Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

19.11. Klub MalýVelký strom

     

3.12.  Klub MalýVelký strom

     

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

9. Odezvy paměti (z knihy Já Jsem To)

15. 6. 2014 -

Tazatel: Někteří lidé říkají, že vesmír byl stvořen. Jiní prohlašují, že ves­mír existoval vždycky a bude tu, podléhající neustálým změnám, navěky. Někteří tvrdí, že je podřízen věčným zákonům. Jiní odmítají dokonce i kauzalitu. Někteří mají za to, že svět je skutečný. Jiní mu upírají jakou­koli existenci.
Maharádž: Na jaký svět se ptáte?
T: Na svět svých vjemů, samozřejmě.
M: Svět, který můžete vnímat, je opravdu velice malý svět. A je zcela soukromý. Berte ho jako sen a budete s ním hotov.
T: Jak ho mohu brát jako sen? Sen není trvalý.
M: Jak dlouho bude trvat váš vlastní malý svět?
T: Můj malý svět je koneckonců pouze částí celku.

M: Není snad myšlenka celkového světa částí vašeho osobního světa? Vesmír vám nepřijde oznámit, že jste jeho částí. To vy jste si vymyslel celek, který vás obsahuje jako svou část. Jediné, co ve skutečnosti znáte, je váš vlastní soukromý svět, jakkoli pěkně jste ho vybavil svými před­stavami a očekáváními.

T: Vnímání není přece představivost!

M: A co jiného by to bylo? Vnímání je rozpoznávání, že ano? Něco zcela neznámého může být zachyceno smysly, ale nemůže být vnímáno. Vnímání zahrnuje paměť.
T: Dejme tomu, ale paměť přece nedělá z vnímání iluzi.

M: Vnímání, představivost, očekávání, předjímání, iluze – základem toho všeho je paměť. Mezi těmito pojmy nejsou příliš ostré hranice. Spíše přecházejí jeden ve druhý. Všechno to jsou odezvy paměti.

T: Přesto je tu ale paměť od toho, aby ověřovala skutečnost mého světa.

M: Kolik si toho pamatujete? Zkuste zapsat, co si pamatujete z toho, co jste si myslel, říkal a dělal minulý měsíc, třicátého.

T: Máte pravdu, mám úplné okno.

M: Tak zlé to není. Pamatujete si toho hodně, nevědomá paměť dělá svět, v němž žijete, tak důvěrně známým.

T: Připusťme, že svět, ve kterém žiji, je subjektivní a částečný. A co vy? V jakém druhu světa žijete vy?

M: Můj svět je zrovna takový, jako váš. Stejně jako vy, i já vidím, slyším, cítím, myslím, mluvím a jednám ve světě, který vnímám. Ale pro vás to znamená vše, kdežto pro mne takřka nic. Protože vím, že svět je mou částí, nevěnuji mu větší pozornost, než jakou vy věnujete jídlu, které jste snědl. V průběhu vaření a jedení je jídlo od vás oddělené a vaše mysl se jím zabývá. Jakmile jídlo spolknete, už si ho vůbec neuvědomujete. Já jsem snědl svět a dál už o něm nepotřebuji přemýšlet.

T: Nestáváte se kvůli tomu zcela nezodpovědným?

M: Jak bych mohl? Jak mohu ublížit něčemu, co je se mnou v jednotě? Naopak, nemyslím-li na svět, potom všechno, co dělám, je mu ku pro­spěchu. Tak jako tělo se samo od sebe dá do pořádku, tak i já dávám ustavičně do pořádku svět.

T: Přesto si snad ale uvědomujete to nesmírné utrpení ve světě, ne?

M: Jistěže ano, mnohem více než vy.

T: Tak co s tím děláte?

M: Dívám se na to očima Boha a shledávám, že je všechno v pořádku.

T: Jak můžete říkat, že je všechno v pořádku? Podívejte se na války, vy­kořisťování, na krutý boj mezi občany a státem.

M: Všechna tato utrpení jsou dílem člověka a je v lidských silách je ukon­čit. Bůh pomáhá tím, že staví člověka tváří v tvář jeho činům a požaduje po něm nastolení rovnováhy. Karma je zákon, který funguje spravedlivě. Je to léčivá ruka Boží.

překlad Martin Vinkler

další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"