Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.12. Klub MalýVelký strom       

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

11.2. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

XI.2 Promluva o čtyřech bozích (z knihy Dásbódh)

3. 3. 2017 - Gábina

V pohyblivém „vše“ se toto hybné „vše“ zrodí jakožto džíva a v tomto hybném „vše“ vyrůstá. Kvůli „mnoha“ tužbám a připoutanostem se toto hybné „vše“ jeví, jakoby po celou dobu života přijímalo formu.

|| Šrí Rám ||

  1. Jedno je nehybné a to ostatní se pohybuje; a do tohoto pohybujícího se „vše“ jste zapleteni. V nepohybu je nepohyb; Ono je takové, jaké je.

  2. Pochopením se míní rozlišování/vivék tohoto nehybného; On je toto Jedno uvnitř této pozornosti poznání. Když je zde pouze nepohyb nehybného, pak to je paramátma.

  3. Tento pohyblivý „příběh“ se stal nehybným, ale pak se toto Jedno znovu rozeběhlo vstříc pohyblivému (tj. přesvědčení není vstřebáno, tudíž skutečné pochopení popravdě ještě nepřišlo; je tu pouze Jedno jediné). Jen málo je těch, kteří unikli z neustále se otáčejícího kola drtícího obilí, tj. z této pohyblivé a pomíjivé existence.

  4. V pohyblivém „vše“ se toto hybné „vše“ zrodí jakožto džíva a v tomto hybném „vše“ vyrůstá. Kvůli „mnoha“ tužbám a připoutanostem se toto hybné „vše“ jeví, jakoby po celou dobu života přijímalo formu.

  5. Uvnitř těchto „mnoha“ forem se nachází velký element země a on je odpovědný za toto hybné „vše“. Tudíž, ať už na zemi dojde k jakékoliv činnosti, odehraje se v tomto hybném „vše“. Jak ale odhodit tento dočasný svět a toto hybné „vše“ a vstoupit do nepohybu/tichosti? (Uvnitř této „zkušenosti všeho“ jsou přítomny velké elementy. Jsou pouhou objektivizací tohoto „vše“. „Mnoho“ hrubých objektů a vše, co se odehrává v hrubém světě vytvořeném z elementů, se objevuje uvnitř tohoto „vše“. A to je zdánlivým jevem uvnitř „Já“.)

  6. Tato *„věc“, která se hýbe, není nehybná; toto nehybné „Já“ se nikdy nepohybuje. Ze všeho nejdříve by měl člověk pochopit na základě rozlišování/vivék mezi zničitelným a tím, co je nezničitelné, tuto „věc“. *(Když je odhozena každá myšlenka, to, co zůstane, je tento svět poznání; je tu jedině tato „věc“.)

  7. Jen co je tato „věc“ probuzena, to hrubé usne. Když tato „věc“ chápe, hrubé není pochopeno. Jakmile převládá všude tato „věc“, pak je zmatena pouze nepatrná část mysli.

  8. Jsou zde přítomny pochybnosti a domněnky toho hrubého a je tu tento klam hybného „vše“. Tato hrubohmotná existence je únavnou sklíčeností objevující se uvnitř tohoto hybného „vše“. Ale ani jedno z nich není nehybné, a tudíž by měla být pochopena tato esence.

  9. Tato pohybující se forma je zcela jistě májou. A tato iluze bude naprosto zničena. Nicméně tato *hybná činnost by neměla být nazývána malým džívou nebo velkým brahman *(Hybné „vše“ leží jako most mezi džívou a brahman.)

  10. Tato celistvost máji se rozšířila. Osmidílná prakrti vyklíčila a proměnila se v „mnohé“ rozmanité formy.

  11. Pak je zde zrození „mnohosti“ a jejích různých modifikací. Tyto „mnohé“ formy uvnitř prány jsou malými džívy, avšak velké brahman je zde také. Pochopte, že tyto „mnohé“ objekty a jejich „mnohé“ způsoby vyjádření jsou zde v důsledku „mnoha“ myšlenek (tj. proto myšlenky odhoďte a buďte brahman).

  12. Vlastník (tj. puruša) této změny (tj. prakrti) se modifikoval/změnil a toto jemné brahman se stalo hrubým; a tak je všude kolem nesčetné vyjádření této „věci“.

  13. Kvůli tomuto tělu „vše“, byla vytvořena „mnohá“ těla a „mnohé“ objekty byly pojmenovány jménem. A následkem „mnoha“ jazyků se tato nirguna, neměnné „Já“, stala „mnoha“ věcmi této „věci všeho“.

  14. Z ryzího chování Jednoho vzešlo „mnoho“ metod a návyků, „mnoho“ zvyků a praxí jednoho džívy. A svět „všeho“ začal fungovat dle chování tohoto světa zrození a smrti.

  15. Kvůli tělu osmidílné prakrti byl vytvořen malý džíva uvnitř velkého brahman. A následně paramátma začalo fungovat dle jejich způsobů/cest.

  16. Bylo vytvořeno „mnoho“ názorů; Narostlo „mnoho“ falešných doktrín. Vyvstání „mnoha“ cest přineslo „mnoho“ zmatku a pýchy.

  17. Jakmile spadnete do této záplavy, svět je uveden do pohybu. Jak by ale mohl někdo vymotat/osvobodit někoho druhého, pokud tu není přítomno toto Jedno?

  18. Na zemi nastaly zmatky a tak se toto Jedno, které se pohybuje uvnitř tohoto Jednoho nehybného, stalo důležitým (toto „vše“ bylo prohlášeno za Skutečnost). Povězte mi, je zde někdo, kdo ví, co je pravdivé a co falešné?

  19. Toto ryzí chování upadlo do velkého zmatku. Aby naplnilo žaludek, bylo Jedno potopeno v „mnohosti“ a pak se tu objevila tato show všeho vnějšího projevu. To vše kvůli tomuto „Já jsem“ tohoto „vše“ (tj. toto „Já jsem“ se stalo „Já jsem toto, já jsem tamto“).

  20. Pak se projevil tento rozlehlý Bůh a byli ustanoveni hašteřiví *bohové (višnu, brahma a mahéš, guny neustále soupeřící o prvenství). Pak se Jedno objevilo jakožto fiktivní příběh elementů a gun.

  21. Tento Nejvyšší Bůh nebyl pochopen; jak by mohl, když dokonce nebyla nalezena ani tato „věc“? Protože džíva je živelný/nespoutaný a nechce se obrátit k brahman.

  22. Když tu není bezmyšlenkovitost, kdo pak může pochopit to esenciální/podstatné a neesenciální/nepodstatné? Jelikož to nebylo pochopeno, kdo je velký a kdo je malý?

  23. Písem přibylo, až naplnila tržiště. Převládl zmatek bohů a svět se bláznivě hnal po jejich sobeckém uctívání (oddanost s touhou v mysli; Maharadž říkal: „Nejdříve žádali pro sebe a pak pro svou manželku a děti).

  24. Tímto způsobem, díky mnoha jménům a formám, bylo to nejvýznamnější zničeno a rozlišování/vivék mezi Pravdou a klamem bylo ztraceno. A kvůli tolika „mnoha“ věcem zavládla ve všech směrech anarchie.

  25. Kde je zmatek z té či oné doktríny, tam není nikdo, koho by bylo možné se zeptat. Jestliže ale mulamája objeví tohoto purušu, pak se stane Skutečností.

  26. Kde je ale pýcha z falešného, tam bude Skutečnost znehodnocena a zruinována. Proto by lidé měli hledat Pravdu skrze poznání.

  27. Pro Znalce je spatřit fungování tohoto světa „vše“ tak snadné, jako hledět na malý plod ve své dlani. Nyní naslouchej můj drahý žáku rozlišování/vivéka. Jedině pak zde může být toto ryzí poznání.

  28. Jak kráčet po této cestě a jak provádět bhadžan/uctívání Jednoho Boha? Bezmyšlenkovitost je skutečný bhadžan a nachází se uvnitř vždy-přítomné „zkušenosti“. A tato „zkušenost“ je kráčením po stezce. Proto naslouchej pozorně.

  29. Tento Jeden jediný a skutečný Bůh je uctíván čtyřmi způsoby. Existuje nesčetné množství různých model vytvořených z hlíny, kovu či kamene. A toto Jedno v tomto „vše“ je uvnitř těchto model, ale lidé tohoto světa se obrátili směrem k rituálům a zvykům.

  30. Nebo je zde také „mnoho“ *inkarnací Boha. Když ale nasloucháte jejich příběhům a hrdinským činům, pak se toto Jedno stane člověkem. Provádí džapu, praktikuje meditaci; toto parabrahman dělá púdžu (jsouce parabrahman začne provádět uctívání). *(Mistři se považují za inkarnace tohoto Jednoho Boha. Žáci však opakují džapu, meditují a dělají púdžu atd, ale nic víc. Maharadž říkal: „Mají rádi uctívání Mistra s odstupem. „Ó, on je tak velký,“ říkají zpovzdálí).

  31. Nebo je toto Jedno tímto antar-átma „všeho“ a zůstává uvnitř tohoto stvoření. Pak je tento puruša nazýván átma tohoto stvoření. Je pozorovatel, Svědek a átma s poznáním. Má se za to, že On je Jeden jediný, nehybný Bůh. (Avšak tento puruša je hybný, jelikož jakožto Svědek pohyblivého akceptuje toto hybné „vše“ za Sebe sama.)

  32. Nebo je zde toto Jedno, které je ryzí a nehybné a nemůže se nikdy pohnout. Na základě pochopení nepřítomnosti „ničeho dalšího“ je zde ryzí poznání „Já“.

  33. Takže nejdříve je zde „mnoho“ model. Pak je tu *významnost inkarnace. Za třetí je zde toto vnitřní átma a to čtvrté je ono neměnné. *(Můj Mistr je tak velký; Siddharaméšvar Mahárádž říkal: „Jakou odměnu může dát Guru žákovi, který nevěnuje pozornost instrukcím Satgurua a chybuje v jednání? Namísto toho žák jen recituje Guru brahma, guru višnu a dělá púdžu s tyčinkami, arátí lampou a prasádem. Dejme tomu, že Mistr žákovi přikáže, aby mu přinesl vodu, ale žák místo toho začne tančit dokola a říkat „Ó, Mistře, jakou nádhernou máte tvář, jak jste překrásný“. Když se bude žák chovat takto, jakou odměnu může od Mistra čekat? Stejným způsobem pokud žák provádí jen púdžu se sladkými řeči, k čemu je řeč Satgurua?)

  34. Takto je bezmyšlenkovité „Já“ těmito čtyřmi formami Boha a každá forma je přirozeně přítomná uvnitř tohoto hrubohmotného stvoření. Bez vnitřního přesvědčení o této „řeči“ však nemohou být nalezeny.

  35. Pokud lidé studují písma a naslouchají svému Mistrovi, pak bude respekt vzdáván tomuto hybnému Bohu. Pak se tato Skutečnost stane tím, kdo zná, a to je Bůh svědek. Měli byste však pochopit, že se jedná o osmidílnou prakrti.

  36. Protože pokud zůstane Bůh uvnitř prakrti, pak je přirozeností prakrti (Svědek se stane pozorovaným.) Mimo hranice chápání se však nachází „významná zkušenost“. Ta by měla být poznána pomocí rozlišování/vivék.

  37. Když puruša medituje na toto ryzí, pak se stane ryzím. Když ale puruša zaměří Svůj bhadžan/uctívání na mula máju, pak pozná pouze mula máju.

  38. Když toto Jedno jediné oddělí mléko od vody, pak toto je „řeč“ královské labutě. Jakmile toto Jedno pozná to esenciální a to neesenciální, tak se to nazývá „významná zkušenost“ (tj. zkušenost „Já“).

  39. Můj drahý, když puruša medituje na pohyblivé, stane se přirozeně pohyblivým. Jakmile puruša uctívá (bhadžan) nehybné, je On sám nehybný.

  40. Měli byste se pohybovat jako prakrti, ale chápat to věčné uvnitř tohoto vnitřního prostoru. Pak jsouce Pravdou byste měli zůstat stejně tak jako svět.

Tímto končí 2. kapitola 11. dášaky knihy Dásbódh s názvem „Promluva o čtyřech bozích“.

Z anglického překladu Johna Norwella přeložila Gabriela Adámková


Další kapitoly z knihy Dásbódh (+ předmluva + zpívaný Dásbódh + PDF)