Poslední letní zpívání bhadžanů v Divoké Šárce:

Středa: 19.9. 2018 od 18.00 do cca 20.00 (pozor začínáme o 30 minut dříve než obvykle, kvůli brzkému stmívání)

Místo konání: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu.

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

Sraz: V 17:45 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Vstup zdarma

Info: Aleš 777050958, Martin 725 219 468

 

Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Čas: 18,30 do 20,30 hod. 
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      19.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

III.9 - Promluva o smrti (z knihy Dásbódh)

2. 3. 2018 - Gábina

Moment smrti položí svou mocnou hůl na vaši hlavu a pak ani ten nejsilnější panovník nemůže zůstat v tomto světě.

Smrt se neptá, zda je dotyčný krutý, nebo zda je válečník. Smrt si neříká „On je statečný válečník na bitevním poli“.

Smrt se neptá, zda je dotyčný vášnivý a zlostný. Smrt si neříká, že je dotyčný udatný a silný nebo krutý a velmi zlý.

Smrt si neříká, že je někdo mocný nebo že je bohatý. Smrt neříká, že je člověk všudypřítomný díky této guně „vše“ (tj. čiré sattva guně).

|| Šrí Rám ||

  1. Samsáru lze přirovnat k jezdci na koni, který se žene střemhlav ke smrti, kterou nechce odsunout. A kvůli této tělesné totožnosti je pečlivě měřen úplně každý moment tohoto těla „vše“ (toto tělo „vše“ neboli poznání či vědomí je základnou tohoto světského života; hrubé tělo se objevuje uvnitř tohoto „vše“. Ráno se toto vědomí neboli „já jsem“ objeví a v následující chvíli, kdy si pomyslíme „musím udělat to či ono“ apod., se zjeví samsára. Tak dlouho, dokud si držíme koncept totožnosti s tímto tělem, je tělo „vše“ tohoto „já jsem“ vydáno na milost naší samsáře. Když toto, tj. koncept totožnosti, zapomeneme, pak si připomeneme toto „vše“ a existujeme úplně v každém okamžiku. Jestliže jsme v úplně každém okamžiku, kde je pak samsára a kde je smrt?)

  2. Pokud je Věčné Jedno Jediné doprovázeno časem, jeho skutečná podstata nebude pochopena (bude tu toto poznání a na něm se objeví džíva). A pak kvůli činnostem/karma upadne toto (nehybné, neměnné) Jedno Jediné uvnitř poznání do stavu „mnohosti“ v práně.

  3. Jakmile je pak nahromaděná *sančit karma vypotřebovaná, neexistuje žádný chvilkový odklad. Pak ať je zde všudypřítomnost tohoto „vše“ nebo všudypřítomnost pouze tohoto těla, přesto musíte mrknutím oka odejít (dokud tu je nevědomost, smrt zajisté přijde). *(Džíva není ničím než zásobou nahromaděné karmy).

  4. Náhle se vás chopí poslušní poslové Času/Smrti. Budou vás neustále tlouci, jelikož vás berou na cestu smrti.

  5. Jakmile se dostaví útrapy a muka smrti, nikdo se už nedokáže obrátit pro podporu. Dokud přetrvává zmatek, budou tomuto „vše“ přicházet do cesty zápolení a utrpení (dokud neznáte odpověď na otázku „Kdo jsem já?“).

  6. Moment smrti položí svou mocnou hůl na vaši hlavu a pak ani ten nejsilnější panovník nemůže zůstat v tomto světě.

  7. Smrt se neptá, zda je dotyčný krutý, nebo zda je válečník. Smrt si neříká „On je statečný válečník na bitevním poli“.

  8. Smrt se neptá, zda je dotyčný vášnivý a zlostný. Smrt si neříká, že je dotyčný udatný a silný nebo krutý a velmi zlý.

  9. Smrt si neříká, že je někdo mocný nebo že je bohatý. Smrt neříká, že je člověk všudypřítomný díky této guně „vše“ (tj. čiré sattva guně).

  10. Smrt neprohlašuje, že je dotyčný slavný; smrt si neříká, že je duchovně bohatý a že se jedná o úžasný zázrak s velkou silou.

  11. Smrt si neříká, že jde o váženého krále nebo že jde o panovníka nebo že je dotyčný velmi chytrý.

  12. Smrt nezajímá, že jde o majitele koní či slonů. Smrt si neříká, že jde o slavného krále panujícího mnoha lidem.

  13. Smrt nezajímá, že jde o někoho nadřazeného nad ostatními anebo že se jedná o politika či osobu s velkým výdělkem.

  14. Smrt neříká, že jde o výběrčího tržeb či podnikatele. Smrt neprohlašuje, že jde o vůdce zlodějů potulujících se kolem.

  15. Smrt si neříká, že je dotyčný pobožný či kupec. Smrt ani nezajímá to, že se dotyčný nikdy nedotýkal ženy náležející druhému nebo dokonce princezny.

  16. Smrt si neříká, „tento člověk je velmi schopný“. Smrt nenásleduje logiku či kastovní systém a nerespektuje brahmína poctivě dodržujícího rituály.

  17. Smrt si neříká, že jde o učence, boháče či člověka velmi vzdělaného.

  18. Smrt si neříká, že jde o chytrého člověka či vysoce učeného nebo zbožného panditu a velmi laskavého muže.

  19. Smrt neřeší, zda jde o pobožného kazatele nebo znalce véd nebo člověka vykonávajícího oběti či vykladače osudu.

  20. Smrt si neřekne, že jde o propuštěného zaměstnance, posluchače písem, člověka majícího šarm či filosofa.

  21. Smrt nezajímá, že je někdo vědec či znalec písem. Smrt si neříká, že jde o znalce tohoto „vše“ (smrt znamená nevědomost; a jakmile vejde nevědomost to tohoto „vše“/poznání, jak pak může zůstat svědek?).

  22. Smrt neřekne, že dotyčný zabil brahmína. Smrt neřeší, že dotyčný zabíjí (posvátné) krávy. Smrt nezajímá, že člověk zabil „mnoho“ žen a dětí.

  23. Smrt si neřekne, že dotyčný je znalcem písně nebo znalcem rytmu. Smrt si neříká, že jde o filosofa a znalce pěti elementů.

  24. Smrt neříká, že dotyčný je jógin nebo sanjásin anebo osoba, která se pyšní tím, že dokáže oklamat smrt.

  25. Smrt nezajímá, zda je dotyčný bdělý anebo dokonalý, nebo zda je skvělým lékařem s okultním poznáním.

  26. Smrt si neříká, že jde o mnicha, který zdolal smysly, nebo o člověka provádějícího pokání nebo toho, kdo ovládl svou mysl a je nezaujat světskými záležitostmi.

  27. Smrt neříká, že jde o Pána rišijů. Smrt neprohlašuje, že jde o Pána básníků. Smrt si neříká, že dotyčný prostupuje prostorem ve stavu samádhí. (Smrt chce pouze to, co jí náleží, tj. hrubé a jemné tělo a toto „vše“; avšak ono Jedno Jediné, které je za smrtí, smrt nikdy nepozná.)

  28. Smrt si neříká, že jde o jogína provádějícího kundalinijógu či rádža jógu nebo že jde o někoho, kdo zvítězil nad svými vášněmi.

  29. Smrt si neřekne, že je dotyčný brahmačárí. Smrt neprohlašuje, že se jedná o asketu s oholenou hlavou nebo někoho, kdo dodržuje půst či je velkým jóginem.

  30. Smrt neříká, že dotyčný je Světec nebo duchovní autorita. Smrt si neříká, že dotyčný je skrytý puruša(smrt toto poznat nedokáže).

  31. Smrt netvrdí, že je člověk nezávislý nebo naopak závislý. Když se toto „vše“/vědomí stane džívou, pak tu je smrt, která jej pohltí.

  32. Pokud se Jedno Jediné ztotožní s tělem, pak se vydá na cestu smrti. Pak uvnitř Jednoho Jediného bude završena jen půlka cesty, protože na konci toto Jedno Jediné umře stářím. (Toto Jedno jediné je nesmrtelné/nemá žádnou smrt. Ale protože se považuje za tělo, bude míjet dny jakožto entita a tudíž nedokáže dosáhnout svého cíle; nikdy nepozná své Já. Toto hrubé tělo se jeví uvnitř vědomí/poznání a to se objevuje uvnitř Jednoho Jediného, které je mimo/před vědomím/poznáním).

  33. Smrt si neříká, že jde o dítě nebo o mladistvého. Smrt nezajímá, zda má dotyčný řádnou pozornost. Smrt si neříká, že jde o zdatného řečníka.

  34. Smrt netvrdí, že dotyčný je podporou „mnohosti“. Smrt nezajímá, zda je dotyčný urozený a vždy otevřený. Smrt si neříká, že je člověk krásný a moudrý.

  35. Smrt neříká, že jde o ctnostného člověka nebo oddaného bohu hari. Smrt neříká, že je tu tato schopnost vědění nebo že je tu ryzí činnost nebo že je zde člověk (co je konec konců smrt? Smrt je nevědomost, druhá strana poznání; co ví o poznání? Maharadž: „Dokud poznání neodejde, nemůžete umřít).

  36. Takže je-li zde „řeč“ tohoto „já jsem“, pak je možné smrti uniknout. Pokud však setrváváte s myšlenkami na to, co bylo a co bude, popravdě kráčíte po cestě smrti (tělesné vědomí přináší myšlenky na minulost a budoucnost. Smrt ale nepřijde k tomuto „nyní“/poznání. Musí nejdříve odejít.)

  37. Když tu jsou čtyři formy zrození a čtyři druhy řeči, pak tu je tato pozornost, která přináší *84 principů džívy*(84 principů, které utváří džívu; viz 17.8 a 17.9). Kdykoliv přijme Jedno Jediné zrození v práně, pak toto Jedno Jediné zcela určitě umře.

  38. Utíkáte-li ze strachu před smrtí, přesto vyhnout se jí není možné. Smrt neušetří ani toto stvořené „vše“ (Poznání/vědomí je také vytvořenou věcí; odejde a přijde smrt. Takže pouze to nestvořené Jedno Jediné je mimo dosah spárů smrti.)

  39. Smrt si neřekne, že dotyčný je ve své rodné zemi a ani že je v zemi cizí. Smrt nezajímá, že jde o člověka, který vždy drží půst.

  40. Smrt neříká, že dotyčný je největší z největších. Neřekne, že je dotyčný *harihara*(když se spojí višnu a mahéš; tj. zapomenutí je připomenutí). Neprohlašuje, že je člověk inkarnací Boha (smrt nemá žádnou způsobilost/moc nad Skutečností, nad tou největší z největších; bere jen to, co náleží času).

  41. V posluchači by neměl být přítomen žádný hněv, jinak se toto „vše“ setká s tímto světem smrti (tj. všechno zapomeňte a naslouchejte tomuto „já jsem“ tohoto poznání. Udělíte-li myšlenkám hrubého světa pravdivost, pak hněv atd. přivodí znovu tělesné vědomí.) Proto když toto bez-myšlenkovité přijme zrození v práně, pak kráčí po cestě smrti (můžete být ve svém Já, ale v určitý moment vyvstanou emoce a vy se opět setkáváte s tímto světem smrti/bdělý stav neboli radža guna).

  42. „Zde“ v tomto „vše“ by neměla být věnována žádná pozornost pochybnostem (tj. všechno zapomeňte. Nenechte vstoupit do svého přirozeného Já žádný koncept a setrvávejte mimo svou malou mysl) a pak může toto bez-myšlenkovité Já prostoupit tímto světem smrti. A když je pochopení završeno, pak je malý džíva tímto velkým brahman.

  43. Budete-li ale pořád věnovat pozornost pochybnostem, pak se tento svět smrti nikdy nestane bez-myšlenkovitým Já (pokud budete zůstávat ve své malé mysli, pak kráčíte po cestě smrti). Ale díky této „řeči“ tu nebude žádné zrození v práně(když chápete „já jsem“, potom tato prána uvnitř a vítr vně jsou jedním a tímtéž a vy pronikáte vším. Jakmile je ale toto „já jsem“ zapomenuto, přijmete znovu zrození v práně).

  44. Dokud je zde toto vědění džívy, tak by mělo být dosaženo smyslu života (poznejte své Já; pochopte toto vědění a budete na půl cesty k svému cíli, viz. Siddharaméšhvar Maharádž: Máte za to, že toto poznání nemáte, ale uvnitř vás již je toto poznání přítomno.) Pak zde bude smrt této malé mysli džívy a vy setrváte ve formě této všudypřítomnosti (Jen pokud je tu toto vědění, tj. život, můžeme tento život pochopit. Sliby o nabytí pochopení po smrti jsou hloupé koncepty, které se objevily na tomto vědění.)

  45. V opačném případě je velké brahman tímto malým džívoupráně a tato bez-myšlenkovitá neustálá podpora bude muset čelit smrti. Proto dovolte, ať je zde pouze tato „řeč“ a žádná jiná odlišná odpověď by neměla být respektována (ponechte mysl klidnou a prostou všech pochybností a domněnek a odpovídejte pouze s tímto „já jsem“; pak tato saguna sama od sebe odejde a to, co zůstane, bude toto bez-myšlenkovité nirguna brahman)

  46. Velkolepost tohoto „vše“/poznání odešla; délka života tohoto „vše“ je pryč. Její důležitost a významnost odešly kvůli cestě smrti.

  47. Pryč je toto „vše“ uvnitř vaší energie a síly; pryč je toto „vše“ uvnitř vašich nečestných a podvodných činů; pryč je toto „vše“ uvnitř vašich nepřátelských přístupů a odvahy, kterou jste prokázali ve válce (přístupy mysli ukradly toto pochopení „vše“.)

  48. Přesvědčení tohoto „vše“ je pryč; pryč je „čas“ tohoto „vše“; pryč je tato dynastie „vše“/prakrti náležející Králi/purušovi.

  49. Pryč je podpora tohoto „vše“; pryč je tento spouštěč intelektu/buddhi; pryč je rozpoznání tohoto „triku“ (tj. zapomenout všechno) kvůli racionalitě a logice.

  50. Pryč je tento oceán vědění; pryč je tato hora síly; pryč je toto bohatství boha Kubery (Pána bohatství), kvůli cestě smrti.

  51. Pryč je toto velké završení tohoto „vše“, pryč je hrdinství a udatnost tohoto „vše“; pryč je neustálá činnost tohoto „vše“.

  52. Pryč je toto „vše“, zastánce šáster; pryč je toto „vše“, udělovatel dobrého osudu; pryč je toto „vše“, ochránce dharmy, uvnitř cest „mnohosti“ (kvůli myšlenkám džívy).

  53. Pryč je tato majestátnost a sláva tohoto „vše“; pryč je všudypřítomnost tohoto „vše“ a pryč je pravdivost tohoto „vše“, vůdce spravedlivého.

  54. Pryč je toto „vše“, ztraceno v „mnoha“ názorech; pryč je toto „vše“ uvnitř „mnoha“ dosažení; pryč je toto „vše“ uvnitř „mnohých“ konverzací o této „řeči“ para tohoto „vše“ (tj. můžeme intelektuálně diskutovat o přirozenosti této „řeči“, ale myšlenky jsou myšlenky a ony jsou jedinou překážkou k pochopení „já jsem“).

  55. Pryč je toto „vše“ kvůli okázalostem a předvádění se pandita; pryč je toto „vše“ kvůli spekulacím o tomto „slově“; pryč je toto „vše“ kvůli zarytým sporům a „mnoha“ názorům.

  56. Pryč je důležitost askeze; pryč je neomezenost sanjásina; pryč je tvůrce bez-myšlenkovitého pochopení, kvůli cestě smrti.

  57. Pryč je toto „vše“ uvnitř samsáry; pryč je toto „vše“ uvnitř převleku hrubého těla; pryč je toto „vše“ uvnitř cest „mnohosti“ a „mnohých“ prahnutí a dychtění.

  58. Pryč je toto místo setkání brahmína (tj. kde se všechny elementy, guny, smysly atd. setkávají jakožto „vše“); pryč je toto „vše“, váš učitel. A když je toto „vše“ pryč, jak může „mnohost“ pochopit bez-myšlenkovitou Skutečnost?

  59. Kvůli této cestě smrti, odejde i toto *„vše“, ale přesto toto Jedno Jediné zůstává. Proto jakmile se toto „vše“ mula máji stane touto svarúpou, pak je tu Átma-džňánin/Znalec Já (poznání a nevědomost jsou dvě strany jedné mince a obě budou zničeny současně. Dokud přetrvává nevědomost, pak nelze udržet ani toto „vše“/poznání a dříve či později toto „vše“ spadne zpět do tělesného vědomí a pak zajisté přijde smrt. Jedině když toto „vše“ splynulo s touto bez-myšlenkovitou Skutečností, stejně jako se rozpustí sůl v oceáně, budou smrt a zrození transcendovány.) *(Maharádž – poznání musí být zapomenuto, jinak nemůže přijít smrt.)

Tímto končí 9. kapitola 3. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Promluva o smrti ".

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Gabriela Adámková


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)