Zpívání bhadžanů v Praze - do srpna 2020

  • od srpna 2020 do prosince 2020 zpívání od 18h - 20h.
  • Místo konání: Klub MalýVelký strom - Dobrovskeho 16, Praha 7, zast. tramvaje Letenské naměstí

    Datum akce: Nejbližší zpívání v Praze - Úterý 13.10. 2020 od 18.00 do 20.00 h.

    Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Samradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

  • Sraz:  v 17:55 .h
2020      

13.10. MalýVelký strom, Praha

27.10. MalýVelký strom, Praha

 

     

Info: Aleš 777050958 a Martin 725219468

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

proste_budte_n.jpgKniha Prostě buďte! se skládá ze tří částí (Sebepoznání a Seberealizace; Zápisky Jean Dunn; Vědomí a Absolutno) a každá předkládá učení Šrí Nisargadatta Maharadže, které nám zprostředkovala Jeho oddaná žačka Jean Dunn. Maharadže navštívila po letech meditací strávených v Ramanášramu a účastnila se Jeho každodenních promluv až do roku 1981, kdy Maharadž opustil tělo. Vztah Jean Dunn s Maharadžem je dokonalým příkladem opravdového vztahu Gurua a žáka, který se zakládá na naprosté víře ve slova Sadgurua a touze po Pravdě. Třetí část této knihy obsahuje vrcholné promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže, které Jean Dunn s Maharadžovym požehnáním přepsala z magnetofonových pásků a vydala knižně.
Tištěný titul je možné si objednat na e-mailech: gabinastefanikov@yahoo.com (Gabriela Adámková), alesadamek@centrum.cz (Aleš Adámek). Cena 240 Kč + poštovné.


obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

10. Pravé odpoutání (z knihy Vše je iluze)

9. 7. 2014 - Aleš

Krishna a UddhavaPřipoutanost k potěšení je svázaností. Řeknete-li: „Nic nepotřebuji“, pak všechny problémy skončí. Ten, kdo říká: „Já chci“, stejně nic nedostane. Kdo však říká: „Já nechci“, dostane vše. Kvůli připoutanosti k žrádlu je lev lapen do pasti. I slon je do pasti chycen kvůli své fixaci na žrádlo. Tou pastí je iluze. To je tím, čemu se říká spoutanost. Z muže se stane politováníhodná troska kvůli své připoutanosti k ženě. Je chycen do léčky přitažlivosti, neboť dlouhou dobu toužil po požitku a potěšení, což přerostlo v jeho nutkavou potřebu. Je-li víc a víc okouzlován půvabem této ženy, nutně se stane otrokem, jako by byl spoután řetězy. V důsledku zvyšující se žádosti se člověk stává spoutaný jako s nasazenými pouty. Jestliže je touha nahrazena bezžádostivostí, spoutanost přestane existovat, pouta jsou přetržena. To jsou instrukce Pána Krišny svému žákovi Uddhavovi. Potom se Uddhava zeptal Krišny, jak by se mohl stát zcela bezžádostivý. Chtěl mít „čirou bezžádostivost“, zrozenou ze sattva guny (kvality). Jestliže se někdo stane bezžádostivý po vyslechnutí si varování od ostatních, jaké špatné následky má připoutanost, pak je jeho odpoutanost nazvána „tamasickou bezžádostivostí“. Pokud je něco obětováno za účelem získání Sebe-poznání, pak je tento stav odpoutanosti zrozen z guny radžas. Když je mysl přesvědčena o tom, že všechny objekty jsou iluzorní, tak právě to je tím, co se nazývá „sattvickou bezžádostivostí“. Máte-li „sattvickou bezžádostivost“, pak jste jako ten, kdo se směje poté, když mu někdo sdělí, že se má ........

Připoutanost k potěšení je svázaností. Řeknete-li: „Nic nepotřebuji“, pak všechny problémy skončí. Ten, kdo říká: „Já chci“, stejně nic nedostane. Kdo však říká: „Já nechci“, dostane vše. Kvůli připoutanosti k žrádlu je lev lapen do pasti. I slon je do pasti chycen kvůli své fixaci na žrádlo. Tou pastí je iluze. To je tím, čemu se říká spoutanost. Z muže se stane politováníhodná troska kvůli své připoutanosti k ženě. Je chycen do léčky přitažlivosti, neboť dlouhou dobu toužil po požitku a potěšení, což přerostlo v jeho nutkavou potřebu. Je-li víc a víc okouzlován půvabem této ženy, nutně se stane otrokem, jako by byl spoután řetězy. V důsledku zvyšující se žádosti se člověk stává spoutaný jako s nasazenými pouty. Jestliže je touha nahrazena bezžádostivostí, spoutanost přestane existovat, pouta jsou přetržena.

To jsou instrukce Pána Krišny svému žákovi Uddhavovi. Potom se Uddhava zeptal Krišny, jak by se mohl stát zcela bezžádostivý. Chtěl mít „čirou bezžádostivost“, zrozenou ze sattva guny (kvality). Jestliže se někdo stane bezžádostivý po vyslechnutí si varování od ostatních, jaké špatné následky má připoutanost, pak je jeho odpoutanost nazvána „tamasickou bezžádostivostí“. Pokud je něco obětováno za účelem získání Sebe-poznání, pak je tento stav odpoutanosti zrozen z guny radžas. Když je mysl přesvědčena o tom, že všechny objekty jsou iluzorní, tak právě to je tím, co se nazývá „sattvickou bezžádostivostí“. Máte-li „sattvickou bezžádostivost“, pak jste jako ten, kdo se směje poté, když mu někdo sdělí, že se má všeho vzdát.

Kde je jaká svázanost, kterou je zapotřebí rozpustit? Svázali jste se provazy, v podstatě neexistujícími. Třeba prohlásíte, že jste se zbavili pout, ale ve skutečnosti jste se pouze drželi pevně něčeho, co nebylo ani vaše. Co kdy bylo vaše? Čeho jste se zbavili? Právě toto se nazývá skutečným, ryzím sattvickým vzdáním se. Co byste měli zahodit, čeho je zapotřebí se vzdát, když tu nikdy nic nebylo?

Myš může snadno říci, že se vzdala kusu jídla, který ležel přímo před kočkou, ale její vychloubání je zbytečné, neboť ve chvíli, kdy se pokusí sebrat kočce potravu, zajisté zemře. Ale přesto tvrdí, že se toho (jídla) vzdala. Skončilo by to smrtí při pokusu sníst to jídlo. Myš je naživu jen proto, že se o to nepokusila.

Nebýt pyšný na zřeknutí se je také důležité. Pokud jednáte na základě svého přirozeného stavu, pak jakou oběť jste učinili? Kdo byl toto „já“, a jak kdy souviselo toto „já“ s „někým“? Kdo byl „můj“, a co kdy bylo „moje“? To vše byla pouze iluze.

Jedna osoba  zaslechla, že když dá jídlo tisíci brahmínům, získá velké zásluhy. Chtěla to udělat, ale neměla dostatek peněz. Tak aby získala tuto zásluhu, dala deset rupií pouze jednomu z nich a ostatním žádné jídlo neposkytla. Tímto způsobem uspokojila pouze jednoho. Jaký druh oběti to byl v tomto případě, kdy se daná osoba vyhnula závazku poskytnout tisíce lidem oběd?

Všimněte si, že ti, kdo se zmiňují o vzdání se, které učinili, jsou ve skutečnosti pouze pokrytci. Byl zde jednou král, který se jmenoval Bhartruhari, který si myslel, že se vzdal všeho. Místo aby soustředil svou mysl na Boha, začal se soustředit na svůj vykonaný skutek, kdy se všeho zřekl. Tato jeho oběť není skutečné obětování. Nechť zde není žádná pýcha, že jste se něčeho zřekli. Ten, kdo říká, že se něčeho zřekl, ve skutečnosti ani není odříkající.

Ráno, 22. 11. 1934

 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek