Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.12. Klub MalýVelký strom       

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

11.2. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

IV.3 - Připomínání si Jména (z knihy Dásbódh)

30. 3. 2018 - Gábina

Neměli byste zapomínat toto „jméno“ Boha ani během chůze, mluvení, práce, jezení, dýchání nebo užívání si plodů minulých činů. Toto „jméno“ byste neměli zapomínat ani v momentu sexuální extáze.

Ať je zde hojnost či chudoba; nechť už jsou vaše podmínky jakékoliv, přesto byste tento stav, tedy připomínání si „jména“, neměli zanechat.

Toto „jméno“ je velkolepou silou vašeho neduálního Já; je to síla existence. Třebaže převládá „mnohost“ objektů nebo radování se z bohatství Lakšmí (tohoto „vše“ tohoto „já jsem“), přesto byste neměli opustittoto „jméno“.

|| Šrí Rám ||

  1. Předcházela promluva o kírtanu, který je očišťovatelem tohoto „vše“. Nyní naslouchej třetímu druhu uctívání, jímž je připomínání si pána Višnua.

  2. Měli byste si připomínat Boha; Jeho *„jméno“ by mělo být nepřetržitě opakováno. Připomínáním si Jeho „jména“ získáte dokonalou spokojenost nirguny. *(Maharádž – „jméno“/nám znamená na, tedy ne a aham je „já jsem“; tj. žádný pocit individuálního já).

  3. Toto „jméno“ byste si měli připomínat každé ráno, během poledne i každý večer. (Maharádž – „světlo svítí z vašeho nitra, vy jste světlo“: když se probudíte, nedovolte, aby hned vyvstaly myšlenky na svět; pochopte, že vy jste světlo, které umožňuje vyvstat všem těmto myšlenkám; když tu není žádná myšlenka, není tu ani žádný svět).

  4. Nezůstávejte bez toho, aniž byste se drželi tohoto „jména“; ať už ve chvílích štěstí, deprese, obav či když zakoušíte blažený klid.

  5. Připomínání tohoto „jména“ by mělo pokračovat také během období radosti, v krušných chvílích, během svátků, v čase odpočinku i v době, kdy jdete spát.

  6. Ať jsou zde problémy, nepříjemné situace nebo dokonce kalamity; i když jste pracovně vytížení a máte obavy z „mnohosti“, přesto byste si měli připomínat toto „jméno“ (tj. všechno se objevuje na mně samotném a já s tím nemám vůbec nic co do činění).

  7. Neměli byste zapomínat toto „jméno“ Boha ani během chůze, mluvení, práce, jezení, dýchání nebo užívání si plodů minulých činů. Toto „jméno“ byste neměli zapomínat ani v momentu sexuální extáze.

  8. Ať je zde hojnost či chudoba; nechť už jsou vaše podmínky jakékoliv, přesto byste tento stav, tedy připomínání si „jména“, neměli zanechat.

  9. Toto „jméno“ je velkolepou silou vašeho neduálního Já; je to síla existence. Třebaže převládá „mnohost“ objektů nebo radování se z bohatství Lakšmí (tohoto „vše“ tohoto „já jsem“), přesto byste neměli opustittoto „jméno“.

  10. Bídné podmínky mohou vystřídat ty šťastné nebo ty šťastné vystřídají ty bídné; může zde být toto spojení saguna neboli cokoliv vás těší, neměli byste však opustit toto „jméno“ Boha.

  11. Díky tomuto „jménu“ jsou pohromy zničeny; díky tomuto „jménu“ se vyhnete těžkostem (když je tu pouze myšlenka „já jsem“, další myšlenky a obavy tu zůstat nemohou). Připomínáním si tohoto „jména“ dosáhnete nejvyššího stavu nirguna brahman.

  12. K těmto „mnoha“ strádáním došlo proto, že jste posedlí elementy (tj. objektivizujete) a duchem brahmína (tj. toužíte nabývat víc a víc poznání/znalostí). Tato strádání a problémy způsobené „mnohými“ mantrami jsou tímto „jménem“ všechny zničeny (každé slovo je mantrou, každé slovo má sílu; „Prosím dones mi čaj“ a hle, čaj je tu).

  13. Utrpení způsobená jedem (když považujete objekty tohoto světa za skutečné) jsou tímto „jménem“ poražena. Je zničena rovněž magie (představivost). Díky tomuto „jménu“ je na konci času (na konci tohoto „vše“) dosažen nejvyšší stav.

  14. Toto „jméno“ je připomínáno během raného dětství (tj. dítě nekonceptualizuje a nevidí rozdíly) a mělo by být připomínáno v mládí; je třeba si ho připomínat v hrubých a objektivních časech, ve stáří, v čase tohoto „vše“ a rovněž na konci času.

  15. Pán šankara zná velikost tohoto „jména“ a ve Svém chrámu v Káši (Maharádž – tělo je Káši) učí tomuto „jménu“ Svou mysl. Přijetím „jména“ rám se tělo stane chrámem Boha („vše“) a na tomto místě lze dosáhnout Konečného Osvobození. (Říká se, že když zemřete v Káši, pak se již znovu nenarodíte. To znamená, že pokud umřete, zatímco tělo zůstává, tj. pokud je opuštěn koncept těla, pak jste volní a můžete přebývat všude.)

  16. Valmíki byl osvobozen i jen opakováním „jména“ rám pozpátku (říkal mara místo ráma; to, co je důležité, není mantra, ale přesvědčení). Říká se o něm, že vyprávěl o životě Rámy ještě před tím, než se Ráma vůbec narodil, a předložil stovky*** cest/způsobů, jak Rámu poznat (vy jste Ráma a Rámajána je váš příběh. Valmíki vysvětlil cesty vašeho vlastního osvobození; tímto způsobem vyprávěl příběh před tím, než se Ráma narodil ve vás.)

*** Siddharaméšhvar Maharádž: Valmíki vytvořil majánuRámy a říká se, že obsahuje stovku kót veršů. (kóti znamená deset milionů, ale značí rovněž obratnost či bystrost. Vnitřním významem toho je, že přirozenost pána Rámy je vyjevena použitím stovek obratných způsobů popsaných těmito verši.) Pán Ráma přetéká každým směrem a není spálen ohněm, zmáčen vodou ani odfouknut tímto větrem. Je nezničitelný a nevnímatelný a pomocí tohoto vědění je takový, jaký je vždy.

  1. Díky tomuto „jménu“ boha Hari byl vroucně oddaný Pralhád zachráněn a utrpení „mnohosti“ bylo zničeno. I velký hříšník, Adžáméla, byl tímto božím „jménem“ očištěn.

  2. Díky tomuto „jménu“ se dokázaly kameny* vznášet*** a oddaný je pozvednut z „mnohosti“/mysli. Díky tomuto božímu „jménu“ se Skutečnost, která byla velkým hříšníkem, stává tím Nejvyšším. *(Toto tělo je mrtvola, je jako kámen bez životního principu „já jsem“. Ale vytvořením této myšlenky „já jsem“ „množství“ myšlenek ustoupí a život setrvá.)

*** Když bylo jméno Ráma vyryto do kamenů, vznášely se, a takto byl pro Rámovu armádu postaven most do Lanky.

  1. Díky tomuto „jménu“ je tu nekonečnost paraméšvary. Neustálým opakováním tohoto „jména“ budete zachráněni a Jama, bůh smrti, vás nebude moci potrestat.

  2. V rámci opakování jednoho tisíce jmen (tj. všech našich světských řečí) je tu Jedno jediné uvnitř tohoto „vše“ a dosáhnout Ho znamená naplnění vašeho života. Když si připomínáte toto „jméno“, pak se přirozeně stanete tak čistým jako On.

  3. I kdyby nebylo toto „vše“ utvořeno v práně, přesto byste měli neustále opakovat „jméno“ Rámy. Díky tomuto „jménu“ je Višnu potěšen a dohlíží nad oddaným (říká se, že Višnu je ochraňovatel tohoto světa a jeho přirozeností je vědět/znát. Když na všechno zapomenete, pak to, co zůstává, je bez-usilovné vědění Višnua. V tu chvíli přestáváte žít jakožto džíva a stáváte se „vše“-prostupujícím poznáním.)

  4. Pravda je; je tím, co je „prázdnotou tohoto vnitřního prostoru“ (tj. parabrahman), co si připomíná toto „jméno“; je to tato Skutečnost, která poznává toto tělo „vše“ a pomocí „jména“ Rámy ničí horu velkého hříchu (tento koncept hrubého těla). (Po pravdě vy jste tím parabrahman, je tu jen tato Skutečnost).

  5. Důležitost tohoto “jména“ je tak obrovská, že ji nelze popsat. (tj. je mimo dosah slov). Díky tomuto „jménu“ je mysl pozvednuta ze světských myšlenek a usazena v tomto „vše“. Díky tomuto „jménu“ unikl Šankar působení halahala (halahala je v překladu strach a problémy světa). (Ty jsi Brahma, Višnu a Šankar; ty jsi Ravana a Ráma. Říká se, že Šankar uchovává tento jed ve Svém krku. Tj. nedovolí mu vůbec postoupit dovnitř.)

  6. Všechny čtyři kasty (tj. čtyři těla) mají právo vyslovovat Boží „jméno“. Uvnitř tohoto „jména“ neexistují velcí nebo malí a hrubí a hloupí jsou osvobozeni díky přijetí tohoto „jména“.

  7. Tudíž toto nepřerušované brahman by si mělo připomínat toto „jméno“. A když si v mysli připomínáte tuto formu „já jsem“, pak byl vyložen třetí druh oddanosti.

Tímto končí 3. kapitola 4. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Připomínání si Jména“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)