Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Šrí Siddharaméšvar Maharaž - Vačan Amruta - kapitola 6

21. 6. 2016 - Aleš

Kouzelník očaruje publikum magií a zjeví něco, co tam vůbec není. Dokáže vytvořit klam, při kterém se kus dřeva jeví jako kůň. Stejně tak nazývat konkrétní objekt ve světě konkrétním jménem je naše ukázka kouzla neboli omezený pohled! V dřevu se nenachází žádný objekt, který by nesl jméno sloup. Nicméně dostane označení ´sloup´ ve chvíli, kdy přesvědčení/buddhi uplatní tento omezený pohled a pak stojí před vámi neexistující sloup! Iluzorní dojem světa je uvalen na skutečné Já díky tomuto omezenému pohledu. Avšak díky Guruově milosti je získáno správné vidění a toto okouzlení je zničeno, a potom to je pouze Já, které vidí. V minulosti a budoucnosti svět nemůže být spatřen, a proto je  .....

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Kapitola 6 

Mája – Brahman


1. Mája
Pokládat pouze to, co je viděno, za skutečné, je znakem nevědomé individuality (džívy). Znakem Znalce (džňánina) je to, že o všem, co spatří, pečlivě rozjímá a rozhodne, co je pravé a co falešné. Když jelen spatří přelud, chápe ho jako vodu. To je jeho nevědomost. Správně smýšlející člověk poté, kdy zahlédne přelud (fata morganu), ví a konstatuje, že se nejedná o vodu, ale o zdání vody. Stejným způsobem vidět svět a věřit, že je skutečný, je nevědomost a pátrat po zdroji toho všeho a znát jeho pravou přirozenost je Poznáním.
 
Kouzelník očaruje publikum magií a zjeví něco, co tam vůbec není. Dokáže vytvořit klam, při kterém se kus dřeva jeví jako kůň. Stejně tak nazývat konkrétní objekt ve světě konkrétním jménem je naše ukázka kouzla neboli omezený pohled! V dřevu se nenachází žádný objekt, který by nesl jméno sloup. Nicméně dostane označení ´sloup´ ve chvíli, kdy přesvědčení/buddhi uplatní tento omezený pohled a pak stojí před vámi neexistující sloup! Iluzorní dojem světa je uvalen na skutečné Já díky tomuto omezenému pohledu.

Avšak díky Guruově milosti je získáno správné vidění a toto okouzlení je zničeno, a potom to je pouze Já, které vidí.

V minulosti a budoucnosti svět nemůže být spatřen, a proto je falešný. Avšak je svět, který je viděn v přítomnosti, skutečný či nikoliv? Odpovědí na to je toto: Jestliže je svět v současnosti považován za skutečný, potom v době snění je snový svět také v přítomném čase a proto by měl být i tento svět považován za skutečný.

Právě jako je sen po probuzení falešný, tak stejným způsobem by se měly aspirantovi jevit všechny činnosti tohoto světa stejně tak falešné. Když vnímáte svět jako falešný, pak se vaše myšlenky stávají bezforemnou svarúpou. Jakmile zmizí obava ze světa, jedině pak ustane myšlení. Jaký zájem o svět bude mít ten aspirant, jenž zakusil království svého vlastního Blaha? Pro něho mají veškerá potěšení mysli hodnotu rohože přede dveřmi!

Vše/sagale je dočasné. Význam slova ´sagale´ odhaluje toto: saha (znamená ´ve společnosti něčeho´) a gale (toho, co odpadne) – tedy sagale znamená ´ve společnosti toho, co odpadne´. Zde je další příklad. V dualitě je ´dukha/utrpení´ a to může být pochopeno, jestliže rozdělíme slovo ´dukha´ na dusare, což značí druhý a khane znamená jíst (tj. zkušenost). Takže slovo dukha/utrpení znamená zkušenost druhého (tj. dualita).


Brahman
Kde (prostor), kdy (čas) a co (objekt) – to vše je na druhé straně bezforemné svarúpy Já/Brahman. V Nejvyšším Já, Parabrahman, není žádné rozlišení prostoru, času a objektu, a proto tam nikdy nemůže být ani to nejmenší projevení Skutečnosti/Parabrahman.

Písmena nemají bez papíru žádnou oporu. Avšak papír bez písmen není umenšen. Může zůstat ve své vlastní nedotčené, původní formě. Písmeny popsaný papír lze číst. Ale když je papír bez písmen, řeč ustane. Stejným způsobem se na Nejvyšším Já objevil svět jako písmena na čistém/nepopsaném papíře. Všechny objekty a všechny koncepty jsou těmito písmeny na papíře. A na místě písmen tu nestále probíhají nabubřelé řeči a fantazírování. Pokud budou písmena smazána, papír zůstane, neboť smazat ho nelze. Stejně tak i když zmizí svět, To nepopsatelné, jasné a nedotčené Nejvyšší Já zůstává takové, jaké je. Zde ustala řeč.

V divadle na jevišti v malém rohu diváci pozorují scénu nějaké hry. Ostatní prostory uvnitř divadla, třebaže jsou úchvatné, lze také vidět, ale diváci, kteří pozorují děj hry v rohu jeviště, se o ně nezajímají! Stejně tak i když je viditelný svět chápán jako Poznání, přesto je toto Poznání spatřeno pouze v nepatrné části Nejvyššího Já. To, že naše pozornost není zaměřena na tak rozsáhlé, vše prostupující Nejvyšší Já, je vskutku udivující.

Rozštípnul odraz v zrcadle zrcadlo a vstoupil dovnitř a zabral zde nějaký prostor, nebo ho snad zatížil svou vahou? Nic takového se nestalo. Mnoho odrazů se může objevit, ale zrcadlo je přesto zcela nezměněné. Stejně tak se může v Parabrahman objevit a zmizet nespočet vesmírů, ale v Něm se nic neděje a Ono je provždy čiré.

Oči vidí barevné objekty, ale bezbarvý objekt vidět možné není. Takže ten, kdo chce vidět svýma očima Nejvyšší Já, jež nemá žádnou barvu či tvar, musí být opravdu moudrou bytostí, či ne?

Otázka: Říkáte, že Parabrahman je za jmény a formami. Avšak tento název Parabrahman náleží Jemu, nebo ne? Také ti, kdo přidělili toto označení, zde museli být před Parabrahman, ne?
Odpověď: Chlapec nazve svého otce ´bába´, ale toto jméno ´bába´, které mu bylo přiděleno, není otcem! Stejným způsobem ´Parabrahman´ není jméno, ale vy i já tento název používáme za účelem identifikování této bezforemné  svarúpy, podobně jako když dítě za účelem rozpoznání (otce) používá název ´bába´.

Mája - Brahman


Vše, co lze slovy vyjádřit, je iluze/mája. Poté, kdy opustíte všechna slova, to, co zůstává, je Brahman. Vše, co může být pojato v mysli a na co lze meditovat, je mája. Poté, kdy necháte stranou všechny nahromaděné mentální konstrukce meditace, tu zůstává jedině Brahman. Zkušenost (Anubhava je zkušenost neboli pochopení ´Já jsem On´), o které lze mluvit, je mája. To, co je uvnitř zkušenosti, ale nelze slovy sdělit, je Brahman.

Nejprve je to pochopeno (tj. Poznání) a pouze potom to je spatřeno (tj. hrubohmotné objekty). Vše, co je vnímáno, když se to snažíte vnímat, nebo je vzpomenuto, když se na to snažíte vzpomenout, je mája. To, co se stane známé bez toho, abyste se snažili to poznat, a to, co je zde před vzpomenutím na to, je Brahman. Pokud nějaká věc může být vzpomenuta tím, že si ji připomeneme, pak tato věc je rovněž zapomenuta zapomněním na ni. Avšak jestliže něco nemusí být připomínáno, pak je to Samo-existující a není třeba mít strach z toho, že to zapomeneme.

V našem procesu vědění je pocit ´něco je´ a ´nic není´. Pocity ´je´ a ´není´ nejsou nic než mája. A poté, kdy odstraníte pochopení pocitů ´je´ a ´není´, pak to, co zůstává, je Brahman. Mája a Brahman jsou jako naše vlastní popředí a pozadí. Jestliže pohlédneme dopředu, potom to je mája, a jestliže přestaneme cokoliv sledovat, potom to je Brahman.

Ústy řeknete, že ´třídíte rýži´, ale ve skutečnosti svýma rukama vybíráte kamínky z rýže. Když vytřídíte kamínky z rýže, rýži není zapotřebí vybírat. Stejně tak chceme-li si vybrat Brahman, pak je pouze třeba vyčlenit iluzorní objekty a jakmile jsou odhozeny, pak to, co zůstává v našich rukách, je Já.

 

 

 

Konec šesté kapitoly.

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej

Další kapitoly z knihy ´Konečné dosažení - 1. díl Vačan Amruta´ budou postupně přidány v "Textech na pokračování"

Překlad: Aleš Adámek

 

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.