Zpívání bhadžanů v Praze v Divoké Šárce - od května 2019 do září 2019

  •  v květnu v úterý 1 x a to 28.5. od 18 hod.,
  • v červnu, červenci a srpnu 2 x měsičně v pondělí od 18,30 - 21h.
    Někdy zde bude i po zpívání posezení u ohně.

Úterý: 28.5. 2019 od 18.00 do 20.30 (Divoká Šárka); od června do srpna v pondělí od 18,30 - 21,00
Adresa: Praha, louka v Divoké Šárce - v případě deště se schováme v altánu. 
Sraz:  v 17:45 na konečné tramvají 20, 26 "Divoká Šárka"

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      
17.,18.,19.5       
28.5.       
3.6.       
17.6.       
1.7.       
15.7.       
29. 7.      
12.8.      
 26.8.      

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech


 

Šrí Nisargadatta Maharádž:

V nakladatelství Dybbuk právě vychází nová kniha rozhovorů se Šrí Nisargadatta Maharadžem „Nic je vše“. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: https://www.kosmas.cz/knihy/222738/nic-je-vse/. (Brzy bude možné zakoupit i elektronickou verzi.)

Více informací v sekci Tištěné knihy.


Šrí Siddharaméšvar Maharádž:

V nakladatelství Argo vyšel nový překlad knihy Šrí Siddharáméšvara Mahárádže: Klíč k poznání Já. Součástí tohoto vydání je také překlad kratšího díla s názvem Zlatý den. Kniha je k dostání ve většině knihkupectví anebo je možné ji koupit online: http://www.kosmas.cz/knihy/214128/klic-k-poznani-ja/

"Jestliže chceme vyšroubovat šroub, musíme s ním točit na opačnou stranu. Jestliže mysl vedenou intelektem nasměrujeme k Já, bude pohlcena Já."

Více informací v sekci Tištěné knihy

Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Šrí Nisargadatta Maharádž (1897 - 1981)

Tento seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu, založenou na vlastní zkušenosti. Mnohé z těchto promluv byly publikovány knižně. První z knih, Já jsem To, si jakožto dílo moderní klasiky velmi cení všichni, kteří praktikují Advaitu.

Šrí Nisargadatta Maharadž se narodil v Bombaji v dubnu 1897. Jeho rodiče, kteří mu dali jméno Maruti, měli malý statek ve vesnici Kandalgaon, v okrese Ratnagiri ve státě Mahrastra. Jeho otec Šivrampant byl chudý člověk, který byl před tím, než se stal zemědělcem, sluhou v Bombaji.

Maruti pracoval jako chlapec na otcově statku. Přestože vyrostl téměř bez jakéhokoli formálního vzdělání, byl ovlivněn náboženskými představami otcova přítele Višnu Haribhau Gora, který byl zbožným brahmínem.

Marutiho otec zemřel, když bylo chlapci osmnáct let, a zanechal po sobě svou ženu a šest dětí. Maruti a jeho starší bratr odešli ze statku do Bombaje hledat práci. Poté, co krátce pracoval jako úředník, otevřel si Maruti obchod, kde prodával dětské oblečení, tabák a v Indii populární cigarety ubalené z tabákových listů, kterým se říká beedies. Obchod byl poměrně úspěšný a Maruti se v roce 1924 oženil. Brzy následoval syn a tři dcery.

Když bylo Marutimu 34 let, přivedl ho jeho přítel Yashwantrao Baagkar ke svému guruovi, Šrí Siddharamešvaru Maharadžovi. Guru dal Marutimu mantru a určité pokyny a nedlouho poté zemřel. Šrí Nisargadatta na to později vzpomínal takto:

"Můj guru mi uložil, abych si hleděl pocitu "Já jsem" a nevěnoval pozornost ničemu jinému. Tak jsem ho poslechl. Neprováděl jsem žádná konkrétní dechová ani meditační cvičení, ani jsem nestudoval duchovní texty. Ať se stalo cokoli, obrátil jsem od toho svou pozornost, a setrvával v pocitu "Já jsem". Může se to zdát příliš snadné, nebo dokonce primitivní. Jediný důvod, proč jsem to dělal byl, že mi to řekl můj guru. A přece to fungovalo!"

Během tří let Maruti realizoval své Já a přijal nové jméno Nisargadatta. Stal se sádhuem a pěšky putoval do Himálaje, ale nakonec se vrátil do Bombaje, kde žil až do konce svého života, pracoval jako prodavač cigaret a ve svém domě předával lidem duchovní moudrost.

Díky úspěchu knihy Já jsem To, která vyšla poprvé v anglickém překladu v roce 1973, se stal mezinárodně slavným a mnoho západních žáků ho navštěvovalo v jeho bytě, kde poskytoval satsangy.

Šrí Nisargadatta Maharadž zemřel v roce 1981, ve věku 84 let.

16. 4. 2019 - Gábina, Aleš, Jirka

maharaj_nirupana_8.jpgTazatel: Rád bych od Maharadže slyšel něco o brahmarandhře. Jóga, jejíž učení je na tom založeno, mi je známá, ale Maharadžovo pojetí je trochu odlišné.
Maharadž: Jsou tu dvě věci: svět a přítomnost někoho, neboli pocit přítomnosti, což je vědomí, podstata bytí. To je brahma, neboli vjem „já jsem přítomen". Randhra značí nejnepatrnější štěrbinku, ve které je tichost a prapůvodní zvuk, který vám umožní domnívat se, že jste, nicméně ve skutečnosti nejste. Tento zvuk v této štěrbince vám umožní pociťovat vjem toho, že jste, ale buďte si jist, že ve skutečnosti nejste.


9. 4. 2019 - Gábina, Aleš, Jirka

maharaj_nirupana_12s.jpgMaharadž: Musíte si zformovat svoji mysl podle toho, co v ní chcete mít. Jestliže po něčem tak silně toužíte, že jste plně rozhodnuti to mít za každou cenu, ať tu tělo ještě je či není, potom to musí přijít, ale jestliže si stále v materiálním světě chcete něco držet, není to možné. Pravý žák svůj záměr stále drží v mysli a medituje. Tato podstata bytí ve vašem těle je tak silná a mocná, že díky ní budete schopen vidět jakékoliv božstvo, na které meditujete. Je to v principu síla podstaty bytí. Většina lidí si nenajde vůbec žádný čas k opakování mantry nebo k jakékoliv jiné praxi. Konečným cílem je zapomenout svoji vlastní individualitu.


2. 4. 2019 - Gábina, Aleš, Jirka

nirupana_6.jpgMaharadž: Džňánin se různými náboženstvími nezabývá. Všechny vznikly z popudu lidí. Co se člověku podařilo vytvořit z těchto všech náboženství? Velice málo štěstí nebo uspokojení a velký díl žárlivosti, nenávisti, pomatení a rozdílností. Člověk sebe sama mučí svými koncepty a představami, které se týkají právě těchto různých náboženství. Každý národ má několik druhů náboženství, ale ve skutečnosti to není nic jiné než hra pěti elementů.
Každá osoba se zapletla v určitých konceptech o sobě a o okolním prostředí a lpí na tom, aby se tyto koncepty stávaly neustále živé a věčné. Nešťastnou věcí je pro ni to, že není schopná vidět základní princip toho, čím je vlastně ona sama. Pro toho, kdo realizoval tento základ, neexistuje strach ze smrti.