Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 5.3. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

91. Potěšení a štěstí (z knihy Já Jsem To)

8. 2. 2016 - Martin

Tazatel: Mému kamarádovi, mladému člověku okolo dvaceti pěti let, řekli, že má nevyléčitelnou srdeční vadu. Napsal mi, že místo pomalé smrti by dal přednost sebevraždě. Odpověděl jsem mu, že nemoc, která je nevyléčitelná západní medicínou, muže být možná vyléčena nějak jinak. Existují jógické síly, které mohou přivodit téměř okamžité změny v lidském těle. Také opakované půsty mohou dělat zázraky. Napsal jsem mu, aby se smrtí tak nespěchal a zkusil raději další možnosti. Nedaleko Bombaje žije jeden jógin, který má určité zázračné síly. Zaměřuje se na ovládání vitálních sil, které řídí tělo. Setkal jsem se s jeho žáky a poslal jsem mu po nich přítelův dopis a jeho fotku. Uvidíme, co se stane.

Maharádž: Ano, zázraky se dějí často. Ale musí tu být vůle k životu. Bez ní se žádný zázrak stát nemůže.

T: Dá se někomu taková touha vštípit?

M: Povrchní touha ano. Ale ta brzy pomine. V podstatě nikdo nemůže přinutit druhého, aby žil. Kromě toho existovaly i kultury, ve kterých měla sebevražda své všeobecně uznávané a respektované místo.

T: Copak není povinností člověka prožít si čas, který je mu přirozeně vyměřený?

M: Přirozeně, spontánně, klidně – to ano. Ale nemoci a utrpení nejsou přirozené. Existuje ušlechtilá síla nezdolné odolnosti vydržet cokoli, co přijde, ale je tu také možnost důstojného odmítnutí nesmyslného trápení a ponížení.

T: Dostal jsem knihu, kterou napsal jeden siddha. Popisuje v ní mnoho svých zvláštních a úžasných zkušeností. Podle něj končí cesta pravého sádhaky setkáním s Guruem a tím, že mu sádhaka odevzdá své tělo, mysl a srdce. Od té chvíle přebírá Guru zodpovědnost za každou sebemenší událost v žákově životě, dokud se oba nestanou jedním. Dá se tomu říkat realizace prostřednictvím ztotožnění. Žáka ovládne síla, kterou nemůže řídit a které se nemůže bránit, a cítí se bezmocný jako list ve větru. Jediná věc, která ho chrání před šílenstvím a smrtí, je jeho víra v lásku a sílu svého Gurua.

M: Každý učitel učí podle toho, jaké jsou jeho vlastní zkušenosti. Zkušenosti jsou formovány vírou a víra je formována zkušenostmi. I Guru je formován žákem podle jeho obrazu. Je to žák, kdo dělá Gurua velkým. Jakmile si žák uvědomí, že Guru je zástupcem osvobozující síly, která působí jak zevnitř, tak zvnějšku, potom je upřímné sebeodevzdání naprosto přirozené a snadné. Tak jako se člověk ochromený bolestí zcela odevzdá do rukou lékaře, tak se také žák bezvýhradně svěří svému Guruovi. Je zcela přirozené hledat pomoc, když člověk cítí, že ji naléhavě potřebuje. Ale jakkoli mocný může Guru být, neměl by svou vůli žákovi vnucovat. Na druhou stranu žák, který nedůvěřuje a váhá, nemůže dojít naplnění a není to vůbec Guruova chyba.

T: Co se stane potom?

M: Když vše ostatní selže, musí žáka poučit život. Ale životní lekce trvají dlouho. Důvěra a poslušnost mohou člověku ušetřit spoustu času a trápení. Ale taková důvěra může přijít jenom tehdy, když je lhostejnost a roztěkanost vystřídána čistotou a klidem. Člověk, který si neváží sám sebe, nebude důvěřovat ani sobě, ani nikomu jinému. Proto na začátku učitel dělá všechno pro to, aby se žák ujistil o svém vysokém původu, vznešené přirozenosti a skvělém osudu. Vypráví mu o zkušenostech světců i o svých vlastních zkušenostech, aby mu vštípil důvěru v sebe sama a ve své nekonečné možnosti. Když se spojí sebedůvěra s vírou v učitele, mohou se začít uskutečňovat rychlé a dalekosáhlé změny v žákově charakteru a životě.

T: Já se asi nechci změnit. Můj život je už dost dobrý takový, jaký je.

M: To říkáte proto, že jste si zatím neuvědomil, jak bolestný je život, který žijete. Jste jako dítě, které spí s lízátkem v puse. Vaše naprostá sebestřednost může způsobit, že se na chvíli cítíte šťastný, ale stačí se trochu pozorněji podívat do lidských tváří kolem sebe, abyste si uvědomil všudypřítomné utrpení. I vaše vlastní štěstí je tak křehké a vrtkavé – stačí, když zkrachuje banka nebo vás chytnou žaludeční vředy, a je pryč. Je to jen přestávka, pouhá mezera mezi dvěma utrpeními. Skutečné štěstí je nezranitelné, protože nezávisí na okolnostech.

T: Mluvíte ze své vlastní zkušenosti? Jste také nešťastný?

M: Nemám žádné osobní problémy. Ale svět je plný živých bytostí, jejichž život je sevřen mezi strachem a touhou. Jsou jako dobytek vedený na porážku, který skotačí a poskakuje v bezstarostném štěstí, přestože ho v příští chvíli zabijí a stáhnou z kůže. Říkáte, že jste šťastný. Jste opravdu šťastný, nebo se o tom jenom snažíte sebe sama přesvědčit? Podívejte se sám na sebe beze strachu a okamžitě vám dojde, že vaše štěstí závisí na vnějších podmínkách a okolnostech, a tudíž je jen chvilkové a neskutečné. Opravdové štěstí vyvěrá zevnitř.

T: K čemu je mi vaše štěstí? To mne šťastným neudělá.

M: Mohl byste ho mít na požádání celé, ba ještě víc. Ale vy nežádáte – zdá se, že o to nestojíte.

T: Proč to říkáte? Já přece chci být šťastný.

M: Vy jste plně uspokojen potěšením. Proto už nezbývá místo pro štěstí. Vyprázdněte svůj šálek a umyjte ho. Jinak nemůže být naplněn. Druzí vám mohou dát potěšení, ale nikdy ne štěstí.

T: Řetěz radostných událostí je plně dostačující.

M: Ale brzy skončí bolestí, ne-li katastrofou. Co je koneckonců Jóga – není to nic jiného, než hledání trvalého štěstí.

T: Vy můžete mluvit jenom za Východ. Na Západě jsou ale podmínky jiné a to, co říkáte, tam neplatí.

M: Z hlediska utrpení a strachu neexistuje žádný Západ ani Východ. Ten problém je univerzální – utrpení a jeho ukončení. Příčinou utrpení je závislost a lékem je nezávislost. Jóga je vědou a uměním sebe-osvobození skrze sebe-pochopení.

T: Nemyslím si, že bych se hodil pro Jógu.

M: A pro co jiného se hodíte? Všechno vaše chození sem a tam, hledání potěšení, milování a nenávidění – to vše ukazuje, že bojujete proti ome-zením, která jste si sám vytvořil nebo přijal. Ve své nevědomosti děláte chyby a způsobujete bolest druhým i sobě, ale ta touha tam je a neměl byste ji odmítat. Tatáž touha, která hledá zrození, štěstí i smrt, by měla hledat porozumění a osvobození. Je jako jiskra v nákladu bavlny. Nemusíte o ní vůbec vědět, ale dříve či později se loď ocitne v plamenech. Osvobození je přirozený proces a je z dlouhodobého hlediska nevyhnutelné. Ale ve vašich silách je dosáhnout osvobození už teď.

T: Tak proč je na světě jen pár osvobozených lidí?

M: V lese jsou v danou chvíli v plném květu jen některé stromy, ale na každý z nich se nakonec dostane. Dříve či později budou vaše fyzické a mentální síly u konce. Co budete dělat potom? Propadnete zoufalství? Dobrá, propadněte, ale nakonec vás ta beznaděj unaví a vy se začnete ptát. A od té chvíle se budete hodit pro vědomou Jógu.

T: Mně přijde, že všechno tohle hledání a přemítání je naprosto nepřirozené.

M: Vaše přirozenost je totiž přirozeností mrzáka. Možná si svůj stav neuvědomujete, ale to vás nedělá normálním. Vy nejen že nevíte, co to znamená být přirozený nebo normální, ale ani si neuvědomujete, že to nevíte. V současné chvíli jste jako ztroskotanec, který je bezmocně hnán ­vlnami, což je nebezpečné, protože se vám každou chvíli může něco stát. Bylo by lepší se probudit a svou situaci si uvědomit. To, že jste, víte. To, co jste, nevíte. Zjistěte, co jste.

T: Proč je na světě tolik utrpení?

M: Příčinou utrpení je sobectví. Nic jiného.

T: Chápu, že utrpení je neoddělitelně spjato s omezeností.

M: Rozdíly a odlišnosti nejsou příčinou utrpení. Jednota v mnohosti je přirozená a dobrá. Skutečné utrpení vzniká ve světě teprve tehdy, když se objeví oddělování a egoismus.


překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"