Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

26.11. Klub MalýVelký strom

     

3.12.  Klub MalýVelký strom

     

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Články

4. Skutečný svět je za myslí (z knihy Já Jsem To)

12. 5. 2014 - Martin

Tazatel: Několikrát zde vyvstala otázka, zda je vesmír podřízen zákonu kauzality, nebo zda existuje a funguje mimo tento zákon. Zdá se, že zastáváte názor, že vesmír nemá příčinu, že nic, ať je to sebenepatrnější, nemá příčinu a vzniká a mizí bez jakéhokoli známého důvodu.

Maharádž: Příčinnost znamená časovou posloupnost událostí v pro­storu, fyzickém či mentálním. Čas, prostor i příčinnost jsou myšlenkové kategorie, které vznikají a zanikají spolu s myslí.

T: Dokud je mysl v činnosti, zákon kauzality platí.

M: Tak jako všechno mentální, i zákon kauzality odporuje sám sobě. Žádná existující věc nemá nějakou konkrétní příčinu; k existenci i té nejmenší věci přispívá vesmír jako celek; nic by nemohlo být takové, jaké to je, kdyby vesmír nebyl takový, jaký je. Jestliže jedinou příčinou všech věcí je zdroj a základ všeho, pak je chybné mluvit o kauzalitě jako o univerzálním zákonu. Vesmír není omezen svým obsahem, neboť jeho možnosti jsou nekonečné, a kromě toho je projevením či vyjádřením principu, který je od základu naprosto svobodný.

T: Ano, je zřejmé, že mluvit o nějaké věci jako jediné příčině věci jiné, je v posledku zcela chybné. Přesto se ve skutečném životě stále pouštíme do věcí s úmyslem dosáhnout výsledku.

M: Ano, kvůli nevědomosti se děje mnoho takových činností. Kdyby lidé věděli, že se nic nemůže přihodit, dokud celý vesmír nepřipustí, aby se to přihodilo, dosáhli by toho mnohem více a s menším množstvím vynaložené energie.

T: Je-li tedy všechno vyjádřením souhrnu všech příčin, jak lze potom vůbec mluvit o záměrné činnosti vedoucí k úspěchu?

M: I samotná potřeba dosažení úspěchu je vyjádřením vesmíru jako celku. To pouze ukazuje, že se v určitém okamžiku projevila dosud skrytá energie. To, co vás nutí mluvit o kauzalitě, je iluze času. Vidíte-li však minulost a budoucnost v bezčasové přítomnosti jako součásti společného celku, pak myšlenka kauzality ztrácí svou platnost a je nahrazena tvořivou svobodou.

T: Přesto ale nemohu pochopit, jak se může cokoli přihodit bez příčiny.

M: Když říkám, že věc nemá příčinu, myslím tím, že může být bez určité

konkrétní příčiny. Nemusel jste se narodit vaší vlastní matce, mohl jste být zrozen nějakou jinou ženou. Nemohl byste však být zrozen bez Slunce a Země. A ani Slunce a Země by nemohly vyvolat vaše zrození, kdyby tu nebylo to nejdůležitější, totiž vaše vlastní touha být zrozen. Právě touha dává zrození, jméno a formu. Člověk si představuje a přeje vytouženou věc a ta se projeví v podobě něčeho hmatatelného nebo myslitelného. Takto je tvořen svět, ve kterém žijeme, náš osobní svět. Skutečný svět leží za obzorem mysli; vidíme ho skrze síť našich tužeb, rozdělený na radost a bolest, správné a špatné, vnitřní a vnější. Abyste viděli svět takový, jaký je, musíte udělat krok za tuto síť. Není těžké to udělat, protože síť má plno otvorů.

T: Co myslíte těmi otvory a jak je lze najít?

M: Podívejte se na tuto síť a její mnohé rozpory. Na každém kroku něco děláte a zároveň to ničíte. Chcete mír, lásku, štěstí, a usilovně pracujete na tvorbě bolesti, nenávisti a války. Přejete si dlouhověkost, ale přejídáte se, chcete mít přátele, ale využíváte je. Pochopte, že vaše síť je vytvořena z podobných protikladů, a odložte je – pouhé vaše pochopení tyto protiklady a rozpory odstraní.

T: Jestliže mé pochopení rozpory odstraňuje, není tu pak mezi pocho­pením a odstraněním protikladů kauzální spojitost?

M: Kauzalitu nelze, dokonce ani jako koncept, aplikovat na chaos.

T: Do jaké míry je touha kauzálním faktorem?

M: Je jedním z mnoha faktorů. Pro všechno existuje nespočet kauzálních faktorů. Ale zdrojem všeho, co je, je Nekonečná Možnost, Nejvyšší Sku­tečnost, která je ve vás a která vkládá svou sílu, světlo a lásku do každé zkušenosti. Tento zdroj však není příčinou a žádná příčina není zdrojem. Proto říkám, že vše je bez příčiny. Můžete zkoumat to, jak se věci dějí, ale nemůžete přijít na to, proč jsou věci takové, jaké jsou. Věci jsou takové, jaké jsou, neboť vesmír je takový, jaký je.

překlad Martin Vinkler

další kapitoly z knihy JÁ JSEM TO jsou v "Textech na pokračování"