Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

89. Nadřazenost cesty Oddanosti (Z knihy Oddanost po Seberealizaci)

10. 2. 2016 - Gabriela

Mysl má sklon přitahovat věci, které se jí líbí, a které jsou jí podobné. To je důvod, proč jedinec navazuje přátelství s lidmi podobné povahy. Herec má rád herce, darebák darebáky, Světec jiného Světce. Přátelí se s nimi. Pouze Ti, kdo jsou Znalí a Duchovně osvícení, jsou jedinými skutečnými Brahmíny, Znalci Brahman. Mají lásku jeden k druhému. Ten, kdo se odevzdal Guruovi, nahlíží na všechny bytosti rovnocenně, s vědomím, že jsou v podstatě Brahman. Pro takového adepta jsou Oddanost a stav zbavený žádosti po smyslových potěšeních propojeny. Oddanost značí lásku. Bezžádostivost znamená, že adept nic nechce. Stručně řečeno, ten, kdo je přímočarý, nachází vše snadné a přímé, a ten, kdo je pokřivený, shledává vše překroucené.

Ve světě existují dva stavy mysli. Jedním je bezžádostivost a druhým připoutanost ke smyslovým objektům. Připoutanost značí dávat vyšší hodnotu smyslovým objektům nežli duchovnímu životu, tedy mít je více v oblibě. Ten, kdo si spíše cení duchovní život, neprahne po smyslových objektech. Nemá žádnou touhu. Měli byste si vybrat, zdali se budete oddávat smyslovým požitkům nebo následovat duchovní stezku. Ten, kdo je zapálený pro duchovnost, vynakládá veškeré nezbytné úsilí k dosažení svého cíle, a stává se s ním zajedno. Váš život může jít jedním ze dvou směrů, a to buď směrem k bezžádostivosti, nebo k připoutanosti ke smyslovým objektům. Jakmile rozpoznáte smyslové objekty jako neskutečné, bezžádostivost přirozeně vzroste. Tam, kde narůstá touha, nabývá pýcha na fyzické tělo a smyslové objekty víc a víc na významu. Tímto způsobem budete ještě víc klamáni.

Někdo si bude na cestě k Sebe-realizaci klást překážky i tím, že vznese následující argument: „Lze být osvobozen během jednoho života?“ Toto prohlašuje a učí v podobném stylu i ostatní. Jeho bezžádostivost je pryč a on upadá. Odvrací se od cesty vzestupu k cestě pádu. Nicméně ten, kdo má odpor ke smyslovým požitkům, je již plně odevzdán Guruovi. Zůstává opravdu věrným. Je lidským klenotem, který je hoden dosáhnout duchovního Poznání a vysokého postavení. Bezžádostivý člověk se stává zcela zajedno se svým cílem. V předchozí přednášce bylo popsáno mnoho „nedobrých“ kvalit. Ten, kdo je od nich oproštěn, je opravdovým žákem.

Mysl má sklon přitahovat věci, které se jí líbí, a které jsou jí podobné. To je důvod, proč jedinec navazuje přátelství s lidmi podobné povahy. Herec má rád herce, darebák darebáky, Světec jiného Světce. Přátelí se s nimi. Pouze Ti, kdo jsou Znalí a Duchovně osvícení, jsou jedinými skutečnými Brahmíny, Znalci Brahman. Mají lásku jeden k druhému. Ten, kdo se odevzdal Guruovi, nahlíží na všechny bytosti rovnocenně, s vědomím, že jsou v podstatě Brahman. Pro takového adepta jsou Oddanost a stav zbavený žádosti po smyslových potěšeních propojeny. Oddanost značí lásku. Bezžádostivost znamená, že adept nic nechce. Stručně řečeno, ten, kdo je přímočarý, nachází vše snadné a přímé, a ten, kdo je pokřivený, shledává vše překroucené.

Guru bude žáka milovat, ale dokud žák není Guruovi z celého srdce věrný, Brahman nerealizuje. Ten, kdo je ve své povaze milující a oddaný, dosáhne toto Poznání. Jestliže někdo přikládá větší hodnotu penězům, ženě a dětem místo službě Guruovi, Svobodu v brzké době neshledá. Ten, kdo přemýšlí stylem, že jeho dům a žena jsou pomíjivé a falešné, je v podstatě osvobozený. Potom Guru, Pán Krišna, je ovocem, které obdrží.

Vskutku významný je ten, pro kterého je ctí být nazýván sluhou Gurua a vykonávat veškeré druhy příležitostných prací. Opravdovým žákem je ten, kdo nevěnuje tolik pozornosti bohům jako je Brahma (tvůrce), neboť veškerou pozornost dává svému Guruovi. Žák je též vskutku Světcem. Poznání Brahman obdrží jen oddaný, který o to horlivě usiluje, zanechaje všechny obavy typu ´co si o mně budou myslet ostatní´. Nikdy se nestrachuje o veřejné mínění. Ti, kdo jsou Védami zavrženi, ti, co nenásledují projevy Oddanosti stanovené ve Védách, nejsou opravdovými žáky. Jsou vskutku nízkou kastou lidí. Nicméně ti, kdo touží být osvobozeni od zrození i smrti, a učí se u nohou Gurua, dosáhnou Poznání Brahman.

Silná touha po Poznání Brahman je sama o sobě druhým jménem pro Bezžádostivost. Adepti s touto silnou touhou dosahují kvality Bezžádostivosti. Ať už člověk náleží k jakékoliv kastě, byť i nízké, pokud věrně následuje učení Gurua a má to jako svůj jediný cíl, a podle toho studuje, mělo by mu být poskytnuto Duchovní Poznání. Ti, kdo jsou zaměřeni jen na vydělávání peněz, a ti, kdo učí jen výše postavené, by neměli být považováni za Guruy. Nemají vůbec tento status a jejich učení je bezcenné. Pokud někdo učí lidi nižších tříd s jedinou touhou je osvobodit, nijak se neproviňuje.

Říká se, že ženám by nemělo být udělováno duchovní učení, protože v jejich zájmu obvykle není žít asketickým životem. Pohleďte však na Významné Světce, kteří udělili toto vrcholné poznání ženám! Světec Kapila předal Poznání své matce Dévahooti. Pán Šankara (Šiva) ho udělil Parváti. Nárada vysvětlil učení matce Pralhada a Pán Krišna ho předal ženám Brahmínů, které vykonávaly rituály (jadnja) poblíž místa Vrindavan.

Udělovat toto poznání ženám mohou jedině velcí Guruové, kteří mají takový stav mysli, jenž všude vidí pouze Brahman, a pro které jsou si všichni, včetně žen a dětí rovni, a kteří vidí ve všech bytostech prostupovat Paramátman. Tyto instrukce mohou být předány ženám, které nemají žádné touhy po světských smyslových objektech, jejichž víra vzrostla, které mají velký zájem o dosažení Duchovního Poznání, a které jsou dychtivé po Oddanosti k Bohu. Touha po tomto Poznání by měla být značná.

Můžete náležet k jakékoliv kastě, být mužem či ženou. Toto učení by mělo být uděleno těm, u nichž se projevila opravdová žízeň po Duchovním Poznání. Je-li Spasitel nepravý, jak těžká bude situace toho, kdo jeho učení obdržel? Učení by nemělo být předáváno osobě, která ho není hodna.

Má-li učitel pochyby, zdali udělovat učení či nikoli, předávat by ho neměl. Pochybnost je chyba. Chyba je s vámi a ne-chyba je také s vámi. Jedině tam, kde není žádná „objektivní věc“, je vše bezchybné. Protože tu není žádná hmota, není tu ani tvar, a jelikož tu není tvar či forma, nejsou zde dobré či špatné kvality, a protože zde nejsou žádné kvality, není tu možnost pro jakoukoliv chybu. Skutečnost nevlastní žádnou vadu či dokonce skvrnu. Nemá žádný vztah s pochybností typu „co by mělo či nemělo být uděláno“. Dokud u učitele nezmizí pochybnosti týkající se oprávněnosti dávat rady, neměl by je udělovat.

Otázka, zdali by měl realizovaný Světec učit ostatní či nikoliv, je hloupá. Pokud nejste zcela slepí vůči „Já“ a Skutečnosti, neměli byste klást takovouto otázku. Problémy hříšníků a nevědomců nejsou nikdy dořešeny a nikdy ani nebudou. Ti, kdo nejsou opravdovými žáky, neuvedou poznání, které jim bylo uděleno, do praxe. Jakmile je zde Pochopení, účel tohoto Poznání je pryč, a Poznání samotné se vytratí.

Je-li světský život zcela odhozen, proč se starat o to, zda je něco správné či nikoli? Pro Osvobozeného neexistuje žádná povinnost jako taková, která by měla být ještě splněna. Otázka viny či neviny je vyloučena. Uddhava se zeptal: „Jestliže existuje mnoho různých cest k dosažení čtyř cílů – dharmy, majetku, naplnění tužeb a osvobození (dharma, artha, kama a mókša) – proč doporučuješ pouze jednu cestu?“

Na to Pán Krišna odvětil: „Dráha letu ptáka závisí na místě, na němž sedí. Podobně je Poznání jediným způsobem, jak přeseknout řetěz zrození a smrtí.“ Existují čtyři kroky či způsoby získání moci. Jsou jimi: přátelský přístup, finanční uspokojení, fyzický trest a skoncování se všemi vztahy (sama, dama, danda a bheda).

Pro ty, co nekráčejí po cestě Oddanosti, tu jsou různé druhy Jógy a rituálů. Jsou to aktivity, které jsou konány s lačností po dosažení světského postavení, moci, lepších životních podmínek, vyššího uznání, touze krok za krokem postupovat nahoru a překonat ostatní. Tyto činnosti jsou plny ega a chtivosti a jsou spjaty s pýchou z dosažených cílů a touhou po dalších úspěších. Toto vše je zakořeněno ve falešném pocitu ega. Dosažením veškerých těchto cílů klid nikdy nezakusíte, a ani jej nikdy plně nezískáte, protože ego neodhodí svou dychtivost, svou bezohlednou povahu.

Plni hrdosti se snažíte úmorně dosáhnout iluzorních úspěchů, které nejsou popravdě skutečné. Toto je ta pravá podstata kořenu Iluze. Ten, kdo to pozná, je na nejvyšší úrovni, a nemá žádnou potřebu těchto vymyšlených úspěchů. Moudrá bytost výše zmiňované čtyři cíle nepotřebuje. Na jiných cestách duchovního hledání dochází k nespočtu různých chyb, a výsledek je tudíž zmařený. Jedině prostřednictvím Oddanosti ke Mně („Já“), jsou všechny čtyři životní cíle, Purušarthas, automaticky realizovány.

24. 10. 1935

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

Další kapitoly z knihy ´Oddanost po Seberealizaci´ jsou v "Textech na pokračování"

Překlad: Gabriela Adámková

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.