Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  •  v květnu v úterý 1 x a to 28.5. od 18 hod.,
  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Úterý: 28.5. 2019 od 18.00 do 20.30 (Divoká Šárka); od června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 17:45 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.,18.,19.5       
28.5.       
3.6.       
17.6.       
1.7.       
15.7.       
29. 7.      
12.8.      
 26.8.      

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

16. kapitola z knihy Sulabha Vedanta Lahari (Šrí Siddharaméšvar Maharadž)

4. 7. 2017 - Aleš

SiddhaKdyž tu je ovládnutí myšlenkou, pak je Já nazváno intelektem/přesvědčením/buddhi. A objeví-li se pochybnost této myšlenky, potom se Já nazve myslí. Přesvědčení/buddhi a mysl jsou ve skutečnosti jedné podstaty, ale je to právě přesvědčení/buddhi, které rozhodne, že samo-Jediné Já je určitou věcí, a jakmile je to stanoveno, buddhi ustrne. To značí, že pochopení se stalo hrubohmotným neboli objektivním. Jakmile mysl určila nebo rozhodla, že Já je určitou věcí, potom mysl známá jako přesvědčení/buddhi o tom již dále nepřemýšlí. Když se mysl stala objektivní a ustrnula v tom stavu, o kterém přesvědčení/buddhi rozhodlo, a nevychází z něho ven, pak Nejvyšší Já zůstává pevně fixováno jako ´něco´, a to může trvat i stovky zrození. Nic tu není, ale přesto pokud se přesvědčení/buddhi rozhodne, že tu něco je, potom to opravdu je, třebaže ve skutečnosti není. Například jakmile se přesvědčení/buddhi člověka rozhodne, že spatřený provaz v temnotě je hadem, pak bude..........

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Přednáška 16

Vše, co je viděné vně, je zničené na konci věku/kalpanta. Slovo kalpanta je kombinací slov kalpa/věk a slova anta, což značí konec. Proto se slovu kalpanta běžně přiřazuje význam ´konec věku´. Avšak takto to vysvětlit není nic než lehkomyslný popis, neboť když jsou na konci věku viditelné objekty zničeny, pak to značí, že ten, kdo toto zakouší, musí být na konci věku naživu, aby to mohl pozorovat. Pouze v tu dobu může posoudit, zda jsou objekty zničeny či nadále existují. To však není možné, neboť tento svědek by byl spolu se vším ostatním rovněž zničen.

Významem slova kalpanta tedy nemůže být ´konec věku´, ale něco jiného. V podstatě toto slovo značí ´konec myšlenky/ideje (kalpana). Skutečným významem je ´zničení/rozpuštění viditelného světa tehdy, když myšlenka (y) skončí´. Dokud tu je myšlenka, je tu viditelný svět. Žádná myšlenka – žádný svět! Proto otcem a matkou světa neboli Pánem Brahmou jakožto stvořitele světa je myšlenka neboli přesvědčení/buddhi.

Když tu je ovládnutí myšlenkou, pak je Já nazváno intelektem/přesvědčením/buddhi. A objeví-li se pochybnost této myšlenky, potom se Já nazve myslí. Přesvědčení/buddhi a mysl jsou ve skutečnosti jedné podstaty, ale je to právě přesvědčení/buddhi, které rozhodne, že samo-Jediné Já je určitou věcí, a jakmile je to stanoveno, buddhi ustrne. To značí, že pochopení se stalo hrubohmotným neboli objektivním. Jakmile mysl určila nebo rozhodla, že Já je určitou věcí, potom mysl známá jako přesvědčení/buddhi o tom již dále nepřemýšlí. Když se mysl stala objektivní a ustrnula v tom stavu, o kterém přesvědčení/buddhi rozhodlo, a nevychází z něho ven, pak Nejvyšší Já zůstává pevně fixováno jako ´něco´, a to může trvat i stovky zrození. Nic tu není, ale přesto pokud se přesvědčení/buddhi rozhodne, že tu něco je, potom to opravdu je, třebaže ve skutečnosti není.

Například jakmile se přesvědčení/buddhi člověka rozhodne, že spatřený provaz v temnotě je hadem, pak bude hadem, třebaže tam žádný had ve skutečnosti neexistuje. Přesvědčení/buddhi se v tu dobu rozhodlo, že to je had, a ustrnulo zde. Tímto rozhodnutím, že to je ´had´, přestalo brát v úvahu nějaké další možnosti, a začalo pokládat provaz za hada. Přijde někdo jiný a pokusí se mnoha možnými způsoby přesvědčit tuto osobu o tom, že to není had, ale provaz, a vtlouká jí do hlavy: „Božínku! Toto není had, ale provaz,“ ale jestliže se zarputilec nezřekne objektivizace pomocí svého intelektu/buddhi a neprošetří dál tuto věc, pak veškeré úsilí přesvědčujícího snaživce přijde nazmar.

Stejně tak v tomto projeveném světě platí, že někdo, kdo je oklamaný/nevědomý, se rozhodne, že nějaká věc bude toto a jiná věc zase tamto. Nabude o tom plného přesvědčení a začne poučovat další, kteří se narodili po něm, a učit je stejné věci. Tímto způsobem si vytvoří tato osoba přesvědčení/buddhi, a začne se pokládat za ´experta´ ve vztahu k dalším lidem. Tvrdí jim: „Tuto znalost, která se předává po generace, jsem získal od svých předků.“ Takto je upevněno přesvědčení/buddhi každého tvorstva a tím je víra projeveného světa chybně ustanovena. A pokud se tu objeví někdo s pochopením, a začne mu vysvětlovat: „Dobráku! Tady není žádný svět. Je tu pouze pán tohoto světa (pozn. J.N.: Znalec, tj. vnitřní Já neboli Íšvara). Pochop to správně a jasně,“ pak se díky tomu oklamaná osoba zjemní, respektive její hrubohmotný, do světa zaměřený intelekt/buddhi se zjemní, načež realizuje Pravdu.

V zásadě platí, že vše, co je obsaženo v intelektu/přesvědčení/buddhi, se objeví před očima. Oči jsou hrubými reprezentanty intelektu/přesvědčení/buddhi. Pokud tento intelekt/buddhi nezná Já, pak prostřednictvím očí dojde k poznání určité věci. Jestliže toto přesvědčení/buddhi nebylo pevně usazeno v Já, pak pochopení Já nemůže vyvstat před otevřenýma očima (pozn. J.N.: Tukaram – „V tomto těle a s těmato očima si užívám oslavu Osvobození.“) Proto jsou oči bez přesvědčení/buddhi zcela slepé. Jinými slovy intelekt/buddhi znamená oči.

Jestliže je intelekt/buddhi schopný zaměřit pozornost na několik předmětů najednou, pak je označen za ostrý intelekt/buddhi, a jestliže není tak všestranný, označuje se jako mdlý/zabedněný. A pokud někdo něco nechápe, je označen za hlupáka či osla. To je postoj těch ´chytrých´.

Ale představte si možnost, kdy by dokázal mluvit skutečný osel se čtyřma nohama. Řekl by: „Kus dřeva se čtyřmi stranami vztyčený nahoru je nazván pilířem/sloupem. Když je umístěn vodorovně, označujete ho jako trám. Nebo takové dřevo může být zavěšeno na dveřích, aby se neotvíraly, pak je to pro vás závora. Vy lidé označujete jeden kus dřeva určité velikosti a tvaru různými jmény. Vaše přesvědčení/buddhi je jako mé dlouhé uši a z tohoto přesvědčení vyrašilo tolik rozdílných mínění. Avšak v každém z nich vidím dřevo a nic než dřevo. Kdo je pro vás potom oslem, vy hloupí osli o dvou nohách?“ Pokud toto prohlásí, bude těžké dokázat mu, že říká něco špatně!

Přesvědčení/buddhi, které pravému Já přidělujete, se stává právě tím. Avšak zde by měl být nějaký důkaz! Například si vezměte tuto svítilnu/lampičku. Jak vysoká se jeví očím, tedy zástupcům intelektu/přesvědčení/buddhi? Tehdy řeknete, že je tak zhruba 30 až 40 cm vysoká. Když se na ni podíváte dalekohledem, pak budete říkat, že je 90 až 120 cm vysoká, a když se na ni podíváte opačnou stranou dalekohledu, řeknete, že je vysoká 5 centimetrů. Takže co platí? Velikost posouzená prostým okem, nebo je platná velikost skrze jednu či druhou stranu dalekohledu, kdy se lampa jeví být vyšší či menší?

Síla učinit věc velkou či malou není v dalekohledu, ale v přesvědčení/buddhi. Pomocí očí a prostředků jako je lupa se přesvědčení/intelekt/buddhi zaměří více na určitou věc a potom se tato věc začne jevit jako větší či menší. Například si vezměte, kdyby intelekt/buddhi využil speciální zvětšovací sklo, kterým by dokázal zaostřit pozorovaný předmět daleko silněji než dosavadní lupou, potom by tento objekt/předmět již nebyl patrný. To znamená, že věc, která vyvstala z přesvědčení/buddhi, by se vytratila. Když se věc přes zvětšovací sklo stává větší a větší, začínáme spatřovat větší a větší prostor v pozorovaném objektu, a když zaostříme na maximum, pozorovaná věc se dostane mimo zorné pole a zmizí.

Jestliže se naopak pozorovaná věc stále více zmenšuje, až se dostane za hranice zmenšení, přestane být rovněž patrná. A pak to je Já, které je viděno. Takže to znamená, že věc je viděna ve středním rozsahu, tedy v rozmezí od únosného zvětšení po únosné zmenšení. Přesvědčení/buddhi džívy ustrne a funguje pouze v tomto rozmezí, a kvůli tomu si uvědomuje svět. Kdyby se přesvědčení/buddhi stalo velmi jemným (maximální zvětšení) či velmi pronikavým (maximální zmenšení), pak by svět z (dosahu) intelektu/přesvědčení/buddhi zmizel. Extrémně jemné či extrémně pronikavé přesvědčení/buddhi značí ´konec kalpy´ a když tu je konec kalpy, tak to je zničení/rozpuštění myšlenky. Svět existoval díky podpoře myšlenek, a když představivost zcela skončí, svět je zničen/rozpuštěn.

V matném světle vytvoří intelekt/buddhi vizi hada z provazu. Stejně tak kvůli matoucím a klamným poučkám předávaným od jednoho k druhému se vytratilo nezávislé myšlení a tím pádem zakrnělý intelekt/buddhi zhrubne a začne věřit tomu, že je svět skutečný. Nejen že je potom pokládán tento svět za skutečný, ale v důsledku přesvědčení/buddhi vyvstalého uprostřed snu je považován za skutečný i samotný sen. Nemá každý tuto zkušenost během snění? Zatímco sníme, vnímáme, že sen je falešný? Jaký by k tomu byl důvod? Když snový intelekt/buddhi potvrdí, že sen je pravda, pak je skutečný. A když tento intelekt/buddhi přechází ze snu do bdělého stavu, pak tento intelekt prohlásí sen za neskutečný, čímž se stane falešným. Toto přesvědčení/intelekt/buddhi se chvástá a proklamuje svou sílu natolik, že utváří všechna pravidla. Může označit pravdu za nepravdu a naopak faleš/nepravdu za pravdu. A jakmile řekne, že něco je skutečné, pak jak to nemůže být pravda?

Hypnotizér potlačí pomocí svých mentálních triků mysl jiné osoby natolik, že začne zhypnotizovaná osoba dělat cokoliv, co jí přikáže. Během této hypnózy lze jasně vidět hru přesvědčení/buddhi. Říkáme, že svět viděný v bdělém stavu je skutečný a sen je neskutečný, neboť intelekt/buddhi mu uděluje skutečnost či neskutečnost. Jenže skutečnost tohoto světa se stane neskutečnou tehdy, když je intelekt/buddhi přeměněn probuzením Já/Átman.

Vyvstane tato pochybnost: „Pokud svět zmizí z našeho přesvědčení/buddhi nebo když zemřeme či zavřeme oči a patrný svět zmizí, zůstane tu nadále vnější svět? A pokud ano, jak potom můžeme tvrdit, že je svět falešný? Budeme-li se držet tohoto způsobu myšlení co se týče snění, pak jak to, že věříme, že je sen falešný? Ve snu, který jsme my sami vytvořili, jsou lidé, domy, stromy, hory a řeky. A když náš sen skončí, kam se vytratily všechny tyto věci našeho snového přesvědčení/buddhi? Jsou rozpuštěny v tom, kdo vytvořil sen.

Prožíváte-li sen, ve kterém jdete spát a v tom samém snu se probudíte do dalšího dne a vidíte vše stejné jako v předchozím dni, pak se bude zdát, že je toto dění neustálé. Potom je to jako svět bdělého stavu. Ve snu vidíte proběhnout několikaleté období, zážitky od dětství po stáří, a dokonce uvidíte svou smrt, a přesto vám nesepne, že toto snění je falešné. Ale když se přesvědčení/buddhi tohoto snu zřekne, pak kde je pak sen? Stejně tak to platí pro tento bdělý stav.

Avšak vyvstává tu další pochybnost. „Pokud současný probuzený svět opustí přesvědčení/buddhi, pak tento svět skončí. Ale i když je tento svět pryč, zůstane či nezůstane tu nadále svět poznání?“ (pozn. J.N.: Když je hrubý svět spatřený očima pryč, existuje tu nadále svět za, tj. poznání?) Odpovědí je tato otázka: „Když ve snu, který jsme vytvořili, jeden určitý člověk zemře, zůstává zde potom zbytek snového světa?“ Postupme v této věci dál.

Kdybychom zemřeli ve snu, pak by naše snová vize nadále viděla zbytek snového světa. Ale dokud se mistr tohoto snového světa neboli přesvědčení/buddhi vnitřního Já/Íšvara (já jsem svědek) nevzdá svého poznání (pozn. J.N.: sen a bdělý stav se objevují v poznání), potom snový svět a bdělý svět nadále zůstávají (pozn. J.N.: On je Pánem třech světů: bdění, snění a hlubokého spánku). Ale když se přesvědčení/buddhi Íšvary rozhodne opustit svou myšlenku „já jsem vše“, potom jsou oba světy odhozeny, a vnitřní Já (pozn. J.N.: Nirguna Puruša/Íšvara/vnitřní Já se objeví a zná svou saguna prakruti a zmizí, když saguna zmizí), které bylo ukryto uvnitř stvořeného poznání, je zničeno, a potom Nejvyšší Já (Paramátman) zůstává zcela spokojené, ponořené v oslavě své vlastní Přirozené Blaženosti.

 

Přednáška ke kapitole z knihy Dasbodh, 5. 4. 1928

 

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Bhausaheb Maharádž Ki Džej

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharádž Ki Džej

 

Další kapitoly z knihy ´Konečné dosažení - 2. díl Sulabha Vedanta Lahari´ budou postupně přidány v "Textech na pokračování"

Překlad: Aleš Adámek