Zpívání bhadžanů
v klubu "Malý Velký strom":

Zpívání a saptah v květnu 2017:

  • 30.5. úterý 18,30 - 20,30 hod. - v přírodě (viz aktuality)

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

XI.3 Učení o tomto „Jméně“(z knihy Dásbódh)

10. 3. 2017 - Gábina

Proto nesmíte být líní. Jedině pak zde bude velkolepost a majestátnost tohoto „vše“. A v tomto světě i ve světě „za“ bude srdce odpočívat v naprosté spokojenosti.

Jaké úsilí byste měli provádět? Naslouchejte této promluvě „Já jsem“, toto je jediné úsilí, jež je žádáno. Díky setrvávání v bdělosti/ostražitosti je zde mrknutím oka toto jedno/antah-karana.

|| Šrí Rám ||

  1. Toto „vše“ skoncovalo se zrozením, lidské tělo je pádem do velkého neštěstí. „Zde“ v tomto „vše“ byste se měli udržovat ryzí prostřednictvím uplatňování vyrovnanosti a spravedlnosti (spravedlnost značí vivék/rozlišování).

  2. Váš světský život/prapanča by měl být veden natolik řádně, že pochopíte rozlišování Skutečnosti/paramartha. A s ohledem na toto „Já jsem“ mula máji budou oba světy naplněny štěstím (pak tento svět zmizí uvnitř světa mula máji.) (Ježíš Kristus říkal: „Nebe je zde, vy jste to pouze nepochopili.)

  3. Doba života se počítá cca 100 let. V paramátman se objeví dětství, které je ztraceno v nevědomosti. Kvůli tělesnému vědomí je tato *mladistvost „Já jsem“ promrhána v honbě za smyslovými objekty. *(Vaše tělo stárne, vy však nikoli; Maharadž říkal: „Jsem tu nejmladší.“)

  4. Posléze se v tomto prostupujícím a moudrém „vše“ objevilo stáří včetně „mnoha“ nemocí a člověk musí snášet plody minulých činů. Kdo má pak čas na promluvy s Bohem?

  5. Různé autority i osud samotný přinášejí během života úzkost a obavy. Esenciální „potrava a obal“ tohoto „Já jsem“ se pak připoutá k hrubému tělu. Následkem tohoto tělesného ztotožnění život náhle odezní. (Maharadž říkal: „Tělo je tak nedůvěryhodné. Neřekne ani sbohem.“)

  6. Lidé neustále umírají, jelikož toto bezmyšlenkovité átma bylo ztraceno uvnitř této „zkušenosti“. Jakmile je tu však klid/lehkost a jistota nepřetržitého vědění, čeho se pak obávat? (Maharadž říkal: „O nic se nestarejte.“)

  7. Dejme tomu, že začne hořet dům* (tj. vaše tělo/mysl plane tužbami) a ten, kdo spí uvnitř, se neprobudí. Jak lze nazývat toto átma moudrým? Zabíjí Své vlastní „Já“. *(Kabír říkal: „Tato chatrč je v plamenech, kdo je zde, kdo vás z plamenů dostane?)

  8. Tělesné vědomí utopilo cestu ctnosti a toto rozlehlé paramátman se stalo sbírkou hříchů. Tresty vynesené Bohem času a smrti jsou kruté a zcela nelítostné (tj. nemůžete se vyhnout karmě, kterou jste si vytvořili vy sami).

  9. Nyní byste takto žít neměli. Skrze rozlišování/vivék byste měli existovat jakožto toto „vše“. Pak by měl tento svět i svět „za“ vzkvétat díky péči prakrti a puruši (tj. když odevzdáme tento život Jemu, pak se v tomto životě nemusíme strachovat a vše bude fungovat tak, jak fungovat má.)

  10. Lenost má okamžité následky, zívnete a upadnete rázem do spánku (do „Já“). Mysl zde nalezne nějaké štěstí a tudíž má svět lenost v oblibě. (V tomto bdělém stavu nabydeme nepatrné štěstí.) (Lenost značí dělat to, co byste dělat neměli, tj. všechny záležitosti světa a zároveň nedělání toho, co byste dělat měli, tj. naslouchání/šravana.)

  11. Třebaže je vytrvalost obtížná, přesto posléze vyvstane skutečné štěstí. Je-li zde řádná snaha, pak „jídlo“, které pozřete, bude velmi lahodné chuti (toto jídlo je blažeností „Já jsem“).

  12. Lenost pustoší nezaujatost/odpoutanost. Lenost ruinuje velké úsilí. Lenost se projevuje jakožto pochopení nešťastného džívy.

  13. Proto nesmíte být líní. Jedině pak zde bude velkolepost a majestátnost tohoto „vše“. A v tomto světě i ve světě „za“ bude srdce odpočívat v naprosté spokojenosti.

  14. Jaké úsilí byste měli provádět? Naslouchejte této promluvě „Já jsem“, toto je jediné úsilí, jež je žádáno. Díky setrvávání v bdělosti/ostražitosti je zde mrknutím oka toto jedno antah-karana(Maharadž říkal: „Vy jste On právě v tomto okamžiku.“)

  15. (Zde je popsán vnitřní význam každodenních činností brahmína.) Od probuzení* by měla být nepřetržitě připomínána tato vnitřní podpora „věci“. A na základě vaší síly/šakti (tj. Jsem tu vždy) byste si měli připomínat to, co je dokonce ještě větší než toto „vše“. *(Maharadž říkal: „Světlo se nenachází vně, vy jste světlo... když se probudíte, objeví se svět.)

  16. Pak se jděte očistit/opláchnout čirou vodou, v místě, kde je nemožné nalézt dokonce i mula máju(Siddharaméšhvar Maharadž říkal: „Očistit se neznamená jít na záchod/do koupelny. Značí to jít do átmaram, neboť tam nikdo nevidí; voda značí poznání.)

  17. Měli byste si vypláchnout ústa (tj. s tímto posvátným „slovem“) a dát si ranní koupel (tj. očistit čtyři těla) a raní modlitbu/sandhja. Toto uctívání Boha by mělo být provedeno důkladně (Siddharaméšhvar Maharadž říkal: „Uctívejte Boha tím, že budete Bohem.“).

  18. Spočívejte zde a jezte ovoce, jímž je tato „věc“. Světské záležitosti by měly být vykonány, ale přesto, pomocí tohoto ryzího „slova“ byste měli svět tohoto „vše“ chránit. (Maharadž říkal: „Světci využívají poznání, aby zůstali ve světě.)

  19. Když prostupuje puruša, existuje pouze On a toto „tam“ by mělo být ochraňováno/udržováno. Je-li zde však nepozornost (tj. zapomenutí Sebe sama), pak vás poplete i pouhé dítě.

  20. Pokud jste ztracen, ošálen anebo zapomenete, nebo mysl vyklouzne z této „věci“ a připomíná si další věci, pak budete rozhozen hněvem a budete pouze naříkat. Toto je nepozornost (neboli zapomenutí „věci“, která je vám nejblíž) vůči lenosti, proto pochopte tuto věčně přítomnou „zkušenost“.

  21. Pomocí této bdělé/pozorné „řeči“ by měla mysl být vždy upnuta na toto „vše“. Pak zakusíte sladkost svých minulých činů (tj. pak co má přijít, nechť přijde, a co má odejít, nechť odejde, tj. nepřítomnost vtažení se do karmy či její odmítání, pouhé přebývání v Sobě samém).

  22. Láskyplným vstřebáváním tohoto přítomného okamžiku bude vaše řeč ukotvena v tomto „Já jsem“. Odchodem na toto „místo jedinosti“ budou pochopena „mnohá“ Písma.

  23. Jedině pak se v práně objeví moudrost; jinak zůstanete hlupákem a pozře vás svět (budete zatažen do „mnohých“ debat, názorů, hádek atd.) a toto paramátman bude svědkem pouhého neštěstí a bídy.

  24. Nasloucháte-li pozorně tomu, kdo je božský, pak tomuto „momentu Jedinosti“ není nikdy dovoleno stát se prázdným (tj. tento končící „moment“ neboli „teď“ nyní přetéká/překypuje poznáním). Když je ve vašem světském životě/prapanča vynaloženo takovéto úsilí, pak získáte poznání, které je nejlepší/nejvyšší kvality (tj. ryzí bezmyšlenkovité poznání)(Řádně si plnit povinnosti světského života znamená naučit se přebývat v tomto „teď“/přítomném okamžiku.)

  25. On dává věci dohromady a těší se jimi v poznání. On Sebe sama vymotal ze zmatků světa. Když je tělo využíváno k řádnému účelu, pak je tu tato „věc“.

  26. Když tato „věc“ hlásá o velkolepých ctnostech tohoto pradávného Jednoho Jediného, když je vaší promluvou tento „příběh“ višnua, pak nejsou prakrti/puruša prázdné ani na okamžik.

  27. Jestliže je puruša v tomto „vše“ nepřetržitě bdělý/pozorný, jak by mohl trpět neštěstím a únavou? Tudíž díky rozlišování/vivék Jeho připoutanost k tělesnému vědomí zmizela.

  28. Když se chováte s přesvědčením, že vše, co je zde, náleží pouze Bohu, samo jádro neklidu je odstraněno pomocí bezmyšlenkovitosti (tj. poznání je samotné jádro neklidu).

  29. Tak jako je ve světském životě potřebné zlato, tak je v paramártě/Skutečnosti nezbytná analýza tří gun a pěti elementů (tj. toto je řádné naplnění vašeho světského života/prapanča). Díky hlubokému přemítání nad tímto *významným tvrzením „Ty jsi To“, je dosaženo velkého osvobození z těchto osmi (pěti elementů a tří gun). *(významné prohlášení védánty; Maharadž říkal: „Říkají, že Ty jsi On. Nakonec řeknou, že ani poznání není pravdivé.)

  30. Nechť je zde činnost/karma (tj. On koná), *uctívání a poznání/džňána; pomocí bezmyšlenkovitosti přebývejte v úplné spokojenosti. Pak jedinou sádhanouparamárty/Skutečnosti je naslouchání tomuto „Já jsem“ (tj. vše zapomeňte a přebývejte v tom, co zůstane). *(Siddharaméšhvar Maharadž říkal: „toto budhi/intelekt, které bylo usazeno v těle, je pozvednuto a posazeno vedle Boha.)

Tímto končí 3. kapitola 11. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Učení o tomto 'Jméně'".

Z anglického překladu JN přeložila Gabriela Adámková