Nová kniha:
Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.
Jóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.
Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI
Audio/Video ukázka:
Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky
Články
Jóga Vasištha - Kniha III. - O stvoření - III.22 - III.25
26. 4. 2017 - Lenka
Cvičení moudrých neboli abhjása znamená myslet na To jediné, mluvit o Tom jediném s ostatními a naprosto se Tomu jedinému oddat. Je-li rozum člověka naplněn krásou a blažeností, jsou-li vize člověka jasné a není-li v člověku touha po smyslových potěšeních, je to cvičení, abhjása. Je-li člověk upevněn v přesvědčení, že tento vesmír sám o sobě nikdy nebyl stvořen a nemůže tedy zaniknout, a neobjevuje-li se v člověku myšlenka „toto je svět a toto jsem já“, je to cvičení, abhjása. Tehdy nevzniká chtění ani odmítání. Jestliže něco chceme nebo něco odmítáme a svoje chtění či odmítání se snažíme překonat vůlí, je to odříkání, nikoli pochopení.
III.22, 23
SARASVATÍ řekla:
Milá Lílo, tělo ve snu se zdá být skutečné, ale jakmile se probudíme a zjistíme, že šlo o sen, skutečnost takového těla je tatam. Stejně tak fyzické tělo udržované vzpomínkami a skrytými touhami uvidíme jako neskutečné, jestliže pochopíme, že jsou neskutečné ony vzpomínky a touhy. Jakmile skončí sen, uvědomíme si své fyzické tělo. Ustanou-li touhy, uvědomíme si své tělo duchovní. Skončí-li snění, přijde hluboký spánek. Zaniknou-li semínka myšlenek, jsme osvobozeni. Osvobození znamená, že neexistují semínka myšlenek. Zdá-li se, že osvícený mudrc prožívá a přemýšlí, jenom to tak vypadá. Ve skutečnosti je jako popel, jenž zachoval tvar spáleného předmětu. Hluboký spánek či bezvědomí se odlišují tím, že v těchto stavech semínka myšlenek existují, jen jsou schovaná a odpočívají.
Soustavným a vytrvalým cvičením můžeš pocit ega mírnit. Pak budeš přirozeně spočívat ve Vědomí a pozorovaný svět bude směřovat k zániku. Co rozumíme pojmem cvičení neboli abhjása?
Cvičení moudrých neboli abhjása znamená myslet na To jediné, mluvit o Tom jediném s ostatními a naprosto se Tomu jedinému oddat. Je-li rozum člověka naplněn krásou a blažeností, jsou-li vize člověka jasné a není-li v člověku touha po smyslových potěšeních, je to cvičení, abhjása. Je-li člověk upevněn v přesvědčení, že tento vesmír sám o sobě nikdy nebyl stvořen a nemůže tedy zaniknout, a neobjevuje-li se v člověku myšlenka „toto je svět a toto jsem já“, je to cvičení, abhjása. Tehdy nevzniká chtění ani odmítání. Jestliže něco chceme nebo něco odmítáme a svoje chtění či odmítání se snažíme překonat vůlí, je to odříkání, nikoli pochopení.
V tuto chvíli nastal večer. Shromáždění se rozešlo, aby se znovu sešlo časně zrána následujícího dne.
VASIŠTHA pokračoval:
Ó Rámo, Sarasvatí a Líla okamžitě vstoupily do hluboké meditace, nirvikalpa samádhi, a odpoutaly se od vědomí těla. Protože odložily všechny představy o světě, představa fyzického těla z jejich vědomí zmizela. Pohybovaly se volně ve svých duchovních tělech. Třebaže se zdálo, že v prostoru urazily obrovskou vzdálenost, byly stále na tomtéž místě, jen v jiné rovině vědomí.
III.24, 25
VASIŠTHA pokračoval:
Držíce se za ruce, pomalu se Sarsvatí s Lílou snášely na místo velmi vzdálené místu, odkud se vydaly. Prostor byl čirý a zcela prázdný. Odpočaly si na vrcholku hory Méru v ose země, poté se jim naskytla nádherná podívaná, když překračovaly dráhu Měsíce. Putovaly s obrovskými formacemi mraků, až vstoupily do neomezeného prostoru, lůna a zdroje nepřeberného množství bytostí v nezměrném množství světů.
Viděly sedm velkých hor, zářících jako ničivé ohně při zániku vesmíru, viděly zlaté pláně v okolí hory Méru a viděly i ty nejtemnější formy temnoty. Viděly siddhy, bytosti obdařené nadpřirozenými silami, viděly zástupy démonů, skřítků a dalších bytostí. Viděly vozidla pohybující se prostorem sem a tam, viděly zpívající a tančící nebeské nymfy, viděly spousty ptáků a zvířat, andělů, bohů i velkých jógínů s mnoha skvělými vlastnostmi a dovednostmi. Viděly příbytek Stvořitele Brahmy, boha Šivy i dalších. Jako dvě poletující včelky toulaly se po všech těchto místech. (Popis je v textu velmi barvitý a podrobný – poznámka S.V.)
Krátce lze říci, že viděly všechno, co bylo v mysli bohyně Sarasvatí a co Sarasvatí chtěla královně Líle ukázat. Svět vypadal jako lotos srdce. Okvětní plátky znamenaly směry (či kontinenty – viz dále), bahno, z něhož lotos vyrůstal, odkazovalo na podsvětí a kořen, kterým je lotos přidržován k zemi, znamená božského hada zvaného Šéša.
V lotosu srdce viděly kontinent zvaný Džambudvípa, skládající se z nesčetně zemí a oblastí. Džambudvípa je obklopený slaným oceánem. Za ním se nachází Šákadvípa obklopený oceánem mléka, Kušadvípa s oceánem sraženého mléka, Krunčadvípa s oceánem přepuštěného másla ghí, Šalmalidvípa s oceánem vína, Gomédadvípa s oceánem šťávy z cukrové třtiny a Puškaradvípa s oceánem sladké vody. Za tím následuje hrůzu budící vesmírná jáma a oslnivě zářící hora Lókalóka, na jejímž vrcholku se potkávají tři světy. Dále pak je ohromný les, velký severní oceán obklopující pól, jasné světlo polární záře a tak to pokračuje, až nakonec se rozléhá neomezený prostor, čirá prázdnota.
Poté, co Líla viděla oceány a hory, vládce světů, říše bohů, vysoké nebe a samotné lůno země, ocitla se zpátky a spatřila svůj dům.
překlad Lenka Vinklerová