Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

19.11. Klub MalýVelký strom

     

3.12.  Klub MalýVelký strom

     

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

11. Uvědomění a vědomí (z knihy Já Jsem To)

30. 6. 2014 - Martin

Tazatel: Co děláte, když spíte?
Maharádž: Uvědomuji si, že spím.
T: Není spánek nevědomým stavem?
M: Ano, uvědomuji si, že jsem nevědomý.
T: A co děláte, když jste vzhůru nebo sníte?
M: Uvědomuji si, že jsem vzhůru nebo že sním.
T: Nechápu vás. Co tím přesně myslíte? Vyjasněme si pojmy: spánek je pro mě nevědomým stavem, bdění vědomým stavem a sněním rozumím to, že si člověk uvědomuje svou mysl, ale nikoli své okolí.
M: Dobrá, stejně to chápu i já. Přesto se však zdá, že je tu rozdíl. Vy v každém z těchto tří stavů zapomínáte na oba zbývající, zatímco promne existuje jediný stav bytí, zahrnující a transcendující všechny tři men­tální stavy bdění, snění a hlubokého spánku.

T: Myslíte, že svět je něčím řízen a že má nějaký účel?

M: Svět je pouze odrazem mé představivosti. Mohu vidět, cokoli se mi zachce. Ale proč bych si měl vymýšlet obrazy tvoření, vývoje a ničení? Nepotřebuji je. Svět je ve mně, svět je mnou samotným. Nebojím se ho a netoužím ho uzavřít do nějakých mentálních obrazů.

T: Vraťme se ke spánku. Máte sny?

M: Jistě.

T: Jaké jsou vaše sny?

M: Jsou ozvěnami bdělého stavu.

T: A co váš hluboký spánek?

M: Vědomí je přerušeno.

T: Jste tedy nevědomý?

M: Co se týče mého okolí, tak ano.

T: Takže nejste úplně nevědomý?

M: Setrvávám v uvědomění, že jsem nevědomý.

T: Užíváte slova „uvědomění" a „vědomí". Nejsou snad totožná?

M: Uvědomění je prvotní. Je to původní stav, bez počátku a konce, ne­podmíněný, samostatný, bez částí a beze změny. Vědomí je zprostředkované, je odrazem na pozadí, stavem duality. Vědomí nemůže být bez uvědomění, zatímco uvědomění může být bez vědomí, jako třeba v hlu­bokém spánku. Uvědomění je absolutní, vědomí je relativní, vždy se vzta­huje ke svému obsahu – vždy je vědomím něčeho. Vědomí je částečné a proměnlivé, uvědomění je úplné, neměnné, klidné a tiché. Uvědomění je společným podkladem všech zkušeností.

T: Jak se člověk dostane za vědomí, do uvědomění?

M: Jelikož uvědomění je tím, co umožňuje vědomí, uvědomění je potom přítomno v každém stavu vědomí. Proto již pouhé vědomí toho, že jsem si vědom, je pohybem v uvědomění. Zájem o tok vašeho vědomí vás dovede k uvědomění. Uvědomění není nějaký další stav. Je okamžitě rozpoznatelné jako původní a základní existence, která je životem samotným, a také láskou a radostí.

T: Jestliže je skutečnost neustále s námi, v čem tedy spočívá seberealizace?

M: Realizace je pouze opakem nevědomosti. Považovat svět za skutečný a své Já za neskutečné, to je nevědomost a příčina utrpení. Chápat Já jakožto jedinou skutečnost a vše ostatní jako dočasné a pomíjivé, to je svoboda, klid a radost. Je to všechno velice jednoduché. Místo toho, abyste viděl věci tak, jak si je představujete, naučte se je vidět takové, jaké jsou. Dokážete-li všechno vidět takové, jaké to je, uvidíte také sebe sama takového, jaký jste. Je to podobné, jako když vyčistíte zrcadlo. Totéž zrcadlo, které vám ukazuje svět takový, jaký je, vám stejně tak ukáže i vaši vlastní tvář. K vyleštění zrcadla vám poslouží myšlenka „Já jsem". Tak ji použijte.

překlad Martin Vinkler

další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"