Zpívání bhadžanů
v klubu "Malý velký strom":

Zpívání v červenci 2018:

Datum akce: Pondělí 9.7. 2018 od 18.30 do 20.30, Pondělí 23.7. od 18.30 do 20.30

Místo konání: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu.

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

Sraz: V 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Vstup zdarma

Info: Aleš 777050958, Martin 725 219 468

Všichni jste srdečně zváni!

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha V. - O zániku - V.008-V.009

11. 7. 2018 - Lenka

Co mohu považovat za skvělé a žádoucí, když vidím, že cokoli člověk v tomto světě má, to odejde, a zbude mu jen trápení. Den za dnem žijí lidé v tomto světě uprostřed zlých skutků a násilí, a proto den za dnem zakoušejí stále větší utrpení. Dětství je promarněno v nevědomosti, mládí je promarněno v honbě za potěšením a zbytek života je věnován starostem o rodinu. Čeho může hlupák v tomto světě dosáhnout?

 

Kapitola 2:  Příběh krále Džanaky

 

V.9.

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, žije jeden velký vládce, s obrovským rozhledem a prozíravostí, který vládne nad územím Vidéha a jmenuje se Džanaka. Pro ty, kteří u něho hledají pomoc, je ztělesněním hojnosti. Je hřejivým Sluncem, v jehož přítomnosti rozkvétají srdeční lotosy jeho přátel a je dobrodincem všech spravedlivých lidí.

Jednoho dne se král Džanaka procházel v parku, a jak se jen tak bezcílně potuloval, najednou zaslechl slova písně, kterou přednášeli siddhové neboli dokonalí mudrci.

MUDRCI zpívali:

Rozjímáme o Já, jež se ukazuje jako čirá blaženost zakoušení, kdy pozorovatel čili zakoušející zakouší objekt zkušenosti bez vytváření představ a bez oddělování.

Rozjímáme o Já, v němž jakmile je ukončeno prožívání subjektu a objektu a odstraněn i záměr takové rozdělení na subjekt a objekt vytvářet, se věci dějí samy od sebe.

Rozjímáme o Světle, které prozařuje vše, co svítí, o Já, které překračuje duální představu toho, co „je“ nebo „není“, a je tedy jakoby „mezi“ těmito dvěma protiklady.

Rozjímáme o Skutečnosti, v níž vše existuje, jíž vše přináleží, z níž vše pochází, jež je všeho příčinou a jež je vším.

Rozjímáme o Já, jež je základem vyjadřování i všech jazyků, je alfou i omegou, pokrývá vše od „a“ po „ha“ a je označeno slovem „aham“, Já.

Však běda, lidé se honí za vnějšími objekty a jako hlupáci, kteří kvůli hloupostem přehlédnou drahokam plnící všechna přání, se zříkají Boha, jenž dlí v hloubce jejich vlastních srdcí.

Hlupáka, který poznal neskutečnost a pomíjivost objektů světa, a přesto k nim zůstal připoután, nelze považovat za lidskou bytost!

Člověk by měl mečem poznání srazit každou touhu, která v jeho srdci vznikla nebo se vzniknout chystá.

Člověk by si měl užívat radost pocházející z klidu a míru. Kdo má mysl pod kontrolou, ten se v klidu a míru ustálil. A je-li srdce takto ustáleno, objeví se čirá blaženost Já.

V.9.

VASIŠTHA pokračoval:

Když král Džanaka vyslechl slova písně, byl hluboce sklíčen. Rychle zamířil do paláce, poslal pryč všechny sloužící a vyhledal samotu své komnaty. Tam ve stavu největšího utrpení začal přemýšlet.

DŽANAKA rozmýšlel:

Ach běda, bezmocně se točím v kole světského neštěstí. Co znamená lidský život oproti věčnosti? A přesto jsem si k němu vypěstoval lásku! Hanba mé mysli. Co znamená panování a vláda, třebas trvající celý život? A já hlupák myslel, že bez toho nemohu být! Můj život je jen nepatrný okamžik, věčnost se táhne daleko před něj i za něj. Co mám nyní dělat?

Kdo je ten kouzelník, který tu rozprostřel iluzi zvanou svět a takto mě pomátl? Jak to, že jsem byl tak oklamán? Když vím, že ať je něco blízko či daleko, je to jen v mé mysli, zanechávám snahy o pochopení vnějších objektů. Když vím, že všechna činnost ve světě vede jen k nekonečnému utrpení, jak mohu doufat ve štěstí? Den za dnem, měsíc za měsícem, rok za rokem, okamžik za okamžikem vidím, jak přicházející štěstí s sebou vždy nese i utrpení a toto utrpení přichází znovu a znovu!

Cokoli zde vidíme, cokoli prožíváme, je předmětem změny a zániku. Na tomto světě neexistuje nic, na co by se mohl moudrý člověk spoléhat. Kdo je dnes vysoce uznáván, bude zítra potupen. Hloupá mysli, čemu lze v tomto světě věřit?

Ach běda, jsem bez lana, a přesto připoután, bez nečistoty, přesto pošpiněn, padlý, přestože zůstávám na vrcholu. Ó mé Já, jaká to záhada! Jako věčně zářící Slunce, které náhle zakryl plující mrak, shledávám tuto hroznou iluzi záhadně připlouvat ke mně. Kdo jsou všichni přátelé a příbuzní? Čím jsou všechna potěšení? Tak jako je malé dítě vyděšeno, vidí-li duchy, cítím se zase já zmaten těmito vymyšlenými příbuznými, které jsou jako provazy, poutající mě ke stáří a smrti, a kterých se stále držím. Ať tito příbuzní setrvají či odejdou, co to znamená? Významné události i velcí lidé přišli a zase odešli a zanechali za sebou jen vzpomínky. Na co se člověk může spolehnout? I bohové, včetně trojice Brahmy, Višnua a Šivy, již miliónkrát přišli a zase odešli. Co je v tomto vesmíru stálé? K této noční můře známé jako projevený svět poutá jedince jen planá naděje. Ach jaký to žalostný stav!

DŽANAKA pokračoval:

Jsem jako nevědomý hlupák oklamaný skřetem, nazývajícím se ego či pocit jáství a vytvářejícím falešnou představu „já jsem ten a ten“. Velmi dobře vím, že Čas svýma nohama rozdupal bezpočet bohů, a přesto stále chovám lásku k životu. Dny a noci jsem strávil planým toužením, místo toho, abych zakoušel blaženost neomezeného Vědomí. Od jednoho utrpení přicházím k dalšímu, ještě většímu, ale klid v sobě nenacházím.

Co mohu považovat za skvělé a žádoucí, když vidím, že cokoli člověk v tomto světě má, to odejde, a zbude mu jen trápení. Den za dnem žijí lidé v tomto světě uprostřed zlých skutků a násilí, a proto den za dnem zakoušejí stále větší utrpení. Dětství je promarněno v nevědomosti, mládí je promarněno v honbě za potěšením a zbytek života je věnován starostem o rodinu. Čeho může hlupák v tomto světě dosáhnout?

I když člověk provádí náboženské rituály, může přijít do nebe, nic víc. Co je nebe? Je na zemi či na onom světě? Existuje někde místo nedotčené utrpením? Utrpení přináší štěstí a štěstí si nese na svých ramenou neštěstí! Každá skulinka v zemi je zaplněna těly mrtvých bytostí, proto země vypadá tak pevně!

Ve vesmíru jsou bytosti, jimž mrknutí oka trvá celou epochu. Co je v porovnání s tím můj život? Objekty světa se jeví jako nádherné a trvalé, ale nesou s sebou nekonečné strachy a obavy. Úspěch je ve skutečnosti potíž a neúspěch může být žádoucí kvůli tomu, jaký dopad má na mysl. Právě mysl je semínkem iluze projeveného světa a dává vzniknout falešným pocitům „já“ a „moje“.

Podobně jako se zdá, že kokos padající ze stromu shodila vrána, která na strom v tomtéž okamžiku náhodou usedla, tak nevědomost v tomto světě vytváří zdánlivé pocity „to bych měl mít“ a „toho bych se měl zříci“. Je lepší trávit svůj čas v samotě či pekle, než žít v tomto projeveném světě.

Právě úmysl či záměr je semínkem projeveného světa. Zbavím se tedy všech záměrů. Prožil jsem už všechno možné, radoval jsem se i trpěl a teď s tím skoncuji. Nebudu se již trápit. Probudil jsem se. Udeřím na tu zlodějku, mysl, která mi ukradla moudrost. Byl jsem důkladně poučen mudrci, nyní tedy začnu hledat Sebepoznání.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy