Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

II.4 - Promluva o Oddanosti (z knihy Dásbódh)

20. 10. 2017 - Gábina

Když si člověk osvojí toto „vše“ uvnitř lidského těla, pak může pochopit Jedno Jediné a dosáhnout skutečného smyslu života (tj. poznat Sebe Sama). Pomocí *světa za múla májou/iluzí by mělo být získáno toto Nejvyšší neboli To, co lze velmi stěží získat (považujete-li se za lidské tělo, potom je dosažení tohoto Nejvyššího nesmírně obtížné). *(jsou zde dva světy; svět mnoha jmen a forem a další svět uvnitř tohoto světa. Je to svět tohoto „vše“ neboli poznání, kde jména a formy neexistují).

|| Šrí Rám ||

  1. Díky správnému přemýšlení získají „mnohé“ myšlenky plod v podobě jedné jediné nepřerušované myšlenky, tedy pocitu „já jsem“, a poté, co je tu pochopení „já neexistuji“, se lidské tělo stává ryzím poznáním/ne-poznáním. Je-li uvnitř Átma puruši plod tohoto „vše“, jedině pak zde může být ustanovena ryzí cesta (nejdříve musí být poznání náležitě pochopeno, a potom se můžete dostat za/před poznání).

  2. Uvnitř lidského těla je ryzí sattva guna a skutečný *brahmín (tj. bez-myšlenkovité pochopení, „já neexistuji“). Ale na prakrti/puruša se objevil rituál v podobě provádění posvátných modliteb a koupele (tj. nevědomý si myslí, že smyslem rituálu je třikrát denně se pomodlit a vykonat ranní koupel. Avšak moudrý brahmín zná pravý význam těchto rituálů; modlitbou se míní být v sandhi neboli v prostoru mezi dvěma myšlenkami a posvátnou koupelí má být ponoření mysli do Gangy poznání.) Díky předchozímu správnému konání v podobě náležité modlitby a koupele získává brahmín tuto čirou vásanu ve formě prosté touhy být/existovat a provádět bhadžany na Boha (tj. v každé činnosti přebývat ve své pravé svarúpě/přirozenosti). *(Siddharaméšhvar Maharadž – Jediným pravým brahmínem je Znalec brahman... ostatní se považují za tělo a jsou tudíž z nejnižší kasty/šudra.)

  3. Toto bez-myšlenkovité pochopení je nejlepším uctíváním Boha. Nejdříve však musí být všechno zapomenuto a tím by mělo být pochopeno „já jsem“. Takto by pak měla být udržována společnost Pravdy/satsang. Nejdříve byste měli poznat „čas tohoto vše“ (tj. být v přítomném „teď“), a poté si Nejvyšší Já uvědomí skutečný význam života a důvod svého zrození.

  4. Když tu je pocit čiré lásky; když setrváváte v místě setkání oddanosti; když tu je „příběh“ hariho (tj. prostě vědět), který je naplněn nesmírnou radostí, potom bude vaše láska k bez-myšlenkovité Skutečnosti stále narůstat.

  5. Když si člověk osvojí toto „vše“ uvnitř lidského těla, pak může pochopit Jedno Jediné a dosáhnout skutečného smyslu života (tj. poznat Sebe Sama). Pomocí *světa za múla májou/iluzí by mělo být získáno toto Nejvyšší neboli To, co lze velmi stěží získat (považujete-li se za lidské tělo, potom je dosažení tohoto Nejvyššího nesmírně obtížné). *(jsou zde dva světy; svět mnoha jmen a forem a další svět uvnitř tohoto světa. Je to svět tohoto „vše“ neboli poznání, kde jména a formy neexistují).

  6. Poté jsou zde ty opravdové povinnosti požadované od brahmína (tj. Znalce brahman). Pak tu je pravý soucit, skutečná dobročinnost (zřeknutí se mysli a tělesného vědomí) a dharma. Potom tu je uskutečňování samotného přirozeného bhadžanu (pochopení „já nic nedělám“ je největším uctíváním Znalce brahman).

  7. Když vejde do srdce takovéto pokání, nazývá se to vzdáním se/zřeknutím se; touto činností dochází ke spojení oddaného a Boha. Pokud by tohoto nebylo dosaženo, pak byste se měli držet společenství světce/sádhua (sádhu chápe, „já neexistuji“).

  8. Nebo můžete pročítat „mnohé“ šástry či se vydat na pouť nebo opakovat mantru. Touto cestou lze (též) dosáhnout Skutečnosti a zničit tak hřích v podobě totožnosti s tělem (Maharadž – „Ke Skutečnosti můžete dojít cestou meditace a mantry, je to však velmi zdlouhavá cesta“. Avšak ta (doporučená) cesta je cesta Poznání, kterou si osvojíte ve společnosti světce/sádhua. Jestliže jste přesvědčeni, že svět není skutečný, potom se ho můžete zříci.)

  9. Nebo byste měli být prospěšní druhým či byste měli být bez-myšlenkovitým ryzím poznáním získaným prostřednictvím rozlišování/vivéka mezi podstatným (nirguna) a nepodstatným (saguna).

  10. Když je chráněno nařízení véd (tj. vědět), pak je jakýkoliv rituál Jeho uctíváním (tj. upásaná; Siddharaméšhvar Maharadž – přemístit mysl, která seděla s objekty, k Bohu; pak jsou veškeré činnosti odevzdány Jemu). Díky tomu se stanete tím, kdo je hoden obdržet toto poznání.

  11. Prostřednictvím tohoto vědění nabídne džíva své tělo, řeč a mysl; prostřednictvím tohoto vědění nabídne džíva *listy, květy a plody *(listy – hrubohmotné formy, květy – smyslové zkušenosti, plody – radosti/bolesti mysli) a potom tu je toto „vše“. A když tu je bhadžan Jednoho Jediného, pak lze naplnit smysl života.

  12. Poté, co jste získali plod tohoto lidského zrození (poté, co jste se narodili jako lidská bytost); dojde ke stvoření plodu tohoto plodu v podobě „vše“. Pokud to není uskutečněno, pak bude váš život promarněn a vy se stanete břemenem pro tento svět.

  13. Smyslem lidského těla je povznést sebe sama, a proto by mělo být pochopeno toto „vše“. A poté, skrze vnitřní sílu vědění, byste se měli usadit jakožto Znalec tohoto „vše“ (tj. Átma).

  14. Pokud si bez-myšlenkovitý puruša nedrží toto „vše“ ve Své mysli, pak Átma zůstává jako mrtvola ve světě a jeho zrození není ničím jiným než prázdným zdrojem utrpení pro matku. (Maharadž – bez této síly nejsou lidé nic než mrtvá těla chodící po světě).

  15. Pak tu není žádná modlitba (znát sandhi neboli prostor mezi dvěma myšlenkami) ani posvátná koupel (koupel v ganze poznání). Potom tu není žádný bhadžan (tj. že v každé činnosti znáte svoji svarúpu) ani uctívání Boha (uctívat šivu značí stát se šivou). Pak tu není mantra, džapa, meditace či obětování/púdža mysli (to všechno jsou náležité povinnosti brahmína).

  16. Pak tu není žádná oddanost ani láska. Není tu odhodlanost či řádné vykonávání rituálu (připomínat si své Já v těchto činnostech). Není tu Bůh ani dharma a není tu laskavost prokázaná nezvanému hostovi (tj. poznání, které je již zde. Je třeba jen opustit všechny myšlenky. Maharadž – Opusťte vše a On je zde.)

  17. Není tu čirý intelekt/buddhi ani ryzí guna. Není tu „příběh“ Boha ani šravana (naslouchání „příběhu“) a tato promluva o Jednotě není nikdy vyslechnuta.

  18. Není tu žádné společenství moudrého a této vritti, tj. čirého vědění. Kvůli falešnému opojení se pýchou nedojde k rozpuštění uvnitř božskosti.

  19. Není zde žádná pravdivost či spravedlnost. Není tu žádná cnostná *náprava. *(toto „já jsem“ je jedinou nápravou pro tělesné vědomí). Není zde žádné spojení se světem za a ani pochopení správného a nesprávného konání.

  20. Není tu poznání ani sláva. Není tu ujištění vycházející z moudrosti („já jsem vždy zde“). Není tu „dovednost vědění“ či ovládání toho, co náleží této krásné sarasvatí (bohyni poznání).

  21. Není tu klid ani odpuštění. Žádný správný záměr nebo laskavost. Není tu žádné “vše“ ani pochopení cenných a bezcenných forem sádhany.

  22. Není tu žádná očista neboli sva-dharma (setrvání ve své vlastní svarúpě). Není tu ani čiré chování ani bez-myšlenkovité pochopení. Když se činnost tohoto „vše“ stane myslí plnou „mnoha“ myšlenek, není tu osvobození ani od tohoto světa, ani od „světa za“.

  23. Není-li zde správná činnost („On koná“), pak zde není náležité uctívání (upásaná – mysl umístěna v blízkosti Boha). Pak zde není žádné poznání či vajragja/zřeknutí se. A když tu není jednota ani odvaha a ani trpělivost, pak nelze pochopit toto „vše“.

  24. Tam, kde není žádná kajícnost z honby za světskými objekty, tam není ani zřeknutí se těchto objektů. Pak tu není ani vyrovnanost či náležitá pozornost, a tudíž zde nemůže být úcta ani láska k paraméšvarovi (tzn. za íšvarou, tedy za Svědkem).

  25. Není tu spokojenost této další guny (čiré sattvy neboli „já jsem všude“). Není tu štěstí „Jednoho Jediného, které přináší prospěch tomuto „vše“ (Átma) a uvnitř není sebemenší oddanost harimu (poznání).

  26. Když je múla mája formou ve světě, pak se Skutečnost stává pouze žijící mrtvolou. Átma by tudíž nemělo mluvit svým jazykem a zůstat ryzí uvnitř tohoto světa (tj. zůstat stranou).

  27. Když je vaše skladiště zásluh naplněno, pak se oddanost Bohu stane Skutečností (tj. naprosto jasné pochopení čirého poznání; viz 2.7.7.) Proto cokoliv múla mája dělá, toho Skutečnost dosahuje (proto se staňte Jím tím, že Jím budete). (Když si múla mája neboli vědomí myslí „já jsem tělo“, pak se stane tělem, a pokud nemyslí, tak se stane bez-myšlenkovitou.)

Tímto končí 4. kapitola 2. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Promluva o Oddanosti“. 

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.