Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.12. Klub MalýVelký strom       

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

11.2. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

XI.6 Znaky Mahánty/duchovního učitele (z knihy Dasbódh)

31. 3. 2017 - Martin

Díky poznání odhodí tento puruša „mnohé“ myšlenky a díky poznání pozve dovnitř bez-myšlenkovitost. Díky poznání se vnitřní význam plně rozvine a díky poznání tento puruša chrání toto „vše“ a to mu přinese naprostou spokojenost/samádhana.

|| Šrí Rám ||

  1. Měl by psát příběh tohoto „vše“ správně a přesně a při psaní by měl pečlivě opravovat všechny chyby. A poté, co opraví všechny chyby, by měl to, co napsal, zřetelně a bez chyb přečíst. (Správně a přesně psát znamená zapomenout na tento vymyšlený svět a být neustále v přítomnosti a zřetelně číst znamená být pouhým svědkem.)

  2. Tato matka stvořeného (tedy mulamája) by se měla stranit všech pomýlených idejí a konceptů, které se všude kolem rozbujely. S podporou pevného přesvědčení je třeba udržovat jasné a hluboké poznání (tedy „já nejsem tělo; jsem Poznání a mou podstatou je být a přirozeně vědět“). Vznešenost tohoto „příběhu“ by měla být střežena a měla by naplnit celý svět všech ostatních „mnohých“ příběhů (kde každá myšlenka je počátkem dalšího příběhu).

  3. „Já jsem“ a „já neexistuji“ jsou naprosto odlišné stavy a On tyto rozdíly chápe. Poznání nemůže být bez-myšlenkovitostí a bez-myšlenkovitost nemůže být omezena na poznání. Ale aby mohl být pochopen Onen Jediný, který je ve všech, musí být nejprve pochopena tato „věc“.

  4. „Příběh“ Višnua (tedy vědění) je ovládán rádžakáranou („On je konatelem všeho“ - tedy poznání). A proto, i když je „zakoušen“ tento pocit bytí, důležitější je pochopit Skutečnost (On používá poznání, ale vůbec se poznání nedotýká).

  5. Díky poznání odhodí tento puruša „mnohé“ myšlenky a díky poznání pozve dovnitř bez-myšlenkovitost. Díky poznání se vnitřní význam plně rozvine a díky poznání tento puruša chrání toto „vše“ a to mu přinese naprostou spokojenost/samádhana.

  6. Uvnitř má neustálé a hluboké pochopení prakruti. Pozorně a s bedlivým rozlišováním získává stále větší poznání a tím se pročišťuje.

  7. Jakmile tento puruša poznal toto „vše“, potom je držitelem buddhi mahánty. Ale bez této „řeči“ je tato „věc vše“ dozajista odsouzena k zániku (prostřednictvím tělesného intelektu/buddhi).

  8. On hraje *tálu a zpívá tuto božskou báseň Světců a díky tomu se „mnohé“ nižší kvality sjednocují v tomto „vše“ kolem Něj. *(Zapomene na svět a vidí Sebe Sama v každém činu.)

  9. Tento puruša je ponořen ve své samotě, protože vstřebal učení svého Gurua a nalezl Svůj vlastní počátek. (Evangelium Sv. Matouše – 18. Učedníci řekli Ježíšovi: Pověz nám, jaký bude náš konec. Ježíš řekl: Už jste odkryli počátek, že se ptáte po konci? Tam, kde je počátek, tam bude i konec. Blažený je ten, kdo stojí na počátku. Takový pozná i konec a neokusí smrti.) Hledal a nalezl skrytý význam a podstatu posvátných textů.

  10. Tento puruša prostudoval zdroj, ze kterého vyvěrají všechna učení, a tím dosáhl bez-myšlenkovitosti. Pomocí nepřerušované vivéky se všechna pouta k tomuto světu uvolnila. *(Z tohoto místa poznání/„já jsem“, tedy z místa, odkud vyvstává čas a prostor, vzešlo veškeré světské poznání.)

  11. Potom On krásně „píše“ a On krásně „čte“. Potom On krásně „mluví“ a krásně se „pohybuje“. Potom je On ztělesněním půvabné oddanosti/bhakti, poznání/džňána a nezaujatosti/vairagja.

  12. Jakmile má tento puruša velikou náklonnost ke správnému úsilí (tedy zapomenout na vše), potom „mnohá“ úsilí vstoupí přirozeně do tohoto spojení „já jsem“. Trpělivě a s odvahou hledá a najde Sebe Sama a pak už Sám Sebe nikdy neztratí.

  13. On ví, jak žít uprostřed těžkostí; On ví, jak přebývat v omezujících konceptech; On zná a chrání Své vlastní Já tím, že zůstává od toho všeho stranou.

  14. Místem, kde je neustále přítomen, je toto „vše“, ale když se ho člověk pokouší hledat, nemůže *Jej nikde nalézt. Protože On je vlastně totožný s antarátma a je skryt uvnitř, tam, kde je jeho prapůvodní místo. *(Randžit Maharádž – vy sami jste On… jak můžete dát sami sobě polibek?)

  15. Bez tohoto puruši by tato „věc“ nemohla existovat, ale i když se Jej člověk pokouší zahlédnout, tak se mu to nepodaří. A přestože jej není možné spatřit, tak je vládcem všech činností v práně. (On koná prostřednictvím poznání a je Poznávajícím ve smyslech.)

  16. Tak jako z Jeho bez-myšlenkovitosti mohou vyvstat cesty „mnoha“ myšlenek, tak také naopak díky Jeho moudrosti se „mnohé“ navrací do tohoto „vše“. Tyto „mnohé“ vědomosti byly pečlivě prozkoumány a hrubé já se stalo brahman.

  17. On se stal moudrým díky Sobě Samému (tedy uctívej Boha tím, že jsi Bohem) a s lehkostí udržuje a vyživuje Svůj přirozený stav. To vše se děje díky vědomí uvnitř tohoto mahánty.

  18. Pomocí poznání chrání spravedlnost (tedy ono věčné Já) a nedělá nic nespravedlivého (tedy neklesá na úroveň tělesného vědomí), ani nedopustí, aby něco nespravedlivého vzniklo. Poznání představuje lék na obtížné a sužující situace tohoto hrubého světa.

  19. Takové je poznání puruši. On je jedinou podporou pro toto „vše“. Rámdas říká, „Přijmi tuto gunu (čirou sattvu poznání) od Pána Rámy“. (Maharádž – Nepochopíte-li Mistrovu svarúpu, nemůžete nikdy poznat Skutečnost.)

Tímto končí 6. kapitola 11. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Znaky Mahánty/duchovního učitele“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložil Martin Vinkler


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)