Zpívání bhadžanů
v klubu "Malý velký strom":

Zpívání v květnu a červnu 2018:

Datum akce: Pondělí 28.5.2018 od 18.30 do 20.30, Úterý 12.6. 2018 od 18.30 do 20.30, Pondělí 25.6. 2018 od 18.30 do 20.30

Místo konání: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu.

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Samradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

Sraz: V 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Vstup zdarma

Info: Aleš 777050958, Martin 725 219 468

Všichni jste srdečně zváni!

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha IV. - O existenci - IV.019 - IV.021

7. 2. 2018 - Lenka

Stav, který přetrvává, se nazývá bdění, a stav, který je přechodný, zase snění. Dokud trvá sen, má všechny charakteristiky bdělého stavu, a je-li pochopena pomíjivost bdělého stavu, získává i bdění charakter snu. Jinými slovy tyto dva stavy znamenají totéž.

Pracuje-li v těle životní síla, pak orgány myšlenek, slov a činů vykonávají své funkce a míří k objektům vnímání v souladu s falešnými představami, jež vycházejí z mysli. Životní síla vnímá v rámci sebe různé formy, a zdá-li se být toto vnímání trvalé povahy, mluvíme o bdělém stavu.

IV.19

VASIŠTHA pokračoval:

Semínko neboli základ každého džívy, jímž je nejvyšší Brahman, je všude. V každém džívovi je nespočet dalších džívů. To proto, že je celý vesmír prostoupen neomezeným Vědomím.

O čem projevený džíva rozjímá, tím se také stává. Kdo je oddaný bohům, přijde k bohům, kdo uctívá polobohy, dospěje k nim. Kdo rozjímá o nejvyšším Brahman, stává se Brahman. Člověk by se měl uchýlit k tomu, co je neomezené a ničím nepodmíněné.

Svým rozjímáním o podobě nymfy byl Šukra svázán a omezen, ale jakmile pochopil čirost neomezeného Vědomí neboli Já, byl v tom okamžiku osvobozen.

RÁMA se zeptal:

Svatý muži, objasni mi prosím podstatu bdělého stavu a snění. Co utváří bdělý stav a jak vzniká sen či iluze bdělého stavu?

VASIŠTHA řekl:

Stav, který přetrvává, se nazývá bdění, a stav, který je přechodný, zase snění. Dokud trvá sen, má všechny charakteristiky bdělého stavu, a je-li pochopena pomíjivost bdělého stavu, získává i bdění charakter snu. Jinými slovy tyto dva stavy znamenají totéž.

Pracuje-li v těle životní síla, pak orgány myšlenek, slov a činů vykonávají své funkce a míří k objektům vnímání v souladu s falešnými představami, jež vycházejí z mysli. Životní síla vnímá v rámci sebe různé formy, a zdá-li se být toto vnímání trvalé povahy, mluvíme o bdělém stavu.

Pokud životní síla neboli džíva-čétaná není myslí a tělem obrácena k objektům, setrvává v klidu a míru ve své podstatě. V těle nedochází k pohybu vědomí ani nejsou životní silou aktivovány smysly. Takové vědomí, bdělé i v hlubokém spánku, je světlem zářícím v bdění i snění a nazývá se turíja, transcendentální vědomí.

Vyraší-li opět semínko nevědomosti a iluze, objeví se první myšlenka, myšlenka „já jsem“. Pak člověk vnímá myšlenkové objekty ve snu. Vnější smyslové orgány nepracují, avšak vnitřní ano a je tu vnímání uvnitř sebe. Jde o stav snění. A jakmile životní síla aktivuje vnější smysly, je tu zase bdělý stav.

IV.20, 21

VASIŠTHA pokračoval:

Popsal jsem stavy mysli jen proto, abych ti pomohl pochopit podstatu mysli. Mysl přijímá takovou podobu, o níž intenzivně rozjímá. Existence, neexistence, získání a odevzdání – to všechno jsou jen rozpoložení mysli.

RÁMA se zeptal:

Je-li toto vše mysl, jak může být vůbec někdy poskvrněna?

VASIŠTHA odvětil:

To je skvělá otázka, Rámo, avšak není na ni vhodná doba. Pokud vyslechneš, co ti řeknu, snadno si na tuto otázku odpovíš.

To, že je mysl nečistá, je zkušenost každého, kdo usiluje o osvobození. Různí lidé to však mohou popisovat různě v závislosti na svém úhlu pohledu.

Tak jako vzduch přicházející do kontaktu s květinami přebírá jejich vůni, tak mysl přijímající různé představy přebírá příslušná rozpoložení a nálady, jimž přizpůsobuje tělo, a jakožto energie oživující smysly, zakouší plody svých vlastních představ. Je to opět mysl, která poskytuje palivo pro fungování činných orgánů. Mysl je čin a čin je mysl – jako květina a její vůně. Přesvědčení mysli určuje čin a čin posiluje přesvědčení.

Mysl je vždy oddaná dharmě, hojnosti, potěšení a svobodě. Každý má však pro tyto pojmy jinou definici a je přesvědčen, že právě jeho definice je správná. A tak mohou následovníci mudrce Kapily, stoupenci učení védánty, vidžňávády či džinismu tvrdit, že jediná cesta k osvobození je ta jejich. Filosofie každého je výrazem jeho zkušenosti, zkušenost je plodem jeho činů a ty jsou zase v souladu s přesvědčením jeho mysli.

Rámo, omezením není nic jiného než představa objektu. Tato představa je Mája, nevědomost. Je to jako šedý zákal, jenž oslepuje člověka, takže ten pak není schopen vidět světlo poznání. Nevědomost vzbuzuje pochyby. A vnímání skrze pochyby je pokřivené. Přiblíží-li se člověk ve tmě ke lví kleci, bude mít strach, i když bude klec prázdná. Podobně člověk hloupě věří tomu, že je uvězněn v tomto nevědomém těle. Představy „já“ a „svět“ jsou jen stíny, nikoli skutečnost. Právě samotné představy vytvářejí objekty a tyto objekty nejsou ani skutečné ani neskutečné. Matka, považující se za paní domu, se bude i tak chovat. Manželka, která se cítí být svému muži matkou, bude jako jeho matka jednat. Proto se, Rámo, vzdej představ „já“ a „toto“ a ustáli se v pravdě.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy