Nová kniha:


Tat Tvam Asi / Ty jsi To – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1975 – 1980.  Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


Paramátman ve všem a v každém – promluvy Šrí Nisargadatta Maharadže z let 1954 – 1956. Kniha vychází v nakladatelství dybbuk – viz. www.dybbuk.cz.


proste_budte_n.jpgJóga Vásištha, nebo též Mahá Rámajána, je starý indický text pojednávající o tom, jak mudrc Vasištha předává princi Rámovi učení o podstatě jedince, světa a Bytí vůbec. Text je plný rozmanitých příběhů, které mají Rámovi ukázat cestu k pochopení či nazření Skutečnosti a naplnění života. Jde o překlad z anglické verze od Svámího Vénkatéšánandy (zkrácené ze sanskrtského originálu přibližně na třetinu) doplněný sanskrtským slovníkem a vysvětlivkami. Kniha má téměř osm set stran, je vázána v pevné vazbě a obsahuje barevné ilustrace. V podobném rozsahu toto dílo dosud česky nevyšlo. Všechny další podrobnosti o knize najdete na stránkách www.samhita.cz.


proste_budte_n.jpgÁtma-bódha neboli „Poznání Já“ je krátké dílo shrnující základní principy učení advaita-védánty. Tradičně bývá připisována Ádi Šankaráčárjovi (8. stol.), ale o jeho autorství se vedou spory. Jestli byl autorem skutečně Ádi Šankaráčárja nebo někdo jiný není pro nás asi až tak podstatné. Důležitý je obsah tohoto textu, kterému je i tradičně přikládána vysoká hodnota. Také Ramana Maharši přeložil tento text ze sanskrtu do tamilštiny (resp. opravil existující tamilský překlad). Překlad ze sanskrtu - David Dostal. Kniha vyšla jen v elektronické podobě a je volně ke stažení: PDF, EPUB, MOBI



Audio/Video ukázka:

Nisargadatta Maharádž - Citáty a fotky

Šrí Satguru Siddharaméšvar Maharádž (1888-1936)

Šrí Samartha Siddharaméšvar Maharadž patří spolu s Ramanou Maharišim mezi nejvýznamnější světce minulého století. Siddharameshwar se narodil v srpnu roku 1888 v malé vesničce Pathri v oblasti Sholapur v Indii.

Šestý den po narození měla jeho babička sen, ve kterém se před ní zjevil velký světec Siddheshwar a řekl jí, že chlapec, který se narodil, je jeho inkarnací, a proto ji žádá, aby ho pojmenovala Siddharaméšvar. Dodal také, že se chlapec jednoho dne stane velkým světcem. Z tohoto důvodu se jeho jméno ustálilo na Siddharamappa, později byl znám jako Siddharaméšvar Maharadž.

Už v dětství byl Siddharaméšvar velmi bystrý, čilý a měl schopnost velmi rychle vstřebávat nové věci. Ve škole nebyl zrovna pilným studentem, ale vyjímal se svou inteligencí, moudrostí a bystrostí ve všem, co zrovna dělal.

Vždy jednal přímo, a když mluvil, vše mělo svůj význam. Na otázky dokázal odpovídat vždy přesně a výstižně. Začal pracovat již v 16-ti letech, když dostal místo účetního ve firmě Marwadi v Bijapuru.

Svou práci dělal s veškerou nasazeností, a v Bijapuru se také usadil. Zde se setkal se svým Guruem Šrí Bhausaheb Maharadžem, který nechal postavit v malé vesničce Hinčgiri ve státě Karnataka v Indii v roce 1885 klášter.

Na základě pochopení fungování mysli a životního stylu lidí začal Šrí Bhausaheb Maharadž učit své žáky v klášteře meditaci. Jediným záměrem a cílem bylo dojít díky meditaci k vrcholnému Poznání. Cesta meditace se nazývala Pipilika Márga nebo také cesta mravence, pomalá stezka vedoucí k vrcholnému Poznání.

Poté co v roce 1914 Šrí Siddharaméšvar Maharadž od svého Mistra odešel, pokračoval v meditacích, které se od Bhausaheba Maharadže naučil.

V roce 1918 se zřekl světského života a připojil se ke čtyřem duchovním bratrům. Společně šířili učení svého Mistra. V roce 1920, když byl ještě na cestách, jej napadlo, že by se měl dostat i "za" meditaci, protože meditace je jen počáteční stupeň na cestě k Poznání. Duchovní bratři s ním nesouhlasili, a argumentovali slovy, že toto jim jejich mistr Šrí Bhausaheb Maharadž neříkal. Siddharaméšvar s nimi souhlasil, ale řekl: "Ok, je to tedy tak, že není možné dojít "za" meditaci?"

Rozhodl se, že se nakonec vydá svou vlastní cestou. Opustil duchovní bratry a vrátil se domů do Bijapuru. Zde meditoval devět měsíců bez jakéhokoliv přerušení. Tím, že jeho Mistr ho učil jen meditaci, neexistovala pro něj jiná možnost jak dojít k Poznání, než meditace. Siddharaméšwara tak vynaložil nepřetržité úsilí, aby došel k Poznání. Řekl: "Dojdu k vrcholnému Poznání, i kdybych měl pro to obětovat svůj život." Díky Milosti svého Mistra Bhausaheb Maharadže mu vrcholné Poznání přišlo.

Jeho úsilí bylo odměněno konečným a plným Pochopením. Poté Siddharaméšvar začal vysvětlovat, že hledající může dojít k vrcholnému poznání i cestou ptáka, Vihangam Márgou, tedy uvědoměním si skrze myšlenkový proces, že nevědomost se tu objevovala po mnoha a mnoha generací na základě doslechu od druhých, že jsme tělo a mysl, čímž došlo k falešnému ztotožnění.

Jedině praxí, poslechem pravého poznání od svého Mistra a zamyšlením se nad těmito slovy, může hledající stejně jako pták přelétající ze stromu na strom dojít k vrcholnému Poznání velmi rychle. Je to ta nejkratší cesta.


Ukázky z učení:

Filmy o Siddharaméšvarovi, audio nahrávky:

Knihy:

Texty na pokračování:

Články o Siddharaméšvarovi publikované v aktualitách:

28. 2. 2017 - Aleš

SiddhaVytvořili jsme koncept času kvůli slunci. Pak jsme určili noc, den, měsíce, roky, staletí a věky. Avšak řekněte mi, kolik dní proběhlo od doby, kdy slunce začalo svítit? Kolik dní a nocí spatřilo slunce? Pojmy času, noci a dne, rána, odpoledne a noci nejsou z pohledu slunce možné. Kde potom existuje (nějaký) čas v tomto slunci sluncí, pravém Já? Řeknete: „Dnes je čtvrtek, zítra pátek a včera byla středa.“ Řekli jste, že středa je pryč. Povězte nám potom, kam odešla středa a odkud se objevil čtvrtek? A je pátek vyčkávající jako herec v postranní části jeviště, připraven a do role oděn, chystaje se na příchozí zítřek? Toto je jen klam našeho přesvědčení/buddhi. Je to jen naše představa, která přišla a odešla a přijde po chvíli zas. Ale po pravdě tu není ani žádné přicházení, ani odcházení. Bohatý pán seděl na zadním sedadle své limuzíny a šofér ho vezl na místo sto kilometrů vzdálené. Ale...


21. 2. 2017 - Aleš

SiddhaVydáte-li se na nákup, abyste v tržnici koupili nějaké byliny, projdete deset různých stánků s bylinami, a pak je koupíte u toho trhovce, který je prodává nejlevněji. Nejste ochotni zbytečně utrácet a vydat ani korunu navíc. Ale čas je jako peníze; jestliže si ho pečlivě nevážíme, je promrhán. Na sklonku života by vás nemělo nic mrzet; měli byste mít pocit: „Ani jeden okamžik nemá být stráven bez chválení Boha,“ a podle toho byste také měli jednat. Stovky světců toto pronesly, lidem to světci stále tloukli do hlavy. Ale kdo si to vyslechl? Kdyby měli uši, pak by si to vyslechli, ne? Ale jejich uši jsou zaplněné různými melodiemi z her a jiných estrád a únavného bědování nad tímto světským životem. Kde je potom nějaké volné místo, kde by mohli ve svých uších podržet slova světce?

Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunáth Šrí Siddharaméšvar Maharadž Ki Džej


7. 2. 2017 - Aleš

Siddha

Když tu není žádná slepota, potom tu je Blažený Klid, a to je tím Dosažením. A když tu není žádné ´moudré nahlížení´, pak tu je nevědomost, a v nevědomosti je utrpení. Existuje rčení: „Pouze Bůh má oči,“ a vskutku, toto je dokonale správné, neboť bez Boha jsme my všichni slepí. Myslíte si snad, že samotné fyzické oči/zrak, jež jsou bez života, jsou schopné vidět samy od sebe? Kdyby byly schopné vidět, pak bychom mohli říci, že i brýle, které jsou na očích, mají schopnost vidět nezávisle na očích. A kdyby oči mrtvého těla byly otevřené, pak by i tyto oči měly vidět. Ne, to však neplatí. Bez očí jsou brýle zcela zbytečné. A bez vnitřního Já/antar-átman v očích jsou tyto fyzické oči slepé a tupé jako brýle. Vnější oči jsou brýle vnitřního oka. Takže tímto způsobem má Bůh oči a zbytek je slepý. Takže pochopte, že kdykoliv je zde tato slepota nevědomosti, pak je ............

Radžá-Dhi-Rádž...



Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.