Zpívání bhadžanů
v klubu "Malý velký strom":

Zpívání v prosinci 2017:

  • 11.12. pondělí 18,30 - 20,30 hod.
  • 31.12. neděle  18,30 - 20,30 hod. 

Místo konání: klub "Malý velký strom" 
Dobrovskeho 16, Praha 7,
zast. tramvaje Letenské naměstí

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.71 - III.73

2. 8. 2017 - Lenka

Běda, jsem ztracena. Nemám přátel ani nikoho, kdo by se nade mnou slitoval. Nemám příbytek ani tělo hodné toho označení. Musela jsem pozbýt rozumu a smyslů! Mysl, která směřuje do neštěstí, vytvoří nejprve mylnou představu a špatnost a to dále vyústí do neštěstí a utrpení. Nejsem svobodná, jsem odkázaná na milost druhých, jsem v rukou druhých a dělám, co mě přinutí. Chtěla jsem utišit skřeta oné touhy sežrat vše, co se dá, ale lék je horší než původní nemoc a objevil se skřet ještě horší. Jsem naprostý hlupák. 

III.71, 72

VASIŠTHA pokračoval:

Po dlouhé době takového života byla Karkatí hluboce zklamaná a litovala své hloupé touhy ničit lidi, kvůli které vykonala tisícileté pokání a získala ponižující existenci jehly Súčiky. Naříkala nad neštěstím, které si sama způsobila.

KARKATÍ bědovala:

Běda, jsem ztracena. Nemám přátel ani nikoho, kdo by se nade mnou slitoval. Nemám příbytek ani tělo hodné toho označení. Musela jsem pozbýt rozumu a smyslů! Mysl, která směřuje do neštěstí, vytvoří nejprve mylnou představu a špatnost a to dále vyústí do neštěstí a utrpení. Nejsem svobodná, jsem odkázaná na milost druhých, jsem v rukou druhých a dělám, co mě přinutí. Chtěla jsem utišit skřeta oné touhy sežrat vše, co se dá, ale lék je horší než původní nemoc a objevil se skřet ještě horší. Jsem naprostý hlupák. Zbavila jsem se svého gigantického těla a dobrovolně si vybrala tělo jehly a viru nemoci. Kdo mě teď vysvobodí z této ubohé existence, být menší nežli červ? Taková špatná bytost, jako jsem já, mudrci ani nepřijde na mysl. A kdy zas budu velká jako hora pít krev velkých bytostí? Oddám se opět odříkání a vykonám pokání, jako jsem již učinila jednou.

V tom okamžiku se Karkatí vzdala všech tužeb pojídat živé bytosti a vrátila se do Himalájí, aby vykonala další pokání. Jakoby stojíc na jedné noze, začala pokání. Oheň pokání vytvořil dým, jenž jí vycházel z temena a stala se z ní jiná Súčiká, pomáhající. Její stín se stal ještě další novou Súčikou, přítelkyní. I stromy a rostliny pralesa obdivovaly její pokání a pouštěly pyl, aby se najedla. Ale ona by nic nepozřela, pevně stála na svém rozhodnutí. Bohové nebe sesílali malé kousky masa na místo, kde stála, ale ona se jich ani nedotkla. Takto zcela nehybně stála sedm tisíc let, nepohnuta větrem, deštěm, ani lesním požárem. Tímto pokáním bylo její tělo zcela očištěno. Všechny její špatné touhy odvanuly a Karkatí dosáhla nejvyššího poznání. Síla jejího pokání vznítila v Himalájích oheň a Indra, král nebes, se na její bezpříkladný čin zeptal mudrce Nárady.

III.73

MUDRC NÁRADA vypráví:

Tato odporná Karkatí, démon v ženském těle, se stala živou jehlou vtělenou do jehly ocelové. Takto vstupovala do těl hříšných lidí, trápila jejich svaly a klouby a kazila jim krev. Vstupovala do těl jako vítr a způsobovala pronikavé, bodavé bolesti. Sužovala lidi živící se nečistou potravou, jakou je například maso.

Jako sup vstupovala do těl a požírala je. V důsledku svého pokání obdržela schopnost vstoupit do nitra člověka a podílet se na všem, co její „hostitel“ dělá. Co je nemožné pro toho, kdo je jemný a neviditelný jako vítr?

Občas si oblíbila některé bytosti víc než jiné a některá potěšení víc než jiná (podle svých nečistých tužeb a sklonů), připoutala se k nim a držela se jim nablízku. Potulovala se svobodně, ale když se vyskytl problém, vracela se do své tělesné formy (jehly), jak to dělají nevědomí lidé, mají-li potíže.

Přesto nebyla fyzicky uspokojena. Přiměřené zkušenosti lze zakoušet jenom v bytí. Jak může neexistující tělo zakoušet uspokojení? Neuspokojená Súčiká trpěla. Aby získala své předchozí obrovské démonské tělo, znovu se oddala pokání. Vstoupila do těla supa, jenž poté vzlétl nad vrcholky Himalájí, na jednom vrcholku ji zanechal a odletěl.

Užívajíc jehlu jako pevnou podporu, začala Súčiká svoje pokání, které vykonává dodnes. Ó Indro, pokud ji nezastavíš, silou svého pokání by mohla zničit svět.

VASIŠTHA pokračoval:

Jak to Indra uslyšel, pověřil boha větru Vájúa, aby našel místo, kde Súčiká přebývá. Vájú prolétl všechny planetární systémy ve vesmíru a nakonec se dostal na Zemi. Přistál v Himalájích až tam, kde vlivem záření Slunce nic nerostlo a místo vypadalo jako vyprahlá poušť.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy