Zpívání bhadžanů
v klubu "Malý velký strom":

Zpívání v říjnu 2017:

  • 16.10. pondělí 18,30 - 20,30 hod. — oslava punjatithi (odchod z těla ) Šrí Siddharaméšvara Maharadže
  • 18.10. středa 20,00 - 22,00 hod. — oslava punjatithi (odchod z těla) Šrí Siddharaméšvara Maharadže
  • 30.10. pondělí 18,30 - 20,30 hod. 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.74 - III.77

9. 8. 2017 - Lenka

Co mám jíst? Koho mám pozřít? Zabíjet druhé, aby si jedinec prodloužil život, před tím mudrci varují. Abych nemusela jíst zakázané jídlo, musím se vzdát těla. Žádná škoda, nezdravé jídlo je jed. Navíc pro osvíceného, jako jsem já, není mezi fyzickým životem a smrtí rozdíl.

 

III.74, 75

VASIŠTHA pokračoval:

V Himalájích Vájú spatřil Súčiku stát jako jeden z vrcholků hor. Protože celou dobu nic nepozřela, byla vysušená jako troud. Jakmile Vájú vstoupil do jejích úst, vyfoukla ho ven, což se několikrát opakovalo. Její životní síla byla vyhnána do temena hlavy a stála tam jako dokonalý jógín. Jak ji tak Vájú viděl, úžasem nebyl schopen slova. Byl přesvědčen, že Súčiká vykonává nejvyšší pokání. Okamžitě se vrátil do nebes, aby o tom zpravil Indru.

VÁJÚ podává zprávu Indrovi:

Pane, v zemi Džambudvípa provádí Súčiká bezpříkladné pokání. Nenechala do úst vstoupit ani vítr! Aby překonala hlad, proměnila svůj žaludek v pevný kov. Vstaň a zajdi prosím za Stvořitelem Brahmou, aby ji usmířil a podaroval tím, po čem touží. Jinak nás všechny spálí síla jejího pokání.

Indra tedy šel za Brahmou a ten se na jeho přání vydal na místo, kde přebývala Súčiká.

Mezitím se Súčiká díky svému pokání dokonale očistila. Svědky jejího pokání byly jen její dvě druhé formy, její stín a oheň roznícený odříkáním. I vzduch proudící kolem a částice prachu v něm poletující dosáhly v kontaktu s ní konečného osvobození! V tuto dobu získala díky přezkoumání mysli a rozumu přímé poznání nejvyšší bezpříčinné příčiny všeho. Přímé zkoumání pohybů mysli ve vědomí jedince je nejvyšší guru, Rámo, nikdo jiný.

Brahma jí řekl, aby žádala, co chce, a třebaže Súčiká neměla vnitřní orgány, uvnitř sebe to vnímala. Uvnitř sebe také vytvořila odpověď.

KARKATÍ jako Súčiká přemýšlela:

Dosáhla jsem pochopení Absolutna a nemám pochyby ani přání. Co bych dělala s dary? Když jsem byla nevědomá dívka, honila jsem se za svými touhami, nyní byl díky mému Sebepoznání skřet tužeb poražen.

BRAHMA řekl:

Paní, věčný řád nemůže být opominut. Znovu získáš své původní tělo, budeš žít šťastně po dlouhý čas a nakonec dosáhneš osvobození. Budeš žít osvícený život, sužovat pouze špatné lidi a způsobovat jim menší bolesti, a to jen abys zahnala svůj přirozený hlad.

Súčiká to přijala a brzy její tělo jehly vyrostlo do obřího těla velkého jako hora.

III.76, 77

VASIŠTHA pokračoval:

Přestože Karkatí získala svoji předchozí démonskou formu, setrvávala v nejvyšším stavu bez jakýchkoli démonských tužeb. Zůstala na stejném místě sedíc v lotosové pozici. Po šesti měsících si již byla plně vědoma vnějšího světa a svého těla. V tom okamžiku pocítila hlad, neboť je-li tu tělo, je podřízeno svým zákonům včetně hladu a žízně.

KARATÍ se zamyslela:

Co mám jíst? Koho mám pozřít? Zabíjet druhé, aby si jedinec prodloužil život, před tím mudrci varují. Abych nemusela jíst zakázané jídlo, musím se vzdát těla. Žádná škoda, nezdravé jídlo je jed. Navíc pro osvíceného, jako jsem já, není mezi fyzickým životem a smrtí rozdíl.

Jak o tom přemýšlela, uslyšela z nebe hlas: „Ó Karkatí, běž za nevědomými a zmatenými lidmi a probouzej v nich poznání. To je vskutku jediným posláním osvícených bytostí. Ten, kdo má přízeň osvíceného, ale nedokáže se probudit k pravdě, se ti bude hodit za potravu. Takového nevědomce netřeba litovat.“

Jak to Karkatí uslyšela, vstala a sestoupila z hory. Vešla do temného lesa, který obývali horské kmeny a lovci. Na zem padla noc.

V této oblasti byl králem lovců Vikram. Jak bylo jeho zvykem, vycházel se svým ministrem do temné noci, aby chránil své poddané před lupiči. Karkatí tyto dva chrabré muže uviděla, když se modlili ke kmenovým polobohům lesa.

KARKATÍ přemýšlela:

Tito dva muži sem přišli, aby utišili můj hlad. Jsou to nevědomí lidé a jsou tedy pro zemi břemenem. Takoví nevědomci trpí tady i jinde, utrpení je jediným posláním jejich života! Smrt je pro ně vítanou úlevou od utrpení a třeba po smrti budou probuzeni a dojdou spásy. Je však možné, že jsou to moudří muži a já nechci moudré zabíjet. Neboť kdo si chce užívat nezkaleného štěstí, příznivého osudu a dlouhého života, měl by všemi způsoby ctít dobré lidi a dát jim vše, co si jen přejí. Přezkouším si tedy jejich moudrost. Jsou-li moudří, neublížím jim. Moudří a dobří lidé jsou přece velkými ochránci lidstva.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy