Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 16.4. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

31. Nepodceňujte pozornost (z knihy Já Jsem To)

17. 11. 2014 - Martin

Tazatel: Když se na vás podívám, vypadáte jako chudý člověk s velice omezenými prostředky, který čelí problémům stáří a chudoby jako každý jiný.

Maharádž: A jaký by byl rozdíl, kdybych byl bohatý? Jsem to, co jsem. Co jiného mohu být? Nejsem ani bohatý, ani chudý, jsem sám sebou.

T: Přesto ale prožíváte radost a bolest.

M: Prožívám je ve vědomí, ale já nejsem ani vědomí, ani jeho obsah.

T: Řekl jste, že z hlediska našeho skutečného bytí jsme si všichni rovni. Jak to, že je vaše zkušenost tak odlišná od naší?

M: Moje zkušenost se sama o sobě od té vaší neliší. Rozdíl je v mém hodnocení a postoji. Vidím stejný svět jako vy, ale ne stejným způsobem. Není na tom nic zázračného. Každý vidí svět skrze představu, kterou má sám o sobě. Jaký si myslíte, že jste, takový si myslíte, že je i svět. Předsta­vujete-li si, že jste od světa oddělený, svět se vám bude zdát oddělený od vás a vy budete zakoušet touhu a strach. Já nepojímám svět jako od sebe oddělený, a proto tu není nic, po čem bych toužil nebo čeho bych se bál.

T: To jste tedy na tomto světě velkou výjimkou. Ne každý je takový.

M: Mezi mnou a ostatními není absolutně žádný rozdíl, až na to, že já znám sebe sama takového, jaký jsem. Já jsem vším. Vím to naprosto jistě, kdežto vy to nevíte.

T: Takže se přeci jen lišíme.

M: Ne, nelišíme se. Rozdíl je pouze v mysli a je jen dočasný. Byl jsem jako vy a vy budete jako já.

T: Bůh vytvořil nanejvýš rozmanitý svět.

M: Tato rozmanitost je pouze ve vás. Pochopte sebe sama takového, jaký jste, a pochopíte i svět takový, jaký je – jako jediný celek skutečnosti, nedělitelný a nepopsatelný. Vaše vlastní tvořivá síla na něj promítá svůj obraz a k tomuto obrazu se vztahují i všechny vaše otázky.

T: Jeden tibetský jógin napsal, že Bůh vytváří svět záměrně a řídí ho podle svého plánu. Jeho záměr je dobrý a plán nanejvýš moudrý.

M: To všechno je dočasné, kdežto já se tu zabývám tím, co je věčné. Bohové a jejich světy přijdou a zas odejdou, avataři následují v neko­nečné posloupnosti jeden za druhým, ale nakonec jsme zpátky u zdroje. Já mluvím pouze o bezčasovém zdroji všech bohů, se všemi jejich světy, minulostí, přítomností i budoucností.

T: Znáte je všechny? Pamatujete si je?

M: Když si pár kluků zahraje jen tak pro zábavu nějakou hru, co je na tom k poznávání a zapamatování?

T: Proč je jedna polovina lidstva mužská a druhá ženská?

M: Je to pro jejich štěstí. Neosobní (aviakta) se stává osobním (viakta) kvůli štěstí prožívanému ve vztazích. Díky milosti svého gurua vidím to neosobní stejně dobře jako osobní. Obojí je pro mne jedno a totéž. V životě splývá osobní s neosobním.

T: Jak vyplývá osobní z neosobního?

M: Jsou to jen dva aspekty téže Skutečnosti. Není správné mluvit o jed­nom z nich jako o nadřazeném tomu druhému. Všechny tyto představy patří ke stavu bdění.

T: Čím je stav bdění způsoben?

M: Kořenem veškerého stvoření je touha. Touha a představivost se vzá­jemně živí a posilují. Čtvrtý stav (turíja) je stavem čirého nezúčastněného pozorování, odpoutaného uvědomění, bez vášní a beze slov. Je jako prostor, jenž není ovlivněn ničím z toho, co obsahuje. Tělesná a men­tální trápení k němu nedoléhají – jsou vně, „tam“, kdežto nezúčastněný pozorovatel je neustále „tady“.

T: Co je skutečné – subjektivní nebo objektivní? Mám sklony věřit tomu, že tím skutečným je objektivní svět, kdežto má subjektivní duše je proměn­livá a pomíjivá. Zdá se, že vy přisuzujete skutečnost svým vnitřním, subjek­tivním stavům, zatímco skutečnost každodenního, vnějšího světa popíráte.

M: Subjektivní, stejně jako objektivní je proměnlivé a pomíjející. Není na nich nic skutečného. Najděte v prchavém to, co je stálé, onen jediný neměnný faktor, který je obsažen v každé zkušenosti.

T: Co je tímto neměnným faktorem?

M: Budu-li mu dávat různá jména a různými způsoby na něj pouka­zovat, příliš vám to nepomůže, dokud nebudete mít schopnost to po­chopit sám. Člověk se zakaleným zrakem neuvidí papouška na větvi stromu, i kdybyste mu pomáhal sebevíc. Uvidí nanejvýš váš ukazující prst. Nejprve očistěte své vidění a místo slepého civění se naučte dívat. Potom papouška spatříte. Musíte však také prahnout po tom, abyste viděl. Pro poznání sebe sama potřebujete totiž nejen jasnost, ale i upřímnou opravdovost. Potřebujete vyzrálé srdce i mysl, což přijde, pokud ve svém každodenním životě budete upřímně uplatňovat všechno z toho mála, co jste zatím pochopil. V józe neexistují kompromisy.

Chcete-li hřešit, potom hřešte otevřeně a z celého srdce. Hříchy mo­hou být pro upřímného a opravdového hříšníka stejně poučné, jako ctnosti pro upřímného a opravdového světce. Nešťastné je však míchat hříchy a ctnosti dohromady. Nic vás nemůže blokovat tak účinně, jako kompromis, neboť ukazuje, že máte nedostatek upřímné opravdovosti, bez níž nelze ničeho dosáhnout.

T: Souhlasím se střídmostí a prostotou, ale v praxi jsem plně pro přepych. Zvyk hnát se za radostí a vyhýbat se bolesti je ve mně natolik zakoře­něn, že všechny mé dobré záměry, které jsou na teoretické úrovni tak živé, nechtějí v mém každodenním životě zapustit kořeny. Nepomůže mi, řeknete-li, že nejsem dost upřímný a opravdový, protože já zkrátka nevím, jak to udělat, abych se jím stal.

M: Nejste ani upřímný, ani neupřímný – dávat jména stavům mysli je dobré pouze pro vyjádření vašeho souhlasu či nesouhlasu. Tento pro­blém není váš – je to jen problém vaší mysli. Začněte oddělovat sebe sama od své mysli. Naléhavě si připomínejte, že nejste mysl a že její problémy nejsou vaše.

T: Mohu si stále dokola opakovat: „Nejsem mysl a nestarám se o její problémy,“ ale mysl a její problémy zůstávají stejné jako předtím. Teď mi prosím vás neříkejte, že to je proto, že nejsem dostatečně upřímný a opravdový a že bych takový být měl! Já to vím a přiznávám a jenom se vás ptám – jak to udělat?

M: Hlavní je, že se ptáte! Pro začátek je to dobré. Pokračujte v hloubání, přemýšlení a dychtivém hledání cesty. Buďte si vědom sebe sama, pozo­rujte svou mysl, věnujte jí plnou pozornost. Nechtějte rychle dosáhnout výsledků, možná si žádných ani nevšimnete. Aniž byste o tom věděl, prodělá vaše duše změnu, vaše myšlení bude jasnější, cítění šlechetnější a chování prostší. Nemusí to být vaším cílem, a přesto budete svědkem této změny. Protože to, čím jste teď, je výsledkem nepozornosti a to, čím se stanete, bude ovocem pozornosti.

T: Proč by měla pouhá pozornost způsobit takovou změnu?

M: Je to proto, že váš život byl temný a neklidný (tamas a radžas). Pozor­nost, bdělost, uvědomění, jasnost, svěžest, vitalita, to všechno jsou pro­jevy celistvosti, jednoty s vaší pravou přirozeností (sattvou). Přirozeností sattvy je sladit a vyvážit tamas a radžas a přebudovat osobnost v souladu s pravou přirozeností Já. Sattva je věrným služebníkem Já, vždy pozor­ným a oddaným.

T: A k tomu dojdu pouhou pozorností?

M: Nepodceňujte pozornost. Znamená zájem a také lásku. Poznávat, konat, objevovat či tvořit musíte z celého srdce – a to znamená pozor­nost. Z pozornosti pramení všechno požehnání.

T: Radíte nám, abychom se koncentrovali na „Já jsem“. To je také určitá forma pozornosti?

M: A co jiného? Věnujte celou svou pozornost tomu nejdůležitějšímu ve svém životě – sobě samému. Vy jste středem svého osobního světa – jak můžete poznat něco jiného, neznáte-li tento střed?

T: Ale jak mohu poznat sebe sama? Abych to mohl udělat, musel bych být oddělen sám od sebe. Co je však ode mne odděleno, to nemohu být já sám. Takže to vypadá, že nemohu poznat sebe sama, ale jen to, za co se považuji.

M: Zcela správně. Tak jako nemůžete vidět svou tvář, ale jen její odraz v zrcadle, tak můžete znát jen svůj obraz odražený v neposkvrněném zrcadle čirého uvědomění.

T: Jak mám získat takové neposkvrněné zrcadlo?

M: Jednoduše – tak, že odstraníte skvrny. Musíte skvrny vidět a odstranit je. Starodávná učení tu stále plně platí.

T: Co znamená vidět a odstranit skvrny?

M: Přirozeností dokonalého zrcadla je to, že ho nevidíte. Jediné, co můžete vidět, jsou skvrny. Odvraťte se od nich, vzdejte se jich, poznejte, že jsou nežádoucí.

T: Všechny vnímatelné věci jsou tedy skvrnami?

M: Ano, všechno to jsou skvrny.

T: Celý svět je skvrna.

M: Ano, je.

T: To je ale strašné! Takže celý vesmír je bezcenný?

M: Má ohromnou cenu. Tím, že ho překročíte, pochopíte sebe sama.

T: Ale proč tedy potom vůbec vznikl?

M: To poznáte, až skončí.

T: A skončí vůbec někdy?

M: Pro vás ano.

T: Kdy svět začal?

M: Teď.

T: A kdy skončí?

M: Teď.

T: Ale vždyť on teď nekončí?

M: Protože ho skončit nenecháte.

T: Já ho chci nechat skončit.

M: Nechcete. Je s ním spojen celý váš život. Vaše minulost i budoucnost, vaše touhy i obavy, to vše má své kořeny ve světě. Kde jste a kdo jste bez světa?

T: Ale to je přesně to, co chci zjistit.

M: A já vám říkám toto: nalezněte opěrný bod za světem a všechno bude jasné a snadné.


překlad Martin Vinkler
další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"