Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 22.1. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

10. Pravé odpoutání (z knihy Vše je iluze)

9. 7. 2014 - Aleš

Krishna a UddhavaPřipoutanost k potěšení je svázaností. Řeknete-li: „Nic nepotřebuji“, pak všechny problémy skončí. Ten, kdo říká: „Já chci“, stejně nic nedostane. Kdo však říká: „Já nechci“, dostane vše. Kvůli připoutanosti k žrádlu je lev lapen do pasti. I slon je do pasti chycen kvůli své fixaci na žrádlo. Tou pastí je iluze. To je tím, čemu se říká spoutanost. Z muže se stane politováníhodná troska kvůli své připoutanosti k ženě. Je chycen do léčky přitažlivosti, neboť dlouhou dobu toužil po požitku a potěšení, což přerostlo v jeho nutkavou potřebu. Je-li víc a víc okouzlován půvabem této ženy, nutně se stane otrokem, jako by byl spoután řetězy. V důsledku zvyšující se žádosti se člověk stává spoutaný jako s nasazenými pouty. Jestliže je touha nahrazena bezžádostivostí, spoutanost přestane existovat, pouta jsou přetržena. To jsou instrukce Pána Krišny svému žákovi Uddhavovi. Potom se Uddhava zeptal Krišny, jak by se mohl stát zcela bezžádostivý. Chtěl mít „čirou bezžádostivost“, zrozenou ze sattva guny (kvality). Jestliže se někdo stane bezžádostivý po vyslechnutí si varování od ostatních, jaké špatné následky má připoutanost, pak je jeho odpoutanost nazvána „tamasickou bezžádostivostí“. Pokud je něco obětováno za účelem získání Sebe-poznání, pak je tento stav odpoutanosti zrozen z guny radžas. Když je mysl přesvědčena o tom, že všechny objekty jsou iluzorní, tak právě to je tím, co se nazývá „sattvickou bezžádostivostí“. Máte-li „sattvickou bezžádostivost“, pak jste jako ten, kdo se směje poté, když mu někdo sdělí, že se má ........

Připoutanost k potěšení je svázaností. Řeknete-li: „Nic nepotřebuji“, pak všechny problémy skončí. Ten, kdo říká: „Já chci“, stejně nic nedostane. Kdo však říká: „Já nechci“, dostane vše. Kvůli připoutanosti k žrádlu je lev lapen do pasti. I slon je do pasti chycen kvůli své fixaci na žrádlo. Tou pastí je iluze. To je tím, čemu se říká spoutanost. Z muže se stane politováníhodná troska kvůli své připoutanosti k ženě. Je chycen do léčky přitažlivosti, neboť dlouhou dobu toužil po požitku a potěšení, což přerostlo v jeho nutkavou potřebu. Je-li víc a víc okouzlován půvabem této ženy, nutně se stane otrokem, jako by byl spoután řetězy. V důsledku zvyšující se žádosti se člověk stává spoutaný jako s nasazenými pouty. Jestliže je touha nahrazena bezžádostivostí, spoutanost přestane existovat, pouta jsou přetržena.

To jsou instrukce Pána Krišny svému žákovi Uddhavovi. Potom se Uddhava zeptal Krišny, jak by se mohl stát zcela bezžádostivý. Chtěl mít „čirou bezžádostivost“, zrozenou ze sattva guny (kvality). Jestliže se někdo stane bezžádostivý po vyslechnutí si varování od ostatních, jaké špatné následky má připoutanost, pak je jeho odpoutanost nazvána „tamasickou bezžádostivostí“. Pokud je něco obětováno za účelem získání Sebe-poznání, pak je tento stav odpoutanosti zrozen z guny radžas. Když je mysl přesvědčena o tom, že všechny objekty jsou iluzorní, tak právě to je tím, co se nazývá „sattvickou bezžádostivostí“. Máte-li „sattvickou bezžádostivost“, pak jste jako ten, kdo se směje poté, když mu někdo sdělí, že se má všeho vzdát.

Kde je jaká svázanost, kterou je zapotřebí rozpustit? Svázali jste se provazy, v podstatě neexistujícími. Třeba prohlásíte, že jste se zbavili pout, ale ve skutečnosti jste se pouze drželi pevně něčeho, co nebylo ani vaše. Co kdy bylo vaše? Čeho jste se zbavili? Právě toto se nazývá skutečným, ryzím sattvickým vzdáním se. Co byste měli zahodit, čeho je zapotřebí se vzdát, když tu nikdy nic nebylo?

Myš může snadno říci, že se vzdala kusu jídla, který ležel přímo před kočkou, ale její vychloubání je zbytečné, neboť ve chvíli, kdy se pokusí sebrat kočce potravu, zajisté zemře. Ale přesto tvrdí, že se toho (jídla) vzdala. Skončilo by to smrtí při pokusu sníst to jídlo. Myš je naživu jen proto, že se o to nepokusila.

Nebýt pyšný na zřeknutí se je také důležité. Pokud jednáte na základě svého přirozeného stavu, pak jakou oběť jste učinili? Kdo byl toto „já“, a jak kdy souviselo toto „já“ s „někým“? Kdo byl „můj“, a co kdy bylo „moje“? To vše byla pouze iluze.

Jedna osoba  zaslechla, že když dá jídlo tisíci brahmínům, získá velké zásluhy. Chtěla to udělat, ale neměla dostatek peněz. Tak aby získala tuto zásluhu, dala deset rupií pouze jednomu z nich a ostatním žádné jídlo neposkytla. Tímto způsobem uspokojila pouze jednoho. Jaký druh oběti to byl v tomto případě, kdy se daná osoba vyhnula závazku poskytnout tisíce lidem oběd?

Všimněte si, že ti, kdo se zmiňují o vzdání se, které učinili, jsou ve skutečnosti pouze pokrytci. Byl zde jednou král, který se jmenoval Bhartruhari, který si myslel, že se vzdal všeho. Místo aby soustředil svou mysl na Boha, začal se soustředit na svůj vykonaný skutek, kdy se všeho zřekl. Tato jeho oběť není skutečné obětování. Nechť zde není žádná pýcha, že jste se něčeho zřekli. Ten, kdo říká, že se něčeho zřekl, ve skutečnosti ani není odříkající.

Ráno, 22. 11. 1934

 

další kapitoly z knihy ´Vše je iluze´ jsou v "Textech na pokračování"

překlad Aleš Adámek