Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

19.11. Klub MalýVelký strom

     

3.12.  Klub MalýVelký strom

     

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Kabír (1398 – 1448)

KabirKabírovy básně zpívají a recitují učení pandité i prostí a nevzdělaní venkované, potulní asketové i klasičtí hudebníci po celé severní Indii už 500 let. Je proslavený svým drsným, prozaickým a působivým stylem, svým nekompromisním způsobem, jak vyburcovat lidi, aby setřásli své koncepty a klamné představy, své zkostnatělé názory a namyšlené moralizování, a sami v sobě našli svou pravou přirozenost a autenticitu. Kabír patří k takzvaným nirguna básníkům. (Nirguna znamená bez kvalit, bez formy, bez duality, opakem je saguna – s kvalitami, to, co má formu) V jeho básních není vytvořena dualita „já – On", Kabír promlouvá z pozice Absolutního stavu džňánina.

Kabír žil mezi lety 1398 – 1448. O jeho životě se toho ví jen velmi málo. Narodil se ve Varánásí, v rodině tkalců, kteří nedávno konvertovali k Islámu. Vyučil se tkalcem (mnoho jeho básní obsahuje metafory spojené s tkaním) a pravděpodobně byl žákem Hinduistického Gurua Rámanandy. Asi nejoblíbenější historka o Kabírovi je o tom, jak obelstil svého Gurua Rámanandu, aby jej, jakožto Muslima, přijal za svého žáka. Prý si lehl na schodiště, které vedlo k řece, kam se Rámananda chodil před soumrakem koupat. Rámananda o Kabíra zakopl a automaticky v úleku začal volat svou mantru „Rám! Rám!". S tím Kabír počítal a prohlásil, že mu mantra byla předána a že musí být tudíž přijat za žáka. Rámanandovi nezbylo nic jiného, než to udělat. Tato mantra se často objevuje v Kabírových básních a on sám mnohokrát zdůrazňuje, že se nejedná o boha Rámu, Višnuovu inkarnaci, ale primárně o Zvuk, mantru sestávající ze dvou slabik, z krátké a dlouhé – Rá-ma. Opakování tohoto zvuku doporučuje i ostatním, jakožto cestu k dosažení koncentrace potřebné k proniknutí mnoha vrstev našich klamných a iluzorních představ, abychom se vůbec dostali ke kořenu základní otázky: „Je To dvojí, nebo jedno? Je To něco, nebo nic? Můžeš ve vzduchu zahlédnout stopu letícího ptáka? Můžeš v moři zahlédnout stopu ryby?

KabirKabír bývá někdy charakterizován jako někdo, kdo vytvořil syntézu Islámu a Hinduismu, ale to je falešný obraz. Ve skutečnosti důrazně prohlašuje, že je naprosto nezávislý na obou vůdčích náboženských směrech své země a dost ostře kritizuje jejich nectnosti. Stejný plamen nezávislosti a odvahy se snaží zažehnout i v těch, kteří se k němu hlásí jako žáci:

Spálil jsem svůj vlastní dům,
A hořící pochodeň držím v ruce.
Teď spálím dům každého,
Kdo mě chce následovat.

Jestli Kabír na něčem trval, tak to bylo důsledné odstranění všeho nepodstatného, každého nánosu nepoctivosti a klamu. Člověk musí najít pravdu sám v sobě, tak jednoduchou a přímou, že hranice mezi „já" a „To" zmizí. Jedna z častých Kabírovách vět v jeho verších je „ghaṭa ghaṭa meṁ – v každém těle, v každé nádobě". Kabír pochopil, že používáme nespočet triků a lstí, abychom se vyhnuli sebepoznání. Jednou z forem, kterou na sebe naše bláhová vychytralost bere, je naše zoufalá, zdánlivě upřímná touha hledat vně sebe! Snažíme se nalézt jiné lidi, kteří vlastní to tajemství, a potom chceme pochopit je. A přesně tohle hrozí, že uděláme s Kabírem. Ale on se nedá a naprosto odolává našim pokusům ho popsat či vysvětlit. Byl hinduista? Nebo byl muslim? Byl potomek buddhistů? Praktikoval jógu? Měl Gurua? Co byl zač? Nemožnost zjistit s jistotou základní fakta o Kabírově duchovním životě je vlastně součást odkazu jeho učení.

Zpracováno podle poznámek Lindy Hess z knihy „The Bijak of Kabir".


Filmy o Kabírovi:

Kabírovy zhudebněné básně: