Zpívání bhadžanů
v klubu "Malý Velký strom":

Zpívání a saptah v květnu 2017:

  • 30.5. úterý 18,30 - 20,30 hod. - v přírodě (viz aktuality)

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

XI.8 Přirozenost Antar-átma (z knihy Dasbódh)

14. 4. 2017 - Martin

Moudrý člověk by se měl pevně držet vivéky a měl by se snažit zdolat tuto neschůdnou samsáru. Prostřednictvím oddanosti harimu (tj. poznání) by měl být vysvobozen z této rodiny „mnoha“ jmen a forem.

Jakmile pochopíš, kým je toto antar-átma, jakmile je On pečlivě prozkoumán a rozpoznán, jakmile porozumíš tomuto nejjemnějšímu z nejjemnějších, zůstane tu jen On, který je dokonale spokojený.

|| Šrí Rám ||

  1. Nejprve je potřeba se *poklonit tomu, kdo je konatelem tohoto „všeho“, protože tento puruša je základem a podporou všech bohů/gun. Když se to nízké a ubohé v tobě (tedy tvá individuální mysl) před Ním pokloní, tak provádíš skutečný bhadžan/ uctívání. *(Když se tvá mysl stane Jeho myslí.)

  2. Činnosti tohoto „vše“ se nemohou odehrávat bez této Skutečnosti, a přesto tato Skutečnost nemůže pohnout ani uschlým listem spadlým na zem. Všechny události ve všech třech světech se totiž dějí prostřednictvím mula máji. (Díky Svědkovi/mula puruša jsou tu činy mula prakrti, ale Skutečnosti samotné se to nijak nedotýká.)

  3. Vnitřní Já/antar-átma je podporou tohoto „vše“, On je podporou tří světů – světa bohů/poznání (tedy spánku se sny), světa démonů/nevědomosti (tedy hlubokého spánku) a světa lidí (tedy bdělého stavu, který je kombinací poznání a nevědomosti). On je podněcovatelem čtyř životních proudů a čtyř druhů řeči.

  4. On je tím Jediným, který je uvnitř tohoto „vše“, On je konatelem, který koná „mnoha“ různými způsoby. Antar-átma je uvnitř příběhu tohoto „vše“ a kvůli tomuto „příběhu“ se projevil hrubý svět. A proto „mnoho“ myšlenek by se mělo stát oním bez-myšlenkovitým Já. („Mnohé“ se zrodilo z tohoto „vše“ a toto „vše“ se zrodilo z paramátma. A proto prostřednictvím tohoto „vše“ se hrubý svět může stát paramátma.)

  5. Toto antar-átma je skrytým Pánem (tj. Purušou) a je to On, kdo by měl být nazýván Íšvarou (tedy Bohem). Tímto způsobem si tento „největší z největších“, prostřednictvím iluze zvané mája, užívá slávu a velkolepost tohoto „vše“. (Tato Skutečnost sama o sobě nemůže dělat ani vědět nic, ale prožívá vše prostřednictvím máji. Nikdy se však Svou májou/iluzí nijak neposkvrní.)

  6. Když toto átma zná mula máju, potom se On stal Pánem stvoření (tedy antar-átma; stal se Poznávajícím, který poznává Svůj odraz). Ale jak by mohlo Jeho stvoření vymazat onen přirozený stav samádhi? (Paramátma zůstává neustále od všeho odtažené.)

  7. Je-li vše v těchto třech světech náležitě prozkoumáno, potom objevíš tuto esenci. A když v tobě tato esence *neočekávaně vyvstane, potom všechno to únavné pachtění, a dokonce ani tato „věc“, nejsou vůbec potřeba. *(Jakmile se člověk přestane snažit Jej poznat, v tu chvíli se objeví.)

  8. Jakmile pochopíš, kým je toto antar-átma, jakmile je On pečlivě prozkoumán a rozpoznán, jakmile porozumíš tomuto nejjemnějšímu z nejjemnějších, zůstane tu jen On, který je dokonale spokojený.

  9. Můj drahý! Jestliže bylo toto bez-myšlenkovité Já pochopeno jednou, potom by mělo být pochopeno znovu. Jestliže bylo toto bez-myšlenkovité Já prozkoumáno jednou, potom by mělo být prozkoumáno znovu. Pokud se On stal svědkem jednou, měl by se jím stávat opakovaně znovu a znovu. (Pokud jsi pochopil jednou, proč bys nemohl chápat v každém dalším okamžiku?)

  10. Jaký rozměr má antar-átma a jak velký je prostor, jenž zaujímá ten, kdo ví? Asi takový, jako něco, co je „viděné“ nebo „slyšené“. A je-li tu takové „vidění“ a „slyšení“, potom vyvstane bez-myšlenkovitost (staneš se tak velkým, až zmizíš). (Randžit Maharádž – jaký objem má poznání? To nelze určit. Pokud chceš, aby to bylo takhle velké, tak se to takhle velké stane.)

  11. Toto nezměrné paramátma se stalo „viděným“ a „slyšeným“ (tedy svým vlastním odrazem). Nicméně nic „viděného“ ani „slyšeného“ nemůže proniknout do antarátma. Řekni mi, kolik toho asi ten, kdo se drží ubohé loutky těla v práně, může vědět? (Když má poznání On, je známo vše.)

  12. Nedokonalé nemůže dokázat, aby se to, co už je úplné a dokonalé, stalo dokonalým. Jak by mohla mula mája prozkoumat toto nerozdělené brahman? A přesto, pokud je tu toto nepřerušované zkoumání, tak musí nakonec oddělenost od Boha zmizet.

  13. Skutečným oddaným je pouze ten, kdo není oddělený. Jinak je tu jen prázdné a vyčerpávající divadlo „mnoha“ oddaných.

  14. Je to jako když do domu vstoupí host, ale nerozpozná majitele domu. Je to jako když přijdeš do království, ale nevíš že je tam král.

  15. Kvůli tomu, že ses spolčil s tělem, jsou tu smyslové objekty, které zakoušíš. Kvůli tomuto spolčení s tělem je tu tato nedůstojná fraška v práně a tento vlastník těla ztrácí svůj úžasný zázrak nirguny. (Viz 13.1.24 – džíva, jenž má k dispozici šivu/vědění, šivu/konceptualizování a mahéše/nevědění.)

  16. Takový je svět těch, kteří nemají vivéku (a-vivéki), ale říkají „my jsme vivékové.“ Ale v jejich případě byla bez-myšlenkovitost puruši, která by měla být neustále udržována, beznadějně ztracena.

  17. Hlupák neví, jak chránit tento vnitřní prostor. A proto buď moudrý a zůstávej purušou. Avšak tato moudrost, která tu byla, je teď ztracena kvůli slabosti a ubohosti tělesného vědomí.

  18. Jakmile je poklad uvnitř vnitřního prostoru zapomenut, člověk chodí ode dveří ke dveřím jako žebrák (tedy od těla k tělu). Tak je na tom nevědomý člověk, který nezná Boha.

  19. Jakmile člověk medituje na Boží „řeč“, jak může vidět cokoli v hrubém světě? (Tedy hrubá objektivizace zmizí.) Ale toto poznávající vritti je stejně omezené. Jak by jeho chabé schopnosti mohly být dostatečné k pochopení Boha?

  20. On je v brahmándě a zcela vyplňuje pránu. On je „mnoha“ formami a „mnoha“ hlasy. Toto Jediné v „mnohém“ je i v jeskyních a kamenech.

  21. On prostupuje prostorem tohoto „vše“ a díky tomu (tj. díky poznání) se toto Jediné objevuje v mnoha různých formách. Toto Jediné uvnitř „mnoha“ je jak skrytým purušou, tak i Jeho projevem.

  22. Pohyblivé by se mělo zastavit a být v klidu a tato „zkušenost“ by poté měla chápat toto čiré poznání. Ale jakmile se tato Skutečnost pohybuje, tak nemůže být tímto klidným parabrahman.

  23. Jakmile jsou elementy jeden po druhém odhozeny, potom tělesné budhhi odpadne a toto čiré a klidné *nirandžan se rozkládá ve všech směrech. *(Za poznáním.)

  24. Cesta vivéky je - „Kdo jsem já? Odkud jsem přišel a jak? Ale pokud tento přirozený puruša zůstává v práně, tak je svázaný, nemá žádnou víru a nemůže pochopit Svou vlastní bez-myšlenkovitou svarúpu.

  25. Moudrý člověk by se měl pevně držet vivéky a měl by se snažit zdolat tuto neschůdnou samsáru. Prostřednictvím oddanosti harimu (tj. poznání) by měl být vysvobozen z této rodiny „mnoha“ jmen a forem.

Tímto končí 8. kapitola 11. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Přirozenost Antarátma“.

Z anglického překladu JN přeložil Martin Vinkler.