Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  •  v květnu v úterý 1 x a to 28.5. od 18 hod.,
  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Úterý: 28.5. 2019 od 18.00 do 20.30 (Divoká Šárka); od června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 17:45 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.,18.,19.5       
28.5.       
3.6.       
17.6.       
1.7.       
15.7.       
29. 7.      
12.8.      
 26.8.      

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Kabír (1398 – 1448)

KabirKabírovy básně zpívají a recitují učení pandité i prostí a nevzdělaní venkované, potulní asketové i klasičtí hudebníci po celé severní Indii už 500 let. Je proslavený svým drsným, prozaickým a působivým stylem, svým nekompromisním způsobem, jak vyburcovat lidi, aby setřásli své koncepty a klamné představy, své zkostnatělé názory a namyšlené moralizování, a sami v sobě našli svou pravou přirozenost a autenticitu. Kabír patří k takzvaným nirguna básníkům. (Nirguna znamená bez kvalit, bez formy, bez duality, opakem je saguna – s kvalitami, to, co má formu) V jeho básních není vytvořena dualita „já – On", Kabír promlouvá z pozice Absolutního stavu džňánina.

Kabír žil mezi lety 1398 – 1448. O jeho životě se toho ví jen velmi málo. Narodil se ve Varánásí, v rodině tkalců, kteří nedávno konvertovali k Islámu. Vyučil se tkalcem (mnoho jeho básní obsahuje metafory spojené s tkaním) a pravděpodobně byl žákem Hinduistického Gurua Rámanandy. Asi nejoblíbenější historka o Kabírovi je o tom, jak obelstil svého Gurua Rámanandu, aby jej, jakožto Muslima, přijal za svého žáka. Prý si lehl na schodiště, které vedlo k řece, kam se Rámananda chodil před soumrakem koupat. Rámananda o Kabíra zakopl a automaticky v úleku začal volat svou mantru „Rám! Rám!". S tím Kabír počítal a prohlásil, že mu mantra byla předána a že musí být tudíž přijat za žáka. Rámanandovi nezbylo nic jiného, než to udělat. Tato mantra se často objevuje v Kabírových básních a on sám mnohokrát zdůrazňuje, že se nejedná o boha Rámu, Višnuovu inkarnaci, ale primárně o Zvuk, mantru sestávající ze dvou slabik, z krátké a dlouhé – Rá-ma. Opakování tohoto zvuku doporučuje i ostatním, jakožto cestu k dosažení koncentrace potřebné k proniknutí mnoha vrstev našich klamných a iluzorních představ, abychom se vůbec dostali ke kořenu základní otázky: „Je To dvojí, nebo jedno? Je To něco, nebo nic? Můžeš ve vzduchu zahlédnout stopu letícího ptáka? Můžeš v moři zahlédnout stopu ryby?

KabirKabír bývá někdy charakterizován jako někdo, kdo vytvořil syntézu Islámu a Hinduismu, ale to je falešný obraz. Ve skutečnosti důrazně prohlašuje, že je naprosto nezávislý na obou vůdčích náboženských směrech své země a dost ostře kritizuje jejich nectnosti. Stejný plamen nezávislosti a odvahy se snaží zažehnout i v těch, kteří se k němu hlásí jako žáci:

Spálil jsem svůj vlastní dům,
A hořící pochodeň držím v ruce.
Teď spálím dům každého,
Kdo mě chce následovat.

Jestli Kabír na něčem trval, tak to bylo důsledné odstranění všeho nepodstatného, každého nánosu nepoctivosti a klamu. Člověk musí najít pravdu sám v sobě, tak jednoduchou a přímou, že hranice mezi „já" a „To" zmizí. Jedna z častých Kabírovách vět v jeho verších je „ghaṭa ghaṭa meṁ – v každém těle, v každé nádobě". Kabír pochopil, že používáme nespočet triků a lstí, abychom se vyhnuli sebepoznání. Jednou z forem, kterou na sebe naše bláhová vychytralost bere, je naše zoufalá, zdánlivě upřímná touha hledat vně sebe! Snažíme se nalézt jiné lidi, kteří vlastní to tajemství, a potom chceme pochopit je. A přesně tohle hrozí, že uděláme s Kabírem. Ale on se nedá a naprosto odolává našim pokusům ho popsat či vysvětlit. Byl hinduista? Nebo byl muslim? Byl potomek buddhistů? Praktikoval jógu? Měl Gurua? Co byl zač? Nemožnost zjistit s jistotou základní fakta o Kabírově duchovním životě je vlastně součást odkazu jeho učení.

Zpracováno podle poznámek Lindy Hess z knihy „The Bijak of Kabir".


Filmy o Kabírovi:

Kabírovy zhudebněné básně: