Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Šrí Satguru Siddharaméšvar Maharádž (1888-1936)

Šrí Samartha Siddharaméšvar Maharadž patří spolu s Ramanou Maharišim mezi nejvýznamnější světce minulého století. Siddharameshwar se narodil v srpnu roku 1888 v malé vesničce Pathri v oblasti Sholapur v Indii.

Šestý den po narození měla jeho babička sen, ve kterém se před ní zjevil velký světec Siddheshwar a řekl jí, že chlapec, který se narodil, je jeho inkarnací, a proto ji žádá, aby ho pojmenovala Siddharaméšvar. Dodal také, že se chlapec jednoho dne stane velkým světcem. Z tohoto důvodu se jeho jméno ustálilo na Siddharamappa, později byl znám jako Siddharaméšvar Maharadž.

Už v dětství byl Siddharaméšvar velmi bystrý, čilý a měl schopnost velmi rychle vstřebávat nové věci. Ve škole nebyl zrovna pilným studentem, ale vyjímal se svou inteligencí, moudrostí a bystrostí ve všem, co zrovna dělal.

Vždy jednal přímo, a když mluvil, vše mělo svůj význam. Na otázky dokázal odpovídat vždy přesně a výstižně. Začal pracovat již v 16-ti letech, když dostal místo účetního ve firmě Marwadi v Bijapuru.

Svou práci dělal s veškerou nasazeností, a v Bijapuru se také usadil. Zde se setkal se svým Guruem Šrí Bhausaheb Maharadžem, který nechal postavit v malé vesničce Hinčgiri ve státě Karnataka v Indii v roce 1885 klášter.

Na základě pochopení fungování mysli a životního stylu lidí začal Šrí Bhausaheb Maharadž učit své žáky v klášteře meditaci. Jediným záměrem a cílem bylo dojít díky meditaci k vrcholnému Poznání. Cesta meditace se nazývala Pipilika Márga nebo také cesta mravence, pomalá stezka vedoucí k vrcholnému Poznání.

Poté co v roce 1914 Šrí Siddharaméšvar Maharadž od svého Mistra odešel, pokračoval v meditacích, které se od Bhausaheba Maharadže naučil.

V roce 1918 se zřekl světského života a připojil se ke čtyřem duchovním bratrům. Společně šířili učení svého Mistra. V roce 1920, když byl ještě na cestách, jej napadlo, že by se měl dostat i "za" meditaci, protože meditace je jen počáteční stupeň na cestě k Poznání. Duchovní bratři s ním nesouhlasili, a argumentovali slovy, že toto jim jejich mistr Šrí Bhausaheb Maharadž neříkal. Siddharaméšvar s nimi souhlasil, ale řekl: "Ok, je to tedy tak, že není možné dojít "za" meditaci?"

Rozhodl se, že se nakonec vydá svou vlastní cestou. Opustil duchovní bratry a vrátil se domů do Bijapuru. Zde meditoval devět měsíců bez jakéhokoliv přerušení. Tím, že jeho Mistr ho učil jen meditaci, neexistovala pro něj jiná možnost jak dojít k Poznání, než meditace. Siddharaméšwara tak vynaložil nepřetržité úsilí, aby došel k Poznání. Řekl: "Dojdu k vrcholnému Poznání, i kdybych měl pro to obětovat svůj život." Díky Milosti svého Mistra Bhausaheb Maharadže mu vrcholné Poznání přišlo.

Jeho úsilí bylo odměněno konečným a plným Pochopením. Poté Siddharaméšvar začal vysvětlovat, že hledající může dojít k vrcholnému poznání i cestou ptáka, Vihangam Márgou, tedy uvědoměním si skrze myšlenkový proces, že nevědomost se tu objevovala po mnoha a mnoha generací na základě doslechu od druhých, že jsme tělo a mysl, čímž došlo k falešnému ztotožnění.

Jedině praxí, poslechem pravého poznání od svého Mistra a zamyšlením se nad těmito slovy, může hledající stejně jako pták přelétající ze stromu na strom dojít k vrcholnému Poznání velmi rychle. Je to ta nejkratší cesta.


Ukázky z učení:

Filmy o Siddharaméšvarovi, audio nahrávky:

Knihy:

Texty na pokračování:

Články o Siddharaméšvarovi publikované v aktualitách:

31. 1. 2017 - Aleš

SiddhaNásledující výrok lze pokládat za definici štěstí: „Čím menší pozornost dáváte svým potřebám/žádostem, tím více štěstí to přináší.“ Pokud rostou žádosti, stává se to nezvladatelné, a nutí vás to žádat si další prostředky k jejich uspokojení. A tak každý požadavek přináší potřebu dalšího prostředku, a tímto způsobem prostředky narůstají den co den, takže ´abychom ochránili náš pozemek, stavíme kolem něho další a další ploty/zdi, až se celý pozemek stává pouze plotem´. V honbě za štěstím se uskutečnilo a stále se provádí mnoho výzkumů a bylo a je zapotřebí mnoho prostředků. A k tomu, aby tyto prostředky přinášely maximální uspokojení, bylo zapotřebí stále větších nákladů, takže rodiny, které měly dříve dostatek potravin, nyní strádají a hladoví. A některé rodiny ve snaze najít dostatek potravy, putují/migrují všemi směry, přičemž trpí hladem a roní slzy bídy.


10. 1. 2017 - Aleš

SiddhaSamo-existující světlo je označení pro toho, kdo ví (světlo značí vědět). Má to jedno pravidlo, a tím je: „Vše, co se stane poznané díky tomuto světlu, bude menší, méně podstatné a nečinné ve srovnání s tímto světlem.“ Osvícené věci jsou menší než to (ten), co je osvětluje, a tudíž Znalec (poznaného) je větší než poznané. Na základě tohoto pravidla dojdeme k pochopení, kdo je tím „největším“ uvnitř poznání. V noci je lampa pokládána za Boha a když ji rozsvítíte, je hinduistickým zvykem se jí uklonit (pozn. J.N.: podle hinduistického zvyku je recitována modlitba a úklona před lampou poté, kdy ji večer rozsvítíte; tím se přivítá světlo do domu). Proč je lampa Bohem? Protože v noci jsou díky světlu z lampy spatřeny objekty, a tudíž lampa, která je osvětlovatelem, je větší než objekty, známé jeho .........

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej


30. 11. 2016 - Gabriela

Díky pochopení Esence bychom měli učinit svůj život šťastnější. Neměli bychom vystupovat s falešnou pýchou. Prosím věřte mi, že nic není v naší moci. Vše dělá Bůh, a činí věci takové, jaké jsou. Je to Bůh, kdo je za námi i před námi. Nevyčleňujte svou oddělenou existenci z celistvosti života. Zahoďte tento nesmysl. Vše, co se odehrává, je přesně dokonalé. Když si vyprojektujete vymyšlenou osobu, vše se zdá být nestabilní. Ve skutečnosti zde není nic takového jako vyšší či nižší. Obě strany jsou si rovny. Vše je dokonale stabilní a nerušené. Je-li odhozeno ego, veškerá Existence je nehybná, nic není nestabilní. V samém jádru, stejně jako mimo něj, zkušenost, kterou máte, je taková, že je zde něco, co je naprosto stabilní a pevné. Je to stav, jenž je „Vědomím Brahman“ (Čit-Ghana Brahman). V tomto Vědomí je malé, titěrné vlnění, jenž se jeví nestabilní, ale toto nepatrné čeření, tato nestálá...



Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.