Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha IV. - O existenci - IV.038 - IV.39

28. 3. 2018 - Martin

Ó Rámo, absolutní Brahman je všemohoucí a jeho neomezené možnosti se zjevují coby viditelný vesmír. Pojmy jako skutečnost a neskutečnost, jednota a různost, začátek a konec existují v Brahman. Jako vzniká vlna na moři, objevuje se omezené vědomí jedince, džíva, v Brahman. Tento džíva postupně prožívá stále silnější podmíněnosti, jedná v souladu s nimi a zakouší důsledky svých činů.

IV.38

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, představa ega, představa „toto dělám“, umožňující vznik jak štěstí, tak neštěstí, ale také umožňující stav jógy neboli jednoty, je v očích mudrce zcela falešná, zatímco pro nevědomého člověka je skutečná. Co je zdrojem této představy? Tato představa vzniká v mysli, jež je vedena svými sklony a touhami, a následná činnost je pak přisuzována jedinci. Jestliže daná činnost nese své plody, vzniká představa „toto si užívám“. Obě představy „toto dělám“ i „toto si užívám“ jsou ve skutečnosti jen dva výrazy téhož.

Ať je člověk zaměstnán nějakou činností nebo ne, ať je v nebi nebo pekle, ať jsou jeho psychické sklony a podmíněnosti jakékoli, to vše je zakoušeno skrze mysl. U nevědomého člověka, který je ovlivněn svými tužbami, vzniká představa „toto dělám já“ bez ohledu na to, zda se nějakou činností zabývá, anebo nedělá nic. Tato představa se však neobjevuje u člověka osvíceného, který ničím ovlivňován není. Když člověk pochopí, jak to je s jeho konáním, podmíněnosti a sklony mysli se oslabí, a třebaže zůstane ve světě činný, plody jeho činů ho přestanou zajímat. V životě tedy nechá činy, ať se dějí, nelpí na nich, a ať jsou jejich výsledky jakékoli, považuje je za totožné s Já. Takový postoj ale nemá ten, kdo je zabrán do svých myšlenek a mentálních stavů.

Cokoli mysl dělá, už to samo je čin. Ten, kdo koná, je mysl, nikoli tělo. Mysl znamená svět. Projevení světa v mysli vzniká a na mysli závisí. Když ustane vznikání a zakoušení objektů v mysli, nadále zůstává jen Vědomí samo.

Mudrci prohlašují, že mysl osvíceného není ve stavu blaženosti ani bez blaženosti, není v pohybu ani není nehybná, není skutečná ani neskutečná, ale vždy něco mezi tím. Vědomí osvíceného, jež je bez podmíněností a sklonů, hraje svoji roli v tomto světě jako ve hře. A protože právě psychické sklony, jež má nevědomý člověk, určují povahu činu a jeho prožívání, žije osvícený člověk, který tyto sklony a tužby mysli nemá, neustále v blaženosti. Jeho čin je ne-konáním, proto si nepřisuzuje zásluhy ani omyly. Jeho chování je jako chování dítěte. Třebaže se zdá, že zakouší bolest, on to tak nevnímá. Osvícený člověk je odpoután od projevení světa a činnosti mysli a smyslů. Nezabývá se ani představou omezení či osvobození. Pochopil Já, Já samo.

IV.39

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, absolutní Brahman je všemohoucí a jeho neomezené možnosti se zjevují coby viditelný vesmír. Pojmy jako skutečnost a neskutečnost, jednota a různost, začátek a konec existují v Brahman. Jako vzniká vlna na moři, objevuje se omezené vědomí jedince, džíva,Brahman. Tento džíva postupně prožívá stále silnější podmíněnosti, jedná v souladu s nimi a zakouší důsledky svých činů.

RÁMA se zeptal:

Mistře, Brahman je prostý utrpení, a přece to, co z něho vyvěrá jako svíce zapálená od jiné svíce, je vesmír, který je pln zármutku. Jak je to možné?

VÁLMÍKI řekl:

Když Vasištha uslyšel otázku, chvilku takto rozjímal: „Rámovo pochopení není zatím dostatečné, neboť jeho mysl obsahuje nečistoty. A pokud nebude schopen pochopit pravdu, nedojde jeho mysl klidu a míru. Dokud je mysl ovládána myšlenkami potěšení a štěstí, není schopna pravdu nahlédnout. Je-li mysl čistá, pak je pravda nahlédnuta okamžitě. Je známo, že říkat člověku nevědomému či napůl probuzenému „toto vše je Brahman“, je cestou do pekla. Proto moudrý učitel vede své žáky nejprve k tomu, aby se ustálili v sebekontrole a klidu, a než mu sdělí pravdu, důkladně žáka přezkouší.

VASIŠTHA poté řekl:

Sám časem odhalíš, zda je Brahman prosto utrpení nebo ne. Případně ti s odhalením této pravdy pomohu. Nyní pochop toto:

Brahman je všemohoucí a všudypřítomná přítomnost, přebývající ve všech věcech. Brahman skrze nepopsatelnou sílu zvanou Mája dalo vznik tomuto Stvoření. Mája je odpovědná za to, že neskutečné se jeví jako skutečné či naopak, podobně jako se prázdný prostor jeví jako modrá obloha.

Pohleď, Rámo, na bezpočet nejrůznějších bytostí jen v tomto světě. To je projev neomezených možností Boha. Nauč se klidu, neboť kdo má v sobě klid a mír, uzří pravdu. Není-li mysl klidná, svět se jeví jako chaos rozmanitosti. Ve skutečnosti je však vesmír projevením neomezených možností Boha. Kde je světlo, tam je přirozeností viditelnost. Podobně je přirozeným následkem všemohoucnosti Boha zrození projeveného světa. S projeveným světem však zároveň přichází i nevědomost, kvůli níž je tu utrpení. Zbav se nevědomosti a buď svobodný.


 

překlad Lenka Vinklerová

další části knihy 

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.