Zpívání bhadžanů v Praze - do září 2019

  • od října 2019 do května 2020 zpívání v Úterý od 19h - 21h.
    Místo konání:  Klub MalýVelký strom,
  • Praha - Dobrovskeho 16, Praha 7,

    zast. tramvaje Letenské naměstí

Sraz:  v 18:50h

Program: Zpívání bhadžanů tradice Navnath Sampradája, meditace a čtení textů těchto mistrů, diskuse.

2019      

19.11. Klub MalýVelký strom

     

3.12.  Klub MalýVelký strom

     

17.12. Klub MalýVelký strom

     

31.12. Klub MalýVelký strom

     

 

     

Info: Aleš (tel. 777050958) a Martin (tel. 725219468)

Další informace o bhadžanech



Nová kniha:

obal_vidznana.jpgVyšla kniha Sadgurua Nisargadatta MaharadžeVidžňána. Zmizení pocitu bytí“. Titul je souhrnem 159 nirupan, které v jazyce maráthí zaznamenal Maharadžův oddaný Dinkar Kshirsagar a do angličtiny je přeložil Maharadžův dlouholetý překladatel Mohan Gaitonde. "Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. Nejde o to někam odejít či něco dělat. Vy už To, co chcete realizovat, jste. Nejde o to, že byste se měli něčím stát, ale o to, abyste se ustálili ve svém ryzím bytí. Samotný váš zájem o tyto promluvy naznačuje, že se ve vás rodí Sebepoznání."

Kniha vyšla v nakladatelství dybbuk.


Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Átman a Paramátman

Když se stane něco, co se nám nelíbí, neměli bychom být smutní. Jestliže vše je Bůh, v čem a kde je potom nějaký rozdíl? Tohle bychom měli plně pochopit. Vědět, že "vše je Bůh", znamená opravdovou Oddanost, dosahovanou prostřednictvím mysli. Člověk může patřit k nízké kastě, ke kastě takzvaných "nedotknutelných", nebo může být velice zlomyslný, ale ve svém Původním stavu je stále Bohem. Všechno, co má v sobě, je Bůh. Bůh znamená, že my sami jsme výhradně Nejvyšším Já, my jsme Paramátman. Jsme podkladem, na kterém se odehrává jakákoli zkušenost. Paramátman nikdy nekončí. Zkušenosti mají začátek a konec. Ono vědomí, které je jemným uvědoměním začátku a konce zkušeností, se nazývá Já, neboli Átman, a pozadí, na kterém se všechny zkušenosti odehrávají, je Paramátman (Para znamená "za" nebo "před".) To, co zůstává i poté, kdy zkušenost odešla, jsme "my", Paramátman. Paramátman existovalo už před vznikem zkušenosti a je tu i potom, co zkušenost skončí. Tento "Základ Všeho" je nezničitelný.

Had i škorpión jsou jedno a totéž. I v nich pulsuje naše vlastní existence. Máme-li tento pocit, říká se tomu "Božské vědomí". Ten, kdo ví, že všechna stvoření jsou Bůh, nebude nikdy na lidi hrubý. Lidé nikdy neuráží toho, koho milují, ale na ostatní jsou hrubí. Je to zvyk ega, které se považuje za individualitu, Džívu. Až pochopíme, že všechny věci i bytosti jsou Paramátman, nebudeme už o nikom říkat nic špatného. "Co je mi po něm? Nestarám se o něj!" Všechno je naše Já, Paramátman. Ani za cenu vlastního života bychom neměli mluvit o nedostatcích druhých, nebo někomu ubližovat slovem či skutkem. Měli bychom jednat tak, abychom tím byli prospěšní ostatním. Máme-li peníze nebo nějaký majetek, měli bychom je použít tak, aby to druhým přinášelo štěstí. Měli bychom se chovat tak, aby ostatní byli spokojení. Tomu se říká Fyzická Oddanost, neboli Oddanost dosahovaná prostřednictvím našeho těla.

Měli bychom být laskaví dokonce i na toho kdo nám škodí. Světec Vašišta odpustil světci Višvamitrovi. Ti, kteří jsou stále ještě hledající, se na druhé zlobí. Hledající, či ten, kdo studuje nějaký systém Jógy, nemusí mít dosud náležitý smysl pro sebekontrolu, a proto takoví lidé mohou být stále ještě obtěžováni touhami a zlostí. Mohou někdy proklínat druhé a způsobovat jim řadu problémů, tak jako děti bohatých lidí, kteří provádějí Sádhanu, nemají žádnou sebekontrolu. Měli bychom být schopni vidět Boha Všemohoucího, Nejvyšší Bytost, i ve svých nepřátelích, protože to je znakem nesobeckosti. Opravdovým Sadhuem (světcem) je ten, jehož ego je pryč. Hledat chyby na ostatních je lidskou přirozeností, ale přirozeností Světce není všímat si toho, co je na lidech špatného, nebo co jim schází. Jak může být světcem ten, kdo se stará o špatné a dobré stránky druhých? Světec se od takových lidí liší. Světcem může být jen ten, kdo se chová jinak než světští lidé. Špatný člověk nevidí na druhých nic dobrého. Mudrc, či Světec nemá žádné konkrétní kvality nebo znaky. Člověk, který je opravdu velký, vidí v lidech to dobré a ví, že to, co v něm září, je samotné "Světlo Boží".

Buďte přívětiví ke všem, a nebudete cítit žádné potřeby. Soucit se všemi bytostmi je tím nejlepším prostředkem ke zničení sítě Iluze. Neexistuje větší hřích, než šířit o druhých zlé klepy. Mluvte o lidech jen hezky, nikdy o nich nemluvte zle. Ten, kdo dává vinu druhým, nikdy nedostane k jídlu dobré jídlo. Chcete-li dostat dobré jídlo, měli byste říkat dobrá slova. Jsou-li vaše slova smetí, potom je smetí i to, co jíte. Jazyk, který nemluví sladce, nedostane sladké jídlo. V posvátných knihách je psáno, že člověk se zlým jazykem se zrodí jako prase, které žere hovna. Člověk, který říká dobré a správné věci, má "Sílu Řeči, která je vždy Pravdivá."

Pán Krišna říká: "Zařídil jsem to tak, že cesta Oddanosti je velmi čistá. V Oddanosti nejsou žádné obtíže a oddaný člověk zaručeně uspěje. Přestože existuje mnoho náboženských a posvátných knih, cesta oddanosti je všechny převyšuje. Hledajícímu jsou všichni nápomocni a všechna neštěstí se mu proto vyhýbají. Ví, že on sám, i všechny bytosti na celém světě, a Parabrahma, jsou jedno a totéž. Podobně jako se had bojí orla a člověk smrti, tak se i neštěstí bojí oddaného. Drahý Uddhavo, toto je má cesta Oddanosti, o které jsem neřekl ani své matce, ale teď jsem ji sdělil tobě."

Večer, 17.10. 1935

Přeložil: M. Vinkler