Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub Malý velký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

24.9. 

Klub Malý velký strom

 

     
1.10. 
Klub Malý velký strom
     
15.10. 
Klub Malý velký strom
     
       
       
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.41 - III.42

24. 5. 2017 - Lenka

Tento svět je jen dlouhý sen. Pocit ega a falešná představa o tom, že tu jsou druzí, je stejně skutečná (či neskutečná) jako věci viděné ve snu. Jedinou Skutečností je neomezené Vědomí, jež je ryzí, neměnné, všudypřítomné a všemohoucí a jehož podstatou je Absolutno (nikoli objekt či něco poznatelného). Ať se toto Vědomí projevuje kdekoli a jakkoli, je to vždy To, Absolutno. Představuje-li si pozorovatel, že vidí lidské bytosti, lidské bytosti se objeví. Je-li podstata, v tomto případě neomezené Vědomí, skutečná, je skutečné vše, co je na ní založeno, přestože Skutečností je tato podstata sama. 

III.41

VASIŠTHA pokračoval:

Obě ženy vstoupily do komnaty krále jako dvě bohyně, každá zářící jako měsíc na obloze. Královo služebnictvo pod jejich vlivem upadlo okamžitě do spánku. Jakmile se posadily ke králi, ten se vzbudil a pohlédl na ně. Okamžitě před nimi padl na zem a uctil jejich svaté nohy květinami. Sararsvatí probudila svou vůlí králova ministra, aby Líle pověděl o původu a předcích krále.

Ministr sdělil ženám, že tento král jménem Vidúratha je potomkem legendárního krále jménem Ikšváku, jeho otcem byl Nabhóratha, který Vidúrathovi, tehdy desetiletému, předal vládu a odešel do ústraní, aby se věnoval duchovnímu životu.

Sarasvatí poté položila ruce na hlavu krále a díky jejímu požehnání si král vzpomněl na všechny skutečnosti svých předchozích zrození.

VIDÚRATHA se zeptal Sarasvatí:

Ó Bohyně, jak je možné, že ačkoli je to sotva den, co jsem zemřel, zdá se mi, že jsem v tomto těle žil celých sedmdesát let a pamatuji si všechno z doby, kdy jsem byl v tomto těle mladý?

SARASVATÍ odpověděla:

Ó králi, právě v okamžiku tvé smrti a na místě tvé smrti se projevilo všechno to, co zde vidíš. Vše se odehrává ve vesnici nahoře na kopci, kde žil svatý muž Vasištha. Jde o jeho svět, uvnitř něhož je svět krále Padmy, a ve světě krále Padmy je zase svět, v němž jsi nyní ty. Žiješ v něm a myslíš si: „Toto jsou moji příbuzní, moji poddaní, moji ministři a moji nepřátelé“. Domníváš se, že vládneš zemi a vykonáváš náboženské obřady, že jsi bojoval s nepřáteli a byl jimi poražen. Domníváš se, že nás nyní vidíš,vzdáváš nám úctu a přijímáš od nás osvícení. Myslíš si: „Překonal jsem všechno utrpení, zakouším nejvyšší blaženost a měl bych se ustálit v pochopení Absolutna, Pravdy“.

To vše nezabere žádný čas, podobně jako se během jediného snu může odehrát celé životní drama. Ve skutečnosti ses nenarodil ani nezemřeš. Vidíš, jak to všechno bylo, ačkoli vlastně nevidíš, neboť není-li všechno nic jiného než jediné neomezené Vědomí, kdo potom může co vidět?

VIDÚRATHA se zeptal:

Pak tedy moji ministři ani nejsou nezávislé bytosti?

SARASVATÍ odpověděla:

Pro osvíceného je tu jen jediné neomezené Vědomí a představy „já jsem a oni jsou“ pro něj neexistují.

Jakmile Vasištha domluvil, den se nachýlil ke konci a v rozpravě se pokračovalo zase příštího rána.

III.42

SARASVATÍ pokračovala:

Nezralému, dětinskému člověku, který je přesvědčen o tom, že tento svět je skutečný, se svět jako skutečný opravdu jeví. Je to podobné tomu, když dítě uvěří v duchy a přízraky a ti jej pak v životě pronásledují. Je-li člověk okouzlen zdobením náramku, nevidí za jeho krásou zlato. Komu učaruje nádhera paláců, měst a přepychu, nevidí neomezené Vědomí, které jediné je skutečné.

Tento svět je jen dlouhý sen. Pocit ega a falešná představa o tom, že tu jsou druzí, je stejně skutečná (či neskutečná) jako věci viděné ve snu. Jedinou Skutečností je neomezené Vědomí, jež je ryzí, neměnné, všudypřítomné a všemohoucí a jehož podstatou je Absolutno (nikoli objekt či něco poznatelného). Ať se toto Vědomí projevuje kdekoli a jakkoli, je to vždy To, Absolutno. Představuje-li si pozorovatel, že vidí lidské bytosti, lidské bytosti se objeví. Je-li podstata, v tomto případě neomezené Vědomí, skutečná, je skutečné vše, co je na ní založeno, přestože Skutečností je tato podstata sama. Stvořený svět a veškeré bytosti v něm nejsou nic jiného než dlouhý sen. Ty jsi skutečný pro mě, já jsem skutečná pro tebe a všichni ostatní jsou skuteční pro tebe i pro mě. A tato relativní skutečnost je jako skutečnost věcí ve snu.

RÁMA se zeptal:

Jestliže se ve snu člověka objeví město, pak si město žije svým životem, jako by bylo skutečné. To je to, co svými slovy naznačuješ, mudrci?

VASIŠTHA odpověděl:

Je to tak, Rámo. Protože je sen o městě založen na tom, co je skutečné, tedy neomezeném Vědomí, zdá se toto snové město skutečné. Potom však není rozdíl mezi bdělým stavem vědomí a spánkem se sny. Co je skutečné v jednom, je neskutečné v druhém. Oba tyto stavy mají tutéž povahu.

Právě proto jsou objekty bdělého stavu i snění stejně neskutečné, s výjimkou neomezeného Vědomí, na němž se toto vše promítá.

Sarasvatí vyložila králi učení a požehnala mu.

SARASVATÍ řekla:

Ať tě štěstí a přízeň provází. Pochopil jsi, co mělo být pochopeno, a teď nám dovol odejít.

VIDÚRATHA řekl:

Ó Bohyně, brzy opustím toto místo, tak jako člověk ve spánku přechází z jednoho snu do druhého. Snažně tě prosím, ať moji ministři a má dcera mohou jít se mnou.

Sarasvatí mu přislíbila jeho přání splnit.


překlad Lenka Vinklerová

další části knihy