Zpívání bhadžanů
v klubu "Malý velký strom":

Zpívání v prosinci 2017:

  • 11.12. pondělí 18,30 - 20,30 hod.
  • 31.12. neděle  18,30 - 20,30 hod. 

Místo konání: klub "Malý velký strom" 
Dobrovskeho 16, Praha 7,
zast. tramvaje Letenské naměstí

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

I.3 - Chvála bohyni Šáradě/Sarasvatí (z knihy Dásbódh)

4. 8. 2017 - Matěj

„Když svět zmizí z našeho intelektu nebo pokud jsme zemřeli nebo když prostě jen zavřeme oči, svět zmizí. Existuje nadále vnější svět nebo ne? A je-li vaše odpověď, že nadále existuje, jak ho pak můžeme nazývat klamným?“ Nyní, použijeme-li tentýž způsob uvažování s ohledem na naše snění, pak můžeme dojít k pochybnosti, zda náhodou sen nepokračuje po našem probuzení. Ve snu, který jsme si stvořili, jsou také lidé, domy, stromy, hory a řeky. A když náš sen skončí, kam se poděly všechny ty věci našeho snového intelektu?

Poznámka: Kapitola je věnována ženskému aspektu poznání.

|| Šrí Rám ||

  1. *Nyní přistupme k uctívání matky véd (matky poznání). Jmenuje se Šárada nebo též Sarasvatí a je dcerou brahman. Ona je zdrojem tohoto „slova“(1) a je bohyní čtyř promluv. Ona je velikou májou . *(Myšlenky jsou odevzdány a přišlo porozumění tomuto „já jsem“ neboli „řeči“; to znamená být v přítomnosti neboli v „teď“.)

(1) V Bibli, Jan 1, 1-5, se praví: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma jej nepohltila.“

  1. Ona je múla-mája a je vznikem tohoto „slova“, tohoto „já jsem“. Ona je pronesenou řečí/vaikhari(2) a stane se neomezeným paramátma, pokud zjeví skrytý smysl tohoto „slova“. (Mahará řekl: Smysl znamená paramátma.)

(2) Siddharaméšvar Maharádž řekl: Ona je bohyní řeči. Čtyři řeči para, pašjanti, madhjama a vaikhari povstaly z Ní. Je známa také jako múla-mája, prakruti nebo Šárada; vyvstala uvnitř Nejvyššího Já, naší skutečné formy neboli svarúpy. Ona je tím nevyslovitelným slovem „já jsem“, přítomným v dechu každé bytosti. Její přirozeností je prostě a bez úsilí znát a tato inspirace „já jsem“ je vyjádřením Nevyjádřitelného. Klaním se Sarasvatí, Matce Světa.

  1. Múla-mája je pohroužením/samádhi jógina; múla-mája je intelektem/buddhi statečného. Její poznání odtíná omezující koncepty nevědomé máji (pocitu „já jsem tělo“). (Múla-mája je májou poznání. – Mahará řekl: Ona chce pouze znát.)

  2. Ona je chotí (poznávaným) velikého puruši (Poznávajícího); je silně připoutaná ke čtvrtému stavu/turíja. Pro dosažení tohoto velikého *„činu“ múla-máji musí sádhu vytrvale usilovat. *(Jsem všechno, jsem všude.)

  3. Ona je mírem Poznávajícího; ona je Šivovou vlastní silou/šakti a je ozdobou džňáninv podobě nepřipoutanosti a oproštěnosti.

  4. Ona je *„nekonečným“ projevením tohoto hrubého světa/brahmándaa když skončí svou líbeznou hru, zůstává skryta uvnitř svého původního puruši. *(Nekonečný puruša zapomene na sebe samého a ztratí se ve své prakruti, ale když se puruša na sebe rozpomene, její „reálnost“ zmizí a bude jako pouhý sen.)

  5. Pokud jsi správně pochopil smyslové zkušenosti, setkáš se s ní; a přijmeš-li ono *bez-myšlenkovité, zůstane zcela nedotčená. Její velikost nemůže být poznána pánem brahmou ani jiným z bohů. *(Ono bez-myšlenkovité znamená, že „já neexistuji“.)

  6. Ona je „vše“ a poznání bez úsilí je její „umění“. Inspirována tímto „já jsem“ tvoří tuto vnitřní hru; a skrze její sílu/šakti přichází oslavení tvé vlastní blaženosti. (Tukárám řekl: V tomto těle a těmato očima vidím svou vlastní smrt – a nedokáži vyjádřit tu slávu!)

  7. Ona je milostiplnou, překrásnou podobou beztvaré svarúpy; je jasem slunce parabrahma. Tvoří pozemskou existenci/samsáru uvnitř tohoto „slova“ a rovněž ji ničí.

  8. Ona je hojností osvobození; je uvnitř sedmnácti principů(3), je uměním života. Je mírem, je hrou sattva guny, je zdrojem vší krásy.

(3) Pěti orgánů poznávání, pěti orgánů činů, pěti prán, mysli a intelektu.

  1. Ona je projevem neprojeveného puruši; je rozšiřující se silou původního přání („já chci být“).Přináší smrt kali-jugy skrze milost Sadgurua.

  2. Stane-li se *bez-myšlenkovitou na cestě Konečného Dosažení/paramárthy, dojde k rozlišení mezi podstatou/nirgunoua ne-podstatou/sagunouSíla jejího „slova“ vezme člověka na druhý břeh, za světskou existenci. *(Ona je poznáním a to by se mělo ponořit do ne-poznání „já neexistuji“.)

  3. Tato jedinečná Šárada je májou a bere na sebe mnoho převleků („jsem to či ono“). Pouze *dokonalý Mistr/siddha uspěl ve shromažďování jejích čtyř promluv ve vnitřním prostoru. (Para, pašjanti, madhjama a vaikhari jsou čtyři podoby řeči.) *(Pouze siddha překračuje tuto máju a její promluvy; používá její poznání pro svůj pobyt ve světě.)

  4. Tři z těchto promluv se zjevují v jejím vnitřním prostoru a čtvrtá tehdy, když se Skutečnost manifestuje jako vyslovené slovo. (Dochází zde ke stupňování objektivizace od pary po vaikharu; para značí pocit „já jsem“; pašjanti nastává, když myšlenky začínají nabývat podobu; madhjama tehdy, když myšlenka je zformována a člověk si řekne „já to musím říct“ a vaikhari nastává, když je myšlenka vyslovena.) Proto pochop, že síla a schopnost Skutečnosti konat závisí na této Šáradině čiré sattva guně. (Skutečnost nic nekoná; konání se odehrává skrze promluvy máji, skrze sílu mysli a vyřčeného slova.)

  5. Ona je matkou tří bohů (tří gun) a *nejvyšší božstvo/harihara vychází z ní. Stvořený hrubý svět se třemi stavy bdění, snění(4) a hlubokého spánku jsou jejími expanzemi. *(Když se Višnu neboli sattva guna a Mahéš neboli tama guna postaví jeden proti druhému, nastává raa guna a tudíž přichází myšlení a konceptualizace. Bylo řečeno: rozhodnou-li se naopak jít společně jako jeden jediný, pak mohou poznat brahman; to znamená všechno zapomenout (tama) a tak zůstat v poznání bez úsilí (sattva).

(4) Siddharaméšvar Maharádž řekl: Zde vyvstávají jisté pochybnosti: „Když svět zmizí z našeho intelektu nebo pokud jsme zemřeli nebo když prostě jen zavřeme oči, svět zmizí. Existuje nadále vnější svět nebo ne? A je-li vaše odpověď, že nadále existuje, jak ho pak můžeme nazývat klamným?“ Nyní, použijeme-li tentýž způsob uvažování s ohledem na naše snění, pak můžeme dojít k pochybnosti, zda náhodou sen nepokračuje po našem probuzení. Ve snu, který jsme si stvořili, jsou také lidé, domy, stromy, hory a řeky. A když náš sen skončí, kam se poděly všechny ty věci našeho snového intelektu? Odpověď zní: jsou pohlceny tím, kdo sen stvořil. Stejně tak tento svět, stvořený naším intelektem, nezůstává a je pohlcen tím, kdo jej stvořil.
Zdá se ti sen a v tom snu se ti zdá, že jdeš spát, a v tomto snu se ti opět zdá sen a příští den se probudíš. A pokud vše v tom snu bylo jako předchozího dne, tak se může zdát, že sen má kontinuitu. Byl by tudíž úplně stejný jako tento svět bdělého stavu. Ve snu mohou proběhnout dlouhé roky. Můžeš vidět sám sebe jako dítě a starce a můžeš rovněž vidět svou vlastní smrt a ani tě nenapadne, že je ten sen klamný. Ale když se probudíš a tvůj intelekt se snu vzdá, tak kde je pak sen? Úplně stejné je to s tímto bdělým stavem.

  1. Ona je počátkem paramárthy a je-li takto udržována, pak později přijde ono jedinečné čisté poznání (dosažení paramárthy), tichá a klidná svarúpa. (Poznání, džňána, je rozpuštěna za-poznáním, vidžňánou.)

  2. Ona je meditací jógina. Je myšlením hledajícího/sádhaka („já jsem On“). Je *samádhi („já neexistuji“) dokonalého Mistra/siddha, jenž spočívá v nitru vnitřního umu poznání. *(Samádhi znamená sam – „takové jako“ a ádhi – „předtím“, tedy „takové, jaké to bylo předtím“.)

  3. Ona je sagunou nirguny a stává se nirgunou saguny tehdy, když zcela překročí svou formu.

  4. Šástry, purány, védyšruti ji ustavičně chválí. Uvnitř „mnoha“ forem životního dechu/prány zní pro ni tato píseň. (Uvnitř každého stvoření dlí tato inspirace „já jsem“.)

  5. Ona je velikostí védšáster.* Je vyjádřením nevyjádřitelného a díky ní může paramátma pronést toto „slovo“.*(Nakonec i védy a šástry říkají pouze néti, néti – „ani to, ani ono“.)

  6. Je tu „mnoho“ znalostí, je tu její schopnost poznání/saguna a je tu ona dokonalá nirguna. Když „mnoho“ myšlenek ustane a intelekt/buddhi se zaměří na toto poznání, pak se stane čirou Skutečností.

  7. Ona je oddaností k vlastnímu Já skrze oddanost hariho (tedy Višnua neboli poznání). Je nehybným vnitřním prostorem, je osvobozením džívanmukt(tedy džívy, který se osvobodil a stal Šivoua tudíž Konečným Osvobozením.

  8. Ona je nekonečným brahman (ne-poznáním) májou Višnua (poznáním). Je-li touto okouzlující hrou, pak brahman není pochopeno, neboť ona spoutá to největší z největších v pýše poznání „já jsem brahman.

  9. Cokoli, co bylo zřeno, bylo zřeno díky jejímu poznání; cokoli, co bylo rozpoznáno, bylo rozpoznáno díky jejímu „slovu“; a cokoli se objevilo v mysli, přišlo ve skutečnosti od ní.

  10. Modlitba, bhadžan a věrná oddanost by bez této máji neměly své místo. Toliko Poznávající uvnitř zkušenosti „já jsem“ chápe důležitost její božské „řeči“.

  11. Proto je větší než největší a je Bohem Bohů. (Skrze ni je pochopena Skutečnost.) Skládám své pozdravy této Skutečnosti tím, že se stávám její součástí – teď. (Stávám se touto zkušeností saguny.)

Poznámka: Je třeba pochopit tyto dva aspekty poznání. Ona je vnímána, když je všechno zapomenuto, a proto může být nazývána nulou nebo ničím, a On je ten, který zná tuto nulu. – Maharádž řekl: Pokud někomu řeknou, aby se podíval do pokoje, jestli tam někdo není, odpoví „Nikdo tam není.“ Ale ten zatracený blázen při tom zapomněl, že tam byl On!

Tímto končí 3. kapitola 1. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Chvála bohyni Šáradě/Sarasvatí“

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Matěj Čihák


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)