Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Od 3. června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

15.7. -
Guru Purnima

     
  29.7.        
12.8.      
 26.8.      
9.9.      
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.96 - III.97

11. 10. 2017 - Lenka

Světlo Vědomí, zastíněné pevným přesvědčením o existenci mysli, je opravdu mysl. Ta se vtěluje do rozličných bytostí, lidí, bohů, démonů, polobohů a nebešťanů. Pak se rozvine do dalších forem a vytvoří například vesnice a města. Je-li tomu tak, jaký smysl pak má zkoumat tyto vnější jevy? To, co je opravdu hodno zkoumání, je samotná mysl. Neboť pokud pomocí vičáry, neboli dotazování se po pravdě, odhalíme podstatu mysli, pak zjistíme, že všechny stvořené objekty, všechny jevy jsou výtvory mysli. Jediné, co zůstává myslí nestvořené, je neomezené Vědomí. Je-li mysl důkladně zkoumána, je vstřebána do své podstaty. A je-li takto pohlcena, je tu nejvyšší mír a osvobození.

III.96

VASIŠTHA pokračoval:

Mysl znamená vnímání a vnímání je pohyb ve Vědomí. Vyjádřením tohoto pohybu je čin s následnými plody. Mysl znamená záměr, který se objevil ve všemohoucím a neomezeném Vědomí. Sama o sobě stojí mezi skutečným a neskutečným, ale má tendence chápat a rozumět. Od neomezeného Vědomí není oddělená, ale myslí si, že je. Ačkoli sama nic nedělá, myslí si, že ano. Takové jsou kvality vlastní mysli, taková je mysl. A s myslí je nerozlučně spjat i džíva.

Co se v mysli zrodí, to se činné prvky ihned snaží uskutečnit. Proto mysl znamená konání nebo čin. Nicméně mysl, rozum, ego, jedinec, čin, představa, zrození a smrt, skryté touhy, znalosti, úsilí, vzpomínky, smysly, přirozenost, Mája neboli iluze, činnost a další pojmy jsou jen slova bez skutečného smyslu. Jedinou skutečností je neomezené Vědomí, v němž se tyto pojmy rodí. Všechny tyto pojmy vznikají, když shodou okolností (viz vrána a padající kokos) neomezené Vědomí neboli Inteligence pohlédne na sebe jako na objekt vnímání.

Pokud Inteligence, takto zahalená závojem nevědomosti, nahlíží rozmanitost a rozlišuje objekty, mluvíme o mysli. Je-li mysl o jistých vjemech pevně přesvědčena, říkáme jí rozum. Jestliže se hloupě ztotožňuje s nezávislým, odděleným jedincem, nazýváme ji egem. Odmítá-li mysl důsledné hledání a dotazování se po pravdě a nechává-li rozehrávat hru neustále přicházejících a odcházejících myšlenek, označujeme to jako mysl jedince či omezené vědomí jedince.

Čistý pohyb ve Vědomí znamená činnost bez odděleného konajícího jedince, avšak pokud se mysl zajímá o plody konání, je tu karma, tedy čin se svými důsledky. Jestliže si mysl v souvislosti s něčím viděným nebo i neviděným představuje „to jsem již viděla“, jde o vzpomínky a paměť. Pokud důsledky minulých prožitků zůstávají, třebas neviděné, v myšlenkovém poli jedince, říkáme tomu skryté touhy a tendence. Uvědomuje-li si mysl pravdu o tom, že rozdělování je výsledkem nevědomosti, říkáme tomu moudrost. Pokud se však mysl obrátí opačným směrem k většímu sebezapomnění a silnější připoutanosti k falešným představám, jde o nečistou, zatemnělou mysl. Chová-li mysl v sobě pocity, říkáme tomu smysly neboli indrija. Zůstává-li mysl neprojevena v kosmickém Bytí, označujeme to jako přirozenost. O iluzi neboli Máje mluvíme tehdy, zaměňuje-li mysl skutečnost a zdání. Pokud si mysl myslí „jsem omezená“, je tu omezení, pokud si myslí „jsem volná“, je tu osvobození.

III.97

VASIŠTHA pokračoval:

Světlo Vědomí, zastíněné pevným přesvědčením o existenci mysli, je opravdu mysl. Ta se vtěluje do rozličných bytostí, lidí, bohů, démonů, polobohů a nebešťanů. Pak se rozvine do dalších forem a vytvoří například vesnice a města. Je-li tomu tak, jaký smysl pak má zkoumat tyto vnější jevy? To, co je opravdu hodno zkoumání, je samotná mysl. Neboť pokud pomocí vičáry, neboli dotazování se po pravdě, odhalíme podstatu mysli, pak zjistíme, že všechny stvořené objekty, všechny jevy jsou výtvory mysli. Jediné, co zůstává myslí nestvořené, je neomezené Vědomí. Je-li mysl důkladně zkoumána, je vstřebána do své podstaty. A je-li takto pohlcena, je tu nejvyšší mír a osvobození. Pak není dalších zrození, neboť je to mysl, která se jeví jako to, co se rodí či umírá.

RÁMA se znovu zeptal:

Pane, pověz mi prosím, jak se to vše objevilo v čirém neomezeném Vědomí? Jak mohla vzniknout mysl, která je patrně směsicí skutečného a neskutečného?

VASIŠTHA řekl:

Rámo, prostor má tři úrovně. První je neomezený prostor nerozděleného Vědomí, pak je tu omezený prostor rozděleného Vědomí a nakonec fyzický prostor, v němž existuje hmotný svět. Nekonečný prostor nerozděleného Vědomí neboli čit akáša (též čidakáša) existuje ve všem, uvnitř i vně, jakožto čirý svědek toho, co je skutečné i toho, co se zjevuje. Omezený prostor rozděleného vědomí neboli čitta akáša vytváří dělení času, prostupuje všemi bytostmi a zajímá se o blaho všech bytostí. Ve fyzickém prostoru se nacházejí všechny další základní prvky (vzduch, oheň, voda a země). Druhé dva typy prostoru nejsou odděleny od prvního, tj. neomezeného prostoru nerozděleného Vědomí, samy o sobě neexistují a toto dělení prostoru Vědomí na tři typy se užívá jen tehdy, pokud slouží k poučení nevědomých lidí. Osvícený ví, že existuje pouze jediná skutečnost – neomezené Vědomí.

Rámo, pokud ve vědomí vznikne myšlenka „jsem vnímání schopný “ nebo „jsem vnímání neschopný“, jde o mysl. A na základě této mylné myšlenky se pak objeví všechny další fyzické i psychické prvky.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy