Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 19.3. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.110 - III.111

15. 11. 2017 - Lenka

Ten, kdo poznal nesmrtelnou podstatu Já, se nebojí smrti ani ho nezasáhne odloučení od přátel či příbuzných. Pocity „toto jsem já“ a „to je moje“ znamenají mysl. Jsou-li odstraněny, mysl mizí a člověk se zbavuje strachu. Zbraně, jako jsou meče, vyvolávají v člověku strach. Zbraň, která ničí ego, tedy zbraň poznání, vytváří bezstrachovost.

III.110

VASIŠTHA pokračoval:

Na počátku v nejvyšším Bytí neboli neomezeném Vědomí vzniklo rozdělení a z Neomezeného se stalo dvojí, ten, kdo pozoruje, a to, co je pozorováno. Když pozorující hledá, jak by pozorovaný objekt uchopil a pochopil, vzniká směsice (skutečnosti a zdánlivého projevení), vzniká zmatení. V důsledku toho se v neomezeném Vědomí objevuje pojem omezenosti.

Omezená mysl pak v sobě vytváří bezpočet představ, jež ji oslabují a zahalují závojem zdání, což vede k utrpení, které mysl ještě zveličuje. Tyto představy a zážitky zanechávají v mysli stopy, vytvářejí určité pocity a podmíněné touhy, které povětšinou zůstávají skryté. Jakmile se jich však mysl zbaví, závoj zmizí, tak jako mlha, je-li prozářena sluncem, a s ním zmizí i to největší trápení. Do té doby si však mysl hraje, tak jako si děcko hraje s ptáčetem, pošťuchuje ho a provokuje.

Tak jako opilci se zdá, že se s ním svět točí, tak nečistá mysl vidí problémy tam, kde nejsou, narušuje vztahy, vytváří podezíravost a dělá z přátel nepřátele. Nevyrovnaná a utrápená mysl mění jídlo v jed a způsobuje nemoci a smrt.

Nečistá mysl, hnaná skrytými touhami, je příčinou zmatených představ (mánií a fóbií). Člověk by měl usilovat o to, aby se těchto tužeb zbavil a odřízl je od samotných kořenů. Co jiného je člověk nežli mysl? Tělo je netečné a bez schopnosti vnímat. Nelze říci, že je mysl netečná, ale nelze ani říci, že je schopna vnímání. To, co mysl vykoná, je čin, a čeho se mysl vzdá, je odevzdání.

Mysl je celý svět, je to vzduch, je to nebe, je to země, je to vítr. Mysl je obrovská. Jen toho nazveme hlupákem, kdo má hloupou mysl. Jestliže je tělo zbaveno mysli či rozumu, například v případě smrti, pak o mrtvole neřekneme, že je hloupá!

Mysl vidí – tedy byly stvořeny oči. Mysl slyší - tedy vznikly uši. Stejné je to s ostatními smysly. Jsou utvořeny myslí.

Mysl rozhoduje o tom, co je sladké a co hořké, kdo je přítel a kdo nepřítel. Mysl rozhoduje o délce trvání. Král Lavana prožil méně než hodinu, jako by to byl celý život. Mysl rozhoduje o tom, co je nebe a co peklo. A proto je-li tato mysl ovládnuta, je ovládnuto vše, včetně smyslů.

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, co může být větší záhadou, než že je mysl schopna zahalit závojem zdání všudypřítomné, čiré, věčné a neomezené Vědomí tím, že tě přiměje zaměnit Je za toto netečné fyzické tělo? Sama mysl se zdá větrem v tom, co se hýbe, třpytem v tom, co se třpytí, pevností v zemi a prázdnotou v prostoru.

Je-li nepřítomna mysl, pak si člověk nemůže vychutnat jídlo. Toulá-li se mysl jinde, pak člověk nevidí to, co má přímo před sebou. Smysly se rodí v mysli, ne naopak.

Jen z pohledu hlupáka lze říci, že tělo a mysl jsou dvě zcela různé věci. Ve skutečnosti různé nejsou, neboť je to mysl sama. Sláva mudrcům, kteří skutečně pochopili tuto pravdu.

Je-li nepřítomna mysl, pak objímat ženu je stejné jako dotýkat se kusu dřeva. Je-li nepřítomna mysl, pak by člověk nevnímal, ani kdyby přišel o ruce. Mudrc je schopen jakékoli trápení obrátit v blaženost.

Je-li mysl nepřítomna, pak třebaže uslyšíš zajímavý příběh, nebudeš ho vnímat.

Tak jako umí herec ztvárnit charaktery různých osob, tak je mysl schopna vytvářet různé stavy vědomí, jako jsou bdění či snění. Jak tajemná je mysl, když dokázala přimět krále Lavanu myslet si, že žije životem divocha! Mysl zakouší to, co si sama vytvořila, a mysl je jen to, co je složeno z myšlenek. Když to víš, učiň, co je ti libo.

Mysl v důsledku nepřetržitého přemýšlení si myslí, že je zrozena nebo že umírá, a ačkoli je bez formy, myslí si, že je džívou a má tělo. Kvůli svým představám získává národnost, zakouší radost a bolest – to vše je v mysli jako olej v semínku.

Ten, kdo mysli nedovolí toulat se po objektech potěšení, je schopen mysl ovládnout. Tak jako se člověk přivázaný ke kůlu nemůže hýbat, tak se mysl ušlechtilého nemůže vzdálit skutečnosti. Jen takový člověk je skutečná lidská bytost, ostatní jsou ubozí červi. Jen takový člověk dosáhne nejvyššího Bytí nepřetržitou meditací.

III.111

VASIŠTHA pokračoval:

Vítězství nad skřetem zvaným mysl je dosaženo jen tehdy, když člověk za pomoci vlastního úsilí získá Sebepoznání a zanechá honby za tužbami mysli. Toho lze dosáhnout bez jakékoli námahy (stejně jako lze bez námahy obrátit pozornost dítěte) rozvíjením vhodného postoje. Běda tomu, kdo není schopen zbavit se chtění, neboť to je jediný prostředek k dosažení nejvyššího Dobra. Skrze intenzivní vlastní úsilí lze zvítězit nad myslí. Pak bez nejmenší námahy splyne vědomí jedince s neomezeným Vědomím, přičemž jedinec zmizí. Je to snadné a snadno dosažitelné. A kdo toho není schopen, je jen sup v lidské podobě.

Není jiné cesty ke spáse jedince než ovládnutí mysli. Znamená to opravdově se snažit zbavit jakéhokoli chtění, které vyvstává v mysli. Učiň pevné rozhodnutí zbavit se chtění mysli. Bez nejmenších pochyb toho lze dosáhnout. Pokud se člověk tohoto chtění nezbaví, pak jsou všechny rady mudrců, studium svatých textů či přednášení manter zcela zbytečné. Člověk může dosáhnout absolutního Brahman, jež znamená všudypřítomný, nejvyšší mír, pouze tehdy, když utne samotné kořeny mysli sekerou nevytváření pojmů a představ. Tvoření pojmů a představ produkuje omyly a utrpení. Jak snadno se toho lze Sebepoznáním zbavit! A poté je tu nejvyšší Mír. Proč se to člověku zdá tak těžké?

Nespoléhej na osud či boha, to vymysleli hlupáci. Vlastním úsilím a Sebepoznáním učiň ze své mysli ne-mysl. Dovol neomezenému Vědomí pohltit omezenou mysl a pak běž dál, za všechna omezení. Se svou inteligencí sjednocenou s Nejvyšším Bytím se drž Já, jež je nezničitelné.

Podmaníš-li takto svou mysl setrváváním v nerušeném klidu, pak budeš i ovládnutí tří světů považovat za bezcenné. Nejde o studium svatých knih ani o to, zda je člověk v období růstu či úpadku, jde pouze o Sebepoznání. Proč se ti to zdá tak těžké? Považuje-li to někdo za obtížné, jak potom může na tomto světě žít bez Sebepoznání?

Ten, kdo poznal nesmrtelnou podstatu Já, se nebojí smrti ani ho nezasáhne odloučení od přátel či příbuzných. Pocity „toto jsem já“ a „to je moje“ znamenají mysl. Jsou-li odstraněny, mysl mizí a člověk se zbavuje strachu. Zbraně, jako jsou meče, vyvolávají v člověku strach. Zbraň, která ničí ego, tedy zbraň poznání, vytváří bezstrachovost.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy