Zpívání bhadžanů v Praze 2021

  • od října 2021 zpívání od 18.30h - 20.30 -- cca 1x do měsíce nepravidelně
  • Místo konání: Klub MalýVelký strom - Dobrovskeho 16, Praha 7, zast. tramvaje Letenské naměstí
  • Datum nejbližšího zpívání: 1.10.2021
  • Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Samradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.
  • Sraz:  v 17:55
  • Vstupné: zdarma
  • Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468

Další informace o bhadžanech


Nová kniha:

Átma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI


proste_budte_n.jpgKniha Jsem nezrozen přeložená z anglického originálu I am Unborn vznikla z poznámek prof. Damodara Lunda během jeho návštěv Šrí Nisargadatta Maharadže v letech 1979–1980. Manželka Kamala Lund (rovněž oddaná Šrí Maharadžovi) svolila, aby je do knižní podoby upravil Vidžaj Deshpande, a to pod podmínkou, že bude kniha na internetu zdarma dostupná.


proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

54. Tělo není „Já“ (z knihy Vše je iluze)

3. 6. 2015 - Aleš

SiddhaObjekty jsou zdánlivé a požitek z nich je také jen zdánlivý. Požitek je pocit, který máte rádi. Máte radost, když vše běží podle vašeho očekávání.Jáma, bůh smrti, jezdí na buvolu nevědomosti a útočí na vás. Nevědomost je to, co vás dovede do říše smrti. Svádění smysly a to, že se v honbě za požitky necháme chytit do pasti, není nic než naše připoutanost k tělu. Vše se děje v impozantním zintrikovaní věcí, ale individualita říká: „To „já“ jsem vše udělala.“ I když je ve skutečnosti Já, říká, že je tělem a nese břemeno zásluh a hříchů. To je choroba tělesné totožnosti, tedy ega. Je to jako pes, který běží pod jedoucím vozem a říká, že to je on, kdo vůz řídí. Podobně se individualita ujímá falešné pýchy. Chce dělat vše. Vůbec nikdy se nezastaví, aby si odpočinula. Je to jako kdyby ji postihl neovladatelný záchvat tělesné totožnosti.

|| rádžádhirádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Mahárádž kí džaj ||

Pouze „On“ („Jedno jediné Já“) osvětluje mysl, intelekt a všechny smyslové orgány a jejich objekty. Je to falešná představa myslet si, že „On“ je „někdo“. Pokud trváte na tom, že jste „tělo“, pak vám připadá, že tělo dělá všechno, tedy že jí, pije atd. Tomu se říká nevědomost. Iluzorní koncept „já jsem tělo“ vytváří individualitu, a pocit „já nejsem tělo“ vás dělá Bohem (Šivou). Víra, že objekty, vnímané smysly, jsou plné radosti, je pouhý koncept. Smyslové orgány se starají o to, aby zachytily objekty. Svět těla je vyměřen. Je to svět o velikosti tři a půl paže (paže je zde jako délková míra a tři a půl paže je průměrná velikost lidského těla). Všechny činnosti jsou jen pro tělo. Tělesné záliby a připoutanosti přinášejí potěšení pouze tělu. Ono poskytlo svou slávu smyslovým orgánům a nyní ji nedostanete nazpět, ani kdybyste se o to pokoušeli. Smysly jsou závislé. I kdybyste se o to snažili deset tisíc let, stejně nebudete schopni mít je pod kontrolou. To je div! To je to, co se nazývá „potěšení“! Potěšení je vyjádřením smyslových nervů.

Existuje tu hra plná šílenství a bylo rozhodnuto, že musíte zůstat v této hře, končící vítězstvím či prohrou, potěšením či smutkem, a dále ji prožívat. Říkáte tomu potěšení, ve skutečnosti to však není nic než hra představivosti. Nazýváte to potěšení, ale přitom je to třeba „zlikvidovat“. Ve zničení požitku tkví opravdové štěstí. Lidé však v honbě za požitky pokračují, což jim ve skutečnosti způsobuje jen samé utrpení. Pokud jste požitek sprovodili ze svého života, pak je to dobře, avšak nezapomeňte, že ten, kdo ho zničil, musí také umřít.

Objekty jsou zdánlivé a požitek z nich je také jen zdánlivý. Požitek je pocit, který máte rádi. Máte radost, když vše běží podle vašeho očekávání. Bůh (Šiva) je bez myšlenky duality a bez jakýchkoliv pochybností. Objekty každého smyslového orgánu jsou rozdílné. Všech deset orgánů vás žene do deseti směrů. Jáma, bůh smrti, jezdí na buvolu nevědomosti a útočí na vás. Nevědomost je to, co vás dovede do říše smrti. Svádění smysly a to, že se v honbě za požitky necháme chytit do pasti, není nic než naše připoutanost k tělu.

Vše se děje v impozantním zintrikovaní věcí, ale individualita říká: „To „já“ jsem vše udělala.“ I když je ve skutečnosti Já, říká, že je tělem a nese břemeno zásluh a hříchů. To je choroba tělesné totožnosti, tedy ega. Je to jako pes, který běží pod jedoucím vozem a říká, že to je on, kdo vůz řídí. Podobně se individualita ujímá falešné pýchy. Chce dělat vše. Vůbec nikdy se nezastaví, aby si odpočinula. Je to jako kdyby ji postihl neovladatelný záchvat tělesné totožnosti.

Ve městě, kde žili slepí lidé, byla uzákoněna vyhláška, v níž bylo stanoveno, že pokud přijde do města někdo, kdo je schopen vidět, ostatní mu vyjmou oční bulvy. Chce-li si návštěvník města uchovat svůj zrak, musí odsud nenápadně uniknout. Iluze ví, že pokud někdo realizuje Já, bude tím sama zhanobena, tudíž začne vynakládat úsilí v opačném směru Poznání. Protože jste připoutáni, cyklus zrození a smrti neustal. Vlastně jen když si začnete myslet, že štěstí je nic než utrpení, pak se jedná o opravdové štěstí. Činnost s očekáváním prospěchu je velice zhoubná. Touha po výsledku donutí Já, které je mimo zrození, aby se zrodilo. Proto nemějte touhu po jakémkoliv výsledku. Iluze sužuje individualitu (džívu) tím, že jí přivodí přelud tělesné totožnosti, ale žel bohu, individualitu to nijak neotravuje. Individualita prochází zrozením v mnoha různých tělesných formách a trpí, a vše se děje na základě jejího souhlasu. Individualita se toulá všude sem a tam, překrývaje záměrně oči Jáství.

18. 9. 1935

 

 

 

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek