud nechápe tento div máji (tedy „vše“), potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  14. Pokud tu není pochopení onoho pevného přesvědčení paramárthy; pokud tu není pochopení oné rozpravy/nirúpany o Jednom Jediném; pokud tu není pochopení sebe sama sebou samým, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  15. Pokud tu není pochopení příčiny džívova zrození; pokud tu není pochopení ovoce sádhany; pokud tu není pochopení onoho čirého poznání, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  16. Pokud tu není pochopení toho, jak byla tato Skutečnost spoutána; pokud tu není pochopení oné pozornosti/lakšana, která přináší svobodu, a pokud tu není pochopení onoho mimořádného Já, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  17. Pokud tu není pochopení této „řeči“ a významu šáster; pokud tu není pochopení našeho pravého bohatství; pokud tu není pochopení spoutanosti, která byla způsobena oním prapůvodním konceptem „já jsem“, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  18. Dokud má ono bez-myšlenkovité Nejvyšší pozornost baddhy, tak do múla máji nemůže vstoupit sebe-poznání (átma-džňána). Potom tu nejsou žádné duchovní poutě, žádné dodržování slibů, žádná dobročinnost, žádné zásluhy a ani žádné „vše“.

  19. Pokud tu není žádná laskavost ani soucit; žádná prostota a přátelství; žádný mír a odpuštění, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  20. Pokud někomu chybí toto poznání „já jsem“, tak jak by se mohl stát brahman? Pokud vaše pozornost vidí „mnoho“ falešných závojů, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  21. Pokud se toto „vše“ stalo chybami „mnohosti“, pokud ono Nejvyšší štěstí pokleslo do tužeb a nevázanosti, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  22. Jsou-li tu touhy „mnohosti“, hněv „mnohosti“, ego „mnohosti“ a opilost „mnohosti“, jsou-li tu hádky „mnohosti“ a trápení „mnohosti“, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  23. Jsou-li tu „mnohé“ pýchy a „mnohé“ namyšlenosti; „mnohé“ smyslové objekty a „mnohé“ nenasytnosti; jsou-li tu „mnohé“ zlozvyky a „mnohé“ špatné předzvěsti, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  24. Pokud je tu darebáctví „mnohého“ a zlomyslnost „mnohého“; pokud je tu závist „mnohého“ a opovržení „mnohého“; hříchy „mnohého“ a neřesti „mnohého“, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  25. Potom tu je pýcha/abhimán „mnohého“ a pohrdání „mnohého“; ego/ahamkár „mnohého“ a žvanění „mnohého“; potom tu je skladiště „mnoha“ zlých činů a toto „já jsem“ stalo baddhou.

  26. Jsou-li tu úskočné hádky „mnohého“; je-li tu nelogická a rozvratná povaha „mnohého“, nepřejícnost „mnohého“, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  27. Jsou-li tu pomluvy „mnohého“ a nenávist „mnohého“, adharma „mnohého“ a sobectví „mnohého“; je-li toto „vše“ chybami „mnohého“, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  28. Jsou-li tu „mnohé“ zmatky nečistého jednání, potom na sebe ono Jedno Jediné vzalo „mnohé“ formy. Je-li tu nestálé „mnohé“ a chybně myslící „mnohé“, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  29. Potom tu je kamenné srdce „mnohého“ a zrada „mnohého“, potom jsou tu „mnozí“ vrazi a „mnozí“ zločinci. Je-li tu vznětlivé a falešné poznání v mnoha rozdílných formách, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  30. V „mnohém“ je touha a sobectví, které je daleko od átma; v „mnohém“ jsou hádky a neštěstí; v „mnohém“ je podezřívavá žárlivost a chybné pochopení a toto „já jsem“ se stalo baddhou.

  31. Jsou-li tu „mnohé“ myšlenky a představy (kalpaná) a „mnohé“ sklony a náchylnosti (kámaná); jsou-li tu „mnohá“ žíznění po smyslovém potěšení a mnohé vásany; jsou-li tu „mnohé“ připoutanosti a „mnohé“ emoce, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  32. Je-li tu pochybovačnost (vikalpí) „mnohého“ a malátnost a sklíčenost „mnohého“; hloupost „mnohého“ a zrůdnost „mnohého“; je-li člověk zapleten do světských záležitostí „mnohého“ a do omezujících konceptů „mnohého“, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  33. Je-li tu upovídanost „mnohého“ a hereze „mnohého“, potom je tu mysl vzdálená od átma uprostřed „mnohosti“. Jsou-li tu podvody „mnohého“ a pomluvy „mnohého“ a zlozvyky „mnohého“, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  34. Je-li tu bezvěrectví „mnohého“ a zmatenost „mnohého“, klam „mnohého“ a nevědomost „mnohého“, zmatené představy „mnohého“ a lenost „mnohého“, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  35. Je-li tu lakota „mnohého“ a žalostné podmínky „mnohého“; nesnášenlivost „mnohého“ a šílenství „mnohého“; nečisté činy „mnohého“ a chaos „mnohého“, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  36. Je-li tu neznalost paramárthy v „mnohosti“, potom se ono nezměrné Nejvyšší Já/paramátma stalo pouhým poznáním tohoto světského života (prapanča); nezná-li člověk onu dokonalou spokojenost (samádhána), potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  37. Je-li tu neúcta k Nejvyššímu dosažení (paramártha) a veliká příchylnost ke světskému životu; jsou-li tu břemena a obavy samsáry, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  38. Nespočívá-li člověk s radostí v přítomnosti Světců a místo toho je s oblibou kritizuje; jsou-li tu pouta tělesného vědomí, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  39. Drží-li člověk v ruce džapa-málu (džapa – opakování modlitby, mantry, božího jména; mála – šňůrka s korálky k počítání modliteb, růženec) kvůli bohatství „mnohého“ a onen čas „vše“ medituje jen o milované ženě, když nemá čas na satsang, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  40. Jeho oči vidí jen peníze a ženy; jeho uši naslouchají jen penězům a ženám a jeho mysl myslí jen na peníze a ženy. Potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  41. Jakmile jeho tělo, jeho řeč, jeho mysl/mana, jeho myšlení/čitta, jeho pochopení/vitta, jeho život a jeho prána uctívají/bhadžana jen peníze a ženy, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  42. Jeho smyslové orgány se silně upnuly k penězům a ženám a nedokážou se od nich ani na chvíli odtrhnout. Jeho „vše“ je připoutáno k penězům a ženám, takže potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  43. Jsou-li poutním místem peníze a ženy; jsou-li jeho paramárthou jen peníze a ženy a jsou-li sobeckým zájmem tohoto „vše“ jen peníze a ženy, potom se takovému purušovi říká baddha.

  44. Směřuje k bezcennému a nedopřává si tohoto času „vše“. Jeho čas „vše“ (kdy v každém okamžiku je tu poznání „já jsem On“) se stal starostmi samsáry. Tento „příběh“ Boha se stal pouhou báchorkou a ona Skutečnost a „vše“ se stalo baddhou.

  45. Jsou-li tu starosti „mnohého“ a obavy „mnohého“; jsou-li tu bolesti „mnohého“ a člověk opustí paramárthu, potom se toto „já jsem“ stalo baddhou.

  46. Ani na minutu, na okamžik, na zlomek vteřiny není jeho pozornost v tomto vnitřním prostoru. Protože jeho čas „vše“ byl naplněn světským životem, v němž jsou jen peníze a ženy.

  47. Jeho posvátnými poutěmi, jeho dobročinností, jeho bhaktickými příběhy (bhakti kathá), jeho nirúpanami, jeho mantrou, jeho púdžou, jeho meditací a jeho džapou, jeho „vším“ jsou jen peníze a ženy.

  48. V bdělém stavu, ve snu, dnem i nocí, jeho neustálou kontemplací a meditací jsou výhradně smyslové objekty. Není tu ani chvilka pro tento „okamžik“ (okamžik pochopení „já jsem On“) a toto „já jsem“ stalo baddhou.

  49. Taková je pozornost (lakšana) baddhy. Nyní přijde změna v podobě mumukši (Maharádž: Měli byste mít pocit – „Hurá! Má mysl se nějak změnila.“). A proto v následujícím souboru slov naslouchejte tomuto „vše“ a také oné Skutečnosti.

Tímto končí 7. kapitola 5. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Pozornost baddhy/spoutaného“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Martin Vinkler


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.