Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

XII.4 - Vivéka/rozlišování a vairágja/bezžádostivost (z knihy Dásbódh)

26. 5. 2017 - Martin

Můžete mít v životě veliké štěstí, ale když nevíte, jak si ho užít, potom vás toto štěstí opustí. Je to podobné jako v případě, kdy je tu bezžádostivost/vairágja, ale není přítomno rozlišování/vivéka.

Střety a roztržky přinesly člověku mnohá trápení, a on šel proto za Mistrem a ponořil se do Jeho učení. Potom přišla bezžádostivost/vairágja a on začal naslouchat tomuto „já jsem“ a vnímat toto „vše“. (Tedy tato „zkušenost“ přišla v okamžiku, kdy se vzdal světa „mnoha“ forem.) (Maharádž: Proč asi tolik světců pochází z Indie? Protože tu je tolik utrpení.)

|| Šrí Rám ||

  1. Můžete mít v životě veliké štěstí, ale když nevíte, jak si ho užít, potom vás toto štěstí opustí. Je to podobné jako v případě, kdy je tu bezžádostivost/vairágja, ale není přítomno rozlišování/vivéka.

  2. Střety a roztržky přinesly člověku mnohá trápení, a on šel proto za Mistrem a ponořil se do Jeho učení. Potom přišla bezžádostivost/vairágja a on začal naslouchat tomuto „já jsem“ a vnímat toto „vše“. (Tedy tato „zkušenost“ přišla v okamžiku, kdy se vzdal světa „mnoha“ forem.) (Maharádž: Proč asi tolik světců pochází z Indie? Protože tu je tolik utrpení.)

  3. Kvůli „mnohému“ utrpení a soužení v této světské existenci a „mnohým“ těžkým životním situacím a tragédiím opustí člověk samsáru a na krátkou dobu se dostane do tohoto stavu.

  4. V něm je osvobozen od starostí a strachu, protože unikl své závislosti na ostatních. Zbavil se tohoto trápení a ulevilo se mu, tak jako se uleví člověku, který je vyléčen z těžké nemoci.

  5. Ale člověk nesmí znovu zdivočet a poklesnout zpět. Nesmí se z něj opět stát paličatý vůl. (Teď, když přišla vairágja, by si člověk měl neustále procvičovat vivéku, měl by se stávat čím dál tím více všeprostupujícím a neměl by už poklesnout zpět na úroveň zmateného tělesného vědomí.)

  6. Ale pokud vairágja postrádá vivéku, tak opět přijde jen nezřízenost a následné útrapy vyvolané a-vivékou (ne-rozlišováním). Potom kvůli tomuto prázdnému světu plnému „mnoha“ věcí jsou vairágja i vivéka ztraceny. (Vairágja nemůže být pěstována bez neustálé vivéky, tedy bez postoje „nic není skutečné“.)

  7. Potom není náležitě prováděna ani prapanča ani paramártha. (Správná prapanča znamená překročit pět elementů a být tímto „vším“ a správná paramártha znamená být za tímto „vším“.) A tak se kvůli „mnohým“ touhám stane váš život prázdným a nesmyslným. A kvůli a-vivéce způsobujete svému Já jen problémy a trápení.

  8. Na druhé straně, pokud se člověk vyžívá jen v prázdném poznání (tedy provádí pouhou pseudo-vivéku), ale vairágja v něm dosud neuzrála, je jako vězeň, který se za mřížemi chvástá svými zločineckými úspěchy.

  9. Jakmile toto poznání postrádá vairágju, potom je ono paramátma pouhým prázdným a zbytečným egem. A nenasytnost a pokrytectví, které je s tím spojeno, přináší spoustu trápení.

  10. Potom člověk není o nic lepší než pes, kterého uvázali, ale on dál hlasitě štěká. Pak je tu kvůli sobectví jen hněv a zármutek a kvůli pýše je tu jen žárlivost na spousty druhých lidí. (Mahárádž: Když člověk nemá nic a vidí někoho sedět na zadním sedadle velikého auta, měl by si říci: „To já tam sedím.“)

  11. Chybí-li jedno či druhé (z dvojice vivéka vairágja), tak musí utrpení tohoto tichého a klidného „jediného“ zákonitě pouze narůstat. (Potom je naše vairágja pouhým útěkem z domu, abychom se vyhnuli světským problémům, a vivéka je jen intelektuálním pochopením, které není založeno na skutečné „zkušenosti“.) Takže teď velice pozorně naslouchej (tedy vzdej se všech konceptů) a objeví se skutečné spojení vairágji a vivéky.

  12. Díky vivéce („Nejsem toto tělo“) je ono „Jediné“ uvnitř tohoto vnitřního prostoru osvobozeno ze svého vězení v těle a díky vairágje (tedy „Nechci nic od tohoto světa“) je Jeho světský život/prapanča zredukován (tedy přišlo poznání). A zanikne-li rozlišení „vnější – vnitřní“ a On je svobodný a otevřený, potom se stal jogínem, který je naprosto odpoutaný.

  13. A proto, když se Jeho „řeč“ a Jeho činy začnou samovolně dít na pozadí Jeho neustále bdělé mysli, dívá se v údivu na Své vlastní konání.

  14. Takový člověk nemá zájem o nic, co se děje ve třech světech, protože jeho neochvějná vairágja je v něm bezpečně zakořeněna. Takový člověk se pevně drží vivéky (protože nic není skutečné) a začne se neomezeně rozšiřovat.

  15. Takový člověk zpívá láskyplně tuto „píseň“ hariho (harikīrtana) a hraje k tomu dokonale harmonicky a oddaně na činelky/tál. Takový člověk miluje uctívání/bhadžana, které vyvěrá z jeho nitra. (Činelky/tál a zpívání bhadžanů/bhadžana jsou synonymem uctívání. Siddharáméšvar Mahárádž vysvětloval, že jejich skutečným významem je, abychom si připomínali svou pravou přirozenost/svarúpu a neustále v ní, ať už provádíme jakoukoli činnost, přebývali.)

  16. A jedině potom se v našem nitru probudí opravdová vivéka a my kráčíme po cestě Pravdy. Díky tomu není tato „řeč“ narušena a je tu společenství s nirgunou.

  17. Pokud kráčíte po této cestě Pravdy a *přijímáte vše, co vám svět přináší, potom se k vám Pán světa (jagadīśa) velmi přiblíží. (Potom pocítíte, že On, tedy onen Poznávající, přestože je ve vás stále skryt, je velice blízko.) A proto, jakmile je tu toto spojení s „já jsem“, měl by člověk pochopit ono Jediné uvnitř všech. *(Ať přijde cokoli, co má přijít, já jsem vždy Sám Sebou.)

  18. Horlivá vairágja a odpoutanost přinášejí poznání nirguna brahman. Ony jsou vaší posvátnou koupelí a vaší modlitbou. A jsou také skutečným uctíváním/bhadžanem Boha a pravou, záslužnou cestou.

  19. Brahman je ovocem této vivéky a vairágji. Ale kdo má pouze vairágju, ten je jenom zarputilý hlupák. (Jako toulavý mnich, který opustil ve zlosti svou rodinu (*)) a dokonce i vaše „slovní“ poznání (tedy saguna brahman) bude působit v porovnání s nirguna brahman fádně a zbytečně.

(*) Randžit Mahárádž vyprávěl tuto příhodu, která se mu stala, když chodil po Indii jako sanjásin: Jednou jsem potkal starého mnicha, který se mě zeptal, zda jsem ženatý. „Ano, jsem a mám dvě děti“, odpověděl jsem, i když to nebyla pravda, chtěl jsem totiž zjistit, o co mu jde. A mnich mi řekl: „I já jsem býval ženatý, ale odešel jsem ve zlosti od rodiny a od té doby toho lituji“. No a já jsem mu odpověděl: „Ve skutečnosti nejsem ženatý a nikdy ničeho litovat nebudu, protože můj Mistr je neustále se mnou.“

  1. Má-li tedy člověk vivéku/rozlišování i vairágju/bezžádostivost, je to opravdu veliké štěstí (mahadbhāgya). Rámdás (tedy služebník Rámy) říká: „Takový člověk je ctihodný sádhu a Znalec Brahman.

Tímto končí kapitola dášaky knihy Dásbódh s názvem „Vivéka/rozlišování a vairágja/bezžádostivost“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Martin Vinkler


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)

Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.