Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 5.3. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.53 - III.54

14. 6. 2017 - Lenka

Má drahá, během zániku vesmíru celý vesmír zmizel a pouze neomezené Brahman zůstalo bez pohnutí. Toto Brahman, jehož podstatou je Vědomí, pocítí „Já jsem“ a poté „jsem částice světla“. A tak zakouší pravdu tohoto tvrzení uvnitř sebe sama. Také si v sobě představuje existenci rozmanitých bytostí, a protože jeho podstatou je ryzí a absolutní Vědomí, jeví se tento imaginární stvořený svět jako skutečné stvoření, s objekty různé povahy přesně podle představ neomezeného Vědomí.

III.53

VASIŠTHA pokračoval:

Ó Rámo, druhá Líla, jež dostala požehnání Sarasvatí, se vznesla k nebi a tam se setkala se svou dcerou. Požádala ji, aby ji dovedla tam, kde se nachází její manžel, král Vidúratha. Dívka i matka tedy odletěly pryč.

Nejprve prolétly sférou mraků, vystoupaly nad vzduchovou sféru a překročily dráhu Slunce směrem k hvězdnému nebi. Pokračovaly dál a dál přes říši Brahmy Stvořitele a říše bohů Višnua i Šivy až na samý vrcholek vesmíru. To vše se dělo podobně, jako může z lahve plné ledu vyzařovat chlad, aniž by se lahev rozbila. Pochopitelně, že to Líla, jejíž duchovní tělo bylo složené ze zhmotněných myšlenek, všechno prožívala uvnitř sebe.

Líla pokračovala dál až za tento svět, překročila oceány a další prvky obklopující tento vesmír a vstoupila do neomezeného Vědomí, v němž existuje bezpočet vesmírů, které o sobě vzájemně nevědí.

Vstoupila do jednoho z vesmírů, opět prošla sférami bohů, až vešla do města a dostala se do paláce, kde leželo tělo krále Padmy ukryté pod záplavou květů. Avšak běda, když se rozhlédla kolem, nikde nenašla svoji dceru. Ta záhadně zmizela. Druhá Líla poznala v králi svého muže a domnívala se, že se jakožto válečník, jenž padl v hrdinném boji, dostal do nebe hrdinů. I začala královo tělo ovívat a při tom si pomyslela, že je nejpožehnanější mezi lidmi, když se sem díky milosti bohyně Sarasvatí mohla fyzicky přenést.

PRVNÍ LÍLA se zeptala bohyně Sarasvatí:

Co dělali královi sluhové, když druhou Lílu uviděli?

SARASVATÍ odvětila:

Král, služebnictvo krále i všichni ostatní nejsou nic jiného než neomezené Vědomí. A poněvadž základem všeho je odraz neomezeného Vědomí, jež je skutečné, a poněvadž je tu přesvědčení, že vymyšlený stvořený svět má svůj řád, tak se bytosti navzájem poznají. Manžel řekne: „Toto je má žena“ a manželka řekne: „Toto je můj muž“.

Druhá Líla se nemohla do nové říše dostat ve svém vlastním fyzickém těle, neboť světlo nemůže existovat společně s temnotou a dokud je v člověku nevědomost, nemůže se objevit poznání. Když v člověku uzraje poznání týkající se duchovního těla, pak jeho fyzické tělo přestane být považováno za skutečné. A to bylo požehnání, jež jsem jí udělila. Ten, kdo přijme mé požehnání, si myslí: „Jsem přesně takový, jak jsi mě svou milostí přiměla si o sobě myslet.“ Proto si nyní myslí, že dosáhla manželova příbytku ve svém fyzickém těle. Člověk může z nevědomosti vidět hada v kusu provazu, ale provaz se nemůže chovat jako had.

III.54

SARASVATÍ řekla:

Jen ti, kdo dosáhli poznání, se mohou povznést do duchovních říší, nikdo jiný. Tato Líla takové poznání nemá, proto si jen představuje, že dosáhla města, v němž její manžel přebývá.

OSVÍCENÁ LÍLA řekla:

Nechť je to, jak pravíš, ó Bohyně, ale řekni mi prosím, jak získávají věci své vlastnosti. Jak získá oheň své teplo, led svůj chlad či země svoji pevnost? Jak se poprvé objeví vesmírný řád čili nijati, nebo zrození a smrt?

SARASVATÍ řekla:

Má drahá, během zániku vesmíru celý vesmír zmizel a pouze neomezené Brahman zůstalo bez pohnutí. Toto Brahman, jehož podstatou je Vědomí, pocítí „Já jsem“ a poté „jsem částice světla“. A tak zakouší pravdu tohoto tvrzení uvnitř sebe sama. Také si v sobě představuje existenci rozmanitých bytostí, a protože jeho podstatou je ryzí a absolutní Vědomí, jeví se tento imaginární stvořený svět jako skutečné stvoření, s objekty různé povahy přesně podle představ neomezeného Vědomí.

Cokoli, kdekoli a jakkoli bylo neomezeným Vědomím během prvního stvoření vymyšleno, to vše zde s danými vlastnostmi zůstává. Takto zde vznikl pevný řád.

Ve skutečnosti je tento řád neoddělitelně spjat s neomezeným Vědomím. Všechny objekty a jejich vlastnosti jsou v něm potenciálně přítomné i během zániku vesmíru. Kam jinam by měly zmizet? A navíc jak by se z něčeho mohlo stát nic? Zlato, jež se projevuje jako náramek, nemůže najednou být bez formy.

Pak tedy přestože všechny prvky stvořeného světa jsou naprostou prázdnotou, byla-li na začátku určitá vlastnost v představě daného prvku, zůstane tak až dosud. Vše závisí na úhlu pohledu, neboť vesmír nebyl vlastně vůbec stvořen a jediné, co existuje, je neomezené Vědomí, nic jiného. Je povahou projeveného světa, že ač neskutečný, zdá se být skutečným.

Takový je řád vesmíru čili nijati, který až dosud nic nedokázalo změnit. Neomezené Vědomí si samo v sobě představilo všechny prvky, samo v sobě je zakouší a tato zkušenost se jeví jako zhmotnělá.

SARASVATÍ pokračovala:

Podle řádu, jenž existoval při prvním stvoření, jsou lidské bytosti obdařeny délkou života sta, dvou set, tří set či čtyř set let. Zkrácení či prodloužení doby života závisí na čistotě nebo nečistotě daného území, doby, činnostech a také látek, které jsou používány či konzumovány. Kdo následuje doporučení svatých textů, ten si užívá dobu života, kterou tyto texty slibují. Člověk tedy prožívá dlouhý či krátký život, až dojde k jeho konci.

OSVÍCENÁ LÍLA řekla:

Ó Bohyně, prosím pouč mne o smrti. Je smrt příjemná nebo nepříjemná? A co se děje po smrti?

SARASVATÍ řekla:

Jsou tři typy lidí, má milá: hlupáci, ti, kteří se cvičí v koncentraci a meditaci, a jógíni neboli ti, kdo jsou obdařeni inteligencí. Hlupáci, kteří nepraktikovali koncentraci a meditaci a byli vydáni na milost a nemilost vnějších sil, zakouší s příchodem smrti velká muka, zatímco ti druzí odcházejí v radosti a ze své vlastní vůle.

Hlupáci zakoušejí uvnitř sebe děsivě pálivé pocity, začnou těžce a namáhavě dýchat a jejich tělo pomalu ztrácí barvu. Vstupují do husté tmy a vidí hvězdy za bílého dne. Dostávají závrať a jsou zmateni, neboť vidí zemi jako prostor a nebe jako pevnou zem. Blouzní a zakoušejí všechno možné – padají do studně, pronikají do skály, řídí rychlý vůz, rozpouštějí se jako sníh, jsou taženi na provazu, jsou odvanuti jako stéblo trávy atd. Chtějí o svém utrpení mluvit, ale nejsou toho schopni. Postupně jejich smysly ztrácí sílu, nejsou schopni ani myslet, až upadnou do nevědomí a nevědomosti.

OSVÍCENÁ LÍLA se zeptala:

Třebaže je každý člověk obdařen osmi údy, zakouší celou tu agónii a nevědomost. Proč je tomu tak?

SARASVATÍ odvětila:

Takový je řád, jenž byl ustaven neomezeným Vědomím na začátku stvoření. Jestliže životní dech nemůže volně proudit, přestává člověk žít. Ale to vše je zdánlivé. Jak může přestat existovat neomezené Vědomí? Člověk není nic jiného než neomezené Vědomí. Kdo umírá a kdy? Komu toto neomezené Vědomí patří a jak by mohlo? I kdyby zemřely milióny těl, neomezené Vědomí se tím neumenší.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy