Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.12. Klub MalýVelký strom       

31.12. Klub MalýVelký strom

     

14.1. Klub MalýVelký strom

     

28.1. Klub MalýVelký strom 

     

11.2. Klub MalýVelký strom 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

Šrí Randžit Mahárádž: O linii učitelů (3. část)

6. 6. 2016 - David

Pohled na část mathu v Inčgiri (tam, kde je bíla věž stojí samádhi Šrí Bháúsahéba)

Od svých dvanácti let až do teď pořád zpívám jeho bhadžany. Nikdy mne to neomrzelo. Když je zpíváte, můžete pochopit. Mistr vám dá lék, a když se po tom léku cítíte dobře, nemusíte si už dělat starosti. Nic neztratíte. Každý den něco získáváte. A je v tom láska a pochopení. Bháúsáhéb tyhle bhadžany dal dohromady. On začal tuto linii. Když byl v Inčgiri, kde založil math – to znamená chrám s klášterem. A v měsíci šravana, který je osmým nebo devátým měsícem podle indického kalendáře, přijížděli do Inčigiri žáci.

 

Seděli a meditovali od šesti hodin ráno do deseti třiceti nebo jedenácti ráno. Tehdy to byli většinou rolníci. Bháúsáhéb dal vždy každému jedno ladu před začátkem meditace. Všichni seděli a někdo předčítal z posvátné knihy. Po pěti nebo šesti hodinách sezení, vás začne tělo bolet. Takže po půlhodině zpívali bhadžany. Po skončení bhadžanu opět pokračoval ve čtení a ostatní meditovali.
Předčítající, měl od Bháúsáhéba Mahárádže instrukce, aby každého, kdo při meditaci usne, vyzval, aby řekl: „Pundalika varadé hari vitthal.“ (Pozn.: Jde o krátkou mantru, která je také součástí bhadžanů.) To je jméno Boha. Bháúsáhéb tak věděl, že dotyčný usnul. Když pak přednášel, řekl dotyčnému: „Už to nedělej, musíš meditovat správně.“ Mistr musí občas udělat test, ne? Jinak by to člověk nemusel dobře pochopit.
Otázka: Byl Dásbódh tou posvátnou knihou?
Mahárádž: Ano, Dásbódh a ještě jedna: Bhakta vidžaja (životopisy maráthských světců). Bylo potřeba hodně číst a Dásbódh je velmi krátký. Za tři nebo čtyři dny ho celý přečtete. Bhakta vidžaja je další posvátná kniha. Jsou tam příběhy světců, jak žili apod. Četl, aby to mohli všichni slyšet.
Stolek pro předčítající Umadi (rodná vesnice Šrí Bháúsáhéba). Leží na ni kniha Dásbódh a Manače šlóka (oboje od Samartha Rámdáse).Jednoho dne tam byl Siddharáméšvar Mahárádž a asi ještě další čtyři pět spolužáků. Seděli v první řadě. Meditovali správně a nespali přitom. Bháúsáhéb Mahárádž je chtěl otestovat. Řekl předčítajícímu, aby tentokrát zavolal na ty, kteří nespí. Když zavolal něčí jméno, tak dotyčný musel říct „rádžádhirádž…“ (Pozn.: Opět další fráze, která se zpívá v bhadžanech.) nebo něco podobného – prostě nahlas promluvit. Zavolal takhle asi dva nebo tři, kteří nespali. Siddharáméšvar Mahárádž byl velmi bdělí, měl velmi silnou mysl. Přestal meditovat a začal věnovat pozornost předčítanému textu. Předčítající zavolal i jeho jméno. Siddharáméšvar mu řekl: „Já nespím. To ty spíš. Právě jsi četl dvanáctý verš z knihy.“ Co na to mohl říct předčítající? Nemohl říct nic. Siddharáméšvar neřekl „rádžádhirádž…,“ nic takového.
Bháúsáhéb Mahárádž seděl v jiné místnosti. Když se to dověděl, zeptal se: „Kdo neřekl „pundalika varadé…“ nebo „rádžádhirádž…“? Řekli mu to. Při veřejné promluvě, pak Siddharáméšvarovi řekl: „Byl jsem to já, kdo předčítajícímu dal tyto instrukce. To, co řekne, je můj příkaz. Není dobře, když jsi ho neposlechl.“ Siddharáméšvar Mahárádž měl zvláštní mysl, velice silnou mysl. Opustil své spolužáky a vrátil se do Bídžapúru v Karnátace a tam devět měsíců meditoval. Celé ty dny se nikdy nezvedl. Devět měsíců tam seděl dnem i nocí, aby našel tu nejsnazší cestu k pochopení. Meditace je velmi dlouhá cesta k dosažení Skutečnosti. Musíte při ní rozpustit mantru a zapomenout na vše, i na meditujícího a sedět sami v sobě. Tomu se říká rozplynutí ve Skutečnosti. Skutečnost je jenom jedna, ale při meditaci jsou tady tři: meditující, předmět meditace a proces meditování. Takže je tu trojice a dokud tu je tato trojice, nemůžete pochopit konečnou Skutečnost. Je tu totiž jen jednota, vše na světě je Jedno. Neexistuje nic „druhého“. Všechny tyhle věci, dualitu apod. vidíte jen kvůli nevědomosti. Zpívání bhadžanů u příležitosti výročí narození Šrí Randžita Mahárádže (leden 2016).Dokud nepoznáte, že je tu jednota, nebude vaše mysl nikdy spokojená. Mysl chce být spokojená. Proč byste si s kýmkoli měli dělat starosti, když pochopíte „Já jsem vše“? „Jsem chudák, pracuju na ulici. On je boháč, jezdí velkým autem.“ To jsem ale taky já. Skutečnost je pouze jedna. Tak si nedělejte starosti. Pak do mysli vstoupí jednota. Jakmile do mysli vstoupí jednota, uvědomíte si sami sebe. A pak ego a mylné představy vaší mysli zmizí. Co zbude, když pochopíte „Já jsem všude“? Nikdo není dobrý a nikdo není špatný. A když do vaší mysli vstoupí jednota, budete šťastní. A to je opravdová spokojenost.

KONEC


Překlad David Dostal