Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Od 3. června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 18:15 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

15.7. -
Guru Purnima

     
  29.7.        
12.8.      
 26.8.      
9.9.      
       
       

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Svámí Samartaha Rámdás - Manače Šlók

Manačé šlóka neboli „Verše pro mysl“ je zřejmě nejpopulárnější dílo maráthského světce Samartha Rámdáse (1608 – 1681). Napsal ho v maráthštině, a proto mu snadno rozuměli i prostí lidé, kteří neovládali sanskrt. Ve státě Maháráštra je toto dílo dodnes natolik známé, že se ho v mnoha školách učí už děti.

V Inčgirské sampradáje[1], do které náleží Šrí Siddharáméšvar Mahárádž a jeho žáci Šrí Randžit Mahárádž a Šrí Nisargadatta Mahárádž, získala ústřední postavení jiná Rámdásova kniha – Dásbódh. Ať navštívíte jakékoli místo, kde se schází žáci z této linie – např. Bhagévadi, Páthri, Dahisar nebo Dubash Lane – všude najdete knihu Dásbódh. Vedle ní ovšem bude vždy ležet malý svazek Manačé šlóky. Její úvodní a závěrečné verše se čtou při obřadech u příležitosti velkých oslav a její první verš se dokonce stal součástí bhadžanů, které se v této tradici denně zpívají.

Samotný obsah Manačé šlóky je na první pohled prostý. Rámdás v ní nabádá čtenářovu mysl, aby se chovala ctnostně, uctívala Boha, pamatovala na něj pomocí opakování jeho jména apod. Takto bývá Manačé šlóka chápána i mnoha Indy. Ale její obsah má ještě další, hlubší vrstvu. Samarth Rámdás si totiž rád hraje se slovy a básnickým způsobem dává mnoha veršům mnohem hlubší význam, který ale není při letmém čtení patrný. Například nám znamená jméno, ale Šrí Siddharáméšvar Mahárádž upozorňuje, že nám je třeba chápat jako na + aham, „neexistuji“. Pamatovat na jméno (námasmarana) znamená tedy pamatovat „Já neexistuji. On existuje.“ Podobně i samotné jméno „Ráma“ bývá na Západě chápáno jako označení pro konkrétního hinduistického boha. V Rámdásově pojetí je ale toto jméno totožné s pojmy Bůh, Absolutno, brahma, átman, Já nebo i duchovní Mistr, který je v pravdě naším skutečným Já a nikoli tělem. Potvrzuje to i slavný verš z Gurugíty: gurur-brahmá gurur-višnur gurur-dévó-mahéšvara, gururdéva param brahma tasmai šrí-guravé nama – „Mistr je bohem Brahmou, Mistr je Višnu, Mistr je i Šivou (Mahéšvar), Mistr je vskutku parabrahma. Klaním se Mistrovi.“

John Norwell, žák Šrí Randžita Mahárádže, se rozhodl, že v tomto duchu přeloží Manačé šlóku z maráthštiny do angličtiny. Je to překlad, který je někdy volnější a nedrží se tolik formy originálu. O to víc se ale drží hlubokého duchovního významu těchto veršů. Ve svém překladu používá fráze, které používal Šrí Randžit Mahárádž a toho jsme se přidrželi i v češtině.

Český překlad se opírá především o překlad Johna Norwella s občasným přihlédnutím k originálu nebo k jiným anglickým překladům, pokud bylo nějaké místo obzvláště nejasné.

David Dostal

राजाधिराजसद्गुरूनाथश्रीरनजितमहाराजकीजय


[1Sampradája znamená tradici či duchovní linii. Inčgiri je vesnice, ve které žil Šrí Bhausahéb Mahárádž (1843 – 1913), který dal této tradici její určující znaky. Z širšího hlediska patří tato tradice pod tzv. Navnáthskou sampradáju, „Linii devíti guruů“. Tato linie je ale v současné době neuvěřitelně rozvětvená a hlásí se k ní obrovské množství lidí. Proto se většinou používá označení Inčgirská sampradája, které je konkrétnější (pozn. DD).


PDF verze ke stažení: 


HTML verze:

         
 
Šlóka 1 - 21
Šlóka 22 - 42
Šlóka 43 - 63
Šlóka 64 - 84
Šlóka 85 - 105
 
Šlóka 106 - 126
Šlóka 127 - 147
Šlóka 148 - 168
Šlóka 169 - 189
Šlóka 190 - 210
 
         
         

Vybrané šlóky - zpívá Anuradha Paudwal: