Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

19.11. Klub MalýVelký strom

     

3.12.  Klub MalýVelký strom

     

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

52. Bůh prostupuje světem (z knihy Vše je iluze)

20. 5. 2015 - Aleš

EknáthSvětec Éknáth se klaní svému Guruovi Džanardanovi Maharadžovi a říká mu: „Pocit, že tu je světská existence, se vytratil ve chvíli, když jsem získal Sebe-poznání.“ Není to tak, že přestal vidět svět, ale spíš že si uvědomil důležitost Gurua, který ví, že tu není „ty“ či „já“. Dokud zde je „já“, jsou tu všechny další věci. Co zůstane, když „já“ přestane existovat? Jak může být Bůh rozmístěn v prostoru, který jste celý zabrali? Potom dokud tu jste, je správné provolávat slávu Guruovi (Já). Když obojí, tedy „já“ a „ty“, je pryč, zůstává tu pouze Já. Odděleni zůstanete do té doby, dokud si neuvědomíte „Jednotu poznání všech věcí“.

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej

                                        Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Eknáth Maharadž Ki Džej

Světec Éknáth se klaní svému Guruovi Džanardanovi Maharadžovi a říká mu: „Pocit, že tu je světská existence, se vytratil ve chvíli, když jsem získal Sebe-poznání.“ Není to tak, že přestal vidět svět, ale spíš že si uvědomil důležitost Gurua, který ví, že tu není „ty“ či „já“. Dokud zde je „já“, jsou tu všechny další věci. Co zůstane, když „já“ přestane existovat? Jak může být Bůh rozmístěn v prostoru, který jste celý zabrali? Potom dokud tu jste, je správné provolávat slávu Guruovi (Já). Když obojí, tedy „já“ a „ty“, je pryč, zůstává tu pouze Já. Odděleni zůstanete do té doby, dokud si neuvědomíte „Jednotu poznání všech věcí“.

Ganéša (Ganapati) má jen jeden kel. To znamená, že je Sám Sebou. V projevu je četné množství různých věcí, ale vše je Jedno Jediné. Barev je mnoho, všechny však vzešly z jedné jediné barvy. Mistrem všech barev je „Pán barev“, Ranganáth. On je ale ve skutečnosti bezbarvý. Všechny rozmanitosti začínají od Ganapatiho. Počítání začíná s Ním. Vše je obsaženo v pupku Jediného. Protože jsme se vzdálili, a tím oddělili, nazýváme se individuality (džíva). Pokud po příchodu na svět ve formě lidské bytosti dokážeme své „lidství“, pak se můžeme stát Bohem, Nárájanou. Jinak ne. Náš intelekt tu není určen k vydělávání si na živobytí, ale k dosažení Sebe-realizace. Využíváte-li intelekt právě tímto způsobem, pak je to známka toho, že jste se stali Nárájana. Vše závisí na vás, neboť vy zaměstnáváte intelekt. Intelekt je nezkrotný kůň. Musíte si ho zkrotit a vycvičit. Potom vám kůň v lidské formě umožní získat stav Paramátman, avšak je nutné ho k tomuto účelu využívat.

Ganéša je také označen jako ničitel pohrom či problémů. Jeho čtyři ruce znázorňují čtyři dokonalé úspěchy (zbožnost, hojnost, bezžádostivost a osvobození). Ó Pane Ganéšo, jsi to Ty, kdo dáváš světlo věcem, které samy poskytují světlo. Posouzení o pravém či falešném dáváte Vy, nikdo jiný. Vaše zření vidí vše jako Brahman. Ten, kdo vás chápe, se stává „hlasem Brahman“. On se stává šťastný v blaženosti Brahman. Opasek z hada okolo vašeho břicha vyjadřuje moudrost. Nazývá se to „opaskem moudrosti“. Ten, kdo vás pozná, nevidí žádné pohromy. Oddaného, kterého máte rádi, si přiblížíte, a pokud tu je někdo, kdo nemá žádné očekávání čehokoliv, tomu udělíte to nejvyšší štěstí a vlastnoručně mu podáte sladký pocit Radosti. Nejjemnější místo je vaším příbytkem. Myš u vašich nohou je sotva zřetelná. Pokud někdo letmo zahlédne nepatrnou myš, neměl by se dál dívat na měsíc, což znamená, že jeho naděje a touhy by neměly narůstat. Ganéša, jenž je bezforemný, se stal „Konatel všech věcí“.

Sarasváti značí intelekt. Ona rozlišuje mezi podstatným a nepodstatným. Proto je Sarasváti. Podněcuje a aktivuje smyslové orgány, a proto je nazvána Sarasváti. Sebe sama chápe pomocí svého vlastního světla. Je to její hlas, který říká Pravdu, a ona prohlašuje, že tato řeč je správná. Jen díky ní může být Pravda vyjádřena ve slovech. Kdo je tím, kdo se nazývá světcem? Světcem je ten (sadžana), kdo je ztělesněním vlastního klidu Já, a kdo dává uspokojení těm, kteří se nacházejí v potížích. Všichni tito světci jsou blažení. Světci jsou ti, kdo jsou hravou radostí duchovní moudrosti. Světci poskytují Bohu ve svém nitru místo k odpočinku. Štěstí a odpočinek se nenacházejí na žádném jiném místě než u světců. Světci jsou „oceánem soucitu“. Světci nevidí žádnou věc, která by v lidech chyběla. Světci jsou skutečné končetiny Absolutna. Spokojenost sídlí u nohou světců. Ten, kdo slouží světcům, získává uspokojení a klid.

Smrt vás nikdy nenavštíví, aniž byste předtím nelitovali svých chyb. Váš následující výdech může být ten poslední. Člověk si vždy začne uvědomovat, jakých chyb se dopustil, když se blíží smrt. Individualita neumře dřív, než si stihne připomenout všechny své chyby. Sklopte svou hlavu a položte ji k nohám světců. Ten, kdo má strach, má obavy ze smrti.

Ti, komu světci požehnají, se stanou Brahman. Není zapotřebí podstoupit těžkou praxi za účelem dosažení čtyř úspěchů (zbožnosti, hojnosti, bezžádostivosti a osvobození). Ten, kdo všechny vysvobodí, je Paramátman. Překoná vlastní intelekt a plně se ztotožní se Skutečností. K tomu je nutná víra, a pak je zde všude samé světlo. Jenže individuality, džívové, následují stezku pochybností a jsou podvedeni. Ti, kdo v mysli chovají pochybnosti, nesklidí plody Realizace. Dokonce se stalo, že i ten, kdo měl víru v pouhou sochu, dosáhl realizace Brahman. Pokud se skloníte pouze jednou před světcem s plnou vírou, učiní vás tím, čím je On. Můžete Ho uctívat tím způsobem, že ho budete vnímat, dotýkat se Jeho chodidel, mluvit k Němu a poslouchat Ho, nabízet Mu třeba jen list, květinu, kousek ovoce, nebo jen vodu. Světci nejsou dotčeni formou, či deformitami, nebo světským chováním. Světec není dotčen požitkem z objektů, či opuštěním všeho. Pokud řeknete, že někdo je dnes očištěn, pak to bude znamenat, že včera byl nečistý.

Světci se nechlubí svým poznáním, či svou výstředností. Žijí v přirozené jednoduchosti. Žijí nejen jako poznání, ale i jako nevědomost Jáství. Pokryjí obojí. Láska Absolutna je v Nich plně vstřebána. Pocit údivu v Nich zmizel. Celý život je Jednotou. Světský život a duchovní život je Jeden jediný společný život. Vzpomínání je pryč spolu se zapomínáním. Pocit „já“ je pryč, a pýcha na opuštění pocitu „já“ je také pryč. Co se mělo zahodit, když to ani neexistovalo? A k čemu vlastně došlo? Stavy snění a bdění zmizely. Vytržení se začalo radovat samo ze sebe. Viděné spolu s pocitem vidění zmizelo. Vnímání sebe jakožto pozorovatele také zmizelo. Poznání spolu s nevědomostí jsou pryč. Rozpoznání sebe jako „znalce“ tu také není. Veškeré poznání zaniklo, jako když se vytratí sen. Moudrost, která byla vždy přítomna, byla plně vstřebána. Nepřišla z vnějšku, odněkud mimo. Klaním se těm, kdo jsou moudří tímto způsobem. Musíte být zcela pokorní, jinak bude váš život úplně promarněn. Měli bychom se sklánět před Satguruem. Díky Jeho milosti jsme schopni být „svědkem všeho“, a zabít smrt bez skutečného zabití. On je Tím, kdo uděluje všemu krásu. On je za tělesným vědomím, i když je ztělesněn. V Něm není známka něčeho, co by bylo zapotřebí. On je Tím, kdo nechová žádnou pochybnost. Je si sám sebou naprosto jistý.

Budeme-li se upřímně (s láskou) chtít stát oddanými, získáme božství. Dvojnost mezi oddaným a předmětem oddanosti zmizí u toho, kdo uctívá své Já. On pak obdrží oddanost. Snaha o „ne-myšlení“ přejde do skutečného „ne-myšlení“. Mysl je překročena, přestane existovat dotčenost myslí. Ten, komu se klaním, se stal Mnou (Já). Pozorovatel, včetně toho, co je pozorováno, a samotné pozorování, jsou jedním, a všechny rozdíly zanikly. Kdo je nyní Bůh a kdo oddaný? Nic nezůstalo. Bůh ztratil Svou totožnost Boha a nyní prostupuje vším ve světě bez odděleného pocitu božskosti. Dvojnost Boha a oddaného je odstraněna. Nyní je tu naprostá svoboda, která je Jeho sluhou. Blaženost tohoto stavu nelze popsat. Řeč zde nemá místo. Světci Nárada, Šuka a mnozí další se stali radostí bez sebe díky této blaženosti. Voda v řece se spojila s vodou v moři, a radost z tohoto spojení je mimořádná.

Pouze ten, kdo prožije pocit rozpuštění duality, může sám poznat, jaké to je. On je král jóginů a slunce vědomí v lidské mysli. To je příběh o osvobození. Ten, kdo si ho přeje vyslechnout, musí položit své nohy na hlavu mysli. Měli byste svou mysl ovládnout. To, co je popsáno v písmech se vlastně týká našeho vědomí. Pán Krišna, jenž byl prost iluze již od narození, osvobodil i své nepřátele. Ve svém vtělení vykonal neobyčejné skutky. Tím, že byl Sám celým Veškerenstvem, pozvedal každého (na duchovní cestě). Žil v celibátu, třebaže byl ženatý a měl děti. To vše je tak úžasné. Kdo ho může velebit? Kdo dokáže popsat jeho Velikost?

16. 9. 1935

 

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Dže

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Nisargadatta Maharadž Ki Džej 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek