Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.12. Klub MalýVelký strom       

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

11.2. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

I.6 - Chvála naslouchajících (z knihy Dásbódh)

25. 8. 2017 - Matěj

Siddharaméšvar Maharádž řekl: Hodnota tohoto lidského života a vyřčených slov prostě není správně pochopena. Pochopíš ji pouze v okamžiku smrti. Pokud někdo bohatý umírá a je tu doktor, který je schopen prodloužit mu život o patnáct minut a umožnit mu trochu mluvit, pak jsou jeho příbuzní ochotní utratit desetitisíce rupií za těch patnáct minut a dvě až čtyři slova. A z toho si teď vypočítej, jak hodnotný je tento život, který utrácíš ve zbytečných nadějích, plánech a v prázdném tlachání. Pak si můžeš uvědomit, jak je tento drahocenný život prostě zahazován, pokud nevyvíjíš žádné úsilí pro poznání Já!

kapitola dášaky CHVÁLA NASLOUCHÁJÍCÍCH

|| Šrí Rám ||

  1. *Teď na všechno zapomeň, skloň svou mysl a naslouchej tomuto „já jsem“. Pak tu budou oddaný a džňánin, Světec a sadždžana. Pak tu bude nestranný jógin, obdařený dokonalostí této pravdivé „řeči“. *(„Teď“ je múla-mája a uvnitř ní se nachází puruša. Ona září Jeho světlem, ale dokud tu je, on sám za ní zůstává skryt.(1Je-li zde tento Pozorovatel, pozorování a pozorované, pak jsi dobrým posluchačem.)

(1SiddharaméšvarMaharádž řekl: V této chvíli je neštěstí z pobývání v příbytku těla pryč a Lakšmí, bohyně duchovní hojnosti a poznání, vchází dovnitř. Když vejde Lakšmí, hned za ní přichází i Nárájana. Je-li zde porozumění „nejsem čtyřmi těly, jsem Já uvnitř nich“, pak se v chrámu srdce usídlila Lakšmí; a později její vyvolený choť, Nárájana, dozajista dorazí, tiše a přirozeně.

  1. Pak je tento puruša oceánem sattvy (prakruti). Je ohromnou zásobárnou inteligence. Nasloucháním tomuto drahocennému klenotu „slova“ navrátí puruša mysl plnou „mnoha“ myšlenek zpět do jejího zdroje.

  2. Pak je mysl múla-májou a užívá si sladkou chuť tohoto „slova“. A skryt uvnitř této múla-máji prodlévá „řečník všech řečníků“ (puruša je tím, kdo říká toto „já jsem“). On je stálý puruša a skrze toto poznání odstraňuje „mnoho“ pochybností.

  3. V tuto chvíli se nekonečné paramátma stalo Svědkem/purušou této múla-máji. Toto poznání múla-máji znamená, že se paramátma stalo projeveným/*avatár. A později se ona Skutečnost ztotožní s tělem a najde požitek ve smyslových potěšeních. (Ovšem je-li zde pozorování, jednotlivé smysly se shromáždí a sloučí do jediného poznání a nejsou již zakoušeny jako odděleně a postupně fungující.) *(Maharádž řekl: Sestoupit dolů ze svého vlastního místa).

  4. Skrze tento „sestup“ neboli projev se ona bez-myšlenkovitá nirguna stane mírem a poznáváním sattva guny/poznání. A později je díky tomuto *místu setkání poznání dosaženo onoho překrásného Nejvyššího. (Prodléváním v tomto poznávání bez úsilí čiré sattvaguny se poznávání svou vlastní zásluhou vytratí. Musíme se vrátit zpět tou samou cestou, která nás zavedla sem.) *(Tam, kde se mysl, prána, smysly, elementy a guny setkávají v jediné formě zvané čaitanja nebo poznání.)

  5. Pak esence véd opanuje srdce a bohyně Sarasvatí si hraje na jazyku. Skrze společenství této „řeči“ se zjeví Guru bohů. (Jediný puruša, který zná nebeské bohy, to znamená guny, elementy a vše, co je z nich stvořeno.)

  6. Aby tu byla tato múla-mája, musí zde být správné naslouchání, čisté jako oheň. (Správným nasloucháním oheň poznání spálí jména a formy.) Tato múla-mája je paprsek slunce (múla-puruši), je to původní inspirace. Díky tomuto poznání se před tebou objevilo celé toto stvoření a díky tomuto poznání bude rovněž zničeno. (Když se podíváš z vědomí ven, pak přijde „mnoho“ myšlenek, a když se podíváš dovnitř, potom bude realizováno bez-myšlenkovité Já.)

  7. Múla-mája je vždy přítomnou bdělostí neporušitelného brahman; do tohoto poznání přichází poznání tří časů (minulosti, přítomnosti, budoucnosti, neboli vědomí těla). Átma-džňánin je tímto „vše-časem“ a Jediným, prostým vší pýchy. (On zná toto „vše“, ale nedotýká se ho; ona je pro Něj jako sen.)

  8. Když zření tohoto puruši (pozorování) zmizí, potom poznání pomine – a to je Skutečnost. Ale tak dlouho, dokud je zde uvědomování si poznání, zůstáváš uvnitř mysli. (Individuální mysl se stala universální myslí, ale nikoli ne-myslí.)

  9. Dokud musí ona Skutečnost pamatovat na sebe samu, potom je tu poznání múla-máji a tím pádem se tato Skutečnost stane tím, co je „již známé“. (Skutečnost je stále „tam“, nemá poznání o Svém Já; a když udělá krůček ven ze Svého Já, je tu poznání. A když vykročí dále, potom nastává poznání světa. Toto poznání „mnoha“ jmen a forem je poznáním již známého, neboli poznáním neboli „vše“.) Jak by mohlo být opakování poznání přítomno „tam“, v brahman? (Je-li tam pouze Jediný, k čemu pak poznání? A když je tam poznání „mnoha“ objektů, potom je tam opět poznávání tohoto „už známého“.)

  10. Ovšem ono bezmyšlenkovité paramátma se stalo příjemcem a hodnotitelem této sattva guny (tedy je zde trojice pozorování) a potom onen átma-puruša beze strachu pronáší toto „já jsem“. Co to znamená, že onen požehnaný Jediný puruša nic nezakouší? (Onen puruša je tím „vším“, poznáním átma, popravdě každá zkušenost je Mu známa; přesto říkáme „já vím to a zažívám toto“. Ale naše poznání „už známého“ je velmi malé a omezené.)

  11. Když onen puruša vždy ochutnává tuto „božskou stravu“(2), pak proměňuje jídlo, které jíme, v nerozkladnou stravu „já jsem“. (SiddharaméšvarMaharádž řekl: Jinak se promění pouze ve výkal.) A stejným způsobem se skrze porozumění stávají mnou vyslovená slova Jeho „božskou řečí“ stvořenou touto původní řečí/para „já jsem“(3). (Bez této esenciální stravy „já jsem“ bychom nežili ani chvíli. A pokud nepochopíme, že každý čin a každá chvíle jsou touto „božskou stravou“ a že On jí, potom jsme připoutáni k vědomí těla a pouze jíme a vyměšujeme. Stejně tak, když říkáme „mnoho“ slov, a nevíme, že Jeho „řeč“ je jejich oporou, pak jsou tato slova pouze plýtvání dechem.)(4)

(2SiddharaméšvarMaharádž řekl: Toto bezpříčinné bytí uvnitř dechu je základní potravou každého džívy. Věříme-li, že žijeme pouze z jídla a vody, které přijímáme ústy, jedná se pouze o „představivost tohoto poznání“. Jíme mnoha různými dalšími způsoby, než je tento. Jako je jídlo pro ústa, jsou tu slova pro uši, vůně pro nos, doteky pro kůži a tvary jsou potravou pro oči. Mysl potřebuje mnoho myšlenek jako svou potravu a ony potřebují tuto myšlenku „já jsem“ jako svou potravu a ona potřebuje Dokonalé Spočinutí Já. Bez této stravy by lidstvo neexistovalo ani na okamžik. Kdyby tu nebylo ono původní Spočinutí, nebylo by tu nic.

(3Čtyři řeči jdou v sestupném pořádku: para, pašjanti, madhjama a vaikhari. Para znamená, že jsi, to je původní myšlenka; pašjanti znamená, že se začíná tvarovat jakási myšlenka; madhjama znamená, že myšlenka nabyla tvar a ty cítíš, že ji musíš vyslovit; vaikhari znamená, že ji vyslovíš.

(4SiddharaméšvarMaharádž řekl: Hodnota tohoto lidského života a vyřčených slov prostě není správně pochopena. Pochopíš ji pouze v okamžiku smrti. Pokud někdo bohatý umírá a je tu doktor, který je schopen prodloužit mu život o patnáct minut a umožnit mu trochu mluvit, pak jsou jeho příbuzní ochotní utratit desetitisíce rupií za těch patnáct minut a dvě až čtyři slova. A z toho si teď vypočítej, jak hodnotný je tento život, který utrácíš ve zbytečných nadějích, plánech a v prázdném tlachání. Pak si můžeš uvědomit, jak je tento drahocenný život prostě zahazován, pokud nevyvíjíš žádné úsilí pro poznání Já!

  1. Když je tu pochopení vlastní síly neboli „já jsem“, je to uctívání/púdža Nejvyššího Já (neboli Paraméšvary, toho, jenž je za Svědkem.) A když člověk nedělá tuto púdžu, jak by tu někdy mohlo být bez-myšlenkovité pochopení Paraméšvary? (Paraméšvara, Paramátma a Parabrahma jsou tatáž Skutečnost.) *(SiddharaméšvarMaharádž řekl: Vědět znamená vykonávat púdžu.)

  2. Jako se Jediné Nejvyšší Já/paraméšvara stalo těmito planými slovy vyřčenými egem, tak také, správným a bedlivým nasloucháním zde může být ono čisté poznání Nejvyššího Já. Proto by tato púdža poznání (či naslouchání) měla být vykonávána a zmatené klábosení ve tvé mysli tak může být pochopeno. (Zapomeň na zmatené klábosení, pochop, že je celé jen o tom, co neexistuje; naše zmatené klábosení stvořilo smyšlený svět a udržuje ho. Ve chvíli, kdy klábosení ustane, přijde svět poznání.)

  3. Zmatené klábosení postrádá tuto dovednost a „umění“ poznání. Pak tu není žádná moudrost a žádná neporušená plynulost. Zmatené klábosení nemá žádnou oddanost/bhkati, žádné poznání/džňánu a žádné zřeknutí se/vairágja. Nemá sladkost této božské „řeči“.

  4. Takové je moje zbytečné mluvení/vaikhari. Je to jen plýtvání dechem. Avšak jeho „řeč“ je bez bázně a úsilí, On si užívá bytí (5) a je Pánem světa (purušou).

(5NisargadattaMaharádž řekl: Vědomí je pocit být naživu, pocit existence. Je to láska k bytí, která je přítomna jako zdroj a příčina všech tužeb.

  1. Nasloucháním se staneš podobou („já jsem všude“) onoho „Pána světa“. Nicméně stalo se z toho mé mluvení o „mnoha“ věcech, a tudíž se tento můj pokleslý intelekt/buddhi spřátelil s nízkými názory („já souhlasím s tebou, ale s tebou ne“, „já mám pravdu a ona ne“, a tak podobně.)

  2. Mistrův *syn je v tomto světě bláznem, ale ve svém nitru má sílu svého Mistra. Budeš-li ve společnosti Světce, On se o všechno postará. *(Mistrův syn je puruša. Ten, který se o nic a o nikoho nestará a nic neví, opouští všechny myšlenky mysli a pouze pozoruje, neboli naslouchá.)

  3. Když lidé tohoto světa spatří tygra nebo lva, v hrůze utečou; ale jejich mláďata si před nimi hrají beze strachu. Obdobně si Mistrův syn hraje před Svou Skutečností.

  4. Když je toto „já“ služebníkem Světce, potom „promlouváš“ jako Světec (tvá „řeč“ je „já jsem“.) Pak je smýšlení „já“ nabídnuto Jeho smýšlení. (SiddharaméšvarMaharádž řekl: Učiň Jeho smýšlení svým smýšlením.)

  5. Ale dokonce i tvá „řeč“ je klamná; je to klamné tvrzení „já jsem“ činěné átma-purušou. Když ono bez-myšlenkovité pochopení nepotřebuje toto poznání, tehdy je nedokonalé učiněno dokonalým. (Tehdy toto poznání zmizí v bez-myšlenkovité svarúpě.)

  6. Když puruša zachovává lásku k tomuto spontánnímu pocitu „já jsem“, učiní to mysl bez-myšlenkovitou. Potom jsi stejný jako Světec a sadždžana i matka a otec světa.

  7. Příbytek pocitu „moje“ je poznávání džívy („já vím tohle a tamto“). Avšak nyní by toto poznávání mělo být vykonáváno dokonale (všechno zapomenout a prostě vědět) a poté bys měl této „písni“ Boží věnovat naprostou pozornost, praví služebník („já jsem tělo“) služebníka („já jsem“) Světce.

Poznámka: ŠríSiddharaméšvarMaharádž řekl: Kdybychom měli popsat, kdo jsou Paraméšvara, íšvara (puruša) a džíva, pak Paraméšvara si ani nepamatuje, ani nezapomíná; íšvara si pamatuje sebe sama (myšlenku „já jsem“) a individuální džíva neboli mysl je ten, kdo si představuje, že druzí jsou něco jiného, než je on sám.

Tímto končí 6. kapitola 1. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Chvála naslouchajících“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Matěj Čihák


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)