Zpívání bhadžanů v Praze v klubu "Malý velký strom" - od října 2018 do dubna 2019

Úterý: 22.1. 2019 od 18.30 do 20.30 (sraz před budovou, poté jsme uvnitř klubu, v případě pozdního příchodu volejte)
Adresa: Dobrovskeho 16, Praha 7, (zast. tramvaje Letenské naměstí)

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2018    2019
2.10.      8.1. 
16.10.      22.1. 
13.11.      5.2. 
27.11.      18.2 
18.12.      5.3. 
31.12.      19.3. 
      2.4.
      16.4. 
      30.4. 

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

8. Já sídlí za myslí (z knihy Já Jsem To)

9. 6. 2014 - Martin

Tazatel: Jako dítě jsem dost často zažíval stavy úplného štěstí, které přecházely v extázi. Později přestaly, ale poté, co jsem přijel do Indie, se znovu objevily, zvláště po setkání s vámi. Ať jsou však tyto stavy jakkoli úžasné, přesto nejsou trvalé. Přijdou a odejdou, aniž bych věděl, kdy se zas vrátí.
Maharádž: Jak může být něco stálého v mysli, která sama stálá není?
T: Jak mohu svou mysl ustálit?
M: Jak by se nestálá mysl mohla sama ustálit? Samozřejmě, že nemůže. Přirozeností mysli je, že je roztěkaná. Jediné, co můžete udělat, je posu­nout ohnisko vědomí za mysl.
T: Jak to mám udělat?
M: Odmítněte všechny myšlenky, kromě jediné: myšlenky „Já jsem“. Mysl se bude zpočátku bouřit, ale budete-li trpělivý a vytrváte, nakonec se vzdá a zklidní se. Jakmile budete klidný, začnou se věci dít spontánně a zcela přirozeně, bez jakýchkoli zásahů z vaší strany.

T: Mohu se vyhnout této zdlouhavé bitvě se svou myslí?

M: Ano, můžete. Žijte svůj život tak, jak přichází, ale bděle a ostražitě, přičemž dovolte, aby se vše dělo tak, jak se to děje. Dělejte přirozené věci přirozeným způsobem a přijímejte utrpení i radosti tak, jak je život přináší. Toto je další možná cesta.

T: Dobrá, to se tedy mohu rovnou oženit, mít děti, vydělávat peníze... být šťastný.

M: Jistě. Můžete být šťastný nebo nemusíte, to záleží na vás.

T: Já přece chci štěstí.

M: Pravé štěstí nelze nalézt ve věcech, které se mění a pomíjejí. Radost a bolest se neúprosně střídají. Štěstí pochází z Já a pouze v Já může být nalezeno. Najděte své skutečné Já (svarúpa) a vše ostatní přijde spolu s ním.

T: Jestliže mé skutečné Já je mír a láska, proč je tak neklidné?

M: Neklidné není vaše skutečné bytí, ale jeho odraz v mysli se zdá ne­klidný, neboť mysl sama je neklidná. Je to jako s odrazem měsíce ve vodě zčeřené větrem. Vítr touhy čeří mysl a „já", které je pouhým odrazem Já v mysli, se jeví jako proměnlivé. Ale všechny tyto představy o pohybu, neklidu, radosti a bolesti jsou v mysli. Pravé Já přebývá za myslí, je uvě­domělé, ale nezúčastněné.

T: Jak se k němu dopracovat?

M: Tímto Já jste už teď. Nechte mysl být, zůstávejte vědomý a nezú­častněný a pochopte, že přebývat bdělý, ale odtažený a pozorovat, jak věci přicházejí a odcházejí, je jednou z charakteristických vlastností vaší pravé přirozenosti.

T: Jaké jsou její další vlastnosti?

M: Je jich nespočetně. Pochopte jednu a pochopíte všechny.

T: Řekněte mi něco, co by mi pomohlo.

M: Sám nejlépe víte, co potřebujete!

T: Jsem neklidný. Jak mám získat klid a mír?

M: K čemu potřebujete mír?

T: Abych byl šťastný.

M: Teď šťastný nejste?

T: Ne, nejsem.

M: Proč nejste šťastný?

T: Mám to, co nechci, a chci to, co nemám.

M: Proč to neobrátíte? Chtějte to, co máte, a nestarejte se o to, co ne­máte.

T: Chci to, co je příjemné, a nechci to, co je bolestné.

M: Jak víte, co je příjemné, a co ne?

T: Samozřejmě, že díky minulé zkušenosti.

M: Veden pamětí jste usiloval o to, co je příjemné a vyhýbal se nepří­jemnému. Měl jste úspěch?

T: Ne, neměl. Potěšení není trvalé. Bolest se vždycky znovu objeví.

M: Jaká bolest?

T: Touha po radosti, strach z bolesti. Oba tyto stavy jsou trýznivé. Exis­tujestav nezkalené radosti?

M: Každé potěšení, fyzické nebo mentální, potřebuje nějaký prostředek. Fyzické, stejně jako mentální prostředky jsou hmotné, unaví se a opotře­bují. Radost, kterou poskytují, je nutně co do intenzity i trvání omezená. Bolest je pozadím všech vašich radostí. Chcete je, protože trpíte. Na druhé straně právě hledání radosti je příčinou bolesti. Je to začarovaný kruh.

T: Chápu mechanismus svého zmatku, ale nevím, jak z něj ven.

M: Právě zkoumání tohoto zmatku ukazuje cestu. Váš zmatek je nakonec pouze ve vaší mysli, která se proti němu nikdy příliš nebouřila a nevypo­řádala se s ním. Bouřila se pouze proti bolesti.

T: Takže mi nezbývá nic jiného, než zůstat ve zmatku?

M: Buďte bdělý. Dotazujte se, pozorujte a zkoumejte svůj zmatek, zjis­těte vše o tom, jak funguje a co způsobuje vám i ostatním. Vyjasníte-li si, jak to s vaším zmatkem je, tak se ho zbavíte.

T: Podívám-li se do svého nitra, zjišťuji, že mou nejsilnější touhou je vytvořit něco monumentálního, vybudovat něco, co mne přetrvá. Do­konce i když uvažuji o domově, ženě a dítěti, je to proto, že je to trvalé, pevné, že mne to potvrzuje.

M: Dobrá, vybudujte si pomník. Jak to hodláte provést?

T: Nezáleží ani tak na tom, co buduji, hlavně aby to bylo trvalé.

M: Sám snad přece chápete, že nic není trvalé. Vše se opotřebovává, hroutí a rozkládá. Ale sám základ, na němž budujete, naznačuje cestu. Co můžete vybudovat, aby to přetrvalo vše?

T: Intelektuálně, slovně, si uvědomuji, že vše je pomíjivé. A přesto mé srdce jaksi touží po trvalosti a stálosti. Chci vytvořit něco, co je trvalé.

M: Musíte to tedy vybudovat z něčeho trvalého. Co máte trvalého? Vaše tělo ani vaše mysl nebudou trvat věčně. Je třeba se obrátit někam jinam.

T: Toužím po trvalosti, ale nikde ji nenacházím.

M: A vy sám trvalý nejste?

T: Narodil jsem se a musím i zemřít.

M: Můžete opravdu říci, že jste před narozením nebyl, a můžete snad po smrti prohlásit: „Nyní už nejsem"? Na základě vlastní zkušenosti nemůžete tvrdit, že nejste. Můžete pouze říci „Já jsem". Zrovna tak ostatní vám nemohou tvrdit: „Vy nejste".

T: Ve spánku není žádné „Já jsem".

M: Než pronesete takové povrchní tvrzení, prozkoumejte nejprve pečlivě svůj bdělý stav. Brzy zjistíte, že je plný mezer, kdy je mysl vy­prázdněná. Všimněte si, jak málo si pamatujete, dokonce i když jste úplně bdělý. Nemůžete říci, že jste nebyl vědomý během spánku. Vy si to pouze nepamatujete. Mezera v paměti nemusí být nutně i mezerou ve vědomí.

T: Mohu si sám vzpomenout na stav hlubokého spánku?

M: Jistě! Odstraněním intervalů nepozornosti v průběhu bdění postupně odstraníte i dlouhý interval nepozornosti, kterému říkáte spánek. Budete si vědom toho, že spíte.
T: Nicméně problém trvalosti, kontinuity bytí není vyřešen.

M: Trvalost je pouhá idea zrozená působením času. Čas zase závisí na paměti. Trvalostí myslíte paměť, která funguje bez přestání nekonečně dlouhou dobu. Chcete, aby tu mysl byla navěky, což není možné.

T: Tak co je věčné?

M: To, co se s časem nemění. Nemůžete zvěčnit pomíjivou věc – pouze neměnné je věčné.

T: Chápu obecný význam toho, co říkáte. Netoužím však po větších znalostech. Jediné, co chci, je klid a mír.

M: Klidu můžete mít na požádání, kolik jen budete chtít.

T: Já o něj žádám.

M: Musíte žádat celým srdcem a žít plný život.

T: Jak?

M: Odpoutejte se od všeho, co zneklidňuje vaši mysl. Vzdejte se všeho, co ruší její klid. Chcete-li klid a mír, musíte si je zasloužit.

T: Klid si jistě zasluhuje každý.

M: Zasluhuje si ho pouze ten, kdo ho sám nenarušuje.

T: Jakým způsobem já narušuji klid?

M: Tím, že jste otrokem svých tužeb a strachů.

T: I když jsou oprávněné?

M: Citové reakce zrozené z nevědomosti nebo nepozornosti nejsou ni­kdy oprávněné. Hledejte čistou mysl a čisté srdce. Jediné, co potřebujete dělat, je setrvávat v tiché bdělosti při zkoumání své pravé přirozenosti. To je jediná cesta, která vede ke klidu.

překlad Martin Vinkler

další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"