Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Od 3. června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

15.7. -
Guru Purnima

     
  29.7.        
12.8.      
 26.8.      
9.9.      
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha IV. - O existenci - IV.017 - IV.018

31. 1. 2018 - Lenka

Tak jako semínko v sobě ukrývá různé aspekty stromu (květy, listy, plody atd.), tak každá částečka bytí v sobě nese všechny možné zkušenosti. V každé částečce je přítomno neomezené Vědomí, a je tudíž od ní neoddělitelné. Vzdej se představ o rozmanitosti a jednotě. Čas, prostor, čin (neboli pohyb) a hmota jsou jen různé aspekty jediného neomezeného Vědomí a To je v sobě zakouší, ať se jedná o tělo Stvořitele Brahmy nebo tělo červa.

IV.17

RÁMA se zeptal:

Svatý muži, proč stejným způsobem, jako se splnilo přání Šukry vystoupit na nebe, se neuskutečňují i přání jiných lidí?

VASIŠTHA odvětil:

Šukrova mysl byla čirá, neboť šlo o jeho první vtělení. Mysl tedy nenesla nečistoty předchozích životů. Mysl je čirá tehdy, jsou-li všechny touhy ve stavu klidu. Cokoli si tato čirá mysl přeje, to se zhmotní. Co se přihodilo Šukrovi, je možné pro každého.

Svět existuje v každém džívovi ve stavu semínka a projeví se jako strom ze semínka vyklíčený. Svět si tak každý jedinec vymyslí ve své představě. Svět nevzniká ani nezaniká. To vše je jen falešná představa zmatené mysli. V každém jedinci je vymyšlený svět. Tak jako sen jednoho člověka nemůže nikdo druhý vidět, tak je i svět jednoho pro druhé neznámý. Existují skřítci, polobozi a démoni a ti všichni jsou vtěleními, vytvořenými díky přeludu. Tak se objevujeme i my sami, Ó Rámo, ze síly čiré myšlenky a považujeme to, co je neskutečné, za skutečné. Takový je počátek Stvoření v neomezeném Vědomí. Hmota není skutečná, třebaže je v prázdnu vnímána. Každý si tak představuje svůj vlastní svět. Je-li toto pochopeno, pak tento vymyšlený svět spěje ke svému konci. Tento svět existuje jen jako zdání či představa, nikoli jako důsledek toho, že člověk vidí a vnímá hmotné objekty. Je to jako dlouho trvající sen nebo jako trik kouzelníka. Svět je jako kůl, k němuž coby slon je připoutaná mysl.

Mysl je svět a svět je mysl. Je-li jedno z toho pochopeno jakožto neskutečné, v tu chvíli zmizí obojí. Je-li mysl očištěna, odráží pravdu a neskutečný svět zdání mizí. A mysl se očistí neustálým rozjímáním o Pravdě.

RÁMA se zeptal:

Jak v mysli Šukry vznikla posloupnost všech jeho zrození?

VASIŠTHA odpověděl:

Šukra byl o opakovaných zrozeních poučen od svého otce, což podnítilo jeho mysl k tomu, že si vybavila ještě další podmíněnosti. Jen tehdy, je-li mysl očištěna od všech podmíněností, získá znovu svoji čirost a zakouší tak osvobození.

IV.18

VASIŠTHA pokračoval:

Rozmanitost, kterou v tomto stvoření vidíme, Rámo, není nic jiného než zdání rozmanitosti. Pro rozvoj i úpadek je zdrojem a zároveň cílem jediné neomezené Vědomí. V období rozvoje se to jeví tak, že v souladu s představami, které ve Vědomí vznikají, existuje v neomezeném Vědomí zdání rozmanitosti. Některé představy se spolu mísí a vytvářejí v této rozmanitosti nekonečnou pestrost. Všechny představy se objevují v každé částečce bytí a částečky existují nezávisle jedna na druhé. Celek se nazývá absolutní Brahman.

Každý jedinec vidí jen to, co je obsaženo v jeho mysli. Pokud představy nepřinášejí užitek, dojde v mysli ke změně. V souladu s těmito změnami přichází posloupnost zrození a právě psychologické propojení vytváří přesvědčení o skutečnosti zrození a smrti i přesvědčení o skutečnosti těla. Jakmile takové přesvědčení zmizí, bude i konec s převtělováním.

V důsledku zapomnění na Pravdu se zaměňuje neskutečné za skutečné. Očištěním životní síly, prány, a poznáním toho, co je za ní, pochopí člověk vše, co má být pochopeno a co se týká činnosti mysli a podstaty znovuzrozování.

Třemi stavy prochází Já každé živé bytosti, bděním, sněním a hlubokým spánkem. Tyto stavy nemají nic společného s tělem. (I to je však založeno na přesvědčení o existenci živých bytostí v jediném Já, třebaže tato existence není skutečná.) Mudrc, který se dostal za stav hlubokého spánku neboli za stav sušupta, k čirému Vědomí, se vrací do zdroje, zatímco hlupák, který toho nedosáhne, je chycen v koloběhu života a smrti.

Poněvadž je Vědomí neomezené, přechází člověk z jednoho zrození do druhého i mimo daný cyklus stvoření. Taková stvoření nemají konce, jedno se zjevuje uvnitř druhého jako lodyhy banánovníku vyrůstající jedna z druhé. Je nemoudré s čímkoli poměřovat Brahman.

Člověk by měl hledat skutečnou prvotní příčinou všech věcí, která stojí za všemi příčinami. To je to jediné, co má smysl zkoumat, neboť to jediné je podstatné. Proč se ptát na to, co podstatné není?

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, strom vyroste ze semínka a přitom semínko zničí, ale Brahman vytváří tento svět, aniž by sám sebe zničil. Strom, představující svět, se objeví, i když Brahman jakožto semínko, zůstane tak, jak je. Proto nelze porovnávat Brahman s čímkoli jiným. Zatímco strom je definovatelná hmotná věc, Brahman je bez jména a formy. Brahman samo se stává tím, co se zdá mít zcela odlišnou povahu. Z jiného úhlu pohledu se tím však nestává, neboť je věčné a neměnné.

Člověk není schopen to, co se týká Brahman, rozumem uchopit. Nelze tedy ani říci, že se tím vším Brahman nestává, ani že se tím stává.

Nahlížíme-li na Já jako na objekt, nemůžeme uvidět pozorovatele. Dokud je vnímán svět objektů, nelze nahlédnout a pochopit Já. Vidíme-li vodu ve fatě morgáně, nevnímáme horký vzduch, který přelud vytváří. A vnímáme-li horký vzduch, pak nevidíme přelud, nevidíme vodu! Je-li pravda jedno, nemůže být pravda druhé.

Oči, které vnímají objekty světa, nevidí samy sebe. Dokud člověk prožívá představy světa objektů, nemůže pochopit Já. Brahman je jemné a čiré jako prostor. Nelze jej pochopit skrze úsilí. Dokud člověk vidí to, co vidí, jako objekty, a sám sebe vnímá jako odděleného pozorovatele čili subjekt, je pochopení Brahman ještě daleko.

Teprve když zmizí rozdělení na pozorovatele a to, co je pozorováno, a když je dvojí „viděno“ jako jedné podstaty, může být pochopena pravda. Neexistuje objekt, který by měl jinou podstatu než subjekt. Ani nelze subjekt Já nahlížet, jako by šlo o objekt! Ve skutečnosti je to Já, subjekt, který se jeví jako pozorovaný objekt, neboť jiný objekt vnímání tady není. Jestliže jediné, co existuje, je Já, pak neexistuje subjekt ani pozorovatel! Z tohoto úhlu pohledu žádné dělení nemá smysl.

Jako se z cukru vyrobí sladké pamlsky, aniž by tím cukr ztratil svoji přirozenou sladkost, tak si neomezené Vědomí neboli Brahman představí samo sebe jako nekonečnou různorodost, aniž by se tím zbavilo své podstaty. V projevu neomezeného Vědomí nejsou žádné hranice.

VASIŠTHA pokračoval:

Každý džíva pomocí své životní síly v sobě zakouší, co a jak mu bylo dáno zakoušet. Ó Rámo, uzři svým vnitřním zrakem, že v každé částečce bytí existuje bezpočet projevených světů. Tak jako sezamové semínko obsahuje olej, tak existuje bezpočet projevených světů v mysli každého jedince, v samotném prostoru, v každém kameni, v plamenu ohně i ve vodě. Jakmile je mysl naprosto čirá, stává se čirým vědomím, jež je jedno s neomezeným Vědomím.

Projevený svět není nic jiného než dlouhý, všudypřítomný sen, který je představou Stvořitele Brahmy a všech ostatních. Objekty zrozené ve snu Stvořitele putují z jednoho snu do druhého, z jednoho vtělení do druhého, a vytvářejí tak zdánlivou konzistentnost projeveného světa. Toto snové projevení je však v rámci samotného snu skutečné.

Tak jako semínko v sobě ukrývá různé aspekty stromu (květy, listy, plody atd.), tak každá částečka bytí v sobě nese všechny možné zkušenosti. V každé částečce je přítomno neomezené Vědomí, a je tudíž od ní neoddělitelné. Vzdej se představ o rozmanitosti a jednotě. Čas, prostor, čin (neboli pohyb) a hmota jsou jen různé aspekty jediného neomezeného Vědomí a To je v sobě zakouší, ať se jedná o tělo Stvořitele Brahmy nebo tělo červa.

Dosáhne-li částečka vědomí plně rozvinutého stavu těla, zakouší vědomí sebe sama. Někdo to vnímá tak, že se objekty nacházejí jakoby vně, neboť neomezené Vědomí je všudypřítomné. Jiný vidí všechno uvnitř, střídavě v rozvoji či úpadku. A někdo jde v projeveném světě od jedné snové zkušenosti ke druhé.

Jenom pár ušlechtilých chápe, že projevený svět, který uvnitř sebe vidí, je iluzorní, klamný a že jedinou skutečností je neomezené Vědomí. Díky tomuto Vědomí se v džívovi zjevuje svět a v každém džívovi jsou další džívové a tak dál do nekonečna. Teprve když člověk zakusí tuto pravdu, je osvobozen od iluze. Zároveň slábne jeho touha po potěšení. A to je jediný důkaz moudrosti a poznání. Namalovaný džbán s nektarem není nektar, namalovaný plamen ohně neznamená oheň a obraz ženy není skutečnou ženou. Moudrá slova jsou jen slova, a pokud nejsou podpořena nepřítomností žádostivosti a zloby, jsou nevědomostí, nikoli poznáním.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy