Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.12. Klub MalýVelký strom       

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

11.2. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

XI.10 Život bez tužeb (z knihy Dasbódh)

28. 4. 2017 - Martin

Přestane-li člověk věnovat pozornost světské existenci, objeví se věčně svěží okamžik tohoto „vše“. (Nemyslí vůbec na minulost ani se nestará o budoucnost; je tu jen tento věčně přítomný okamžik.) Ale když se mysl stále zabývá tímto světem, potom tato „touha“ prostě jen být nikdy nevyvstane. (Dokud je mysl zabředlá v domněnkách a konceptech, tak se tato „touha“/„já jsem“ nemůže objevit.)

|| Šrí Rám ||

  1. Je-li toto antar-átma omezené a jednostranné, potom je hloupé, a je-li toto antar-átma moudré, potom On chápe toto „vše“. Pokud se toto antar-átma stane „mnoha“ myšlenkami, potom On zakouší pouze „mnohá“ potěšení.

  2. A když se toto antar-átma stane mahántou, jak by potom mohlo být nějak omezené? Protože On je jóginem, všeprostupujícím Znalcem celého tohoto stvoření.

  3. On je vskutku jediným skutečným konatelem a zakusitelem. Protože On zná moc tohoto „vše“, které existuje uvnitř tohoto světa (ale my si myslíme „já to dělám“). Ale kdo jiný ho může chápat, než druhý Znalec? (Siddharaméšvar Maharádž: poznej Šivu tím že budeš Šivou.)

  4. Člověk by měl být jako tento mahánta. Měl by prozkoumat toto "vše" a nalézt jeho podstatu. Ale jakmile se Jej pokusíte zahlédnout, potom ono nehybné „Jedno“ uvnitř tohoto pohyblivého „vše“ nebude nalezeno. (Randžit Maharádž: dokud tu jste vy, nemůže tu být On“).

  5. Díky této pronikavé formě se nevnímatelné paramátma stalo zjevným. Ten, kdo zná džívu a všechny věci tohoto světa, je brahman. Ale když vidíte pouze Jeho vnější oděv (tedy jen toto „vše“ a „džívu“), potom ono nehybné „Jedno“ nemůže být nalezeno.

  6. Jeho pronikavost je zřejmá, ale On není nikdy v pohybu. On zná toto „vše“, ale nezná tuto světskou existenci. Jakmile se Ho pokoušíte zahlédnout, na co všechno nenarazíte? (Uvidíte tak „mnoho“ věcí.)(Randžit Maharádž: Když se Ho pokusíte spatřit, uvidíte něco jiného.)

  7. Protože On se nestará o krásné oděvy a šperky. Jeho ozdobou je „vše“-prostupnost. Ani na okamžik nedopustí, aby se něco odehrálo bez Jeho kontroly. (Je vždy-přítomný a vždy v pohybu.)

  8. Přestane-li člověk věnovat pozornost světské existenci, objeví se věčně svěží okamžik tohoto „vše“. (Nemyslí vůbec na minulost ani se nestará o budoucnost; je tu jen tento věčně přítomný okamžik.) Ale když se mysl stále zabývá tímto světem, potom tato „touha“ prostě jen být nikdy nevyvstane. (Dokud je mysl zabředlá v domněnkách a konceptech, tak se tato „touha“/„já jsem“ nemůže objevit.)

  9. On je celistvý a nevidí nikoho. Je úplný a s nikým „nemluví“. (Tedy používá Svou „řeč“, aby mohl být ve světě, ale neexistují pro něj individuální džívové.) Je dokonalý a nezůstává jen na jednom místě, protože vždy vstane a odejde, takže prostupuje vším. (Přijímá vše, co poznání přináší, ale nepřikládá tomu žádnou hodnotu.)

  10. Ono místo, kam odešel, nelze popsat. Kdyby řekl „já jsem tam“, tak tam není. (Randžit Maharádž: Když někdo říká, že pochopil, tak tohoto místa ve skutečnosti nedosáhl… protože co by tam bylo k chápání?) Jeho ničím nenarušený stav nepřipouští žádné domněnky a pochybnosti.

  11. Vyhýbá se všem činnostem v tomto světě; odvrátil se od všech svých nadějí, které do něj vkládal, a od všech svých příchylností k němu. Ukazuje ti, že tvé logické chápání tohoto světa je založeno na prázdných domněnkách. (Randžit Maharádž: Každá mysl je svět sám o sobě.)

  12. Na toto „vše“ pohlíží s úctou, ale „tam“ žádnou úctu k tomuto „vše“ nemá. Je ponořen v proudu času tohoto „vše“, ale „tam“ po tomto „všem“ nijak netouží. (Má poznání, ale nijak se ho nedotýká. Využívá toto poznání, ale nestará se o ně.)

  13. Nechová v sobě žádné koncepty a logika je pro něj bezcenná. Tento Pán Jógy nemá žádné pocity a postoje.

  14. Tento Pán jógy, jenž je bez tužeb, nikdy neklesne na úroveň vnitřního prostoru „já jsem“, a pokud tu je tělo tohoto „vše“, je to známkou toho, že dosud nebyl nalezen. Ani na okamžik není nijak závislý na tomto všudypřítomném „příběhu“.

  15. Tento svět byl vytvořen vaší vlastní představivostí a tato Skutečnost se kvůli tomu stala „mnoha“ zbytečnými a prázdnými věcmi. Toto poznávající vritti se může stát oním Pánem jógy (tedy nivritti) jedině tehdy, když si uvědomí hanebnost setrvávání v tomto světě.

  16. Pátrá-li mysl po tomto Jediném uvnitř „já jsem“, tak se nakonec tímto „já jsem“ stane a poté, díky tomuto poznání, bude dosaženo nejvyššího cíle. (Poznání je zahozeno a je tu přímá realizace; džňána se stane vidžňánou.)

  17. Měli byste okusit tuto nerozdělenou „samotu“. Měli byste získat tuto dovednost pomocí cvičení. Prostřednictvím soužití se světem byste měli pochopit skutečný smysl „času“. (Tento svět je vaším učitelem; bez pochopení toho, že toto tělesné vědomí je bezcenné, bez utrpení a bolestí způsobených neporozuměním by člověk nikdy nezačal hledat skutečný smysl věci, které se říká život čili „čas“.)

  18. Měli bychom přijímat pouze nejvyšší gunu (tedy čirou sattvu). A po jejím přijetí by s ní měla být důkladně obeznámena těkající mysl. Následně, díky tomuto poznání, bude ono paramátma opět schopno tvůrčí činnosti; ale On na Sebe už nikdy nezapomene.

  19. Je-li toto celistvé Já stále jen uspěchaností tužeb, potom by se takováto mysl měla ukotvit v Jeho uctívání, jelikož potom pochopí, že Jeho jediným nařízením je „touha“ po „já jsem“. (Nechť vše, co má přijít, přijímáme bez náklonnosti a odmítání.)(Randžit Maharádž: Svět je tu na můj povel… ať se děje cokoli, je to mé přání… když někdo zemřel, bylo to mé přání, když se někdo narodil, bylo to mé přání.)

  20. Po vynaložení obrovského úsilí ve zdroji (tedy prakruti/puruša) přijde ovoce pochopení. Není-li tu toto úsilí, potom se tato Skutečnost stane bezcennou věcí. Protože pokud tu není pevný záměr, potom se z tohoto čirého poznání stane jen vaše bezcenná pýcha.

  21. Svět tohoto „vše“ je potřeba prohledat a síla a moc paramátma musí být poznána. Neustálým poznáváním by Toto nejbližší v onom nejvzdálenějším mělo být pevně ustaveno. (Ono átma uvnitř tělesného vědomí.)

  22. K tomuto stavu dojde kouzlem Jeho síly. Naopak bez Jeho síly jsou všechny činnosti marné. Toto neustálé poznávání se objeví jedině tak, že zapomenete na vše a vaše čitta bude očištěna od „mnoha“ cest a „mnoha“ způsobů chování.

  23. Je-li pochopena Jeho moc a síla, potom každý čin je Jeho činem. Je-li tu pevný záměr, potom se zrodí opravdová víra a vaše pravá přirozenost je vždy pod ochranou této „věci“.

  24. Uvnitř této „řeči“ je bez-myšlenkovitost a je-li tato „řeč“ ve zdroji podporována, potom může bez-myšlenkovitost vyvstat. A pokud je bez-myšlenkovitost dále opatrovávána, potom bude ono *Jediné uvnitř tohoto „vše“ opravdu přijato. *(Bez-žádostivý Pán jógy.)

  25. Světec by měl z druhých dělat Světce. Obratný intelekt/buddhi by měl být naplněn poznáním a „mnohá“ místa by měla být odhozena. (Světec je v každém těle; a proto staňte se Světcem tím, že budete Světcem.)

Tímto končí 10. kapitola 11. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Život bez tužeb“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Martin Vinkler


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)