Poslední letní zpívání bhadžanů v Divoké Šárce:

Středa: 19.9. 2018 od 18.00 do cca 20.00 (pozor začínáme o 30 minut dříve než obvykle, kvůli brzkému stmívání)

Místo konání: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu.

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

Sraz: V 17:45 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Vstup zdarma

Info: Aleš 777050958, Martin 725 219 468

 

Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Čas: 18,30 do 20,30 hod. 
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      19.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha IV. - O existenci - IV.042 - IV.044

11. 4. 2018 - Lenka

Nevědomý člověk se vzdává správného myšlení a hledání pravdy a místo toho dobrovolně přijímá nevědomost jakožto blaho. Chycen do pasti různých činností a ztotožnění se s tím, kdo tyto činnosti vykonává, prochází bezpočtem utrpení, které si na sebe sám ze své vlastní vůle uvalil. Ó Rámo, příčinou všeho utrpení na tomto světě je jen mysl, jež je plná trápení, smutku, touhy a klamu. Tím, že zapomněla na Sebepoznání, vytváří chtění a zlobu, špatné myšlenky a tužby, které vrhají člověka do ohně smyslových objektů. Ó Rámo, vyveď tuto mysl z bažiny nevědomosti.

VASIŠTHA pokračoval:

Nyní ti vysvětlím, jak se neomezené Vědomí projevuje jako džíva a jako vše ostatní. O oceánu je známo, že někde je zcela klidný, zatímco jinde rozbouřený. Podobně může neomezené Vědomí někde vypadat jako plné rozmanitosti, ačkoli samo o sobě je nedvojné, neduální. Přirozeností všemohoucího neomezeného Vědomí je projevovat se v celé své nekonečné nádheře.

Projevení všemohoucího neomezeného Vědomí je spojeno s časem, prostorem a příčinností, jež jsou k tomu nezbytné. Vznikne tak nekonečně jmen a forem, ale veškerý tento projev nelze od neomezeného Vědomí oddělit. Aspekt neomezeného Vědomí, týkající se projevu jmen a forem, a tudíž i času, prostoru a příčinnosti, se nazývá „znalec území“ neboli vědomý svědek. Územím se rozumí tělo a ten, kdo zná toto území uvnitř i vně a ve všech jeho aspektech, je znalec území neboli svědek.

Vědomý svědek bude ovlivněn skrytými tendencemi a sklony a získá pocit ega. Jakmile pocit ega vytvoří představy a záměry, vznikne rozum. Je-li využíván k myšlení, nazýváme to myslí. Když se rozumová schopnost dále přeměňuje a pokrucuje, vznikají smysly. To vše dohromady dává vznik tělu. Podobně jako když ovoce postupně dozrává a prochází proměnou co do velikosti či barvy, tak se s prohlubující nevědomostí zdánlivě proměňuje i Vědomí.

Nevědomý člověk se vzdává správného myšlení a hledání pravdy a místo toho dobrovolně přijímá nevědomost jakožto blaho. Chycen do pasti různých činností a ztotožnění se s tím, kdo tyto činnosti vykonává, prochází bezpočtem utrpení, které si na sebe sám ze své vlastní vůle uvalil. Ó Rámo, příčinou všeho utrpení na tomto světě je jen mysl, jež je plná trápení, smutku, touhy a klamu. Tím, že zapomněla na Sebepoznání, vytváří chtění a zlobu, špatné myšlenky a tužby, které vrhají člověka do ohně smyslových objektů. Ó Rámo, vyveď tuto mysl z bažiny nevědomosti.

Ó Rámo, démonem v lidské podobě je vpravdě ten, koho netíží nečistý stav mysli, způsobený střídáním dobrých a zlých myšlenek, a kdo podléhá stáří, smrti a zoufalství.

IV.43

VASIŠTHA pokračoval:

Projevem síly neomezeného Vědomí v tomto vesmíru jsou milióny druhů nejrůznějších bytostí. Bezpočet těchto bytostí je chycen do pasti vlastních sklonů a tužeb. Nalézají se v každé zemi, v každém koutě vesmíru, v jakékoli možné situaci.

Některé z bytostí jsou součástí nového stvoření této epochy, jiné jsou daleko starší. Některé se zrodily jen párkrát, jiné mají za sebou spousty vtělení. Některé jsou osvobozené, jiné žijí v hrozném utrpení. Jsou mezi nimi nebešťané, polobozi, božstva vládnoucí vesmíru, nebo démoni či skřeti. Některé bytosti pocházejí z jedné ze čtyř lidských kast, jiné z primitivních divokých kmenů.

Některé bytosti mají formu bylin nebo trávy, jiné se jeví jako kořeny, plody či listy. Některé žijí životem popínavých rostlin, jiné jako krásné květiny. Jsou mezi nimi králové či ministři, oděni do skvostných rouch, nebo žebráci či potulní mniši, kteří na sobě mají hadry nebo jen kůru ze stromu.

Některé z bytostí jsou hadi, hmyz, lvi nebo tygři, jiné zase ptáci, sloni či opice.

Některým bytostem se daří dobře, jiným nikoli. Některé jsou v nebi, jiné v pekle. Některé přebývají v hvězdných sférách, jiné v tlejících dírách. Některé žijí mezi osvícenými mudrci, jiné jsou samy povznesené nad vědomí těla a tedy téměř osvobozené. Některé bytosti jsou nadány osvícenou inteligencí a jiné jsou zase naprosto nevědomé.

Ó Rámo, stejně jako v tomto vesmíru nachází se i v jiných vesmírech spousty rozmanitých bytostí, mají jen jiná těla, která se pro daný typ vesmíru hodí.

Všechny bytosti, svázané svými sklony a touhami, se potulují po tomto vesmíru, někdy povznesené, jindy ponížené, a smrt si s nimi hraje jako s míčem. Připoutané ke svému lpění a ke svým tužbám jsou ovlivněny svou podmíněnou myslí a putují proto z jednoho těla do druhého. A budou to tak dělat, dokud neuzří pravdu o svém pravém Já, jímž je neomezené Vědomí. Poté, co dosáhnou Sebepoznání, budou osvobozeni od iluze a již se více nevrátí do koloběhu života a smrti.

IV.44

VASIŠTHA řekl:

Veškeré stvoření existuje pouze jako ve snu. Stvoření není skutečné, jen se tak jeví. Ten, kdo se zcela oprostil od nevědomosti a v němž všechny formy podmíněností a tužeb došly svého konce, je osvobozený mudrc. Ačkoli se zdá, že si tento sen zvaný projevený svět uvědomuje, ve skutečnosti ho ale jako svět nevidí. Projevení světa vždy bylo, je a bude přirozenou představou všech jedinců, džívů, a to do té doby, dokud nedosáhnou osvobození. Pro každého džívu existuje možnost tělesnosti, když už ne se všemi fyzickými aspekty, tak jako myšlenka či záměr.

Ještě jednou ti popíši, jak vznikl v neomezeném Vědomí Stvořitel Brahma, a z toho pochopíš, jak se v tomto Vědomí objevily i další bytosti. Neomezené Vědomí, jež je samo o sobě bez času, prostoru a příčinnosti, tyto aspekty přijme jakoby ve hře a vznikne tak kosmická Bytost. Tato kosmická Bytost je zároveň kosmickou Myslí i kosmickým Životem.

Aby mohla zakoušet zvuk, vytvoří kosmická Bytost v představě prostor. Dále stvoří vzduch, aby skrze jeho chvění bylo možno zakoušet dotyk. Tyto dva prvky jsou jemné a neviditelné. Aby bylo možno vidět, vzniká oheň a řada dalších zdrojů světla. Pro zakoušení chutě a chladu jako protipólu ohně vzniká voda. A nakonec vzniká země s vlastností vůně.

Kosmická Bytost i s těmito vlastnostmi je stále jemná a nerozdělená. Toho se však vzdá a začne se vnímat jako množství jisker nacházejících se v prostoru. Myslí na sebe jako každá jednotlivá jiskra a vzniká tak pocit ega. S pocitem ega je neodmyslitelně spjatý rozum a za pomoci pěti prvků, o nichž jsem před chvílí mluvil, se vytváří představa těla. Tělo se považuje za hrubé a hmotné, a takovým se tedy i stane.

Tato kosmická Bytost je Brahma, který se jeví tak, že všechny ostatní bytosti tvoří a sám je i ochraňuje. V neomezeném Vědomí se objevuje jako první, ale pak podléhá tomu, že zapomene na svoji neomezenou podstatu a omezí tak sám sebe. Jakoby ve spánku se ztotožní s tělem složeným z hmoty, živeným a udržovaným životní silou neboli pránou. Jakmile však začne pátrat po svém původu, jeho pravá podstata se mu odhalí a on se tak osvobodí od omezení, které si sám vytvořil.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy