Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 22.1. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

67. Zkušenosti nejsou skutečné (z knihy Já Jsem To)

24. 8. 2015 - Martin

Maharádž: Hledající je ten, kdo hledá sám sebe. Brzy zjistí, že nemůže být svým vlastním tělem. Jakmile se v něm myšlenka „já nejsem tělo" usadí natolik pevně, že už nedokáže cítit, myslet a jednat jako tělo, tak už snadno objeví, že je univerzálním bytím, poznáním, konáním, díky němuž je celý vesmír skutečný, vědomý a fungující. To je jádro problému. Buďto jste ztotožněn s tělem a jste otrokem okolností, nebo jste univerzálním vědomím samotným a každá událost je vám zcela podřízena.

A přesto není vědomí, ať už individuální, či univerzální, mým pravým příbytkem. Já nejsem v něm, ono není mé, není tu žádné „já“. Já jsem za tím vším, ale je těžké vysvětlit stav, kdy člověk není vědomý ani nevě­domý, ale je prostě za tím. Nemohu říci, že jsem v Bohu či že jsem Bůh. Bůh je univerzální světlo a láska, univerzální svědek, ale já jsem i za tím univerzálním.
Tazatel: V tom případě nemáte jméno ani formu. Jakou formu bytí tedy máte?
M: Jsem tím, čím jsem – ani s formou, ani bez formy, ani vědomý, ani nevědomý. Jsem za všemi těmito kategoriemi.
Takže váš přístup je neti-neti (ani to, ani tamto).
M: Můj stav se nedá vystihnout pouhým popřením. Jsem stejně tak vším jako ničím. Nejsem ani obojím současně, ani pouze jedním z toho. Tyto definice se vztahují na Pána Vesmíru, ale ne na mne.
T: Chcete tím říci, že jste prostě ničím?
M: Kdepak! Jsem celistvý a dokonalý. Jsem podstatou každého bytí, esencí každého poznání, plností štěstí. Mne nemůžete zredukovat na prázdnotu!
T: Jste-li za slovy, tak o čem můžeme mluvit? Na metafyzické úrovni vše, o čem mluvíte, zapadá dohromady, nejsou v tom žádné rozpory. Ale v tom, co říkáte, není pro mne žádná potrava. Je to zcela mimo mé naléhavé potřeby. Když vás prosím o chleba, dáváte mi drahokamy. Jsou nepochybně krásné, ale já mám hlad.
M: Tak to není. Já vám nabízím přesně to, co potřebujete – probuzení. Vy nemáte hlad a nepotřebujete žádný chleba. Vy potřebujete zastavení, uvolnění, opuštění. To, co si myslíte, že potřebujete, ve skutečnosti nepo­třebujete. Vaši skutečnou potřebu znám já, ne vy. Potřebujete se vrátit do stavu, ve kterém jsem já – do svého pravého stavu. Všechno ostatní, na co myslíte, je iluze a překážka. Věřte mi, nepotřebujete nic, kromě toho, abyste byl tím, čím jste. Myslíte si, že budete lepší, když něco získáte. Je to jako kdyby si zlato myslelo, že se vylepší přidáním mědi. Odstranění a pročištění, zřeknutí se všeho, co je cizí vaší přirozenosti, je postačující. Všechno ostatní je nadbytečné.
T: To se snáze řekne, než udělá. Člověk za vámi přijde s bolením břicha a vy mu řeknete, aby se vyzvracel. Jistě, nebýt mysli, nebyly by tu žádné problémy. Ale mysl tu je – naprosto hmatatelně.
M: To mysl vám říká, že je tu mysl. Nenechte se zmást. Všechny ty ne­konečné debaty o mysli vytváří mysl sama pro svou ochranu, aby mohla pokračovat a rozšiřovat se. Je naivní myslet si, že kličky a zvraty mysli vás mohou dostat za mysl.
T: Pane, já jsem jenom obyčejný hledající, kdežto vy jste samotná Nej­vyšší Skutečnost. Teď přišel hledající za Nejvyšším, aby byl osvícen. Co Nejvyšší udělá?
M: Poslouchejte, co vám pořád říkám a držte se toho. Neustále o tom přemýšlejte a na nic jiného nemyslete. Když se dostanete až sem, musíte opustit všechny myšlenky, ne jenom na svět, ale i na sebe samotného. Zůstávejte za všemi myšlenkami, v tichém bytí-uvědomění. Není v tom žádný pokrok, protože vše, k čemu dojdete, už ve vás je a čeká na vás.
T: Takže mi říkáte, abych se pokusil přestat myslet a zůstat v klidu v myš­lence „já jsem“.
M: Ano. A ať k vám přijdou spolu s „já jsem“ jakékoli myšlenky, zbavte je veškerého významu, nevěnujte jim žádnou pozornost.
T: Potkávám mnoho mladých lidí ze Západu a když je porovnám s Indy, vidím velký rozdíl. Jako kdyby jejich duše (antahkarana) byla jiná. Indická mysl chápe koncepty, jako například Já, Skutečnost, čistá mysl, univerzální vědomí, naprosto snadno. Zní jim povědomě, chutnají sladce. Západní mysl na tyto pojmy nereaguje nebo je prostě odmítá. Chce je nějak kon­kretizovat a zároveň využít k tomu, aby sloužily hodnotám, které přijímá. Tyto hodnoty jsou často osobní: zdraví, prosperita, úspěch; někdy jsou i sociální – lepší společnost, šťastnější život pro všechny. Všechny jsou ale spojeny se světskými problémy, ať už osobními, nebo neosobními. Další problém, na který člověk narazí v rozhovoru s lidmi ze Západu je ten, že jim jde hlavně o zážitky. Tak jako chtějí mít zážitky z jídla, pití, žen, umění a cestování, tak chtějí i zažívat jógu, realizaci a osvobození. Pro ně je to jen další zážitek, který si mohou koupit. Myslí si, že takový zážitek se dá koupit a smlouvají o ceně. Když jeden Guru nasadí cenu moc vel­kou, tedy příliš mnoho času a úsilí, jdou za jiným, který jim to nabídne na splátky, což se zdá velice snadné, ale přitom je zahrne nesplnitelnými podmínkami. Je to jako v jednom starém příběhu o člověku, jemuž řekli, že lék, který si vezme, zabere jen tehdy, pokud přitom nebude myslet na šedou opici! V tomto případě se po hledajícím chce, aby nemyslel na svět, „vzdal se všeho sobectví“, „vykořenil všechny touhy“, „stal se dokonalým celibátníkem“ atd. Je přirozené, že takový hledající musí začít na všech úrovních velice podvádět a výsledky jsou nulové. Někteří Guruové po­tom z naprostého zoufalství rezignují na jakoukoli disciplínu, nekladou žádné podmínky, doporučují neusilování, přirozenost, jednoduchý život v pasivním uvědomění bez jakýchkoli příkazů a zákazů. A je mnoho žáků, kteří se díky svým minulým zkušenostem začali nesnášet natolik, že se na sebe nechtějí ani podívat. A když nejsou znechucení, tak jsou otrávení. Jsou přesycení sebepoznáním a chtějí něco jiného.
M: Když nechtějí, tak ať na sebe nemyslí. Ať jsou v blízkosti Gurua, sledují ho, myslí na něj. Brzy zakusí naprosto nový druh blaženosti, který nikdy předtím, možná s výjimkou dětství, nezažili. Ta zkušenost bude pro ně nepochybně natolik nová, že upoutá jejich pozornost a vzbudí zájem. A jakmile tu bude zájem, tak přijde i náležitá snaživost.
T: Tito lidé jsou velice kritičtí a nedůvěřiví. A není se čemu divit, protože mají za sebou mnoho studia i spousty zklamání. Na jedné straně chtějí zkušenosti, na druhou stranu jim nedůvěřují. Co na ně může zapůsobit, to ví jen Bůh!
M: Zapůsobí na ně opravdový vhled a láska.
T: Přijde-li nějaká duchovní zkušenost, je tu další problém. Začnou si stěžovat, že není trvalá, že odejde stejně nekontrolovatelně, jako přišla. Jakmile drží lízátko, chtěli by ho lízat pořád.
M: Zkušenost, jakkoli hluboká, není skutečná. Její podstatou je pomí­jivost. Sebe-realizace není nějaká věc, kterou lze získat. Je to spíš něco jako porozumění. Jakmile jí dosáhnete, nelze ji ztratit. Vědomí je naproti tomu proměnlivé, proudí a transformuje se každou vteřinu. Nesnažte se podržet si vědomí a jeho obsah. Pokusíte-li se o to, začne se vytrácet. Snažíte-li se prodlužovat prchavé vhledy nebo okamžiky náhlého štěstí, je to pro vás ničivé. To, co přišlo, musí zase odejít. To, co je trvalé, nemá s přicházením a odcházením nic společného. Jděte ke kořeni všech zku­šeností, ke smyslu bytí. Za bytím a nebytím leží nezměrnost toho, co je skutečné. Bez přestání o to usilujte.
T: K tomu člověk potřebuje víru.
M: Nejdříve tu musí být touha. Je-li touha velká, potom přijde i ochota k úsilí. Je-li touha silná, nepotřebujete mít záruku úspěchu. Jste připraven riskovat.
T: Silná touha nebo pevná víra – to vyjde na stejno. Tihle lidé nevěří ani rodičům, ani společnosti, ba dokonce ani sami sobě. Všechno, čeho se dotknou, přijde vniveč. Dejte jim zkušenost, která je absolutně ryzí, nezpochybnitelná a přesahující všechny myšlenkové argumenty, a půjdou za vámi na konec světa.
M: Ale já nedělám nic jiného! Neúnavně tlačím jejich pozornost k jed­nomu nevyvratitelnému faktoru – k bytí. Bytí nepotřebuje žádné důkazy – ono samo je důkazem všeho ostatního. Kdyby se jen hlouběji ponořili do bytí a objevili rozlehlost a velkolepost toho, k čemu je „já jsem“ bra­nou, prošli jí a šli za ni, tak by se jejich život naplnil štěstím a světlem. Věřte, že úsilí, které je k tomu potřeba, je ničím ve srovnání s výsledky, kterých se při tom dosáhne.
T: Máte pravdu. Ale tito lidé nemají ani důvěru, ani trpělivost. Sebemenší úsilí je unaví. Je žalostné je vidět, jak slepě tápají, ale nejsou schopni se chytit pomocné ruky. Jsou to v zásadě velice dobří lidé, ale jsou úplně zmatení. Říkám jim: „Nečekejte, že se pravda bude přizpůsobovat vašim představám. To vy se musíte přizpůsobit a přijmout určité podmínky.“ Ale oni odpoví: „Někdo podmínky přijme, někdo nepřijme. Přijetí či nepřijetí je jenom povrchní a náhodné. Skutečnost je ale v každém z nás, takže musí existovat cesta, po které může kráčet každý – bez jakýchkoli dodatečných podmínek.“
M: Taková cesta existuje, je otevřená pro každého, nezávisle na jeho úrovni dosažení nebo na životní fázi. Každý si uvědomuje sám sebe. Pro­hlubování a rozšiřování sebeuvědomění představuje královskou cestu. Můžete jí říkat bdělost, nezaujaté pozorování, nebo prostě pozornost – je tu pro všechny. Nikdo pro ni není nezralý a nikdo nemůže neuspět.
Pouhá bdělost ale samozřejmě nestačí. Vaše pozornost musí být zaměřena také na mysl. Nezaujaté pozorování znamená především to, že si uvědomujete své vědomí a jeho pohyby.


překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"