Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 16.4. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

56. Devět druhů oddanosti (z knihy Vše je iluze)

17. 6. 2015 - Aleš

Prvním druhem oddanosti je naslouchání neboli šravana. Jak bychom měli uctívat? Oddanost je Matka Poznání (džňána). Bez oddanosti tu žádné Poznání není. Oddanost je nejvyšší stezka. Kdo není schopen praktikovat oddanost fyzicky, měl by ji provádět alespoň v mysli. Měli byste si vyslechnout všechny stezky vysvětlené Guruem, tedy „Stezku Poznání (džňána)“, „Stezku bezžádostivosti (vairágja)“, „Stezku duchovní praxe (sádhana)“ a „Stezku nejvyšší pravdy (siddhanta)“. Měli byste nalézt podstatu každé z nich. Druhým typem oddanosti je zpívání zbožných písní, v nichž se oslavuje ........

|| rádžádhirádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Mahárádž kí džaj ||

 

Prvním druhem oddanosti je naslouchání neboli šravana. Jak bychom měli uctívat? Oddanost je Matka Poznání (džňána). Bez oddanosti tu žádné Poznání není. Oddanost je nejvyšší stezka. Kdo není schopen praktikovat oddanost fyzicky, měl by ji provádět alespoň v mysli. Měli byste si vyslechnout všechny stezky vysvětlené Guruem, tedy „Stezku Poznání (džňána)“, „Stezku bezžádostivosti (vairágja)“, „Stezku duchovní praxe (sádhana)“ a „Stezku nejvyšší pravdy (siddhanta)“. Měli byste nalézt podstatu každé z nich.

Druhým typem oddanosti je zpívání zbožných písní, v nichž se oslavuje Bůh (kirtanbhakti). Kirtan je zpěv ve chvále ztělesněného Boha (Gurua). Měli byste provádět takový kirtan, který znáte nazpaměť, a měli byste rozumět mnohým jeho důležitým významům a odkazům. V kirtanu by se měl vyprávět příběh o Pánu Hari (Bůh). Z jakého důvodu? Prostě jen proto, že se cítíte šťastní, když tak činíte. Celý svět by měl být vaším polem, kde šíříte velikost Já. Tento druh uctívání (kirtan) očišťuje každého.

Třetím typem oddanosti je pamatování na Gurua (Bůh). Připomínejte si Satgurua. To by mělo být prováděno po celou dobu, tedy ráno, v poledne a večer. Připomínejte si: „Já jsem Brahman“, „Já jsem Šiva“, „Já jsem On“. Připomínání by mělo být zcela nepřetržité, jako hodiny, které stále tikají. Srdce, ve kterém je stále přítomna věrná oddanost Guruovi, je dojemnou živou svatyní. Všichni světci došli osvobození opakováním jména Boha (např. Ráma). Samotný Pán Mahádév (Šiva) se prostřednictvím opakování svatého jména nenechal spoutat smyslovými objekty.

Čtvrtým druhem oddanosti je služba Guruovi. Chodidla Gurua by měla být uctívána. Měli byste sloužit Guruovi, abyste se vymanili ze života a smrti. Je to Satguru, který vysvětluje Skutečnost. To, co oči nevidí, a není tudíž zjevné, je dosažitelné díky požehnání od Gurua. Stavy vědomí jako jsou nepřipoutanost, odevzdání, transcendence těla i mysli a spočívání v přirozeném stavu naprosté nedotčenosti, jsou získány pouze požehnáním od Gurua. Jména se liší, ale stav je Jeden. Jestliže je získán jeden z těchto stavů, pak je získáno vše. Nepřipoutanost značí vzdát se pocitu „moje“, jakož i jména a formy. Kromě Gurua, jenž má mateřský cit, tu není nikdo jiný, kdo by byl schopen naprostého odpuštění. Pokud se zcela odevzdáte Guruovi, získáte Boha. Oddaný by měl sloužit u nohou Gurua. Ověření toho, co jsme se naučili, by mělo být potvrzeno třemi způsoby: 1) učením Gurua, 2) učením z písma a 3) ověřením prostřednictvím vlastní zkušenosti. Dosažení Poznání Brahman je závislé na vás samotných, ale bez Satgurua nezískáte skutečnou spokojenost. Pouhým studiem nezískáte to, co se naučíte posloucháním Guruových slov. To, co je nedosažitelné, se stane dosažitelné pouze díky milosti Gurua. Získání Absolutní skutečnosti, Parabrahman, není možné bez společnosti světců. To je znak čtvrtého typu uctívání.

Pátým druhem oddanosti je uctívání Gurua (arčan). Různí Bohové jsou skutečnými Guruy, kteří tu v minulosti žili. Svatyně jsou zasvěcené těmto Guruům. Jak lze postavit chrám Tomu, kdo je větší než celý vesmír? Moudrá bytost, žijící s Poznáním, je Bůh. Tělo moudrého člověka, tedy forma, kterou má jako své tělo, je samotnou podobou Poznání, uctívaným objektem moudrosti. On je ztělesněná božská moudrost. To je poznání, vlastněné Satguruem, ale Satguru se od poznání liší. Dokud jste se nesetkali se Satguruem, měli byste uctívat minulé Guruy, dávné mudrce. Avšak pokud jste se se Satguruem potkali, vaše uctívání Satgurua by mělo být prováděno fyzicky, slovně a mentálně. Oddanost k Satguruovi je nejvyšším činem, který lze pro své Já udělat. Je to ta nejlepší činnost, kterou můžeme vykonat pro naše vlastní blaho. Je to ta nejlepší praxe, umožňující veškeré dosažení a naprostou spokojenost. Všechny další činnosti se stávají zbytečné a brzy zaniknou.

Šestý druh oddanosti je klanění neboli vandanam. Měli byste se klanět Bohu (Satguruovi). Klaněním dojde k odstranění nedostatků v našem charakteru. Poté je získáno požehnání a Guru je tak potěšen. Klaněním se stáváte pokorní a šťastní a díky tomuto štěstí nabýváte stav, kde není stopy po nepřátelství, ale jen samotné blaho.

Sedmým typem oddanosti je stezka služby čili dásjam. Měli byste být vždy k dispozici a sloužit u dveří Boha (Gurua). Měli byste přestavět chátrající svatyně, opravit vodní nádrže a šířit slávu Boží a chrámu. Význam slov „být vždy k dispozici u dveří Gurua“ znamená neustále se soustředit na Já (Átman) ve svém nitru. Uvědomění, že „já jsem“, pozornost k faktu, že „já jsem“, je smyslem naší existence, je dveřmi ke Guruovi, dveřmi k Bohu. Vnitřní strana je místem Gurua, místem Boha. Naše uvědomění, naše pozornost, je stezka vedoucí ke vstupu do svatyně tohoto Boha. Musíme vstoupit do tohoto nejvnitřnějšího zákoutí těmito dveřmi. Neustálým Sebe-uvědomováním se můžete dostat do stavu, ve kterém spočívá (existuje) Guru. Měli bychom přestavět chátrající svatyně. To znamená těla všech lidí. Musíme se pokusit různými prostředky o to, aby těla oddaných, jež jsou vyčerpaná a sužovaná různými neštěstími a obtížemi, se opět stala zdravá a silná. Měli bychom jim tedy slovně poradit nebo jim skutečně pomáhat. Měli bychom opravit vodní nádrže. Vodní nádrže mysli jsou rozbité (popraskané) důsledkem nepříznivých dějů (vlivů) a opakovaných otřesů, neboť se v nich kvůli špatnému myšlení nastřádalo mnoho špíny, jakož i plevele a mechu. Měli bychom odstranit všechen odpad a vyčistit tak vodní nádrž. Zdi okolo mysli (nádrže) by měly být silné. Měly by být postaveny tak, aby vydržely, a měli bychom to zařídit tím způsobem, aby voda z nádrže byla vždy druhým k užitku.

Měli bychom mít rádi právě to, co má rád Satguru. Ten je rád, když se držíme stranou smyslových objektů a jsme spokojení, aniž bychom si užívali potěšení, které nám nabízejí objekty ve světě prostřednictvím smyslových orgánů, a nepřetržitě tudíž spočíváme v nesmrtelném a blaženém stavu Já. Měli bychom se přestat znepokojovat o svou rodinu a rodinný život, měli bychom přednášet příběhy o slávě Boha stejně jako zpívat kirtany na Jeho počest. Neměli bychom mít odpor k podřadným, nekvalifikovaným druhům práce. Měli bychom pro Boha pracovat i jako sluhové. Měli bychom dělat podřadné práce s velkou oblibou a nadšením, protože díky tomu ztrácíme pýchu na tělo (ego). Měli bychom sloužit s radostí. Jestliže toho fyzicky nejsme schopni, pak bychom o těchto pokynech měli alespoň přemýšlet.

Osmým druhem oddanosti je přátelství neboli sakhjam. Měli bychom se spřátelit s Bohem. Já (Átman) je Satguru. Měli bychom se spojit se Satguruem a vroucně ho milovat. Jako ve světském životě existuje práce, tak v duchovním životě je to služba ve formě devíti druhů uctívání. Měli bychom se snažit dělat pořád nové věci. Vyjadřujeme-li oddanost, měli bychom dělat nějaké neobvyklé (originální) věci s využitím své představivosti, což přináší naší mysli štěstí, novou energii a také radost. Měli bychom se projevovat takovým způsobem, aby byl Satguru šťastný. Měli bychom jednat stylem, jenž je Bohu milý. Pouze pak je tu přátelství a láska. Jakmile se věci dějí podle našeho přání, je tu spontánní přátelství. Měli bychom mít rádi to, co má rád Satguru. Měli bychom velebit Satgurua. Může se dokonce stát, že budeme muset být stranou od všech, budeme-li se chtít spřátelit s Bohem. Ten, kdo jedná s pocitem, že Bůh je jeho „Skutečná životní síla“, je schopný stát se jeho pravým oddaným. Satguru je životní síla. On je Nejvyšší Já. To se nazývá uctívání přátelstvím.

V hinduistické mytologii byl dům zvaný Lakšagriha celý postavený z laku a ostatních hořlavých materiálů. Význam slova Lakša značí v duchovním smyslu něco odlišného. Bůh ve formě Pána Krišny mohl odvést rodinu Panduovců z tohoto domu (Lakšagriha) tunelem. Slovo „Lakšagriha“ je možné přeložit jako „naše pozornost k objektům“. Jsme k objektům připoutáni a osvobodíme se od nich pouze připomínáním si Pána a pozorností na Něho (Lakšja – objekt pozornosti; připomínání si, že „já jsem Já“). Lakšja se nazývá to, když si připomínáme, že „my jsme“. Začínáme ze stavu, kdy nic nevíme, a posloucháním mnoha věcí od mnoha lidí se naše mysl zaplní koncepty, které jsme si vyslechli, a naše pozornost je ovlivněna vším vyslechnutým. Kuruovci značí individuality, tedy džívy, kteří se otočili zády k Já, pryč od Átman. Kvůli jejich konceptuální představivosti je „objekt“ pozornosti uvězněn v domě jejich pozornosti. Touhy se chystají spálit tyto individuality zažehnutím paliva objektů.

Zaměříme-li celou pozornost na připomínání si Satgurua a jména Boha, budeme schopni se vysvobodit z tohoto hořícího domu objektů, který přináší pouze plameny utrpení. Ti, kdo se z domu vysvobodí, prožívají naprosté štěstí. Ostatní kvůli nedostatku sil vybrat si správnou věc zde zůstávají a trpí v tomto domě, kde budou opětovně spalováni. Existuje pro vás však jedna možnost, jak se vysvobodit. Jak se má Guru o vás starat, zajímáte-li se jen sami o sebe? Zřekněte se svého strachování a zajímejte se o Gurua. Potom bude Satguru zajisté pečovat o vás. Satguru je Nejvyšší Já, Paramátman. On je bez jakékoliv formy nebo chyby. Naše víra je ztracena ve chvíli, když se stane něco, co pro nás není žádoucí, ale my bychom se přesto nikdy neměli ničím znepokojovat. Nechť Bůh dělá, co si přeje udělat. Říkáte, že nejste Bohu nadřazení, ale vaše vnitřní mysl (ego) to takto necítí. Měli byste se chovat podle Jeho vůle a nikdy nebuďte zarmoucení. Jestliže se člověk zcela svěří Bohu, Satguruovi, tak je to On, jehož srdce trpí i třeba jen, když se jeho oddaný lehce poraní nebo si zkřiví vlas na hlavě. Satguru vždy stojí na straně strádajících. Nepřestane, dokud vás nedostane na nejvyšší místo spočinutí, které je spolehlivé a trvalé. Příbuzní a takzvaní blízcí, kterým důvěřujete, vás akorát doprovodí na hřbitov. Budou hlasitě truchlit nad vaší smrtí, ale Bůh nikdy nenechá na holičkách ty, kdo se Mu odevzdali. Proto byste se měli s Bohem spřátelit.

Devátým druhem oddanosti je Sebe-odevzdání. Jestliže cítíte, že vše je Brahman, pak musíte mít přesvědčení, že i vy sami jste Brahman. Stav ne-dvojnosti přichází přirozeně. Když dostanete mantru od Gurua, jste korunováni na krále. Pouze jeden z pěti uspěje. Bohyně Lakšmí přišla, aby označila tilakem čelo pěti lidí, ale čtyři z nich řekli, že si neomyli tvář. Rychle si běželi tvář umýt. Pátý člověk však stál tam, kde byl. Lakšmí otiskla jeho čelo a on se stal velkým. Pravá nečinnost věrného oddaného se stala činem Brahman. To je tím, čemu se říká stav ryzosti. Naše duchovní praxe by měla být intenzivní. To znamená, že bychom se měli oprostit od veškerého špatného myšlení. Naše oddanost by měla být vše pohlcující. Chovat s láskou ve svém srdci podobu svého Satgurua po celou dobu je praxe, a to je známka ryzosti. „To“, co je vždy čisté, svaté a ryzí, je tou nejmocnější, nezničitelnou a nesmrtelnou pravou přirozeností (svarúpa) Satgurua. Nezapomenout na to je samo o sobě duchovní praxí.  

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek