Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 22.1. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

87. Udržujte svou mysl tichou a vaše objevování může začít (z knihy Já Jsem To)

11. 1. 2016 - Martin

Tazatel: Jednou jsem měl zvláštní zážitek. Nebyl jsem a nebyl ani svět, bylo tu jenom světlo – uvnitř i venku – a nezměrný klid. Trvalo to čtyři dny a pak jsem se vrátil k normálnímu, běžnému vědomí. Teď mám pocit, že všechno, co vím, je jenom lešení, které obklopuje a zakrývá rozestavěnou budovu. Neznám architekta, projekt, plány, ani účel stavby. Něco tam probíhá, věci se dějí, ale to je tak vše, co o tom mohu říci. Já jsem tím lešením, něčím, co je chatrné a krátkodobé; až bude stavba dokončena, lešení bude rozmontováno a odstraněno. „Já jsem“ a „Co jsem já“ už nebudou důležité, protože jakmile bude budova hotová, „já“ naprosto samozřejmě zmizí a nezanechá po sobě žádné otázky.

Maharádž: Copak si tohle všechno neuvědomujete? Není snad fakt uvědomění trvalým podkladem všech těchto změn?

T: Můj pocit trvalosti a identity je založen na paměti, která je tolik prchavá a nespolehlivá! Jak málo si pamatuji dokonce i z toho, co se stalo před chvílí! Žiju tolik let, a co po mně zůstalo? Kupa událostí, které sotva stojí za řeč.

M: To vše se odehrává ve vašem vědomí.

T: V něm i mimo ně. V bdělém stavu se to odehrává ve vědomí, ale ve spánku je to mimo vědomí. Vědomí není vše. Je tolik věcí, které se dějí mimo jeho dosah. Říkat, že to, čeho si nejsem vědom, neexistuje, je naprosto chybné.

M: To, co říkáte, je logické, ale ve skutečnosti víte jen to, co je ve vašem vědomí. Tvrdíte-li, že něco existuje mimo vaši vědomou zkušenost, je to jen vaše dedukce.

T: Může to být dedukce, ale přesto je to skutečnější než to, co je smyslové.

M: Pozor! V okamžiku, když začnete mluvit, vytváříte slovní svět – svět slov, idejí, konceptů a abstrakcí, které jsou vzájemně propletené a na sobě závislé. Každý takový koncept nádherně vytváří, podporuje a vysvětluje všechny ostatní, ale žádný z nich nemá substanci, jsou to pouhé výtvory mysli. Slova tvoří slova, skutečnost je tichá.

T: Když mluvíte, tak vás slyším. Není to snad fakt?

M: To, že slyšíte, fakt je. Ale to, co slyšíte, to už fakt není. Fakt může být zakoušen a v tomto smyslu můžete zakoušet zvuk mluveného slova a mentální vlnky, které tento zvuk vyvolává. Žádná další skutečnost za tím není. Význam slova je jen otázkou konvence a musíte si ho zapamatovat. Pokud jazyk neprocvičujete, můžete jej snadno zapomenout.

T: Pokud v sobě slova nemají nic skutečného, proč potom vůbec mluvit?

M: Slova slouží svému omezenému účelu, kterým je komunikace mezi jedinci. Slova nepřinášejí fakta, jenom je naznačují. Jakmile se dostanete za jedince, žádná slova už nepotřebujete.

T: Jak se mohu dostat za jedince? Jak překročit vědomí?

M: Slova a otázky přicházejí z mysli a drží vás v ní. Abyste mohl překročit mysl, musíte být tichý a klidný. Klid a ticho, ticho a klid – to je cesta k transcendenci. Přestaňte klást otázky.

T: Přestanu-li klást otázky, co mám potom dělat?

M: Co můžete dělat jiného než dívat se a čekat?

T: Na co mám čekat?

M: Na to, až se ve vašem vědomí vynoří střed vašeho bytí. Všechny tři stavy – hluboký spánek, snění a bdělý stav – jsou ve vědomí, v tom, co je projevené. To, čemu říkáte nevědomé, se časem také projeví. Ale zcela za vědomím leží to, co je neprojevené. A to, co je úplně za vším, co vším proniká, je srdce bytí, které pravidelně tluče – projevené, neprojevené, projevené, neprojevené (saguna, nirguna).

T: Na mentální rovině to zní dobře. Dokážu si sám sebe představit jako semeno bytí, bod ve vědomí, ve kterém pulzuje pocit „já jsem“ a střídavě se objevuje a zase mizí. Ale co mám udělat pro to, abych si uvědomil, že to je fakt, abych se dostal za proměnlivé a dospěl k neměnnému, k beze­ slovné Skutečnosti?

M: Nemůžete pro to udělat nic. To, co čas přinesl, zase odnese.

T: K čemu je potom všechno to nabádání, abychom praktikovali Jógu a hledali skutečnost? Člověk si myslí, že drží otěže a má zodpovědnost, zatímco ve skutečnosti za nás vše dělá čas.

M: Uvědomit si svou nezávislost, to je konec Jógy. Vše, co se děje, se děje v mysli a děje se to jen jí, nikoliv zdroji pocitu „já jsem“. Jakmile pochopíte, že se vše děje samo (a můžete tomu říkat osud či vůle Boží nebo jen náhoda), zůstáváte potom jako pouhý svědek, který vše chápe a užívá si to, ale přitom zůstává v klidu.

T: Odmítnu-li zcela věřit slovům, kam mne to zavede?

M: Jsou období, kdy člověk věří a jsou období, kdy nevěří. Ať si čas dělá svou práci, proč si s tím dělat těžkou hlavu?

T: Já se cítím jaksi zodpovědný za věci, které se dějí kolem mne.

M: Zodpovědný jste jenom za to, co můžete změnit. A jediné, co můžete změnit, je váš postoj. V tom je vaše zodpovědnost.

T: Vy po mně chcete, abych zůstával lhostejný k utrpení druhých!

M: Není to tak, že byste nebyl lhostejný. Vždyť všechno to utrpení celého lidstva vám nezabrání v tom, abyste si vychutnal své příští jídlo. Ale svědek lhostejný není. Je plný porozumění a soucitu. Druhým můžete pomoci jen jako svědek.

T: Celý svůj život jsem byl krmen slovy. Počet slov, která jsem slyšel a četl, jde do bilionů. A prospělo mi to nějak? Vůbec ne!

M: Mysl formuje jazyk a jazyk formuje mysl. Obojí je jen nástroj – po­ užívejte je, ale ne chybně. Slova vás mohou dovést jen do určitého bodu, abyste se dostal dál, musíte se jich vzdát. Být jen tichým svědkem.

T: Ale jak? Svět mě strašně vyrušuje!

M: Je to proto, že si myslíte, že jste dost velký na to, aby se vás mohl dotknout. Ale tak to není. Jste tak malý, že vás nic nemůže vystopovat. To, co se nechá chytit, je vaše mysl, ne vy. Poznejte sám sebe, jaký skutečně jste – pouhý bod ve vědomí, bezrozměrný a věčný. Jste jako hrot tužky – jen díky pouhému kontaktu s vámi dokáže mysl vykreslit obraz světa. Jste jeden a jednoduchý – obraz je složitý a rozsáhlý. Nenechte se obrazem zmást – zůstávejte si vědom toho malého bodu, který je přítomen v každém místě obrazu. To, co je, může přestat být; to, co není, může vzniknout. Avšak to, co je za bytím a nebytím, ale na čem bytí a nebytí závisí, je nenapad­nutelné. Poznejte sebe sama jako příčinu touhy a strachu, která je od touhy a strachu osvobozena.

T: Jak mohu být příčinou strachu?

M: Všechno závisí na vás. Svět existuje jen díky vašemu souhlasu. Přestaňte věřit v jeho reálnost a on se rozplyne jako sen. Čas dokáže přenášet hory, ale vy toho dokážete mnohem více, neboť jste věčným zdrojem času. Protože bez paměti a očekávání čas nemůže existovat.

T: Je „já jsem“ tím Nejvyšším?

M: Než můžete říci: „já jsem“, musíte tu nejprve být. Bytí si nemusí být vědomo samo sebe. Nemusíte vědět, abyste byl, ale musíte být, abyste věděl.

T: Pane, já se topím v moři slov! Chápu, že vše závisí na tom, jak jsou slova poskládána, ale musí tu být někdo, kdo je poskládá – smysluplně. Náhodným psaním slov by Rámajána, Mahábháráta ani Bhagavadgíta nikdy nemohly být vytvořeny. Teorie náhodného vzniku tu nepůsobí moc věrohodně. Smysluplnost má svůj původ někde jinde. Co je tou silou, která vytváří řád z chaosu? Žití je něco víc než bytí a vědomí je víc než žití. Kdo je tou vědomou živou bytostí?

M: Vaše otázka už v sobě obsahuje i odpověď. Vědomá živá bytost je vědomou živou bytostí. Ta slova jsou velice výstižná, ale vy nechápete plně jejich smysl. Ponořte se hluboce do významu slov „bytí“, „žití“, „být si vědom“ a přestanete se pohybovat v kruhu, klást otázky, ale nechápat odpovědi. Pochopte, že nemůžete položit rozumnou otázku, která by se týkala vás samotného, protože sám sebe neznáte. V otázce „Kdo jsem já?“ neznáte ono „já“ a tato otázka se dá tudíž jinými slovy vyjádřit i takto: „Já nevím, co myslím slovem ́já ́.“ To, čím jste, musíte zjistit vy sám. Já vám mohu jenom říci, co nejste. Nepocházíte ze světa, nejste ani ve světě. Svět není, jste jenom vy. Vy tvoříte svět ve své představivosti jako sen. Tak jako od sebe nemůžete oddělit svůj sen, tak také nemůžete mít vnější svět, který by byl na vás nezávislý. To vy jste nezávislý, nikoliv svět. Nebojte se světa, který jste si sám vytvořil. Přestaňte hledat štěstí a skutečnost ve snu a probudíte se. Nepotřebujete znát odpovědi na všechna „proč“ a „jak“, těmto otázkám není nikdy konec. Opusťte všechny touhy, udržujte svou mysl tichou a vaše objevování může začít.


překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"